Morální nízkost...

redaktor Vilček (Seznam):

Hledejte Fica na společném snímku. I ten Lukašenko byl v druhé řadě Zatímco na sociálních sítích se slovenský premiér Robert Fico chlubí svými snímky s ruským prezidentem či ministrem zahraničí a píše o setkání s čínským prezidentem, tamní státní agentura Nová Čína nabízí ještě jiný pohled. Na společné fotografii státníků kráčejících po červeném koberci zbylo na Fica místo až v zadních řadách, stejně jako maďarskému ministrovi zahraničí…. Seznam (novinky.cz)

--------------------------------------------------------

Pane Vilčeku,

Kde si představujete, že bychom toho Fica na fotce měli hledat..., vedle Putina?

To vám přijde nějak potupné, že Vám stojí za titulek a článek fakt, kdeže až to ten Fico na fotce stojí?

A co český Fiala? Ten se chlubí a chválí sám sebe kde může. Ale jen doma, v zahraničí je to podlézavčík...

Nevšiml jste si nedávno, kde při hromadném focení stál náš premiér Fiala? Nedávno jsme ho našli na fotografii představitelů EU (a snad i NATO, protože jich bylo "jak psů"- tedy taky dost.)

Náš premiér, který našincům bral co mohl a cizím naopak co mohl dával (i co nemohl)…, přesto stál v úplně poslední řadě na jejím konci. Poslední z posledních, za ním byly už jen záchodky, jak někdo vtipně poznamenal.

Ani pan Fico, ani maďarský host nehrají první housle v tomto "orchestru", jak snad víte. Lukašenko stál, kde stál, protože na fotku se musela vejít spousta přímých členů BRICSu, což není ani Slovensko, ani Maďarsko.

A hádejte, jak by dopadlo, a co byste všichni psali, kdyby oba pánové stáli na těch místech předních..., to by byl bugr (svinčík, bordel, rámus...), ona stačí samotná jejich účast k tomu, aby se vyrojili užvanění s ukecanými.

Sonja van den Ende, 3. září 2025

https://strategic-culture.su/news/2025/09/03/a-triangle-of-tension-alliances-crumble-over-ukraine-war/

Již delší dobu panují mezi Ukrajinou a Maďarskem napjaté vztahy. Je dobře známo, že Maďarsko je hlavním odpůrcem evropské proxy války proti Rusku na Donbase. Z těchto a dalších důvodů – jako je odmítání agendy LGBTQ a odmítání přijímat imigranty, které Evropská unie nazývá uprchlíky – byl maďarský premiér Orbán označen za „zlého chlapce“ EU. Maďarsko však není jedinou zemí, která protestuje proti této proxy válce, která se nyní nachází na pokraji přerůstání v rozsáhlou evropskou válku, nebo možná dokonce třetí světovou válku, i když Američané tvrdí, že tomu zabránili.

V posledních týdnech se situace ještě zhoršila. Pod vedením polské strany Právo a spravedlnost (PiS), ultrapravicové konzervativní strany, byly vztahy mezi Maďarskem a Polskem stále relativně dobré. To se změnilo, když Polsko v roce 2023 zvolilo nového premiéra Donalda Tuska, čímž skončila vláda pravicové strany. Donald Tusk byl v letech 2014 až 2019 předsedou Evropské rady a v letech 2019 až 2022 předsedou Evropské lidové strany. Je skutečným eurofilem a samozřejmě silným zastáncem proxy války na Ukrajině proti Rusku. Ale i vztahy mezi Kyjevem a Varšavou se značně ochladily. Nejprve se však podívejme na špatné vztahy mezi Polskem a Maďarskem.

Skutečnost, že Polsko nyní vládne eurofil, je jen jedním z důvodů, proč se vztahy mezi Maďarskem a Polskem ochladily. Nedávno došlo k velkému střetu mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a jeho polským protějškem Radosławem Sikorským. Důvodem střetu byla sabotáž – nebo spíše teroristický útok, protože tento čin nepřímo postihl civilisty v Maďarsku, kde došlo k přerušení dodávek elektřiny v důsledku útoku na ropovod Družba a přerušení dodávek ropy do Maďarska.

