Neutopické zemědělství - zima

Autor
Štítky

Nejprve krátce na úvod...

Ano, jsem poněkud připraven na případný problém se zásobováním, výpadek v dopravní obsluze, ba dokonce bych nějakou dobu vydržel i při  výpadku elektřiny. Ale i s plným rancem štěstí bych svou osobní výdrž odhadl asi tak na čtrnáct dní. Pak už by začalo být ouvej i vesnickému Vidlákovi. 

Mé články vám mají přiblížit, co to znamená dělat skutečné doopravdové soběstačné zemědělství bez vlhkých snů o permakultuře nebo superzdravých potravinách, které samy padají do klína, nepotřebujeme k tomu žádný benzín ani elektřinu ba ani práci a všichni budeme šťastní, zdraví a všem bude dobře. Píšu o době, kdy lidi dřeli do úmoru, aby byli soběstační, dopláceli na to zdravím, úmrtností dětí a osobní závislostí na libovůli malého diktátora, který do slova a do písmene rozhodoval o jejich životech.  Píšu o tom proto, že ještě žijí poslední pamětníci této doby. 

Pokud se zeleným soudruhům podaří nastolit jejich utopii, nebo pokud se kapitalistickým globalistům podaří všechno rozhasit a zvládnou pořádný krach, pokud se na nás navalí nějaké brutální sankce, pokud se zadaří udělat pořádný blackout a zakázat nejen uhelnou, ale i jadernou energii, nebo pokud si to prostě poděláme sami svojí nevzdělaností a neschopností naučit další generaci užitečným dovednostem (na tohle bych si vsadil nejvíc) tak se vrátíme do časů příšerného, ale  soběstačného a velmi ekologického zemědělství. Ti šťastnější budou dřít dřít a dřít od rána do večera a poslouchat svého pantátu a budou odevzdávat daně něčemu, co se  třeba alespoň trochu bude podobat státnímu útvaru. Ti méně šťastní budou poslouchat svého mafiánského kápa v něčem, co se bude podobat Islámskému státu. Ti zbylí budou mrtví.  

Nevěříte? Vlk kdysi publikoval jakéhosi autora, který projel Donbas ve válečném stavu a největší dojem na něj zanechal děda, který bez ohledu na válku plel na svém políčku brambory. Přečtěte si to. Stejně tak Rusové přežili devadesátá léta na svých záhumencích. Tedy ti šťastnější. V Rusku ale celkem není s volnou zemědělskou půdou problém.  U nás by to bylo horší. 

Dnes to bude o zimních pracech skutečně ekologického a soběstačného zemědělce bez nějakého přikrášlování. 

V prosinci a lednu byly zabijačky. Zajistit si maso na vánoce, vyškvařit si co nejvíce sádla pokud možno na celý rok, zakonzerovovat nebo vyudit nějaké to maso. Jakmile klesly teploty, povolával se řezník - kruponář a jelo to. Zabijačky se konaly prakticky každý den, zabijačkové produkty ve formě výslužek kolovaly po celé vesnici, takže v prosinci a lednu se celkem všichni slušně najedli. Ti nejchudší a děti chodili vypomáhat k těm bohatším a protože jitrnice a jelita nevydrží moc dlouho, musejí se rozdávat po sousedech a sousedi pak zase rozdávají při svých zabijačkách.  

Z každého prasete se platila daň formou kruponu. To je ta nejkvalitnější kůže z vepřových zad. Musí se umět odborně stáhnout, nesmí se narušit třeba pařením v neckách, prostě se to musí s kruponem umět. Mám doma ještě starou učebnici, párkrát jsem to s kruponem zkusil, ale neumím to. I tenkrát proto byl u každé zabijačky profesionál řezník, který svým umem zajistil čistou rychlou práci, co nejmenší ztráty na mase i sádle. Vyplatilo se to. Ŕezník už tenkrát chodil s brašnou ve které měl nože, nástroje na oškrábání a mlýnek. Překvapio mě to - ale mlýnek na maso si nosil řezník sám. Točení klikou se ujal nějaký starší kluk, který si tím vydělal na večeři pro celou rodinu. Nadřel se. Tehdejší řezníci uměli střívka nabíjet prejtem prostě v dlani. Nepoužívali žádnou nabíječku - navlékli si střevo na prsty a dlaní prováděli pohyb v podstatě opačný než při dojení a z ruky jim lezla hotová jitrnice. Dodnes je to pěkná machrovinka. Pokud je mezi vámi někdo, kdo to umí, má u mě otevřené dveře. Zásobím ho chlastem na slušnou cirhózu jater, když mě to naučí. 

