Neutopické zemědělství - z čeho a jak vyžít

Autor
Štítky

Dnes se budu opírat především o vzpomínky našeho dědečka, který byl právě jedním z posledních vesnických diktátorů, který ještě měl v rukou život (i smrt) nejen členů své rodiny, ale i čeledínů a děveček. Do družstva vstoupil sám a dobrovolně, byl z něj vyloučen a tu delší část života strávil jako krmič prasat. Zůstal poněkud v závětří a jako nezničitelný relikt přežil až do dnešní doby. Měl jsem možnost ho ještě vyzpovídat - to jsem se zemědělství teprve učil, ale stále žasnu, jak přesné měl dědeček postřehy a jeho rady měly téměř absolutní platnost, byť mi je mnohdy už nedokázal zdůvodnit. 

Začnu jednou z nejdůležitějších dědečkových vzpomínek. Každý se na vesnici snažil dopracovat k nějakému pozemku a to i dlouho po roce 45, dokonce i po roce 50, dokonce i po roce 55. Většina lidí si pamatovala Velkou krizi, která značně zamávala životní úrovní a nejlépe ji překonali ti, kteří měli pár árů záhumenku. Platilo to nejen pro zedníky, zámečníky, ale i pro učitele i čeledíny. Kdo měl záhumenek, ten nemohl umřít hlady. Tečka. 

Velikost záhumenků ve Vidlákově přežila do dnešní doby. Je velice racionální. Zhruba tisíc čtverečních metrů. To je plocha která se dá obdělat ručně po práci. Je to plocha na které zvládne jedna rodina velmi intenzívně hospodařit. Nebude tam mít obilí, leda na místech, kde se nebude dařit zelenině. Rozhodně tam ale bude mít brambory. Před bramborami ještě vysadí ředkvičky a špenát a po bramborách ledový salát a když bude dobrý rok, tak třeba i zelí. Na zbylé ploše bude všechno ostatní. Hlavně cibule a česnek, rajčata a hodně hodně červené řepy. 

Záhumenek této velikosti byl snem pro chudého vesničana. Leckdo bydlel v ratejně u sedláka, ale vlastnil kousek pole. Byl tak  zaopatřen na stáří a pojištěn, pokud člověk přišel o práci. Záhumenek zajistil přežití. 

Chalupníci, domkáři a další chudí obyvatelé vesnice pak mívali podobných záhumenků více a jejich snem bylo je povyměňovat tak, aby měli co největší díl pole pohromadě. Většinou šlo o čeledíny, kteří měli v pracovních smlouvách u sedláků vymíněno využití sedlákova nářadí či potahu. Taková rodina už obdělávala zhruba hektar. To už stačilo na pěkný vesnický život i velkou rodinu. Z jednoho hektaru bez problémů vyžila pěti - šestičlenná rodina. Na jednoho člověka není zapotřebí dva hektary, jak tu několikrát zaznělo v diskusi - naopak jeden hektar uživí vícečetnou rodinu a uživí ji dobře. Hektarový pozemek už nebyl jen pojistka proti hladomoru. Žena takového domkáře už nemusela chodit po službě, děti byly skromně ale čistě oblečené a sám domkář už nemusel dělat nádeníka. Navíc sedláci takové lidi rádi brali do služby, protože je nemuseli ubytovávat. Navíc hektar je plocha, kterou rodina zvládna v případě sucha zavlažit vodou z potoa nebo studny s jedním vozíčkem a sudem. 

V případě pěstování obilí byl tehdejší výnos z hektaru  1500 - 2500 kg a průměr se pohyboval těsně pod dvěma tunami. Pamatujete? Na chudé přežití stačí člověku 300 kg krup na rok. Jeden hektar uživil šest - sedm lidí jen v obilí. V zelenině se to zdvojnásobuje a v bramborách ztrojnásobuje.  "Zemáky a zelé - živobytí celé".

Obdělávání jednoho hektaru se také dělalo po práci u sedláka, ale ty nejtěžší práce už udělal pantátův pluh s koňmi. Práce u sedláka  pak zajistila nějaké ty deputáty, trocha peněz, zbytky na krmení a tak kdo měl na vesnici dům, měl u něj i prase, nebo alespoň králíky a rozhodně měl slepice. Kočí u sedláka nebo přední čeledín si vydělal už dost na pořízení krávy. Kráva už nejen zásobila rodinu mlíkem, ale přinášela do rodiny peníze, protože zbylé mléko se prodávalo.  Mít krávu sen každé děvečky, protože kráva znamenala každý rok nové boty k muzice a nové oblečení pro celou rodinu. Ostatní měli alespoň kozu, protože koza je kráva chudých. 

