Vidláku, opravdu Vám nezávidím Vaše příznivce. Alespoň ne většinu těch, co se vyskytují na tomto diskuzním fóru. Je to směska lidí, kteří se shodnou jen na tom, že všechno je špatně. Nikdy bych nevěřil že existuje tolik lidí, kteří čerpají informace z tak pochybných zdrojů a berou je jako fakt.

Vy jste skutečně výborný a Vaše články si velmi rád čtu ale ta sebranka tady, která Vám sice vyjadřuje podporu, ale je to podpora hlupáků.

Já případný další vývoj i když by tu byla jiná vláda vidím černě a je mi z toho velmi smutno.

jsem tu ještě u Vidláka, anebo u nějaké té Zdi nářků?

To je, oč tu běží! Žít v míru lze dnes zase jenom stěží.

STOVKY MRTVÝCH – VELEZRADA! UKRAJINŠTÍ AGENTI GRU UŽ NAVÁDĚJÍ RUSKÉ ISKANDERY PŘESNĚ NA TAJNÁ SHROMAŽDIŠTĚ A DOUPATA KYJEVSKÉ SOLDATESKY!

Zelenskyj včera večer běsnil ve videu a slíbil Ukrajincům další ofenzívy až do konečného vítězství! 

Až do konečného vítězství - kde už jsme to jenom slyšeli… Takže před pádem je můžou tak jako Třetí říši zachránit už jen ty wunderwaffen.

Host

Varda Fiszbein

Můj dědeček možná nebyl bohatý, ale každý rok, když nastala slavnost Pesach, předčítal z tóry vybraný sedr. Byl vždy obklopen svoji rodinou a seděl v čele jako král.
Elegantní v tmavém obleku, se zlatým řetězem přehozeným přes hruď, sedí v křesle v čele stolu, jako by to byl trůn, a hlavu má položenou na polštáři určeném speciálně pro tento den, polštáři, na němž se na modrém sametovém pozadí vyjímá jemně vyšitá Davidova hvězda. Na druhém konci stolu sedí jeho žena v jemných černých hedvábných šatech a s výrazem, který prozrazuje únavu způsobenou několikadenními přípravami. Vybrala si správné místo, naproti svému muži a blízko dveří, protože v průběhu večera bude mnohokrát odbíhat do kuchyně a spěšně přenášet mísy a tácy naložené kopci kouřících lahůdek. Příchody a odchody, které zanechají na kůži v jejím dekoltu malé vlhké stopy a také zvýrazní napjaté brázdy pod rýžovým pudrem, jímž se dcera snažila zakrýt intenzivní zarudnutí matčiných tváří. Tři starší synové zaujmou svá obvyklá místa v doprovodu svých manželek a potomků. Budou vypadat spokojeně a upraveně.

Možná, že někdy během večera některý z těch nejmenších nadzvedne lem naškrobeného vyšívaného lněného ubrusu, vrzajícího když s ním někdo pohne, a potvrdí, že i letos téměř všechny ženy uzavřely příměří s nohami tím, že si vyzuly nové boty.

Nejmladší Raquelita se posadí napravo od čela stolu, jak se sluší na princeznu domu. Světlo jejich očí, je balzámem otcova stáří, květem matčiných tužeb. Již nečekaná, jediná dcera, jíž propůjčila jméno manželka patriarchy Jákoba.

Mnohá očekávání do ní vkládají její rodiče. Intimní, nepřiznané iluze: že její krásné tmavé oči, štíhlé prsty, procvičené dlouhými hodinami u klavíru, její vnadná, téměř mladistvá postava by mohly úspěšně přilákat mladého muže z bohatší rodiny, než je ta její; i když, kdyby nastala ta situace, tak i o něco starší, ale moudrý pán, dobře známý ve světských, kulturních kruzích, bude vítán.

