Neutopické zemědělství - z čeho a jak vyžít

Autor
Štítky

Dnes se budu opírat především o vzpomínky našeho dědečka, který byl právě jedním z posledních vesnických diktátorů, který ještě měl v rukou život (i smrt) nejen členů své rodiny, ale i čeledínů a děveček. Do družstva vstoupil sám a dobrovolně, byl z něj vyloučen a tu delší část života strávil jako krmič prasat. Zůstal poněkud v závětří a jako nezničitelný relikt přežil až do dnešní doby. Měl jsem možnost ho ještě vyzpovídat - to jsem se zemědělství teprve učil, ale stále žasnu, jak přesné měl dědeček postřehy a jeho rady měly téměř absolutní platnost, byť mi je mnohdy už nedokázal zdůvodnit. 

Začnu jednou z nejdůležitějších dědečkových vzpomínek. Každý se na vesnici snažil dopracovat k nějakému pozemku a to i dlouho po roce 45, dokonce i po roce 50, dokonce i po roce 55. Většina lidí si pamatovala Velkou krizi, která značně zamávala životní úrovní a nejlépe ji překonali ti, kteří měli pár árů záhumenku. Platilo to nejen pro zedníky, zámečníky, ale i pro učitele i čeledíny. Kdo měl záhumenek, ten nemohl umřít hlady. Tečka. 

Velikost záhumenků ve Vidlákově přežila do dnešní doby. Je velice racionální. Zhruba tisíc čtverečních metrů. To je plocha která se dá obdělat ručně po práci. Je to plocha na které zvládne jedna rodina velmi intenzívně hospodařit. Nebude tam mít obilí, leda na místech, kde se nebude dařit zelenině. Rozhodně tam ale bude mít brambory. Před bramborami ještě vysadí ředkvičky a špenát a po bramborách ledový salát a když bude dobrý rok, tak třeba i zelí. Na zbylé ploše bude všechno ostatní. Hlavně cibule a česnek, rajčata a hodně hodně červené řepy. 

Záhumenek této velikosti byl snem pro chudého vesničana. Leckdo bydlel v ratejně u sedláka, ale vlastnil kousek pole. Byl tak  zaopatřen na stáří a pojištěn, pokud člověk přišel o práci. Záhumenek zajistil přežití. 

Chalupníci, domkáři a další chudí obyvatelé vesnice pak mívali podobných záhumenků více a jejich snem bylo je povyměňovat tak, aby měli co největší díl pole pohromadě. Většinou šlo o čeledíny, kteří měli v pracovních smlouvách u sedláků vymíněno využití sedlákova nářadí či potahu. Taková rodina už obdělávala zhruba hektar. To už stačilo na pěkný vesnický život i velkou rodinu. Z jednoho hektaru bez problémů vyžila pěti - šestičlenná rodina. Na jednoho člověka není zapotřebí dva hektary, jak tu několikrát zaznělo v diskusi - naopak jeden hektar uživí vícečetnou rodinu a uživí ji dobře. Hektarový pozemek už nebyl jen pojistka proti hladomoru. Žena takového domkáře už nemusela chodit po službě, děti byly skromně ale čistě oblečené a sám domkář už nemusel dělat nádeníka. Navíc sedláci takové lidi rádi brali do služby, protože je nemuseli ubytovávat. Navíc hektar je plocha, kterou rodina zvládna v případě sucha zavlažit vodou z potoa nebo studny s jedním vozíčkem a sudem. 

V případě pěstování obilí byl tehdejší výnos z hektaru  1500 - 2500 kg a průměr se pohyboval těsně pod dvěma tunami. Pamatujete? Na chudé přežití stačí člověku 300 kg krup na rok. Jeden hektar uživil šest - sedm lidí jen v obilí. V zelenině se to zdvojnásobuje a v bramborách ztrojnásobuje.  "Zemáky a zelé - živobytí celé".

Obdělávání jednoho hektaru se také dělalo po práci u sedláka, ale ty nejtěžší práce už udělal pantátův pluh s koňmi. Práce u sedláka  pak zajistila nějaké ty deputáty, trocha peněz, zbytky na krmení a tak kdo měl na vesnici dům, měl u něj i prase, nebo alespoň králíky a rozhodně měl slepice. Kočí u sedláka nebo přední čeledín si vydělal už dost na pořízení krávy. Kráva už nejen zásobila rodinu mlíkem, ale přinášela do rodiny peníze, protože zbylé mléko se prodávalo.  Mít krávu sen každé děvečky, protože kráva znamenala každý rok nové boty k muzice a nové oblečení pro celou rodinu. Ostatní měli alespoň kozu, protože koza je kráva chudých. 