Veškeré toto zvířectvo žilo z ploch nevyužitelných jinak. Z mezí, remízků, bahnišť, krajů lesa, kopřiv kolem plotů a podobně. Děti ráno přinesly nůši trávy, pak šly do školy a odpoledne přinesly druhou nůši. Většina čeledínů pracovala nejen za peníze a stravu, ale i za podíl, protože to zvyšovalo jejich chuť k práci. Údajně za jednu dvanáctinu (ale neberte mě za slovo, dědeček si tím nebyl úplně jist). Když se hrabalo seno, každý dvanáctý vůz byl pro čeleď. To samé platilo při mlácení, vybírání brambor a podobně. Kdo měl chalupu a pracoval pro sedláka, ten uživil krávu nebo alespoň kozu, rozhodně uživil prase, králíky a slepice. Kdo chalupu neměl a žil v ratejně, snažil se mít alespoň kus pole a pokud takové políčko měl a oženil se s Máňou, která takové pole měla také, mohli mít dětí jako smetí. 

Mimochodem - slepice je vůbec vynález. Sežere cokoliv, prakticky je nemožné ji otrávit, většinu potravy si vyhrabe sama, stačí ji jen přemísťovat a každý druhý den vám dá vajíčko ve kterém jsou všechny důležité látky pro dospělého člověka. Rodině stačilo deset slepic na pokrytí všech potřeb vitamínů, stopových prvků a dalších nezbytných látek a k tomu nějaká culifinda z krup, brambor a zelí. Tisíc metrů čtverečních, zeleninová zahrádka, slepice, králíci a občasná nádenická práce stačilo na přežití hospodářské krize aniž by člověk přišel o všechno. 

Podobně úžasný vynález je koza. Napase se na skále na šípkovém keři, nepotřebuje rovné plochy, nezlomí si nikde nohu, je nenáročná, otužilá, přežije všechno. A dá nějaký ten litr mléka. Pokud měla mladá manželka doma kozu, mohla bez problémů otěhotnět - ta rohatá potvora jí dala všechno co potřebovala na výživu plodu. 

Když se to vezme kolem a kolem... Vidlákov má katastrální území zhruba 2600 hektarů a toto území před sto lety bez problémů uživilo tři tisíce obyvatel, přičemž do zdejšího katastru zasahoval i císařský velkostatek i nějaká církevní půda patřící Louckému klášteru. 

Masaryk sám měl politiku rozdělení velkých velkostatkových ploch mezi malé sedláky. Malý sedlák se o pole staral lépe a rozmanitěji a tak se na hektaru urodilo více.  Jinak ale platil starý sakouský zákon, že grunt o výměře menší než osm hektarů se už nesměl v dědictví rozdělit. Plus mínus osm hektarů, to už byl plnohodnotný podnikatelský projekt. Ten už uživil rodinu, nějakého čeledína i děvečku a zajistil dost peněz na invetice - dům, hospodářská stavení, chlévy, stodoly. Dokonce v té době měli i na to, aby mezi svými zahrádkami stavěli dva metry vysoké cihlové zdi místo plotů. Z osmi hekatrů... 

Pokud bychom poctivě využívali obdělávatelnou plochu v naší republice a dělali to tak jako před sto lety, mohlo by nás pořád být deset milionů zcela udržitelně dokonce s výhledem na rozmnožení. Tehdy naše země uživila podobný počet obyvatel a ještě se na tom přiživovala vrchnost, která úrodu z velkostatků nesežrala sama, ale prodávala ji do měst. V každém katastru byla zhruba třetina půdy v majetku nějaké formy velkostatku a ta živila města. Tehdy ještě většina lidí žila na vesnici. 

Prakticky vše potřebné jsme schopni si vypěstovat sami i bez moderních možností. Jen bychom museli mnohem víc dřít. A to je také to, co se doopravdy stane, až zvládne ta skvělá bezemisní zelená nová éra. Svým způsobem bude docela prča, až bude nedostižným snem každého měšťáka mít někde zahrádku, aby měl co jíst. Práci mít v Práglu nebude, tak se nastěhuje do chatky v zahrádkářské kolonii a bude se rýpat v hlíně. 