Svobodný syn bude sedět vedle své matky. Při této příležitosti mu bude ctí plnit povinnosti hostitele, které jsou v očích Všemohoucího tak příznivě hodnoceny. Za radostné spoluúčasti své sestry byl zodpovědný za výběr hosta. Někoho, kdo - chudák osamělá duše - nemá to štěstí sdílet pesachový pokrm s vlastními lidmi. Syn počítal se souhlasem své rodiny, protože host již navštívil jejich domov a sdílel chvíle volna s nejmladšími syny a vyměnil si zdvořilostní pozdravy s rodiči.

Čtyřicet žárovek na obrovském lustru zavěšeném uprostřed stropu osvětluje jeho vyřezávaná křišťálová ramena a promítá na stříbrné příbory křivolaké linie a barvy, což je efekt dosažený díky pečlivosti snach, které přišly předchozí večer a pomáhaly s úklidem.

Jemná vůně gefilte fish a dušeného masa se mísí a line se do všech koutů domu a cestou hladí smysly strávníků.

Můj dědeček v roli krále předsedá obřadu s velkou precizností a dohlíží na to, aby uprostřed stolu, stejně daleko od všech prostřených stolů kolem, se nacházely hořké byliny pečlivě naaranžované na porcelánových miskách, které se musí sníst jako připomínka a poučení pro nejmladší o útrapách, které prožíval hebrejský národ, když byl nucen prožívat hořkost vyhnanství a otroctví na faraonově dvoře.

Slavná sága se bude číst z hagady, která vypráví o tom, jak Velkomyslný poslal Mojžíše, aby osvobodil své bratry, za což mu musíme být neskonale vděční, protože jinak bychom ještě nebyli svobodní.

Při slavnostní veřeři je čtení Hagady přerušeno, přicházejí na řadu pokrmy od polévky po ořechy a na závěr vynikající dezerty, které potěší tělo i ducha.
 

Přesně podle tradice dá dědeček po večeři pokyn k hledání afikomanu, který předtím večer schoval. Obdélníkový kousek nekvašeného chleba, nejbělejší a nejkřupavější, nejchutnější část macesu, připomínající druh chleba, který si Hebrejci museli vzít s sebou, když spěšně utíkali z Egypta, protože neměli čas potřebný k tomu, aby chléb vykynul. Aby ho dědeček získal zpět, bude muset zaplatit cenu, kterou nálezce bude požadovat.

Ačkoli se zúčastní všichni přítomní, dospělí budou hledání pouze předstírat, aby dali větší šanci těm nejmenším, kteří jej vrátí výměnou za sladkost, případně za pár mincí.
Po vykoupení bude afikoman rozlomen na dostatečný počet kousků, kterými podělí všechny kolem. Bude jednat velkoryse a spravedlivě, stejně jako je velkorysý a spravedlivý Ten, který nás vykoupil z našeho dlouhého a strastiplného zajetí. A tak skončí první noc oslav Pesachu.

Při té večeři v roce 1940 jsem si já, stejně jako všichni ostatní, myslela, že se bude opakovat neměnný rituál. Ani já, ani nikdo jiný však nepředpokládal, že host bude příčinou změny.

Bylo mi teprve třináct a cítila jsem se poněkud nepatřičně. Byla jsem nejstarší z vnoučat, už jsem nebyla ve věku, kdy bych se mohla účastnit rozruchu, který vyvolávali mladší bratranci a sestřenice, když se proháněli po domě a hledali kus macesu, ale ještě jsem nebyla dost stará na to, abych se přidala k dospělým, kteří využívali příležitosti a povídali si o tom či onom, zatímco předstírali, že ho také hledají.

Zůstala jsem sedět na židli a cítila se nesvá, dokud mě na opačném konci stolu dědeček, který se také nepohnul ze židle, rukou nezavolal, protože pochopil můj zmatený stav a tím mě přispěchal na pomoc a potom ukázal na kruh tvořený mými dvěma nejmladšími strýčky a jejich kamarádem.