Veškeré toto zvířectvo žilo z ploch nevyužitelných jinak. Z mezí, remízků, bahnišť, krajů lesa, kopřiv kolem plotů a podobně. Děti ráno přinesly nůši trávy, pak šly do školy a odpoledne přinesly druhou nůši. Většina čeledínů pracovala nejen za peníze a stravu, ale i za podíl, protože to zvyšovalo jejich chuť k práci. Údajně za jednu dvanáctinu (ale neberte mě za slovo, dědeček si tím nebyl úplně jist). Když se hrabalo seno, každý dvanáctý vůz byl pro čeleď. To samé platilo při mlácení, vybírání brambor a podobně. Kdo měl chalupu a pracoval pro sedláka, ten uživil krávu nebo alespoň kozu, rozhodně uživil prase, králíky a slepice. Kdo chalupu neměl a žil v ratejně, snažil se mít alespoň kus pole a pokud takové políčko měl a oženil se s Máňou, která takové pole měla také, mohli mít dětí jako smetí. 

Mimochodem - slepice je vůbec vynález. Sežere cokoliv, prakticky je nemožné ji otrávit, většinu potravy si vyhrabe sama, stačí ji jen přemísťovat a každý druhý den vám dá vajíčko ve kterém jsou všechny důležité látky pro dospělého člověka. Rodině stačilo deset slepic na pokrytí všech potřeb vitamínů, stopových prvků a dalších nezbytných látek a k tomu nějaká culifinda z krup, brambor a zelí. Tisíc metrů čtverečních, zeleninová zahrádka, slepice, králíci a občasná nádenická práce stačilo na přežití hospodářské krize aniž by člověk přišel o všechno. 

Podobně úžasný vynález je koza. Napase se na skále na šípkovém keři, nepotřebuje rovné plochy, nezlomí si nikde nohu, je nenáročná, otužilá, přežije všechno. A dá nějaký ten litr mléka. Pokud měla mladá manželka doma kozu, mohla bez problémů otěhotnět - ta rohatá potvora jí dala všechno co potřebovala na výživu plodu. 

Když se to vezme kolem a kolem... Vidlákov má katastrální území zhruba 2600 hektarů a toto území před sto lety bez problémů uživilo tři tisíce obyvatel, přičemž do zdejšího katastru zasahoval i císařský velkostatek i nějaká církevní půda patřící Louckému klášteru. 

Masaryk sám měl politiku rozdělení velkých velkostatkových ploch mezi malé sedláky. Malý sedlák se o pole staral lépe a rozmanitěji a tak se na hektaru urodilo více.  Jinak ale platil starý sakouský zákon, že grunt o výměře menší než osm hektarů se už nesměl v dědictví rozdělit. Plus mínus osm hektarů, to už byl plnohodnotný podnikatelský projekt. Ten už uživil rodinu, nějakého čeledína i děvečku a zajistil dost peněz na invetice - dům, hospodářská stavení, chlévy, stodoly. Dokonce v té době měli i na to, aby mezi svými zahrádkami stavěli dva metry vysoké cihlové zdi místo plotů. Z osmi hekatrů... 

Pokud bychom poctivě využívali obdělávatelnou plochu v naší republice a dělali to tak jako před sto lety, mohlo by nás pořád být deset milionů zcela udržitelně dokonce s výhledem na rozmnožení. Tehdy naše země uživila podobný počet obyvatel a ještě se na tom přiživovala vrchnost, která úrodu z velkostatků nesežrala sama, ale prodávala ji do měst. V každém katastru byla zhruba třetina půdy v majetku nějaké formy velkostatku a ta živila města. Tehdy ještě většina lidí žila na vesnici. 

Prakticky vše potřebné jsme schopni si vypěstovat sami i bez moderních možností. Jen bychom museli mnohem víc dřít. A to je také to, co se doopravdy stane, až zvládne ta skvělá bezemisní zelená nová éra. Svým způsobem bude docela prča, až bude nedostižným snem každého měšťáka mít někde zahrádku, aby měl co jíst. Práci mít v Práglu nebude, tak se nastěhuje do chatky v zahrádkářské kolonii a bude se rýpat v hlíně. 