Dneska se nenadřeme, protože to za nás dělá ropa. Až nám ji zakážou, veškerou práci budou muset zase dělat lidské ruce. Práce bude levná, bude hodně chudých, ale není žádný důvod, aby se nenajedli a neměli důstojný život. Jen budou mít menší domy, menší byty, míň volného času a žádné zbytečnosti. 

Pozor... aby to nevypadalo, že se na takovou budoucnost těším - ani náhodou. Je mi dobře v době ropné, kdy za mě těžkou práci udělá pár litrů benzínu. Ale pokud taková doba nastane, není žádný důvod aby došlo na hladomor. Plochy máme víc než dost i když každý den o nějaké ty hektary přijdeme. Jsme schopni uživit veškeré naše obyvatelstvo bez GMO rostlin, bez velkého množství průmyslových hnojiv, bez velkého množství agrochemie. Dokonce jsme schopni to dělat lépe než před sto lety, protože naše znalosti jsou o dost dál a i když by zkrachovala dluhem poháněná ekonomika, infrastruktura nám bude sloužit ještě dlouhé roky. 

Navíc nevěřím v žádnou apokalyptickou krizi. Spíš řadu postupných průšvihů. Jednou pak historici najdou někaký dějinný milník, ale jen pohledem zpětně. My se jen budeme pozvolna přicházet o civilizační výdobytky. Ostatně už se to děje. Podívejte jak se vylidňuje centrum Prahy... jak si lidi kupují domy ve vesnicích okolo a čím dál tím dál. Ještě pár let a Praha bude rovnoměrně roztažená na celý středočeský kraj. 

Tu a tam krachnou nějaké ty automotive továrny a pak bude jen otázka času, kdy se začnou u baráčků objevovat králíkárny, anglický trávník dostanou slepice, objeví se ovocné stromky a pak už různé kůlničky a chlívečky. Velcí zemědělci v té době budou mít půdu tak vydojenou, že na ní zkrachují. Ale na zahrádečky to stačit bude.... Nejdřív blízko satelitů a postupně pak i dál. Původní pražáci se nastěhují do zahrádkářských kolonii do chatiček a budou rádi, že mají alespoň to. 

Já osobně budu za milník považovat to, až někdo zjistí, že je lepší chodit do kadibudky, protože to zajistí dost hnoje na slušně velký pozemek.

Pokud máte kolem baráčku tisíc metrů obdělatelné plochy, kupte si ještě nějaký ten rýč, motyku a vůbec ruční zahrádkářské náčiní. Třeba od Fiskarsu - to je lehké, dobře se s ním dělá a dlouho vydrží. Pěkně kompostujte, kompost sypte na trávník, kupte si nějakou knížku pro zahrádkáře, udělejte si pár záhonků a učte se pěstovat. Načtěte si chovat slepice a pár si jich pořiďte. Až bude zle, tak přežijete. Budete chudí, nadřete se, ale přežijete. Vaše šance se navíc násobně zvyšují, pokud budete vědět, jak vám co na vaší půdě a sluníčku jde. Pokud máte starou kopanou studnu, jste v podstatě vysmátí. 

Pokud si kolem domu chcete udržet pěkný trávník, budete na něj potřebovat víc strojů, dražších a víc času než kdybyste tu plochu obdělávali pomocí nějakého jedoosého malotraktoru. Spočítejte si, kolik jste dali za sekačku, křovinořez, vertikutátor, provzdušňovač a mulčovač (nebo kolik jste dali za sekací traktorek) a porovnejte to s cenou jednoosého malotraktoru ze stejného Mountfieldu...

To co píšu samozřejmě není pro každého... Ale pokud nás čeká velký ekonomický krach, dost vám pomůže, pokud žijete na vesnici, máte pozemek a umíte na něm produkčně hospodařit. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (63 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

jsem dal vloni 90tisíc. Rakouská závodní kosa 130cn stála 2000 bez kosiska.

Průměrný počet slepic: 4 (6 hlasů)

...vrtulníku bez výzbroje, úžasné, kam až se tahle praxe rozšířila :)

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

hlukem.