Maso se nakládalo do škopku, zalévalo slaným lákem a nechalo se proležet na uzení a na pečínky. Jak vidno už před sto lety se maso křehčilo pomocí vody. Ale pravda je, že cena masa se odvíjela od skutečného masa a ne od jeho naducání vodou. Úprava se dělala až po zvážení. Po několika týdnech ve škopku se maso udilo, zavařovalo nebo dávalo do konzerv. Konzervace už byly poměrně běžná - plechovka pak ve sklepě vydržela klidně do podzimu. Ale pokud se nedalo pozor a udělalo se to špatně, vyvinul se botulotoxin a rodina byla po smrti... Ono je to na konzervě vždycky poznat, ale lidi byli chudí, škoda plýtvat jídlem a tak občas zamhouřili oči a dali si maso z nafouklé plechovky a bylo to jejich poslední jídlo.

Nejdůležitější ale bylo sádlo, protože bylo na všechno. Mazalo se na chleba, mazaly se s ním boty, všechno se na něm peklo i smažilo. Zkuste si udělat vdolky na oleji a na sádle. Rozdíl poznáte na první kousnutí. Použité sádlo se shraňovalo a dělalo se z něj mýdlo. 

Na začátku zimy se také vybily nadbytečné slepice, kůzlata, telata, krávy, býci, krůty, králíci a vůbec všechno co by přes rizikovou část roku potřebovalo žrát a nebylo by co. Vesnický člověk se masa najedl do sytosti v podstatě jen v zimě. Zhruba od mikuláše do masopustu se dostalo zpravidla i na nejchudší, protože těm ostatním už maso lezo krkem. 

Jak skončily zabíjačky a povolily nejhorší mrazy, vyvážely se senkrovny. Tedy žumpy. Kdo měl nějaký chlév nebo stáj, ten měl někde vedle i příslušnou jímku do které celý rok natékala močůvka. Podobně by mělo být vystrojené i každé hnojiště - hnůj by měl být na neprosákavém povrchu a voda by měla natékat do jímky.

Jakmile to bylo možné, zapřáhly se fasuňky se sudy, ti větší měli už něco podobného dnešním fekálním vozům, jen to táhli koně. V prvé řadě se močůvka navezla a vykropila na ozimy - bylo nutné to udělat ještě v zimě, protože na jaře by dusík v močůvce pole spálil podobně jako přehnaná dávka průmyslových hnojiv. Dělalo se to za mrazu, aby se močůvka nevsákla moc prudce, ale něco se ještě odpařilo nebo aby ji rozředil sníh. Zároveň močůvka dodala i první vodu - protože v zimě se prakticky nic neodpařuje a i když jsou u nás prosinec, leden a unor nejsušší měsíce, jsou důležité pro podzemní vodu. Téměř vše co v těchto měsících spadne, to zůstane v půdě. 

Pokud ještě nějaká močůvka zbyla, vyvozila se na pole kde se sely brzké jařiny - tedy především na ječmen. Kukuřice se moc nepěstovala, hlavně pro krmné účely. Ve špatném roce se zpracovala na siláž, v dobrém se nechala na zrno. 

Pak už se rozhazovala průmyslová hnojiva. Tenkrát ještě neřešili množství dusíku v hnojivech - dusíku mělo pole dost od podzimního zaorávání hnoje a od močůvky. Používalo se nejčastěji guáno, které je bohaté na draslík a fosfor, což jsou spolu s dusíkem nejdůležitější prvky pro výživu rostlin. Ale brambory třeba potřebují hodně síry, takže už tenkrát se používaly různé sírany, nebo alespoň hnědouhelný popel. 