Obvinění létala sem a tam, od sporů o plynovod Nord Stream až po určení viníka. Eskalace pokračovala, když polský ministr Sikorski prohlásil, že vyšetřoval roli Maďarska v konfliktu. Obvinil ze sabotáže Maďarsko namísto Ukrajiny. Sikorski napsal na X: „Mimochodem, útok na ruskou ropnou čerpací stanici zřejmě provedlo Maďarsko. Bravo! Za naši i vaši svobodu!“ To samozřejmě nebylo přijato příznivě a premiér Orbán ve svém prohlášení obvinil Ukrajinu ze sabotáže ropovodu Družba.

Další otázkou, možná ne nejdůležitější, ale hrající roli v pozadí mnoha problémů mezi Maďarskem a Polskem, je rozhodnutí udělit politický azyl bývalému polskému náměstkovi ministra spravedlnosti z strany PiS. Maďarsko udělilo azyl Marcinu Romanowskému, který je obviněn z trestných činů a byl nedávno zařazen na mezinárodní seznam hledaných osob.

Neshody mezi Maďarskem a Ukrajinou nejsou nové, protože Maďarsko se staví proti proxy válce proti Rusku, ale mezi oběma zeměmi došlo k eskalaci. Na začátku května 2025 Ukrajina a Maďarsko v rámci odvetného opatření si vzájemně vyhostily po dvou diplomátech v návaznosti na obvinění ze špionáže. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) odhalila maďarskou státní špionážní síť, která shromažďovala informace o obraně, což vedlo k vyhoštění dvou maďarských diplomatů. Maďarsko reagovalo vyhoštěním dvou ukrajinských diplomatů a označilo obvinění Ukrajiny za „propagandu“.

Dalším problémem je podle Maďarska zacházení s maďarskou menšinou žijící na Ukrajině. Ta je údajně diskriminována a jsou jí upírána mnohá práva, například právo na svůj jazyk. Jedná se o déjà vu z Donbasu, kde byli rusky mluvící lidé diskriminováni přesně ze stejných důvodů, což bylo jedním z katalyzátorů konfliktu. To je pravděpodobně také jeden z důvodů, proč Maďarsko odmítá evropskou proxy válku na Ukrajině.

Pak se dostáváme k vztahům mezi Polskem a Ukrajinou, které se v posledních týdnech také mění. Bolest a rozdíly, které sahají až do druhé světové války, samozřejmě existovaly již dříve; doutnaly, potlačovány účastí Polska v proxy válce proti Rusku. Pod vedením strany PiS byly vztahy s Ruskem, mírně řečeno, špatné. Důvodem byla nehoda, kterou Polsko označilo za teroristický útok Ruska.

Bývalý polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 osob zahynulo při letecké havárii v ruském Smolensku. Letadlo havarovalo 10. dubna 2010 v husté mlze. Rusko bylo brzy obviněno z terorismu, což udalo tón a pravděpodobně se stalo jedním z hlavních důvodů, proč Polsko bylo a zůstává extrémně fanatické v proxy válce proti Rusku na Ukrajině.

Kvůli válce na Ukrajině (kterou Evropa označuje za invazi nebo válku Ruska) přijalo Polsko mnoho ukrajinských uprchlíků, včetně většiny těch, kteří uprchli před mobilizací. V Polsku se také vyvinul významný problém s drogami. V současné době se tam vyrábějí nejhorší drogy, na které je závislých mnoho Ukrajinců (a pravděpodobně i Poláků). Například bylo odhaleno, že se v Polsku, které se po Nizozemsku stalo „mekkou“ kartelů syntetických drog, masově vyrábí nová droga zvaná „soli do koupele“.