Průměrný počet slepic: 2.8 (5 hlasů)

Kosu nemám, je do ní drahá munice. Ale Scorpion EVO S1. S celou parádou měl přišel cca na 30 tisíc. Určitě je víceúčelový.....
Vize mějme různé, jen katastrofu čekejme všichni rovnou.
:-)

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

On myslí kosu vzor Keltové, Vy kosu vz.58 :) On je zemědělec, Vy jste realista (optimista se učí anglicky, pesimista rusky, či čínsky, realista střílet :))

Průměrný počet slepic: 4.3 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

To je sice pěkné se takto individualisticky připravovat na přežití ve vidlákovech, ale pokud by to fakt krachlo a nastala bída, tak si moc nepomůžeme. Abychom se dokázali uživit všichni, nezbude nám nic jiného, než si se skřípením zubů zopakovat kolektivizaci a spojit síly v družstvech. Aby se to povedlo, uděláme z vás, Vidláku, moudrého diktátora. Měl byste mít pro ten případ připravenou důstojnou uniformu.

Průměrný počet slepic: 4.8 (20 hlasů)

Do erbu zkřížené vidle a rýč. Cep nikoliv, vyvolává nepřípustné asociace.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

...má neakceptovatelné nájmy, v létě je tam jak v pekle, nedýchatelno a nezdravá hladina hluku! Slouží hlavně výdělkům z turistického ruchu. Počítám, že kdo a měl rozum a mohl se buď přestěhoval nebo odstěhovat, tak to udělal. Kamarád radši obestavěl chatu na zahradě (musel zachovat původní velikost základů) a vnitřek pak vyboural, aby tam mohl se ženou pobývat většinu roku. Pokud vím, tak mu nezbylo na střešní sluneční panely a větrník na střechu. A trvalo mu to pěkně dlouho.
Počítám, že pokud pár zahrádkářských kolonií na okraji Práglu zbylo, tak vzhledem k velikosti jednotlivých parcel se tam nic podobného obživě nedá čekat. Tam se dalo, teda co já pamatuju, maximálně přespat, porýpat se v záhonu s kytkama a v neděli se zase vrátit do paneláku do podobně velkého bytu. Akorát, že v něm bylo o pěkných pár stupňů víc, protože panelová výstavba díky socialistické urbanistice špatně větrá. To jen ohledně elektřiny, na kterou je současná populace notoricky navyklá. Kde v nějaké formě nebude, bude tam něco jako středověk. Petrolejky zanechávají neakceptovatelnou uhlíkovou stopu a náklady na výrobu vodíku, pokud teda vím, jsou značné a značně nereálné. Patrně začne honba na vysloužilé autobaterie z náklaďáků coby elektřinových "konzerv" :) Takhle to má další kamarád, co má chatku v oblasti, kam není zaveden el. proud. Když nefouká a není slunečno nět intěrnéta...
Ohledně jídla to v metropolích vidím tak, že z balkonů zmizí truhlíky s pelargoniemi a muškáty a bude tam růst mrkev a možná i kedlubny.
Moje neteř se v době kdy ceny nemovitostí byly ještě dostupné normálnímu plébsu odstěhovala cca 30 km za Prahu. Ovšem tak, že si koupila stavební parcelu a vzala si 2 mil. hypotéku. Vyšlo to totiž rozumněji, než kdyby si tenkrát koupili 3+1 někde v Práglu. Políčko brambor se tam nevejde a i když zruší plácek na grilování, tak tam bude místo tak na běžnou zeleninu. Pokud přijde na zelený teror, tak jí grilovat stejně zakáže nějaká "zelená policie".
Ale bude jí tam foukat vítr a tím pádem se neudusí smogem a vedrem. Mimochodem tam bleskurychle vyrostly nejen další vilky velké dle movitosti majitelů, ale i bytovky. Tihle lidi a jejich potomci se budou muset někde živit výdělkem a pochybuju, že by někdo dopustil zrušení měny, která byla původně zřízena na zjednodušení obchodu a zmutovala na ten dnešní moloch. Jsem zvědav, jak rychle a mohutně přejde automobilová doprava na něco jiného, když se stát ani nijak zvlášť nesnažil o zvýhodnění kontejnerové dopravy po železnici a radši nechal kamióny demolovat silnice a budovy okolo nich. Pro ty, kteří bydlí okolo kamiónových tras je to stále skvělá atrakce. Občasný kamión čumící do ložnice prý urychluje vyvrcholení všech genderů a to na delší dobu :)
K tomu počtu obyvatel je nutno přidat reálné množství půdy, které je schopné je uživit a které podle mně není konstantní. Třetí osoba se též odstěhovala cca 50 km za Prágl. Do polí nedaleko malé obce. Když jsem tam kdysi jezdil na občasnou výpomoc, stálo tam pár vilek s menší nebo větší zahradou. Parcela byla hned u lesa a až ke kopcovitému horizontu bylo vidět pole, ale jenom tak cca 2 roky. Pak jsem tam zase přijel a pole bylo zastavěné! Až k horizontu. Takže satelitní městečka se rozšiřují a to od center ven a jednoho dne bude patrně nádraží Praha-Kolín, pokud se něco nestane. Protože úkáčka už taky nechtějí zemljanky :) a jestli bude ten trend setrvalý? To je jenom moje polemika a způsob bydlení přejaté od našeho vzoru ze zámoří bez zřetele na velikost území.
A Prágl? Není to dávno, co v našem pražském okrese proběhl boj veřejnost vs. vrchnost o jediné koupaliště v širokém okolí. Kupodivu koupaliště vyhrálo díky petici občanů a nestojí tam další supermarket nebo kancelářská budova, jak je zvykem.
A ještě k tomu jídlu... kdo nebude mít to štěstí v podobě DOSTATEČNĚ velké zahrady, skončí stejně na synteticky vyrobeném žvanci, pokud se mám držet původní vize.