Mimochodem - sírany se díky postupující průmyslové revoluci prakticky přestaly používat, protože síra díky kysleým dešťům padala z oblohy sama. V druhé polovině dvacátého století díky tomu téměř vymizely plísně na ovoci nebo vinné révě, ale zase to škodilo v horách smrkům. Pak se elekrárny odsířily a odloučený materiál se vozí opět na pole přímo, ale zpravidla jako nějaká sloučenina dusíku, což se dneska dělá se vším - ať dáváte na pole co dáváte, vždycky je v tom i dusík, protože ten v půdě ubývá, odpařuje se a přitom je to nejpotřebnější prvek pro stavbu rostlinného pletiva a je to základ dnešních výnosů. 

Dnešních výnosů se dosahuje především tím, že rostlina má k dispozici tolik dusíku, kolik by jí příroda nikdy nebyla schopná dát ani kdyby se pole hnojila hnojem každý rok. Proto byly tehdejší výnosy třetinové i čtvrtinové oproti dnešním. 

Pak už se čekalo na jaro... jakmile oschly hroudy, začalo se vláčet, urovnávat a připravovalo se na setí. Hospodyňky už předpěstovávaly zeleninu krátkých dní - špenát, ředkvičky, hrášek a podobně. V našich krajích šlo o to zasadit vše včas, aby se stihly jarní deště, které přicházejí v druhé půlce března. Pak zpravidla bývá delší suché období. 

Mezitím se samozřejmě stříhaly vinohrady, ořezávaly se ovocné stromy, zpracovávalo se dřevo na topení, opravovalo se zemědělské náčiní, když to šlo, jezdilo se do mlýna. Mlátičky ještě také byly v provozu, domlacovaly se poslední snopy, fukary dočišťovaly zrno, hospodáři se snažili moc neprodávat, protože cena stoupala a čekalo se na jaro, kdy se za obilí dostalo víc.

A vyměňovalo se osivo. To byl dobový způsob, jak si zajistit výnos. Už při žních sedlák dbal, aby se nejlepší snopy z nejlepších polí dostaly stranou. Ty se vymlátily co nejšetrněji, zrno se proselo aby zůstaly jen nejlepší zrna, uložily se na to nejsušší místo, protože pokud stoupne vlhkost, v zrnu začnou ihned probíhat klíčící procesy. A v zimě se pak vyměnily na co největší vzdálenost. 

Měli tenkrát odpozorováno, že výnos ze zrna popstupně klesá a dá se to řešit tím, že se zrno přemístí ideálně do jiného typu půdy i podnebí. Existovala na to celá pořekadla, dnes už je to pasé, neberte mě proto za slovo, ale tuším že pšenice z těžké půdy musela do lehké půdy na teplejším místě. Pšenice z lehké půdy musela do těžké půdy a nezáleželo na teplotě. Pšenice z říční nivy potřebovala drsné zacházení a na nivu musela jít pšenice z tepla. Sedláci zpravidla měli ty výměny dávno vymakané a zajištěné "na věčné časy", takže v zimě formani převáželi pytle s osivem. Zrno které prošlo při převozu mrazem navíc po zasetí lépe rostlo. Ale neplatilo to absolutně. 

Dědeček vzpomínal, že byly roky, kdy doorával poslední pozemky na Nový rok. Na podzim se to nestihlo a zima byla tak mírná, že to šlo. Svým způsobem v zimě nevadily ani velké mrazy, ani mírné zimy. Vadily velké a prudké teplotní výkyvy a holomrazy. Pokud teplota klesla pod -10°C a pole nebylo pokryté sněhem, začaly být ozimy poškozené. Pokud to trvalo dlouho, zaorávalo se to zjara a dávalo se něco jiného - zpravidla brambory. 

Hospodáři samozřejmě starostlivě sledovali především koně. Ono je to takové zvíře na nic... sice dobře táhne, ale je choulostivé na krmení i péči. Dědeček sice koně miloval, ale když pak hospodařil sám, pořídil si raději voly. Ti byli mnohem více bezúdržboví. A když bylo možné koupit použitelný traktor nebo motorový pluh, dost rychle si to hospodáři pořizovali i na dluh. Kůň se prodal a ušetřené peníze za krmení bez problémů splatily traktor a ještě zbylo.  Navíc stačil jeden traktor pro několik hospodářů. Zpravidla se to řešilo tak, že příbuzní navzájem spolupracovali. Jeden koupil traktor, další parní mlátičku, třetí fukar... a tak podobně...