Mnoho ukrajinských mužů sloužících v armádě (pokud již nebyli zabiti) také přijíždí do Polska navštívit své rodiny, které tam mají status uprchlíků. Mnoho z těchto mužů je závislých na „koupelových solích“, známých také jako krystalický metamfetamin, z čehož Polsko profituje tím, že hostí laboratoře na výrobu syntetických drog.

To však není jediná věc, která napíná vztahy mezi Ukrajinou a Polskem. Polský prezident navrhl novelu zákona, která by zakázala symboly používané ukrajinskými nacionalisty během druhé světové války, konkrétně červeno-černou vlajku používanou Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) a křídlem Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) vedeným Stepanem Banderou.
UPA byla zodpovědná za volyňský masakr, hromadné zabíjení Poláků v letech 1943 až 1945 v Polsku okupovaném Německem. Přibližně 100 000 Poláků bylo zabito v oblasti, která je dnes západní Ukrajinou.

Ale nejen tato novela by mohla dále napjaté vztahy mezi Varšavou a Kyjevem ještě více zhoršit. Nedávno byl zamítnut návrh zákona, který by rozšířil podporu ukrajinským dětem uprchlíků v Polsku. Po začátku konfliktu se do Polska přestěhovalo asi 1,6 milionu Ukrajinců. Ačkoli měli přístup k polskému sociálnímu zabezpečení, podpora je nyní blokována, protože náklady se vymykají kontrole.

V odvetě za tyto dvě nové polské novely přijala Ukrajina nový zákon, který mladým mužům umožňuje opustit zemi. Po tři roky války země zakazovala mladým mužům opustit zemi po dovršení 18 let, což vedlo k exodu teenagerů. Nyní země zvyšuje tento věk na 23 let. To je částečně motivováno politicky. Mladí Ukrajinci hromadně opouštěli zemi, což vedlo k exodu na polské hranici.

Vztahy mezi těmito třemi zeměmi jsou, mírně řečeno, problematické. Existuje řada vnitřních i vnějších problémů týkajících se konfliktu na Ukrajině a přijímání uprchlíků. Svou roli hrají i politické rozdíly. Maďarsko i Polsko jsou členskými zeměmi EU. EU se podařilo dosadit do čela polské vlády proevropského premiéra, ale Maďarsko je pro EU stále problémem, protože usiluje o mír s Ruskem, což není v souladu s agendou EU. Maďarské křesťanské ideály a anti-LGBTQ sentiment jsou pro blok také velmi problematické.

V posledních měsících jsme již byli svědky „barevných revolucí“ v Rumunsku, Srbsku, Gruzii a Moldavsku. Pokud EU dosáhne svého, Maďarsko bude další na řadě. V Maďarsku musí být ustavena proukrajinská a proválečná strana a prezident nebo premiér! EU tak bude následovat příklad mnoha amerických barevných revolucí, které USA vedly v minulosti (i v současnosti). V EU nás čekají bouřlivé časy s nepokoji a revolucemi. To jistě neprospěje „válečnému programu“ EU, ale je pravděpodobné, že radikální elity EU tento program bohužel zintenzivní a odstraní každého, kdo jim stojí v cestě.

že Babiš dostal berlí za názor ale spíš za to, jak tu bačoval. Zrovna lhal o hale pro Sáblíkovou, i to mohl být důvod. Mě třeba vadily jeho kovidové represe a s tím spojené následné odklánění státních peněz. Divím se spíš, že nedostal častěji.

Nemyslím  ale , že mlátit Babiše je správně, myslím, že správně je ho nevolit.

- Vidět pohromadě ruského, čínské, severokorejského, tureckého a indického vůdce musí způsobovat osypky většině liberálů. Dohromady představovali největší, dva nejlidnatější, na nerostné a přírodní nejbohatší a extrémně dobře vyzbrojené státy. Po stránce ekonomické je Čína na stupních vítězů, Rusko ji velmi dobře doplňuje a Indie se v klidu vzepřela americké snaze ovládnout její obchod. Turci jsou specifickou součástí NATO.