Připravena přijmout jeho návrh jsem se začala zvedat, abych se k nim připojila, ale v tu chvíli se skupina rozprchla. Tehdy jsem nevěděla, stejně jako nevím dodnes, co moji strýcové dělali a kam šli. Od té chvíle až do konce večera se veškerá moje pozornost soustředila na počínání našeho hosta.
Složil ubrousek a pak jej odložil vedle nedopité sklenky vína, a když si všiml uvolněné nitky na manžetě košile, prudce ji strhl. Jakmile se postavil na nohy, rozvážně vykročil k čelu stolu. Měl jakousi loudavou chůzi, která upozorňovala na pomačkané kapsy jeho saka. Pečlivý pohled odhalil, že sako mělo původně stejnou barvu jako kalhoty, které měl na sobě.
Požádal o svolení vzít si polštář, na němž dědečkova hlava celý večer spočívala. Rozepnul potah.

Intuice, nebo štěstí? Uvnitř, zabalený v hedvábném papíru, byl předmět, který měl být vykoupen.
Příležitost byla v jeho rukou a on věděl, jak se jí chopit.
Vrátil se na své místo u stolu, lhostejný ke zklamanému povyku dětí.
Hojná večeře, protahovaný večer a četné přípitky, rituální i spontánní, to vše začínalo zanechávat první stopy na tvářích dospělých.

Adresát byl s tradicí obeznámen stejně jako mluvčí - můj dědeček. V naší rodině se vykoupení bílého kousku macesu řídilo přísnými pravidly: nebyl možný žádný cenový limit, odmítnutí ani smlouvání.

V jeho tváři ani v tónu, který nasadil, nebylo ani stopy po drzosti nebo výzvě: "Chci si vzít vaši dceru," slyšeli jsme ho odpovědět tichým, ale jasným hlasem, když jemně posunul produkt svého pátrání po stole směrem k mému dědečkovi, a nám naskočila husí kůže při zvuku hedvábného papíru jemně škrábajícího po ubruse.

Poprvé jsem si všimla mnoha přerušovaných, překrývajících se vrásek, které čas vyryl do dědečkovy tváře. Viděla jsem, že stříbro na jeho bradě už dávno vyhrálo boj s původní tmavě hnědou barvou jeho pečlivě zastřižených vousů.
Jeho jasný pohled neskrýval žádné emoce, které se v té chvíli musely nacházet v jeho duši.
Žádné gesto nenarušilo čistotu jeho akvilínového profilu, když otočil hlavu a zároveň rukou sáhl po holi, s níž se postavil a obvyklým rozvážným krokem vyšel z místnosti.
Té noci se v tradici otevřela trhlina. Byl to host, nikoliv můj dědeček, kdo mezi nás rozděloval kousky afikomanu a stál vedle ženy, která už byla jeho snoubenkou.
O tři měsíce později se oženil s tetou Rachel.

Takže slezina v Děčíně byla mimo jiné i o jídle.  Tudíž zpátky k jídlu - tenhle víkend jsem se pokusil o svíčkovou. V mrazáku mi od května ležel kousek zadního hovězího, klasickou svíčkovou jsem doteď nedělal (jenom zvěřinu na víně), takže proč ne. Našpikoval jsem hovězí, nechal ho dva dny ležet v zelenině a dál pokračoval podle zprůměrovaného receptu (tedy výcucu z mnoha kolujících receptů). A klaplo to. Vypadalo to jako svíčková, chutnalo to jako svíčková, takže to byla svíčková. Právě do sebe cpu zbytek, bylo toho akorát na celej víkend....

Když jsem čistil terárko, zbyla mi hromada substrátu (rašeliny s trochou písku, pohnojené chameleonem). Nasypal jsem ji do kýble a šoupnul do toho tři brambory, co se chystaly vyrůst. Občas to zaleju a čekám, jestli ty brambory vyraší, nebo shnijou.

Měli jsme tu řeznictví, kde si udili vynikající špek. Pak ho začli prodávat ve velkým v Praze a kvalita šla rapidně dolů...

....  Následně se měl český předseda vlády setkat s etiopskou prezidentkou. Ta ale na poslední chvíli setkání zrušila. Částečnou útěchou Fialovi tak mohl být alespoň kávový ceremoniál, na který ho pozval ministr vody a energie."  Letěl na kafe :-)

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/528078-fiala-odletel-do-afriky-hledat-klic-k-reseni-migrace?campaignsrc=tn_clipboard

v RUSKU nabídla útočiště pro Palestince z Gazy i Izraelce. Nejsme náhodou na nějaké blbé straně ?? Jedni dělají genocidu, ti v Rusku chtějí pomoci....