Dneska se nenadřeme, protože to za nás dělá ropa. Až nám ji zakážou, veškerou práci budou muset zase dělat lidské ruce. Práce bude levná, bude hodně chudých, ale není žádný důvod, aby se nenajedli a neměli důstojný život. Jen budou mít menší domy, menší byty, míň volného času a žádné zbytečnosti. 

Pozor... aby to nevypadalo, že se na takovou budoucnost těším - ani náhodou. Je mi dobře v době ropné, kdy za mě těžkou práci udělá pár litrů benzínu. Ale pokud taková doba nastane, není žádný důvod aby došlo na hladomor. Plochy máme víc než dost i když každý den o nějaké ty hektary přijdeme. Jsme schopni uživit veškeré naše obyvatelstvo bez GMO rostlin, bez velkého množství průmyslových hnojiv, bez velkého množství agrochemie. Dokonce jsme schopni to dělat lépe než před sto lety, protože naše znalosti jsou o dost dál a i když by zkrachovala dluhem poháněná ekonomika, infrastruktura nám bude sloužit ještě dlouhé roky. 

Navíc nevěřím v žádnou apokalyptickou krizi. Spíš řadu postupných průšvihů. Jednou pak historici najdou někaký dějinný milník, ale jen pohledem zpětně. My se jen budeme pozvolna přicházet o civilizační výdobytky. Ostatně už se to děje. Podívejte jak se vylidňuje centrum Prahy... jak si lidi kupují domy ve vesnicích okolo a čím dál tím dál. Ještě pár let a Praha bude rovnoměrně roztažená na celý středočeský kraj. 

Tu a tam krachnou nějaké ty automotive továrny a pak bude jen otázka času, kdy se začnou u baráčků objevovat králíkárny, anglický trávník dostanou slepice, objeví se ovocné stromky a pak už různé kůlničky a chlívečky. Velcí zemědělci v té době budou mít půdu tak vydojenou, že na ní zkrachují. Ale na zahrádečky to stačit bude.... Nejdřív blízko satelitů a postupně pak i dál. Původní pražáci se nastěhují do zahrádkářských kolonii do chatiček a budou rádi, že mají alespoň to. 

Já osobně budu za milník považovat to, až někdo zjistí, že je lepší chodit do kadibudky, protože to zajistí dost hnoje na slušně velký pozemek.

Pokud máte kolem baráčku tisíc metrů obdělatelné plochy, kupte si ještě nějaký ten rýč, motyku a vůbec ruční zahrádkářské náčiní. Třeba od Fiskarsu - to je lehké, dobře se s ním dělá a dlouho vydrží. Pěkně kompostujte, kompost sypte na trávník, kupte si nějakou knížku pro zahrádkáře, udělejte si pár záhonků a učte se pěstovat. Načtěte si chovat slepice a pár si jich pořiďte. Až bude zle, tak přežijete. Budete chudí, nadřete se, ale přežijete. Vaše šance se navíc násobně zvyšují, pokud budete vědět, jak vám co na vaší půdě a sluníčku jde. Pokud máte starou kopanou studnu, jste v podstatě vysmátí. 

Pokud si kolem domu chcete udržet pěkný trávník, budete na něj potřebovat víc strojů, dražších a víc času než kdybyste tu plochu obdělávali pomocí nějakého jedoosého malotraktoru. Spočítejte si, kolik jste dali za sekačku, křovinořez, vertikutátor, provzdušňovač a mulčovač (nebo kolik jste dali za sekací traktorek) a porovnejte to s cenou jednoosého malotraktoru ze stejného Mountfieldu...

To co píšu samozřejmě není pro každého... Ale pokud nás čeká velký ekonomický krach, dost vám pomůže, pokud žijete na vesnici, máte pozemek a umíte na něm produkčně hospodařit. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (63 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Kechlibar o Duryňsku a Německu po zemětřesení
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/nemecko-zemetreseni-po-dury…
Z toho čtení běhá mráz po zádech, kam jste to došli, němečtí soudruzi.

Co na to elfi? Scallope, rk, máte noty? Doopravdy by mě zajímalo, jak se k tomuhle stavíte.

