dezinformace

Články

Jen o mně jednejte!

Autor

Tak jsem se včera dozvěděl, že se Vidlák dostal na jednání zastupitelstva Českého Krumlova. Zastupitel Josef Hermann tam děkoval městkým orgánům, že zakázaly v městský prostorech konání besedy s občany, protože samozřejmě „nic nemá proti eurposlankyni Konečné, ale nechápe, jak se mohla spojit s někým takovým, jako je vrchní dezinformátor Vidlák.“ A tak bylo v zájmu veřejnosti, aby dostala cenzurované informace… respektive, aby nedostala žádné, protože, kdo jednou Vidláka slyší, ten okamžitě podlehne jeho kouzlu a přejde na temnou stranu síly.

Může za to Putin

Autor
Štítky

Předseda Ústavního soudu, Baxa, si stěžuje, že ústavní soudci po svém rozhodnutí o valorizacích důchodů čelí výhružkám a hejtování. Šafr se ve svém plátku FOR RUM 24 vyvrací, že lidé na Rakušana při debatách vlastně už jen nevybíravými slovy nadávají. Věra Jourová si stěžuje, že EU je v Česku „pokažená značka.“ Novináři se zamýšlejí, jak je možné, že se vyhrocuje soužití Čechů a Ukrajinců, když nás Putin přece okamžitě napadne, hned jak teda zvítězí na Ukrajině, kde nezvítězí, protože ruská armáda je neschopná.

Kde to můžeme podepsat?

Autor

Společnost pro obranu svobody projevu včera zveřejnila otevřený dopis Petru Fialovi (ke dni lidských práv), který podepsalo víc než padesát osobností veřejného života. V tomto dopise píší, že jsou zneklidněni politizací Ministerstva vnitra, které polarizuje společnost a vytváří zde atmosféru strachu svými cenzurními snahami. Dopis stojí za to, si přečíst, je v něm totiž všechno, co naší zemi přivádí do neštěstí.

Všichni to slyšeli

Autor

Odborářská demonstrace na Malostranském náměstí… První a zároveň určitě poslední, na které jsem se objevil. Ještě jsem ani nedomluvil a twitter byl plný příspěvků, jak se jakási školská platforma od demonstrace distancuje, protože jsou ehm ehm demokrati a s nějakým antisystémovým proruským kolaborantem nemají nic společného. Aneb, když vás sice vláda bere na hůl, ale necháte Českou televizi určovat, kdo je hodný a kdo není. Že, Petro Mazancová?

Dezinformační Děčín

Autor

Ve čtvrtek jsem měl moc hezké setkání s občany v Děčíně. Organizoval to místní předseda Trikolory Miroslav Červenka a pozval si tam Ládika Větvičku, mojí maličkost a Petra Štěpánka. Tak trochu to byla propagace mojí knížky, protože Mirek Červenka mě kdysi navštívil u mě doma, to jsme ještě dělali korektury… a tenkrát mi slíbil, že jednoho dne uděláme setkání s občany „tam u něj.“

Tak jste si nakoledovali

Autor

Když jsem před několika dny dělal reklamu nové analýze o dezinformacích, která ukázala, že prakticky všichni dezinformátoři svojí práci dělají zadarmo a radostně, jen jim lidé občas přispějí na náklady… a vysmíval jsem se všem těm analytikům, že umějí jen googlovat a opisovat jeden od druhého, ale nikdo z nich se o seriózní výzkum na Alternativě ani nepokusil, nezdůraznil jsem dostatečně, že autoři sami hořce přiznávají, že jakékoliv upozornění na dezinformaci, jí jenom zvyšuje dosah…

Agentovné

Autor

Celý svůj život jsem prožil v Českobratrské evangelické církvi. Svůj konec to vzalo letos v srpnu, ale předchozích čtyřicet let života jsem tam byl velmi aktivním členem. Můj tatínek byl po dlouhá desetiletí představeným malého sboru v západních Čechách a tento sbor je v celé církvi asi jediný, který přežije její konec… Je na ní už několik let absolutně nezávislý.

Nejporaženější z poražených

Autor

Dnes se ke slovenským volbám vrátíme ještě jednou, přes ty úplně nejvíc poražené v tomto klání. Agentury pro výzkum veřejného mínění. V našem případě půjde konkrétně o Median a Focus. Vyznamenaly se vydáním povolebního výzkumu tzv. exit pollu, který přepovídal vítězství Progresívného Slovenska. Výzkum se dělá tak, že před volební místnost postavíte chlapíka, který se ptá odcházejích voličů, koho volili. V praxi je to samozřejmě trochu složitější, protože je rozdíl mezi volební místností v centru Bratislavy a v Humenném.

To mu fakt nezávidím

Autor

Vít Rakušan:

Výsledek slovenskýchvoleb je pro nás varováním i poučením. Obavy lidí, kteří žijí často na periferii zájmu, nemusejí mít reálný základ, ale nejsou proto méně skutečné. Pokud chceme udržet v Česku liberální demokracii, musíme vysvětlovat její výhody i těm, kdo z nich v současné době neprofitují, nebo jen málo. Lidem ve vyloučených lokalitách, lidem chudším, zklamaným. A vytvářet společnost odolnou proti strachu.