Když v roce 1950 přišli komunisti zakládat ve Vidlákově JZD, tak jim místní vysvětlovali, že přišli s křížkem po funuse, tehdejší mladí moderní a dynamičtí jinoši tehdy učili místní sedláky něčemu, co oni už padesát let dělali tak tomu jen začali říkat kolektivizace a zrušilo se všechno co mělo smysl. 

 Oni ti sedláci totiž svoje závazky "kontrolovali korunou". Sousedi si za vzájemné služby vzájemně platili (samozřejmě mimo berňák) a tak bylo jasné co kdo komu a jak.  JZD pak vzniklo zcela dobrovolně, protože většina sedláků to tak stejně dělala. Problémy nastaly, až se předsedou stal nějaký komunistický kádr z Kraje. Kdyby soudruzi komunisti nebyli blbí a byli ochotní trošku čekat a uplatňovat soft power, během dvaceti let by se k formě družstva nebo jiného podílového vlastnictví stejně dospělo.

Jak vidíte, každý zemědělec prchal od soběstačného zemědělství co mu síly a peněženka dovolila a vysloveně se těšil na to, až bude spolupracovat s kapitalistou na mechanizaci a s bankéřem na financování té mechanizace. Tehdy ještě měli radost z průmyslových hnojiv i agrochemie a byli rádi, že to mají, protože to dost řešilo hladomory.  Samozřejmě nemohli tušit, že za pár generací se vytratí nejen znalosti o soběstačnosti, ale také úcta k půdě a nakonec i úcta k práci. Že jednou jejich potomci dostanou půdu v restitucích a tu nejcennější věc na které se nadřely desítky generací - úrodnost - během jedné generace vydojí na suchopár. 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (64 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Ona tahle výměna měla jeden obrovský bonus, který si málokdo uvědomuje.
Ušetřil se na jednu zvířecí tažnou sílu jeden hektar výměry.
Namísto jednoho koně se mohli vykrmit dva bejci, nebo přibrat jednu krávu.

Průměrný počet slepic: 4.8 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Jednou naštěstí příroda vybije i člověka, a nemusí to trvat zas tak dlouho, možná jí to stihneme i ulehčit, ale spíš to neovlivníme. A zase bude klid.
https://www.youtube.com/watch?v=Fb2N_0x75hM

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Je to furt o plundrování země pro město.
Ve městech přibývalo drbanů a pasáků bankocetlí a ti chtěli lepší žrádlo a jahody v zimě i pro poskoky. Je jasný, že na to už neměli vesničani nervy ani sílu a vzali ty traktory aby na těch plánovaných jednotkách nenechali dušu. A gdyž města spustila průmyslovej odboj hodila se každá máňa z vesnice. No a pak ta propaganda jak se krásně žije po práci ve fabrikách. Všude samé odbory, dovolené v ROH. Paráda. Na mostecku rušili celé vesnice kvůli uhlí. Něgde na webu je seznam asi pětseti zrušených vesnic. Všechno nacpat do fabrik a hybaj na sklíčka nebo plechovky. Vesnice se postupně vylidňovaly a lidskej dobytek v pracovních lágrech řval hlady. V té době už byli blboni pasovaní na lidské zdroje. Pár let to eště šlo, páč kapitalisti likvidovali soběstačnost ostatních zemí podle plánu, tak tam šlo prodat aji smradlavé fusekle. Zasloužilí pracanti , keří byli schopni do ciziny odvést nejvíc materiálu, umu a koncepcí, dostávali bony aby si mysleli, že sou si rovni s honorací. Města nakynula a tak se přistoupilo k intenzifikaci. To znamená jízdu na doraz. Ten doraz dnes vypadá tak, že blboni magořej v bytech na hypo, na polích bez hypo nic tržního nevyroste. Do všeho se cpou náhražky, kurvítka a vycpávky, páč gdyby to tam nedali bylo by teho eště o polovinu míň. Ve skutečnosti de o velký komplexní problém jak přežít cicvilizaci. Tedy systém, kerej je převrácenej celej na hlavu.