Průměrný počet slepic: 4.3 (12 hlasů)

ano, ale pořádně opevněnou, a k tomu ještě jednotku ozbrojenců, aby ji ve dne v noci hlídali. Jinak mu zbude jen ta práce na ní a k jídlu zmíněný synteticky vyrobený žvanec.

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

Počítám, že pokud pár zahrádkářských kolonií na okraji Práglu zbylo, tak vzhledem k velikosti jednotlivých parcel se tam nic podobného obživě nedá čekat.

- Proboha, jak si predstavujete dnesni zahradkarske kolonie v Praze? Skoupili je cizinci, maj tam travni a grilujou tam barbeque.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

...zbytky mé "historické" paměti. V současnosti jsem viděl jen vily na částečně zastavené louce na Slapech, které skoupili prý bohatí cizinci z - východu.

Průměrný počet slepic: 2.7 (3 hlasů)

Je zajímavé, že v současnosti začíná být velký zájem o vlastní zahrádku, třeba i někde v kolonii.Jak o zahrádkáření nebyl po převratu žádný zájem, dnes se situace obrátila a mnoho mladých lidí touží získat vlastní zahrádku,třeba i cestou komunitních zahrad. Ale již to nejde tak snadno.Je to asi způsobeno současnou změnou života na eko a bio, ale spíše v tom vidím nějaký 20- letý cyklus , kdy dorostla další generace. Nějaký sociolog by se tomuto tématu mohl hlouběji věnovat.Vidím u nás na úřadě, jak se množí žádosti o nějakou zahrádku, nejen z řad obyvatel, žijících v bytových domech, ale i přespolních z nejbližšího města. Potřebujeme již konečně schválit zahrádkářský zákon, aby se zastupitelstvu trochu uvolnily ruce pro nakládání s obecními pozemky.Nyní se po celé republice organizuje petice na podporu zmíněného zákona, který již leží v parlamentu a snad prošel i prvním čtením.Pokud k vám petice dorazí , prosím o podporu právě v souvislosti s dnešním tématem.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak to asi nebude náhoda. Máme pozemek v zahrádkářské kolonii, terén kopcovitý, kamenitý, s několika stromy (zvlášť ceněnou letitou švestkou bez šarky), bez elektřiny.
Během asi čtyř let odešlo několik zahrádkářů a rok, dva bylo asi pět pozemků volných. Dávala jsem tehdy několikrát inzeráty, nic. Teď zájem převyšuje poptávku.
Jde nejen o starší, ale hlavně mladé rodiny, většinou zvětšili nebo postavili chatu a přidali bazény! (zatím je voda), přisázeli stromy, někteří by dokonce brali i tři pozemky najednou (jeden kolem 300m2).
Jak psáno výše, nejen místní, ale jsou žádosti i z okolí.
Zatím je to rekreace + užitek asi půl na půl, ale zdá se malý posun právě k tomu užitku.

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

mohou posloužit jako chovné stanice nutrií, jejich kožky budou vývozním artiklem a maso bioobživoi.