Průměrný počet slepic: 4.3 (10 hlasů)

Není to tak dlouho, co se Rejpalka pozastavila nad stále častější frekvencí jména Hitler
v médiích.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Jde to sebrala? Me to prijde porad stejne. Soudruh Hitler prodava.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nikoli "by byl", ale bude. Bude admirále, jen to ještě nějaký čas potrvá.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Cože to po elfech chcete? Názor? A dokonce VLASTNÍ názor?
Ale fůůůůj!
Jaký vlastní názor by si z tohohle mohli asi udělat:
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3044933-kvuli-krizi-v-durynsku-konci…

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

Zajímá mě to. Jestli mají vlastní názor. Ale spokojím se i s notami.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Ještě jsem na tomhle fóru nezaznamenal jejich jakýkoliv vlastní názor, oni sem chodí pouze "vysírat". Příkladů je zde přehršel.

Průměrný počet slepic: 4.1 (11 hlasů)

No právě. Proto mně zajímá, zda mají spec. na mnou nadhozené téma nějaký názor a zda ho dokáží obhájit.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

básnil a volal: Hynku, Viléme, Jarmilo...
Admirál básní a volá: scallope, rk, Dagmaro...

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

No s lidma co maj ve vsi evidenci pravdu nic jineho delat nejde.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Minule jsem tu citoval Františka Dvořáka, umění hořáka, o sociální situaci na úrodné Hané ve čtyřicátých letech. Ještě krátká historka, kterou mi vyprávěla dáma kolem roku 1974, spolupracovnice z malé fabričky v karlovarském pohraničí.
Byla to selská princezna z vesnice u Strakonic. Protože měli asi 40 ha a pacholky i děvečky, ačkoliv to nebyla Haná, mohli si rodiče dovolit poslat ji na gymnázium. Po válce už selka paňmáma měla dost těch každodenních starostí a prchla do USákova s prvním USákem, který vesnici osvobodil. Tehdy to ještě šlo, byli pacholci. Jenže přišel rok 1948 i na vesnici a najednou na statku zůstala princezna s tátou sama. Komunisty nenáviděli a do družstva ani náhodou, přeci nějaká selská hrdost. Jenže se studiem byl konec a s nenávistí mi princezna vypravovala, jak museli sami dva s tátou hospodářem vyvážet na pole hnůj. Chvíli to šlo, ale 40 ha a asi nějaké kravky i koně bylo bez pacholků nezvladatelných. Princezna se rychle poohlédla po vesnici a ulovila maníka, co byl pracovitý a zdatný, jenže ani on nechtěl dřít jako černoch a tak se s princeznou sebrali a odstěhovali se do pohraničí, kde ještě v roce 49 sehnali po Němcích chalupu a nechali se zaměstnat ve fabričce, kde potom byli až do důchodu někde koncem 80tých let. Paňmáma USačka, jak to tak s emigranty bývá, zestárla a někdy kolem roku 1988 se náhle rodince vrátila do pohraničí, do lůna ještě socialistického zdravotnictví a za pár let ranně kapitalistického pohřebnictví. Přišla s paklíkem doláčů, se kterými by v USákově byla za socku, v umírající ČSSR byla za hvězdu a mohla si i dovolit komandovat zeťáka. Původní 40 ha grunt nakonec pantáta osamělý rád daroval začátkem padesátek do JZD a brzy umřel na infarkt. Statek nakonec nikdo neobýval a když přišel rok 89, rodinka jej ani nechtěla, byl to zbor. Možná těch 40 ha pronajali.
Neboli, žádná idyla, i princezny od dřiny prchaly. Všechno to bylo o přiměřenosti, politické situaci, struktuře ekonomiky (nastávající industrializace, co pohltila pacholky a děvečky) a radikální změně sociálních statutů na vesnici. Ale taky hlavně o zdraví. Stačil infarkt pantáty a staletý grunt se hroutil.
Vidlákovo teorie o samozásobení jsou hezké, ale uskutečnitelné pouze u omezeného okruhu lidí, navíc za katastrofických společenských situací, kdy bude bojovat každý s každým. To už ale život nebude k žití, ani ekologickému. Prostě doba selských furiantů už je ta tam.

Průměrný počet slepic: 4.8 (13 hlasů)

Leo nevím co ti navykládala ona "priceznička", ale beru svoju prabábu, ani omylem neměli 40Ha, 2 nechala vyučit a jeden dal gymnásium + VŠ v praze.
Jasně, musí se započítat, že pomáhala její sestra živnostnice, ale oproti sedlákům u nás chudá.