- Mezi účastníky nechyběl běloruský prezident Lukašenko, ovšem největší raritou se stal předseda slovenské vlády a podřízený bruselskému velitelství Robert Fico. Ten už nějakou dobu následuje příkladu maďarského premiéra Orbána a výrazně kritizuje Evropskou unii a její vedení. Ani do Číny by dle pohlávárů EU letět neměl, nicméně i jen samotné potřesení rukou s Vladimírem Putinem za tu cestu jistě stálo. Navíc sportovní terminologií vyjádřený přestup z EU do BRICSu by byl šokem pro progresivce, liberály a Šimečku s Matušovičem především...

- BRICS se netají tím, že jeho členové budou ignorovat dolar a obchody budou uzavírat v národních měnách. V tu chvíli na rotačkách tištěné miliardy dolarů mohou putovat mezi méně významnými zeměmi světa, například těmi evropskými.

- Evropská namyšlenost už ztratila opodstatnění a kdo to nepochopí včas, doplatí na to. Třeba my máme naprosto nechápající politiky, takže to dostaneme vše jako na podnosu.

- Je třeba si přiznat, že je dost možná Fico mnohem prozíravější než zbytek Evropy. Navázal nové kontakty, ukázal Bruselu prostředníček a jsou mu některé státy bližší než je tomu u evropských. V Číně se sešla rodící se hospodářská elita. A v Bruselu? Tam až na pár desítek výjimek sedí lidé spojovaní se systematickým rozvratem EU. My můžeme jen doufat, že si tuto skutečnost uvědomuje co nejvíce lidí a u voleb zásadně antiruským stranám svůj hlas dávat nebudou.

Jindřich Kulhavý / z článku „V Číně se sešla elita, v Bruselu se potkávají jelita“
 

R.Kennedy jr.

“Zakladatelé USA věděli, že demokracie je velice neefektivní systém. Ale věřili, že jedna věc jí dá výhodu před totalitními systémy, a to je její schopnost zajistit volný tok informací a absence jakékoli kontroly toho, co kdo říká. Nápady, které nakonec dozrají v politická opatření, budou vyžíhány v diskuzní peci a vyplavou v konkurenci ostatních myšlenek místo toho, aby byly diktovány seshora. To je to, co dá demokracii sílu, energii a životaschopnost.”

„Když přišli s touto myšlenkou demokracie, byli v roce 1780 prvními v novodobé historii. Do roku 1865 tyto myšlenky okopírovalo dalších pět států. Dnes je to 190 zemí, které jsou postaveny na našem systému. Předpokládá se, že budeme vzorovou demokracií a základní stavebním kamenem našeho systému je svoboda slova. Všechny ostatní svobody jsou na ní závislé. Když ji ztratíme, nejenže ztratíme demokracii v naší zemi, ale svět ztratí vzor.”

Ano, to je zástupný argument-já nevím, jak je nazvat, nechám to na vás. S jedním takovým jsem se setkal a ten zdůvodňoval nevolení Okamury přesně tímto.

A další vyčítal SPD, že se její místní poslanci nedostavili na jednání, na kterém měl být  taky schválen prodej pozemku a tudíž schůze nebyla usnášeníschopná. Že tam nebyli i jiní, to jaksi zaniklo -ale jako argument nenávisti to stačí.

Musíme se smířit s tím, že tak, jako je pouze určité procento populace schopno (řádného!) vysokoškolského studia, tak je i stabilní procento hlupáků. I když...mám podezření, že těch prvních ubývá a druhých je více.

Dnešní Zvědavec přináší krátký, avšak zajímavý článek, jehož autorem je Paul Craig Roberts:

Nedávno se psalo o podivných úmrtích kandidátů stále úspěšnější AfD. V době psaní prvního článku na toto téma šlo o „pouhá“ 4 úmrtí v rozmezí několika dnů, ale již to bylo statisticky takřka nemožné.

Všichni byli na kandidátkách do nadcházejících komunálních voleb v Severním Porýní-Vestfálsku, tedy spolkové zemi, kterou mnozí Němci přezdívají „chalífátem.“

Zatímco v několika obcích kandidaturu AfD jednoduše zakázali, v dalších začalo docházet k záhadným úmrtím. Dva mrtví ještě neměli ani 60 a ani jeden nebyl vážně nemocný.