Průměrný počet slepic: 3.8 (25 hlasů)

Netvrdím že všude, ale dělal jsem si statistiku naší dědiny a tam kde byla naše rodina (historie) a neosuhlasím, vylidnovat se zacala po roce 1989, do te doby nerikam, ze neodchazeli, ale pocet obyvatel rostl, teda kdyz pominu první válku, druhou apod. udalosti, kde byl vzdy sek s poctem lidu.
Navic bych dodal, ze prave JZD 48-89 melo neco co predtim a potom nebylo, teda, ze pritahlo VS vzdelane lidi na dedinu ;)

Průměrný počet slepic: 4.9 (14 hlasů)

Nějaká práce byla v STS (strojní traktorová stanice) A hodně přidružených výrob pomáhalo zásobovat trh o jednodušší výrobky, které velký průmysl nebyl schopen dodat. V tu dobu už byla práce v JZD, či na státním statku lépe placená, než v průmyslu. Záviděl jsem dojičkám jejich příjmy !

Průměrný počet slepic: 4.7 (10 hlasů)

nezáviděl. Na čtvrtou ráno do práce - nic moc.
Ale souhlas - jezedáci neplatili ze svých platů daně, tudíž se špatně opravdu neměli.
Neboli měli se jako ta příslovečná prasátka v žitě.
Mám na mysli samozřejmě osmdesátky.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

Gdybych měl furt postojovat, argumentovat nebo okecávat názory blboňů, co jeden den by kupovali koberečky, jinej den by se klidně nechali vyhnat, další den mašírovali, a další den by zakopávali zlato na zahradě a gdyž by měli chrápat v zimě ve stanu, klidně by volili Gottwalda nebo Hitlera, to je fuk, bych nedělal nic jinýho než bych jako sháněl moudra těch vzdělanejch kokotů, keří tu našu zemičku, čtyřicet let pracně budovanou rozcárali tak, že ani nigdo neví kam to všechno zmizlo. Na to nemám nervy.
Přál bych si jen aby místo žvanění by lidi napsali svých, lépe dvacet potřeb do začátku, sečetli to, a maj na to pak celej rok čas o tem kecat, proč nač, s měsíčníma uzávěrkama, mezičas vzdělávání, posouvali nahoru či dolu v řádcích a na Silvestra ten výsledek odklepli aby bylo jasno. Gdyby o tem alespoň začali uvažovat místo teho aby sháněli jakého moulu zase volit.

Ale ne, ne ne ne. Já do lesa nepojedu, já do lesa nepudu, gdyby na mne hajnej přišel, von by mi vzal sekeru. A to je furt dokola. Skoro bych řek, že dnes není nic snadnějšího, než dělat chytrýho, proletět se v síti, sebrat nějaký zfalšovaný cintáty, tabulky, ročenky a naházet to do slohových cvičení a dělat mrkev za kerou se blboni potáhnou.

Myslel ste vzdělanostního NERVa Sedláčka?
http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/ekonomicka-one-man-show-tomase-s…

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Ta první polovina dnešního Vidlákova školení vyvolala teď v noci v mých útrobách hlad, či spíše chuť k jídlu. To je od něj, vzhledem k hladině cukru v mé krvi, velmi nezodpovědné. Fekální vozy už to nepřebily.
Takže příště prosím buď něco o dietách (odpornost sama), nebo o duchovních hodnotách. To mě uspí stejně jako to jídlo, co si pro ně teď jdu. Velmi tiše, Labuť má lehké spaní a ledničku střeží.

Průměrný počet slepic: 3.9 (9 hlasů)

https://pravyprostor.cz/klimaticka-dan-na-maso/
Ale nevím zda není tlak škodlivější než plný břuch. O víkendu jsem byl na parádní zabijačce, taky bojuji s váhou od Vánoc to je kritický, ale když čtu, co může nastat.....

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

odlétají městští liberálové do teplých krajin za herci, doktory, soudci a politiky, kteří tam pobývají už od vánoc.

Průměrný počet slepic: 4.4 (15 hlasů)

A jejich uhlíková stopa je nemalá. Nadšeně podporují Grétu, a přitom jsou to ti, kdo mají největší uhlíkovou stopu. Podporovatelé Gréty jí ukradli dětství.

Průměrný počet slepic: 4.4 (15 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Grete ukradli detstvi jeji rodice, kteri ji jedna predali sve psychicke poruchy a jednak z ni udelali poutovou priserku.