Průměrný počet slepic: 3.4 (10 hlasů)

A ochránci zvířat tam budou pořádat nájezdy na týrané nutrie, bazén = kožešinová farma, aby je pustili na svobodu. (Pekáče si vozí v dopravním prostředku).

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Ne nadarmo komanči dělali zahrádkářské kolonie, věděli, že když bude krize/válka apod. stát nebude ten co se bude starat, lid se bude muset postarat sám.
V rusku to díky tomuto přežili, tu éru 90desátek. A protože si pamatují, tak Putin začal "rozdávat" záhumenky každému obyvateli ruska a překvapivě pro potvrzení Vidlákových slov cca výměru nedělitelnosti Rakouského statku se rozdává taky (ano není to okolí Mokvy, ale dává).

Průměrný počet slepic: 4.8 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

by měl být první tahákem té strany, která chce uspět ve volbách. A hned přidat trumf zákonem Dekret o míru. A všechny mladé zvládnout zákonem Dekret o wifi.

Průměrný počet slepic: 4.4 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

Moje máma je ze selského. Z rodiny největšího sedláka (20ha)na malé vesnici na kraji brdského hvozdu. Když jí bylo 7 let tátu, mého dědečka jí zabil kůň. Nejstarší z dětí, 14 letý strejda Pepík převzal roli hospodáře pro všechny 4 sourozence skončilo dětsví. Máma, i tety, když vzpomínají na hospodaření, vzpomínají na to jen jako na strašnou dřinu.
Babička se znovu vdala, vzala si malého sedláka ze samoty u potoka v remízkách na kraji hvozdu, a tam se taky odstěhovala. Velká chalupa, 2 stodoly, chlív, bez elektřiny, pro vodu s kýblem 50m ke studánce, 800m k silnici, 4km do vesnice. Tam jsem jako kluk jezdil na prázdniny. Můj nevlastní děda byl fajn chlap, v důchodu okolo chalupy hospodařil. 30 slepic, 20 husí, prase, kozy, králíci... Děda sekal loučky mezi remízky, co se jezedákům neoplatilo obhospodařovat, kosa, hrábě, kárka, vidle spousta dřiny, ale dřiny, která měla takový vnitřní řád. V podstatě tam žili babi s dědou, ti dva důchodci odkázáni na sebe, s pevnou dělbou práce, téměř nezávisle na civilizaci, tak nějak jako o 100let zpátky..

Osobně si díky této zkušenosti dokážu představit, co znamená žít na konci civilizace.

Průměrný počet slepic: 4.7 (19 hlasů)

Jo a Vidlak zapomnel, ze vetsina lidi uz neumi hospodarit vubec. Nic jim to nerika a radsi budou krast.

Co s lidma, co vam prijdou krast na pole ci do sadu dneska? Co az budou uplne vyhladovely. Co kdyz poslou krast deti.

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

Podle toho co jsi napsal mam pocit, že fakt nevíš co byla minulost ;) Myslíš, že když nepřijeli k dědině potulní cikáni/žebráci/komedianti(=heerci a heerečki co dnes říkají, že jsou elita), že nenastávalo pravidelně co jsi napsal...

Prostě se bude dělat co kdysi, tvrdá ruka a tresty. On není jenom pohled " na pole mi přišel hladový zloděj", on je pohled z druhé strany "když tvrdě nezasáhnu, tak budu hladem já a moje děti", takže nebude proti sobě stát "hladový chudák vs spokojený sedlák", ale "hladový vs hladový" ;)

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

cikáni/žebráci/komedianti nemeli samopaly

dokonce nemeli ani koran

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

Tehdy jeden ve vesnici, obvykle nějaký děda, zaběhl do zvonice a zvonil na poplach. Lidé nechali práce, seběhli se s holemi a vyprovodili nezvané vetřelce mimo katastr vesnice. Ovšem tehdy ještě nechodili zloději vyzbrojeni samopaly.
Pokud by k takové situaci došlo, viděli bychom vznik nového nevolnictví. Pár největších rváčů se zbraní by ochraňovalo za poplatek okolní lidi, co by se do toho poddanství uvázali dobrovolně. Koloběh dějin by se opakoval.
Co se týká cikánů, dnes nazývaných Romové, tam platilo, že když tlupa přijela do vesnice, každý už měl svého sedláka, ke kterému šel na výpomoc prací a dostával za to potraviny. Proto také sedlákům říkali gadžo, člověk usedlý.
V islámu existuje povinnost platit zakát, což je náboženská daň pro chudé, odstupňovaná v hodnotách 10%, 5% a 2,5% podle toho, o jakou činnost se jedná. https://cs.wikipedia.org/wiki/Zak%C3%A1t