Jenže čtyřmi úmrtími smrtící série kandidátů AfD v jedné jediné spolkové zemi nekončila. Od doby, kdy vyšel první článek, náhle a nečekaně zemřeli dva další kandidáti.

Jeden údajně zemřel na selhání ledvin a druhý spáchal „sebevraždu.“

Šest mrtvých kandidátů v rozmezí pouhých týdnů. To lze již stěží považovat za náhodu…

----------

Odkaz na  server  Zvědavec zde a  odkaz na původní článek tady

(Otevřený dopis vládě, prezidentovi a celému režimu tzv. „liberální demokracie“)

Žaluji vás, že jste zneuctili sliby dané po listopadu 1989, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí – a místo toho jste předali moc nad národem byrokratickým monstrům, zahraničním zájmům a domácím kmotrům.

Žaluji vás, že jste Českou republiku proměnili v experimentální kolonii globalistických zájmů, kde už nezáleží na občanech, ale jen na plánech vašich nadnárodních sponzorů, bodech z Bruselu a aplausu v zahraničních médiích.

Žaluji vás, že jste zničili průmysl, prodali fabriky, zdevastovali podniky a z našich rukou udělali levnou pracovní sílu cizích firem.

Žaluji vás, že jste dopustili stav, kdy pracující člověk žije hůř než ten, kdo systém jen zneužívá — a ještě máte tu drzost tomu říkat spravedlnost.

Žaluji vás, že pohrdáte dělníky, seniory, řidiči, zdravotními sestrami, hasiči – těmi, kdo tahají tuto zemi na zádech – ale zato adorujete nevolené úředníky, marketéry a provládní aktivisty.

Žaluji vás, že jste z Prahy udělali stát ve státě – bublinu odtrženou od reality, kde rozhodují o životě lidí ti, kteří nikdy nepracovali (mimo kancelář).

Žaluji vás, že jste proměnili policii a armádu v nástroje ideologické kontroly, místo toho, aby chránily národ a jeho bezpečí.

Žaluji vás, že jste z justice udělali kastráta pravdy – kde spravedlnost určuje nálada médií, nikoli zákon.

Žaluji vás, že jste spojili politiku s mafií, ekonomiku s vydíráním a spravedlnost s pokrytectvím.

Žaluji vás, že jste promrhali naději generací a republiku rozkradli do poslední molekuly státní suverenity.

Žaluji vás, že jste zadlužili naše děti kvůli válkám cizích zemí a korupci vlastního vládnutí – nikoliv kvůli školám, nemocnicím nebo důstojnému stáří.

Žaluji vás, že legalizujete fašismus pod rouškou „liberálních hodnot“, zatímco umlčujete opozici, kriminalizujete svobodu slova a zavíráte lidi za názory.

Žaluji vás, že vaše spravedlnost je slepá jen tehdy, když se to hodí. Když krade oligarcha, je to „investice“. Když protestuje matka samoživitelka, je to „radikalismus“.

Žaluji vás, že jste naši zemi proměnili v montovnu, naši vlajku v hadr na schody eurokanceláří a náš jazyk v cizí přízvuk bez identity.

Žaluji vás, že jste pod záminkou „pomoci“ otevřeli brány masové migraci a ukrajinizaci společnosti, zatímco Češi třou bídu s nouzí a jsou cizinci ve vlastní zemi.

Žaluji vás, že zatímco vyhazujete miliardy na zbrojení, klimatické fantasmagorie a neziskové organizace, čeští důchodci se rozhodují, jestli si koupí léky, nebo jídlo.

Žaluji vás, že jste opustili nemocné, staré, postižené, duševně zlomené – a místo pomoci jim posíláte kontroly, exekuce a psychologickou likvidaci.