Průměrný počet slepic: 4.8 (13 hlasů)

Myslím si, že Grétě nejvíce ublížili její rodiče, když ji strčili před mikrofon místo před psychiatra.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Všechno je to krásně popsané a pod vše bych se podepsal.
Bohužel nemalá většina lidí bydlí ve městech, v "králíkárnách", bez možnosti vlastního pozemku.
To, co popisuje Vidlák je možné jen tam, kde má člověk dostatečně velký pozemek a ještě pokud možno přilehlý k bydlišti, aby se dal lépe bránit.
Ti z měst, co vhodné pozemky nemají, se nechají buď nechají "zaměstnat" u nějakého mafiána, aby sebrali výdobytky těm, co půdu mají, nebo jít do Řitky za tetou Helenou a ekologicky chcípnout hlady.

Průměrný počet slepic: 4.4 (12 hlasů)

Nesouhlasím,moznost koupe pozemku mas a rekl bych, ze kdyz by si lidi odpustili "nejakou zabavu/pivo/cigarka" apod., tak neni problem. ALE co je rozdil, ze pred 89, proste ve 2 hodiny padlo a mel clovek cas prejit do roboty na zahradku, ale dnes? Pracovni zacatek se presunul na 8-9 hodinu, k tomu prescas (dost casto neplacene) a tim dostaneme, proc lidi ani neuvazuji nad koupi "zahumenku" nebo ten kdo ma prestal na nem makat, protoze neni cas.

Průměrný počet slepic: 4.1 (9 hlasů)

Kdyz mate zahumenek za humny, tak o nic nejde. Kdyz vas tam cesta vyjde na 50 kc a 15 minut, tak to jeste jde. kdyz na 200 kc a dve hodiny, zacina to byt ekonomicky nesmysl.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

by se v robotárnách na tři šichty dělalo od osmi. A řekl bych, že v zařízeních obdobného typu dělá většina populace.
Problémem jsou spíš ty šichty. Nechrápat pět až šest (bo "povinný" přesčas v sobotu) nocí za sebou docela ubírá na životním elánu.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Před školou jsme dělal na slévárně od 6-14, pak nebyl problém, protože jsem byl uvyklej z mládí na prácu a byl čas. Dneska, vstanu do práce na 9:00, protože musí odvést děcka do školky (u nás progresivně zrušena po 89). Z práce doma 18:19, já fakt nemám čas, proto ani nepřemýšlím nad elánem...
A vosbotu a nedělu, když mám volno si raděj sám dělám nábytek (a jsem zneužíván rodinou, že taky bych "mohl", a není síla říct ne, aleposn ze daji zabijeacku apod.) za 20procent ceny (materiál, prácu a cenu stroje nepočítám, ty stroje mi zustanou...), takže nemám ani o víkendu...

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Když se chce, vždycky se nějaký pozemek dá získat. Je možné oslovit nějakou místní organizaci zahrádkářů, je naprosto v každé vesnici a městě. a např. společně vyvinout tlak na městský, místní úřad , který má možnost pronajmout nějaký městský pozemek např. v zelené zóně, kde se nesmí stavět, pro zahrádkářské účely. Stačí jenom chtít.

Průměrný počet slepic: 1.7 (3 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

zahrádka se dá koupit, ale je to většinou pár desítek metrů čtverečních a ještě někde v zahrádkářské kolonii, kde většinou tomu zahrádkáři ani ten pozemek nepatří, ale NENÍ to uhajitelné, pokud se někdo cizí rozhodne sklízet, co nezasel.
Totéž platí pro koupi pole/pozemku na vesnici.
Pokud to není přímo u baráku a ještě pokud možno obehnané plotem, tak ve chvíli, kdy se opravdu bude lámat chleba, tak to hospodaření podle Vidláka bude životaschopné jen do doby, než přijde někdo s větším klackem, větším kvérem nebo ve větším počtu lidí.
Pak to naprosto ztrácí smysl, aby si někdo z města kupoval zahrádku na jiném konci města nebo pole někde ve vsi.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by PivoJ (neověřeno)