A že sedlácké synáček/dcerka nechodila na gymnásium, to bylo dáno tím, že nemuseli, ne že by neměli , natož, že by nemohl někdo "chudší" jako sedlák. Rozdíl byl, že v naší rodině si mohli dovolit takto spozorovat jednoho, sedlák každého.

Takže za mě co vím/mám informace z jedné (sever brna) i druhé strany (valašsko) rodiny z dob první republiky, tak princeznička ráda vyprávěla pohádky, protože těžká práce smrděla...

Průměrný počet slepic: 3 (7 hlasů)

O jaky se jedna leta, ze chuda divka si VS za kapitalismu mohla vystudovat?

Zatím bez slepic

Nezlob se, ale když napíšu první republika, tak co myslíš, že by 50léte nebo CaK mocnářství?

A chudá, co tím vlastně básník tedy anonym chtěl napsat, když já napsal "chudší jak sedlák", tedy něco jiného než na co se anonym ptá?

Obé odpovědi co jsem ti dal, kladou otázku na tebe, četl jsi co jsem napsal opravdu nebo jenom přelétl zrakem a 90procent informace=porozumění textu vyhodils????

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

z lesa, padá to tam strašně. Měl strach o auto, čakal venku.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Před hodinou jsem se vrátil z lesa. Vichr tam lomcoval i se mnou, vršky stromů praskaly. Chvíli sluníčko, pak vichr, krupky, a už to praskalo.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

- Tak to nemá smysl, v tomto počasí a větru chodit do lesa.
Kdysi v zámeckém parku ve vedlejší dědině padající strom zabil děvčicu ze školky.
Tu je klid, ale co vím z telef. hovoru, v Brně to fučelo víc i víc napršelo.
- Jo a i naše fabriky, pokud nemají zásoby z předchozích dodávek, budou mít kvůli
zavřeným fabrikám v Číně problém kompletovat své výrobky a dále dodávat.

Zatím bez slepic

Ztratil jste přitom žuby?
:-)

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Jedni už leští laufy , počítají náboje a kroužkují v mapě a druzí přemejšlej o jednom hektaru pro syna a dceru od naší mámy k žití. Že gdo myslí jako zlo děj a gdo jako dobroděj. Že i v mizérii něgdo přemýšlí aby kulaci neměli nedostatek je známka panku. Ešťe nemaj napsaných ani deset potřeb, keré by s nějakýma jinejma blboňama sečetli a už dumaj jak s tím vydrbat. Bojí se, že by dopadli jako chudej rolník na padesáti hektarech co třel bídu s nouzí a hledaj na internetu jak to bylo. Někeří otevřou knížku Babička a tam čtou o hodné kněžně, kerá pouštěla babičku do zámku ke školení. Že si považovala té přízně a babička povídala a povídala a povídala.
A nakonec z teho byla Masarykova pozemková reforma gdy Šláfenbergům znárodnil pozemky, na kerý neměli a nemaj nárok. Jenže i tak museli všichni plnit objednávky a platit za ten nárok daně a poplatky jako cizáci ve vlastní zemi. A dneska potomci pozemkové reformy, vyhnaní po válce k ponkům a do kanceláří fantazírujou o svých zásluhách, že by si s kulaky vyměnili místo. Někeří dokonce dumaj jak přesvědčit poslední vesnické indiány aby nedělali potíže a dodávali víc. Možná už maj napsaný scénář trháku Poslední vidlák.

Průměrný počet slepic: 3.7 (13 hlasů)

opouští teepee
feromonový lapač
mu jitří chřeepee.
Zabodnu bizona v lidlu
zatančím v penny
dal bych si něco k jídlu
som olúpený.

Průměrný počet slepic: 3.8 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

Blíží se den sváteční
kdy pistoli jateční
přiloží mi mezi uši
řezníkovi srdce buší;
mi ale buší více
ho spraví slivovice
mě ale sprostě vykrví.
Jenom ať mě moc nezmrví
ať nepoškodí škáru
z ní na motokáru
byla by pěkná bunda,
ať ji dobře sundá...
nebo jak říká stáhne,
zkurví, na co sáhne.
Další už budou z klecí
blbě se budou péci
všechno už samá voda
bude to strašná škoda.