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

Nejsem muslim, ale znám Korán i islám.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Co s nimi? Bránit se podle aktuální úrovně práva. Tedy dnes oplocením, kamerami, policií, v případě krize společnosti a nefungování policie násilím úměrným útoku, či útokům. Například viz dříve zmiňovaný Malevil...
Jinak nevím, v jaké společnosti se pohybujete Vy, že většina lidí kolem vás neumí hospodařit a raději bude krást, já mám asi štěstí na jinou sociální bublinu :)

Průměrný počet slepic: 2.8 (5 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

V realu.

Jo, oplotit pole, dat tam kamery - kolik jich tam davate na hektar, v jakym rozliseni?
Proc ne rovnou satelit?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Já žádné, pole nemám :) A zahradu, kde pěstuji jednu rostlinu levandule neřeším :)

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Takze se nudite a tak pisete blbosti.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Už dlouho si říkám, zda má smysl reagovat na anonymy. Děkuji Vám za pomoc při rozhodování :)

Průměrný počet slepic: 2 (2 hlasů)

Již ve zde několikrát zmiňované Legendě o Ostojovi (knize o středověkých zemědělcích) se píše o neustálé těžké fyzické práci, slovo pracné mělo velmi negativní smysl. Tedy v předtechnickém zemědělství budeme živi za cenu dřiny, bez možnosti dovolených apod. Něco jiného je pěstovat pár záhonků něčeho a úplně jiná je stálá péče o dobytek a velká pole. Ale bude-li na výběr těžká práce, či smrt hladem, bude to dost jednoduché :)

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Záskalák je na druhé straně prostoru, to by se prošli. Ta samota byla (je) kus od silnice z Rožmirálu p. Třemšínem na Plzeň za Borovnem.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

vnitřek Prahy už není náš, to je kombinace historického skansenu a Disneylandu. V Praze se už nic nevyrábí ani nepěstuje, slušně tu fungují jen některé velké nemocnice a školy včetně universit. Jinak jen kšeft, centrály nadnárodních společnosti, stravovací a ubytovací služby. Na Praze a okolí je vidět ten obrovský posun za 100 let od průmyslu (děda s babičkou přišli do Prahy z venkova za císaře pána, k současnosti, kdy Praha je centrem obchodu a hlavním parazitem celé republiky.
Ale zbytek republiky (8 milionů) se po vidláckém způsobu uživit může, vidím to na chalupě, co vše si lidé dovedou vypěstovat na zahradě nebo záhumenku.
Tady v Praze jsem se svojí zahradou se spoustou ovocných stromů a záhonem zeleniny ve svem okolí zcela výjimkou. Jenom bazén tu máme skoro všichni (u Vltavy, máme i svoje studny a dost vody v nich).
Jinak já si ještě osobně pamatuji padesátá léta o prázdninách na venkově u druhěho dědy, je to tak jak píše Vidlák. I já jsem pásl husy, prostíral povřísla, stavěl a hrál si v panácích obilí, pálil bramborovou nať (tu vůni si stále pamatuji, naposled sem ji cítil na japonském venkově).

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Takhle to zní až romanticky, byť je zde připomínána dřina od slunka do slunka, ale je třeba si též uvědomit, že společnost by taký přerod neustála, a vy byste musel svou snahu též zabezpečit. To znamená mít a vydržovat někoho, kdo vám bude výsledek vašeho plahočení hlídat před rukama nenechavých hladovějících. A zcela bez slitování to brokovnicí našije do čehokoli, co se jen pohne. Tím se dostaneme někam na pomezí amerického práva "divokého západu" (pokud bude obrana individuální) a rané vesnické společnosti řekněme 8.-9. století (pokud bude obrana vesnice kolektivní). To by byl panečku sešup.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

Společnost by to určitě ustála. Vidím to dnes a denně nejen v našem vidlákově a okolí. Okamžitě by vznikly místní milice, dokonce ozbrojené, protože myslivci i policisté mají zbraně a bezpečnost vlastní rodiny je pro všechny nade vše. Je možné to vidět na různých akcích typu stavění máje, letnice, dýňobraní apod. To vše u nás probíhá a velice spontáně, prakticky každý měsíc něco, na bázi osadních výborů. A jsem přesvědčen , že účinek směrem ven by byl více než odstrašující.