Trvalý odkaz

Obranu neřeší ani pozemek u domu, jinak máte pravdu. Tlupu nájezdníků zastaví zase jen podobně organizovaný odpor, a potom již je jedno, jestli hájí zahrádkářskou kolonii nebo ulici RD nebo část vesnice.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Plzeňsko, šetření se týkalo roků cca 1800 - 1900. Výzkum prováděn v roce 1930 od pamětníků za první republiky (sedláků).
1. Skrovný život, bída všude, útisk vrchnosti - robota.
2. Maso pouze o pouti a posvícení, v zimě když se zabila ovce. (vepřové šlo všechno na prodej)
3. Nepilo se pivo - také pouze o posvícení a pouti.
4. V okolí prodáno v dražbě cca 50 usedlostí následkem dluhů a velkých krizí 1873-1907.
5. Vystěhování do Ameriky cca 30rodin z oklolí(Žilov, Ledce, Třemošná, Nevřeň atd.)
6. Nejtíživější položka - daně.
7. Strava: ráno - polévka, brambory, krupičná kaše, v poledne polévka, večer strava jako ráno.
8. Používala se většinou žitná mouka na jídlo.
9. Píce pro dobytek byl takový nedostatek, že se na jaře trhaly došky ze střech, řezaly se a krmily.
Dobytek byl tak zesláblý, že se skoro ve všech statcích musel zdvihati. Když se vyhnal prvně na pastvu
musel se tam ponechati několik dní, protože neměl síly na cestu domů.

Průměrný počet slepic: 5 (22 hlasů)

že průměrné stáří auta je 15 let a motorky dokonce 33 let. Na byt 2+1 šetří mladá rodina 90 let a než došetří, tak 2x zemře. A přece nebylo nikdy lépe.

Průměrný počet slepic: 4.4 (17 hlasů)

motorku?
Obrátí se ti kufr...
To nejsou motorky, to jsou občas pojízdné elektrošílenosti na dvou kolech, které přeskakují v cenách osobní auta. Kdo může, ten shání něco polonormálního s jedním karburátorem, ti moderněji založení pak dvacetileté křápy s prvními stříkačkami. Díky moc, ale motorku za půl mega s dynamickým elektroodpružením k dobrému spaní fakt nepotřebuju.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

že jsem se 17.11.1989 praštil do palice a od té doby žiji v nějakém blbém snu ze kterého se nemohu probudit.

Průměrný počet slepic: 4.7 (17 hlasů)

popisovaný stav zřejmě nebyl každoroční, neboli pravidelný. Mám na mysli nedostatek píce.
Ostatní věci, jako pití piva a střídmost v konzumaci masa si pamatuji ještě u svých prarodičů, a ti žili tímto způsobem ještě v sedmdesátkách. Pamatují si, jak jistý člen rodiny požádal mou pratetu o šálek kávy a ona mu nasejřeně sdělila, ať si nabere vodu z putny u studny, pokud má žízeň. Máso mimo svátky a hrnek čehokoli jiného, než vody nebo čaje z listí nasbíraného v lese bylo pro ni hříšným mrháním peněz.
Zemřela v šestaosmdesáti a v životě nebyla u doktora.

Průměrný počet slepic: 3.2 (6 hlasů)

Mezi lety 1800-1900 se jedlo vsechno bio. Kupujte si to ted a zruinujete se.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

Pan Vrábel & Co. (spolek Nelež) = opravdoví neo demokratí!

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Vlk se dnes také šťárá v politickém zemětřesení u sousedů po volbách předsedy vlády v Duryňsku
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/02/11/kdyz-se-durynska-politic…
V podobném duchu, jako včera Kechlibar.

Nenamočil do toho Ježibabiše a Zemana, tudíž velmi dobré.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Štrůček po staru naloženého a vyuzeného vepřového masa jsem dostal od spolumariášníka na Šumavě za láhev medoviny.

Velká delikatesa.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Kvalitní vepřové sádlo je nejlepší masťový základ. Lze do něj zapracovat různé léčivky, za nižších teplot samozřejmě. I chemikálie, např. oxid zinečnatý - bércové vředy, kyselina salicylová - pro odstranění hrubé mrtvé kůže, kyselina undecylenová - proti plísním a kvasinkám. Čisté sádlo je výborné na jizvy (i po popáleninách).

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

To je pravda. Znate na to nejake stranky, prosim?