Průměrný počet slepic: 3.8 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Nebo minimálně zjednodušuje. Výpočty ohledně výměry potřebné pro přežití a počtů krav/koz/slepic/atd. jsou určitě rozumné, ale nelze žít izolovaně... pokud by nastalo něco blízkého totálnímu kolapsu, netrvalo by dlouho a nastaly by problémy s energiemi, údržbou všeho možné, běžnými výrobky atd. Jakmile by přestala jít elektřina, nefungovalo by nic, velmi často by netekla ani voda. Čím by se svítilo? Svíčkami nebo petrolejem? Odkud je časem brát? No a co obdělávání polí? Benzín anafta by se spotřebovaly prakticky okamžitě. Kde vzít tažná zvířata a hlavně stroje pro ně? Žebřiňák dnes prakticky nikdo vyrobit neumí - a bez strojů poháněných elektřinou už vůbec ne. Na pluhy je potřeba ocel, což chce železnou rudu, vysokou pec, atd. a někoho, kdo to umí vyrobit. Ovšem už jen chomouty, řemeny, podkovy :-). Dále - bez umělých hnojiv by výrazně poklesly výnosy. O drastickém poklesu životní úrovně ani nemluvím, nebo třeba o nemocech či úrazech. Zase by se umíralo na dětské nemoci a banální úrazy.
Já se narodil pár let po druhé válce, naši ještě před tou první. Byli zvyklí žít jinak, měli záhumenek, pár zvířat, ale oba samozřejmě chodili do fabriky, a tím vším byl dán celý jejich život. Vstávat ve tři ráno, poklidit dobytek, pak do práce, z práce na pole nebo co bylo potřeba, v neděli do kostela. Ale třeba válku podle jejich vzpomínek přežili bez větších problémů. Když jsem se neplánovaně narodil já ;-), máma šla po šesti týdnech zase k mašině. Jedinou "úlevu" měla, že s tátou dělali opačné směny, on na ráno, ona na odpoledne - než se vystřídali, vrazili mě ke staré tetě. Na vesnici ale tehdy téměř všichni žili podobným způsobem. Dnes už by to asi nikdo nedokázal.

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)

kapitalistické společnosti. Rozvinuté je úplně všecko - v lednu máme maliny, jahody i borůvky. Máme pracovní právo, zákoník práce, pracovní úřady, bankovní dohled, výběr rakví podle ceny, komoru exekutorů. Nemáme už restituční nároky církví. To, co nemáme, jsou kolonie. Proto nemůžeme prosperovat v nejvyšším stadiu kapitalismu - v imperialismu. Nemáme koho vykořisťovat, i kdybychom rádi. Všechny země už mají majitele. Nedokážeme kolonizovat ani Kladsko nebo Vitorazsko, bo nemáme dostatečný počet 3 tanků a nemáme vlastní velení vlastní armády.
Nejhorším průvodním jevem výpadku el. energie by byl výpadek wifi a výpadek TV signálu. Voda by se nakonec někde našla a v kýblu donesla před hajzlík, ale výpadek wifi by byl nenahraditelný. TV poplatky by jely stále.

Průměrný počet slepic: 4 (13 hlasů)

Největším bohatstvím každé země jsou její obyvatelé.
Zatímco hmotné statky ze všech světových neokolonií se k nám vozí už teď, to nejcennější - tj. domorodci - se k nám rádi dovezou sami!

Průměrný počet slepic: 2.8 (6 hlasů)

Maly pohled na to, jak to v Novorusku ci Syrii fungovalo. Site byly rychle opravovane.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Ale no tak! Jednoduchý generátor na olej (či naftu) elektřinu v nutné míře dodá. Na co vyrábět žebřiňáky? Například v Banátu, či na Podkarpatské Rusi se jezdí vleky s koly ze starých aut. Oceli je všude kolem mrak a ta v případě kolapsu nezmizí, jeden vrak auta vás zásobí na hodně dlouho, předpokládám, že na vesnici ještě svářet nezapomněli :) Tak na co rudu a pec, pokud nebude benzín, je materiálu nevyčerpatelné množství :) Výnosy by poklesly na úroveň první republiky, či R-U a práce by přibylo, ale dalo by se to v určité míře zvládnout. O snížení dostupnosti lékařské péče nepolemizuji, prostě by vzrostla dětská úmrtnost (ale část jí tenkrát byla způsobena chybějícími informacemi o hygieně a očkovalo se už v osmnáctém století) a klesl by dožitý i průměrný věk. Bylo by to těžké a bolelo by to, ale už jednou jsme to zvládli.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Jinak ke kolapsu ČR doporučuji román Ondřeje Neffa: Tma (raději tu starší verzi), setkáme se tam s Havlem, Zemanem i Klausem st. (ten dopadne obzvláště zajímavě).