Transatlantičtí ilumináti v Bruselu: Surovinová krize 5. listopadu 2023 👉 @cz24new

Představte si situaci, kdy sedíte v bytě a domácí pán zase sedí u hlavních dveří, protože jste ho tak nějak „zvolili“ přes vaše zástupce v bytovém družstvu. Ten dobře placený mužik vám zavře hlavní dveře do baráku, abyste zbytečně nechodili ven. Pak pro jistotu zavře přívody vody, elektriky, plynu a tepla. A abyste nebyli úplně smutní, tak vám dá do přízemí kvelb, kam povinně chodíte nakupovat. A tento dobrodinec pilně hlídající hlavní vchod dává do toho ušmudlaného krámku předražené zboží, které nakupuje o ulici dál.

To je dnešní EU v kostce; na ten zázrak přírody a porážku zdravého rozumu je třeba se podívat blíže. Celé zamyšlení jsem rozdělil do tří částí: rozbor surovinové politiky a výroby, rozbor financí a stavu eura, rozbor zahraniční a interní politiky. Tato série navazuje především na tyto články na trilogii o Green dealu a pak na postupný rozpad Eurosojuzu zevnitř. V nedávném článku O nezaviněném globálním štěstí v zaviněném lokálním neštěstí jsem slíbil popsat rozvrat EU v rámci strategie elit a nezamýšlených účinků daným jejich iracionálním jednáním. Politická ekonomie prováděná v rámci EU-nihilismu je komplikovaný jev, kdy je třeba argumentovat fakty.

Jak EU pilně pere ropu a plyn

Začneme plynem, to je zpráva z tohoto týdne. Naši transatlantičtí dobrodinci teroristickým útokem vyhodili do vzduchu (pardon, do vody) Nordstream, takže zemní plyn není a vozíme kapalný LNG z celého světa, bratru za hubičku, asi cca 3x dráž. Podle institutu IEEFA, na začátku listopadu Španělsko a Belgie zvýšily dovoz ruského LNG o 50 % ve srovnání s rokem 2022. EU vynaložila na dovoz LNG celkem 41 miliard eur od ledna do července 2023. Tady je pořadí: USA (17,2 miliardy eur), Rusko (5,5 miliardy eur) a Katar (5,4 miliardy eur). Takže Fiala může být klidný, ruský plyn nemáme. Nejprve jsme ho přeprali přes Belgii, ta ho nakupuje z Ruska i pro Němce. A pak jsme ten LNG přeprali podruhé, přes Německo. To je ten nákup z ušmludlaného krámku doma a dvakrát přes ulici...

EU potřebuje alternativní zdroje nafty nyní, když odřízla přímé toky z Ruska, které bylo dříve jejím hlavním dodavatelem. V konečném důsledku však zvyšuje poptávku po ruských barelech a to znamená další náklady na dopravu. Takže pereme ruskou ropu přes Indii, ničíme vlastní rafinerie, které nemají surovinu a jsme plně závislí na prostřednících. To je z hlediska zdravého rozumu úplně špatně. Ruské dodávky ropy do Indie v dubnu 2023 měly překročit 2 miliony barelů denně, což představuje téměř 44% celkového dovozu ropy v zemi. Podívejte se na tento graf, který ukazuje oba ukazatele….

A protože na hloupost Bruselu je spolehnutí, India Oil vidí růst zisku jako trvalou záležitost. Pohlaváři v Bruselu byli tak nemožní, že se do Indie obuli za „porušování ropného embarga na ruskou ropu“. Buď jsou úplně pitomí a neví, jak a kde se ruská ropa pro EU pere. Nebo jsou licoměrní až za hranici normální lidské představivosti, což je více pravděpodobné. Samozřejmě, že bruselští ideologičtí lumíci ze svých velkohubých prohlášení proti Indii potichu vycouvali, EU by byla bez ruské ropy...