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jo, kdyby byli meli myslivce v Syrii…

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Sice zaznívá v článku i diskuzi, ale málo důrazně, že získávání potravin ručním zemědělstvím je neskutečná dřina. Tudy cesta nevede. Mnohem jistější by bylo vyměnit s Afričany Afriku za Evropu. V Africe se nachází asi 60% orné půdy světa, úroda několikrát ročně. Na výměně bychom vydělali i přes existenci tropických nemocí a dražšího zdravotnictví. Afričanům by zůstala Evropa s jejími byrokraty, sluníčkáři a sociálními systémy. Jen by tím zmizeli ti, kdo do systému přispívají. Takhle docházelo k osidlování Amerik. Dá se očekávat, že některý stát na současné krizi Evropy vydělá, pokud nabídne slušné podmínky k životu všem pracovitým. A Evropa? Pořád přibývá vyhlášek, až tím vzniká historická paralela s císařským Římem konce 3. století n.l.

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Gerde, za to, že je evropská civilizace úspěšná, vděčí mmj tomu, že se musela poprat s daleko nepříznivějšími podmínkami, než tomu je jinde. V populaci to svědčilo IQ. To ji hnalo vpřed a díky tomu jsme jinde, než tam, kde byly přírodní podmínky příznivější.

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

Admirále,
tak proč potom nedopřát Afričanům stejné dobrodiní evropských přírodních podmínek? Zimy jsou už mírné a stejně všichni do Evropy chtějí. Znají ji ze seriálů, takže vědí, že v Evropě okamžitě dostanou byt, sociální dávky a budou se mít už jen dobře. To je žene vpřed, tak jim umožněme v Evropě žít. Třeba si tím zvýší průměrné IQ, které je v Africe špatné.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Byl by to skvělý plán, pokud by afričané skutečně chtěli navždy zůstat v Evropě. Po několika letech v Evropě by samozřejmě začali zpětně uplatňovat právo na svou historickou domovinu a byli by jsme zase tam, kde jsme, ale v horším postavení. Viz JAR. Když Bůrové přišli do Jižní Afriky nebylo tam po lidech ani památky.Kromě několika křováckých kmenů, které žijí jak jsou zvyklí doposud, tam nebyl vůbec nikdo. A po několika staletích se tam najednou začali stěhovat různé černošské kmeny, všechny samozřejmě z ekonomických důvodů až to dospělo do dnešního stavu-apartheid naruby.Žije mezi námi hodně čechů, kteří kolem roku 1968 emigrovali do JAR a dnes již opět jsou mezi námi, protože v současné jihoafrické společnosti není pro našince místo. Nakonec se ukazuje, že nejreálnější by byl Baťův plán odstěhovat česko do Patagónie.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pragmatiku, nějak ti dělá problém historie.

Do "JAR" přišli bůrové a byl klid dokud tam nepřišel anglosas a pak to začalo...

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

To samozřejmě vím, ale jsou snad anglosasové vyhlášení milovníci černochů?Měl jsem asi použít místo holanďanů termín bílí.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nejsou, ale rozdíl je v tom, že Bůrové je netolerovali=nedali prácu/hídlo/nedovoli usadit apod. Takže nevytvářeli problém do budoucna, zatímco anglání, protože protiváha Bůrům je tam tahali...

Viz kolonizace českého pohraničí zvaním němců, které pak musel řešit beneš, tedy příčina/následek.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

No burove tam byli podle vseho dokonce pred cernochama. Koho to zajima.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

byli na území dnešní JAR před Búry, ti přišli jako druzí a teprve po nich přišli Xhosa ze severu. Dnes v JAR vládnou Xhosa (Nelson Mandela).

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

Ano, máš naprostou pravdu, přesně o tom jsem psal. V mém příspěvku křováci to jsou Sánové a Hotentoti. Samozřejmě úplně první kolonisté- Kapské město, byli Portugalci.Mým blízkým kamarádem je navrátilec z JAR a není to dobré poslouchání. Není to ani zde publikovatelné, protože popis situace by různí Jandové a spol. hodnotili hodně a ještě více negativně.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Janda?
To snad ne...
Nebo si vzájmu utajení nechal ušmiknout jednu nohu?

Zatím bez slepic

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.