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Vidlák se evidentně připravuje na předminulý ekonomický sešup a myslí si, že co fungovalo za první republiky, bude fungovat i nyní.
Dovolím si odhadovat, že tak se to zcela určitě neodehraje.
1) Bude fungovat stát a jeho silové složky? Odhaduji, že ano. Nakonec co jiného by vládnoucí třída měla udělat než se nechat bránit od hladového prostého lidu. Nakonec i dnes říkají zcela běžně, že nemohou být všude. U Vidláka tedy zcela určitě nebudou, když mu já půjdu s nelegálně drženou, podomácku vyrobenou zbraní, shánět něco k snědku.
2) Bude solidarita při ochraně majetků. Odhaduji, že nikoli. To, že by mohla vzniknout opět nějaké forma JZD je utopie. Jednoduše uvolní se mocenská struktura a nastolí se jiná, jež proroste do státního mocenského aparátu, nebo taky ne, neb státní aparát bude mít jiné priority.
3) Bude fungovat soudní moc? Určitě bude, ale nebude kdo by ty lumpy k tomu soudu přivedl. Státní represivní aparát bude mít jiné priority a na nějakého Vidkáka hodí Bílý Tesák bobek.

Ale jinak je dobré se alespoň trošku seznamovat, jak si budeme moci pomoci. Loni jsem zasadil čtyři rajčata do "kýblů" a veškerá starost byla jen jejich zalévání a sklízení. Letos jich dám deset a budu i hnojit. Toto je tak můj vrchol zemědělské činnosti. Já budu muset hledat kde jsou jakékoli možnosti ke kradení a snad se při této činnosti seznámím i s Vidlákem, ale ta doba, kdy by to snad bylo i zapotřebí, pro mne dávno pomine.

Průměrný počet slepic: 3.3 (4 hlasů)

Dopadne to úplně jinak, stát všem všechno sebere jak za protektorátu a Vidláka někdo ze sousedů udá za černé prase.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

někoho přechovával.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Ale přechovává maximálně černý štětiny, neb ty zajisté na hnůj nehodí :-)

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Ale styl hlášení elektronickou cestou - nákup, úhyn, prodej, zabití vepře k onomu přechovávání přímo vybízí.
Něco takovýho vyplnit je pro lidi, kteří umí sotva číst, případně ani nemají počítač, ale odchovat dobytek umí,
téměř nemožné. Á tak co, povinnost je splněna, jestli špatně, ať se ozvou, jestli jsme špatně přečetli číslo čipu v uchu,
nebo kde to hoši s lupou luštili :-)

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Bude jistě fungovat, člověk je tvor společenský a díky spojování se do společenství zvládl a zvládne mnohé. A ve společenství bude fungovat i to soudnictví, zřejmě rychlejší a pragmatičtější (useknutá ruka už nic neukradne a mrtví nekoušou :))

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

a proto půjde od válu. Má nějaké kolonoskopické vzdělání nebo nějaké gastro či co, zkrátka nějaký bordel kolem žrádla a vyměšování. Proč to nevěděli soudruzi dříve?

Průměrný počet slepic: 2.4 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Adam s Evou žili v ráji. Pěstovali ovoce, zeleninu a ostatní plodiny. Pěstování mohlo vypadat spíš jako čekání na plody. Vědci a myslitelé matrixu pojmenovali tento způsob existence jako sběračství. Pravěcí obyvatelé byli podle nich sběrači. Píšou o tem v knihách, jako o období slezu ze stromů na zem, gdy lidé po čtyřech vybírali kořínky a slimáky. Náramě se jim tato představa líbila a proto ji nechávají prostřednictvím předsedajícího vyučovat ve školách.
Gdyž se na scéně objevují první zlo ději a šmejdi běhající s pazourkama a ohlodanýma steheníma kosťama, přibylo do příběhu první přikázání. Nebudeš jíst plody ze stromu. Budete se na plody dívat a počkáte na zlo děje až plody sežerou. Adam s Evou teda seděli a čuměli jak zlo ději žerou plody. Gdyž zlo dějů přibývalo, plodů ubývalo. A tak zlo ději napsali nařízení, že Adam s Evou tajně plody okusujou a za neposlechnutí přikázání byli vyhnáni z ráje. Tato bajka předestírá obraz poznání, že gdyž budete chtít jíst plody proti přikázání a nepočkáte na zlo děje, dopadnete jako oni. Nigdo ale neví, kam Adam s Evou z toho zlo dějského ráje odéšli.