... Saúdská Arábie zcela nečekaně (jako Indové, že ano) začala dovážet do země naftu! Čísla jsou za květen, a dělá to bratru 200 tis. barelů nafty denně. Pro EU ruskou naftu hezky vypereme, zabalíme a s přirážkou pošleme Bruselu, Fialovi a spol.

Závislost na Číně

….EU (stejně jako další ekonomiky) je po celou dobu silně závislá na Číně ve dvou základních komponentech: permanentní magnety a vzácné zeminy. Čína produkuje představuje 63 % oxidů vzácných zemin, z 85 % dělá rafinaci a produkuje 93 % světových permanentních magnetů. Čína nutně nepotřebuje zisky ze vzácných zemin, jako Rusko potřebuje vývoz ropy a LNG. Právě naopak, nechce vyvážet tyto strategické suroviny pro Pentagon. Proto při jakémkoliv poskakování a trucování EU, Čína jednoduše nedá tyto suroviny ani překupníkům, aby je přeprali jako ruskou naftu, plyn a ropu.

A o závislosti na rusko-kazachstánském uranu nemá cenu mluvit. Minulý týden tam byl žebrat francouzský prezident Macron, protože Niger poslal tyto kolonialisty do háje. USA samozřejmě bere ruský obohacený uran pro své jaderky dál, stejně jako hnojiva a všechno, co životně nutně z Ruska potřebuje. Ale naši eurosujuzníci v Bruselu jedou jako transatlantičtí lumíci směrem k zářným zítřkům.

Shrnuto, podtrženo

Být EU-blbcem je dobré pro všechny země kolem Evropy, kromě ovčanů EU. Brusel jako ten domácí dveřník evropské věci řídí k obecné transatlantické korporátní spokojenosti. O tom už jsem psal, že USA potřebují ekonomicky a politicky zničit EU. Mladí mají odejít kvůli práci za oceán, jako tomu bylo v 19. století. Začarovaný kruh surovinové blbosti tedy vypadá následovně:

Zbavili jsme se laciných strategických surovin z Ruska, což USA neudělaly. A ještě nám USA vyhodily do vody hlavní plynovod z Ruska a EU drží hubu.

Prakticky stejné množství strategických surovin dovážíme přes prostředníky, kteří na tom perfektně vydělávají a smějí se nám do ksichtu.

Odbočka pro zelené: ničíme vlastní průmysl, ohromně zatěžujeme logistiku dopravou těchto surovin zbytečně přes půl planety. Ale ideologická blbost něco stojí a Zelení vedou proxy-válku proti Rusku skrze Ukrajinu.

Domácí průmyslové zpracovávající kapacity jdou do kytek, neúměrně se nám zdražily energetické vstupy a průmysl v EU přestává být globálně konkurenceschopný. Stačí se podívat na poslední tabulku ekonomického propadu EU za poslední dva roky, kdy se EU-lumíci v Bruselu rozhodli vyrazit na pochod.

Jde o průmyslový propad EU v letech 2022-23. Ve stejné době Rusko vede válku na Ukrajině a očekává přesně opačný růst v plusu kolem 3 %. Takže mít lumíky v Bruselu odpovídá válečné situaci v EU.

AUTOR: Václav Umlauf

na dobrý obídek 150 km, ale na kafe do Etiopie, jako Fiala,  jsem ještě neletěl.

O elektromobilu jsem snil už od dětství - pro mě byl představitelný. Ale nikdo ho nevyráběl. Takže obyčejné auto. Pak jsem už nechtěl ani auto, nebylo kam se přesouvat, tak motorky.

Pak jsem měl několik motorek - ale ani jednu elektrickou. Velká váha, malý dojezd a vysoká cena. Motorovou koloběžku Crosco musím prodat - už si nejsem jistý svoji rovnováhou. Ale elektromobil pořád nic. Malý, skromný, levný, na dobití kdekoliv. Není...    Leda - invalidní vozíček. Tak zle na tom ale ještě nejsem.