Zatím bez slepic

Rozdrcené (pomnuté) části té které bylinky lehce zaliju kvalitní vodkou (ne moc!), nechám téééměř odpařit a zapracuju do sádla. Dám uležet na tři týdny do chladničky a tam také uchovávám. Po aplikaci jen sundám z kůže kousky bylin. Práškové chemikálie si navážím nebo nechám navážit na laboratorních vahách; najemno ještě zpracuji v třecí misce a opět zapracuju do sádla. Zkuste ekokoza a likochem. Jsou velmi dobří. S příponou.cz

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

In reply to by Pernikářka1961 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Diky moc za odpoved. :-)

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by Pernikářka1961 (neověřeno)

Trvalý odkaz

zalívám kvalitní vodkou, všechen bufáč i s bylinkama zapracovávám do svého sádla (můžu, bo jsem tlustý jako to prase) a nemoc po mně furt rajtuje.
Asi se zalívám málo...

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Pernikářka1961 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Lepší než voda je líh - kořalka nad 80%. Naložit do ní léčivé příměsi, pak smíchat se sádlem, zahřát na cca 90°, odpařit líh a mast je hotová.

Dělám tak propolis a konopnou.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Holčičky a dívky bychom měli učit vařit, a to ve věku, kdy ještě nefrfňají. Když se v domácnosti vaří, tedy ze surovin, dá se kvalitní výživa pořídit určitě levněji. A ještě můžete ovlivňovat skladbu, třeba kvůli zdravotnímu stavu jednotlivých členů domácnosti. To si potom např. pizza za 180,- Kč může trhnout nohou; upeču bohatší podstatně levněji.
Nevím, zda učit vařit chlapce. Umět by to měli a mohli, ale "aby jim to nezůstalo".

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Nevím, zda učit vařit chlapce. Umět by to měli a mohli, ale "aby jim to nezůstalo".

1. Ano pro vsechny zakladni veci. Uvarit vajicka, branbory, rejzi, testoviny, slaninu, maso, zeleninu, lusteniny atd
2. Naucit peceni, vareni, smazeni, duseni, mikrovlnku,
3. Naucit vareni v prirode v kotliku, esusu, Seatnuv hrnec atd

Zatimco doma vari zensky, vetsina profesionalnich kucharu jsou chlapi.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Den daňové svobody je dlohodobě kolem 30.6. - celá desetiletí. Polovinu pracovního života tedy každý pracuje "na sebe", polovinu "na druhé".

0-20 let - výchova, vzdělávání ... příjemce
20-60 let - práce ... plátce
60-80 let - důchod ... příjemce.

40 let beru, 40 let dávám - je jasná rovnováha, je to 50:50.

Jenže dnes mladí do práce nejdou ve 20, ale ve 30 - a chtěl by aktivně žít do 90.

Nové schéma: (90 let = 45+45)
0-30 - příjemce
30-75 - plátce
75-90 - příjemce.

Normální důchod by měl být tedy cca v 75 letech (průměr). Proč se proboha tomu všichni šprajcují? To neumí někdo normálně vysvětlit, jako já?

Průměrný počet slepic: 3.4 (10 hlasů)

Neni prace jako prace. - urcite bych nenutil nikoho farat do 75 a neni to jedina takova prace.

Nejsme si vsichni rovni. Spatnej zrak a PC nejdou dohromady s pozadovanymi vykony.

O, taky v 55 po vas nehrabne nadsene kazdej 25letej kadrovak/HR slecna. Natoz v 74

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

věkový PRŮMĚR posádky nějakých 70 let?
Totéž autobus, totéž vlak.
Na elektroudělátka, která vyřeší všecko za nás a bez nás, nehrám. Nehrám, protože jsem u toho málem přišel před rokem o život.
Kolik procent populace vydrží bouchat do 75 na příslovečném bílém zdivu?
Kolik procent populace vydrží dělat obkladače, dleždiče, účetní u kompu, blablabla... nějakých devět deset hodin denně, byť jenom část roku?

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

Velmi velmi málo procent... Mám skvělého strejdu, celoživotního instalatéra (a machra), šel do důchodu někdy po šedesátce a křeče, které po létech šroubování a montování dostával do prstů, občas končily tím, že na sklonku kariéry musel prosit kolegu, aby mu prsty od sebe rozevřel... Takže bez komplexní robotizace (utopie) prostě v 75 letech do důchodu chodit asi nebudeme...

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.