Průměrný počet slepic: 3.3 (9 hlasů)

Nemel je z toho raje vyhnat buh?

Mate nejakou modernejsi bibli?

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

Ve skutečnosti bylo jablko ze Stromu poznání první doložený nosič informací.
Vpodstatě paměťová biofleška s bezdrátovým přenosem informací do mozku prostřednictvím chuťového centra.
Eva se tím pádem dopustila první známé krádeže duševního vlastnictví.
To by nasralo i pánaboha!

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Pane Vidlák.
Ještě jste mohl připsat rozdíl hospodaření na Jižní Moravě,nebo v Krušných horách.
Myslím,že jste překvapen tím rozdílem a s tím souvisí i to Vaše nadšení pro toto hospodaření.
Já si ještě pamatuji hodně ruční práce kolem hospodaření,svítilo se petrolejkou,nebo táta někde sehnal karbytku.
Vařilo se zásadně na vyzděných kamnech a dřevem,pečení také.Také bylo hodně mlýnu,poháněné vodou.Řezník,obchůdek,hospoda v jednom stavení.Vzdělán jen farář a učitel,policajt nikde,doktor daleko a drahý,všechno vyřídil starosta,nebo občané i ručně.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Hlavne za R-U, 1 republiky, nacku a komunistu fungovala statni moc.

Dneska neuhlidaj ani hranice ani Vaclavak.

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

hospodařil soukromě i za bolšána a "dělal" krávy. Jako jeho táta a děda a praděda a...
A protože se o krávy staral skvěle a pásl je na lesních paloucích, byl jedním z pár dodavatelů supermléka pro mlékárnu Zábřeh na Moravě, kde se vyráběla speciální mléka pro nedonošená a nemocná miminka.
Za to dostával superdotace a měl k dispozici devizové konto na nákup techniky.

Krávy měly vykachlíkovaný snad i kravín, všude nerez (vč. konví na mléko), západní dojicí technika, supertraktor a všelijaké udělátory na seno, krmení, napájení a pod. Do přípravny mléka se smělo jen v kombinéze s rouškou na hubě, v rukavicích a s čepcem z netkané textilie na kebuli a všude byly rygolky s desinfekcí. Návštěvy směly jen nakouknout; vstoupit ani náhodou.
Rodina oproti tomu bydlela v původní chalupě z 18. století s jednou světnicí s pecí a se spací komorou, jež se stala "dětským pokojem" pro jejich tři dcery. Podlaha stále hliněná a z moderního vybavení jen televize a obyčejná pračka s ohřevem vody (stav v r. 1991!!!), jinak vše starodávné.
Říkali jsme mu, že by měl myslet aspoň na holky, když už nešetří sebe ani manželku. Ale byl to selský fanatik a tak jsme do něj hučeli marně.
Dcery sice všechny vystudovaly hnojárnu, ale jakmile jim bylo 18, prchly do Sušice a ještě dál. O hospodaření nechtěly ani slyšet (a já se jim nedivím).

Co jsme vyslechli od starých hospodářů v tamní hospodě, tak ještě za WWII nebylo nijak neobvyklé, že při obdělávání prudkých svahů tahali pluh lidé, protože to nedávali ani koně. A do JZD se spíš hrnuli, než že by vzdorovali. Soused byl naprostá vyjímka.

Průměrný počet slepic: 3.8 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

hodila bobek na CDU, že nechce dopadnout, jak makrela.

Průměrný počet slepic: 3.1 (7 hlasů)

V Říši bude ještě demokraticky velice veselo

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)

Řekl bych, že už je.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

se již slétají na nové voňavé maso
"Ronald Arias, bývalý člen TOP 09, nyní Trikolóra" aneb obrácení Ferdyše Pištory...
Z TOP do Trikolory, tomu tedy říkám prozření❗️

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

leje a chvílemi i padají kroupy. Větve a stromy také padají. Před půlhodinou opět vyráželi "dobráci" k zásahu.
Poprvé to začalo kolem páté ranní, pak v jednu odpoledne a v půl sedmé večer nanovo.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

Tak jsem dnes šel vyvenčit psa a najednou koukám, že pouštím draka.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)