Žaluji vás, že naše děti se bojí budoucnosti, mladí utíkají do ciziny a starší nemají sílu protestovat – protože každý, kdo zvedne hlas, je označen za nepřítele a následně nějak perzekvován.

Žaluji vás, že jste z lidí udělali statistiky. Ze sebevražd grafy. Z bezdomovců rušivé elementy. Z obětí vašich rozhodnutí „chybné jednotky systému“.

Žaluji vás, že jste proměnili školství v ideologickou laboratoř, kde se děti neučí myslet, ale papouškovat – a z učitelů jste udělali propagandisty a cenzory.

Žaluji vás, že jste z médií udělali hlásné trouby režimu, které šíří strach, nenávist a propagandu – místo pravdy, diskuze a svobody.

Žaluji vás, že jste z kultury udělali grantovou žumpu, kde je umění nahrazeno ideologií, a morálka exhibicí dekadence.

Žaluji vás, že z mužů děláte zbabělce, z žen objekty, z dětí pokusné králíky. Z národa psychicky zlomené stádo.

Žaluji vás, že pohrdáte tvrdě a poctivě pracujícími lidmi, co tahají tuto zemi na zádech, zatímco vyznamenáváte politické kariéristy, servilní udavače a bezpáteřní hloupé fanatiky.

Žaluji vás, že jste spravedlnost proměnili v zbraň moci a cenzuru ve standard. Dnes už se nesoudí činy, ale myšlenky. Je zde nemálo politických vězňů odsouzených za prakticky totožné činy, za které odsuzoval lidi i vámi toliko opovrhovaný režim před rokem 1989.

Žaluji vás, že budujete digitální koncentrák – s ID, kamerami, sledováním a plánovanou kontrolou přes banky, účty a pohyb občanů.

Žaluji vás, že naše hranice jsou otevřené všemu cizímu a nepřátelskému – ale zavřené pro potřeby vlastních lidí.

Žaluji vás, že jste stvořili systém, kde se víc vyplatí lhát, mlčet a sloužit než mluvit pravdu a stát vzpřímeně.

Žaluji vás, že vyhrává ten, kdo má kontakty, granty a PR – a prohrává ten, kdo má pravdu, svědomí a odvahu.

Žaluji vás, že oslavujete „evropské hodnoty“, zatímco v České republice denně umírají lidé na samotu, chudobu a beznaděj.

Žaluji vás, že si dovolujete mluvit o „slušnosti“, když žijete ze lží, podvodů a arogance moci.

Žaluji vás, že jste nám vzali domov, jazyk, klid, víru v budoucnost – a nabídli místo toho digitální peklo, kde se občan měří jen podle užitečnosti, loajality a poslušnosti k systému.

Žaluji vás, že po vašem působení zůstane společnost fatálně rozdělená, nemocná, zchudlá a ponížená – a že za to všechno odmítáte nést odpovědnost.

Žaluji vás, že jediné, co umíte, je lhát, vyhrožovat, trestat, odebírat, umlčovat a svádět vinu na jiné.

Žaluji vás, že za vaší éry došlo k největšímu morálnímu, duchovnímu a civilizačnímu úpadku této země od roku 1939.

Žaluji vás, že tahle země, kterou jste slíbili chránit, je pod vaší správou zmrzačená, ponížená a vykradená – a že to jediní, kdo to skutečně cítí, jsou ti, kteří nemají žádnou moc.

Žaluji vás, že si myslíte, že to všechno projde. Možná nyní a možná ještě i pár desítek let, ale nebojte se, všeho do času.

Pavel J. Hejátko

"To, zda je Ukrajina v NATO, nebo ne, ale pouze v EU, nemění podstatu věci. Pamatujte si, vtlučte si to  do hlavy!  Jakákoli sjednocená Evropa – NATO, SS-EU, bonapartistická – je Říší proti Rusku. Jakákoli!!! To je axiom geopolitiky.
 Slovy řečeno, „základní příčinou krize“ jsou pokusy o přijetí Ukrajiny do NATO, ve skutečnosti – samotný evropský vektor, s NATO nebo bez něj – na tom nezáleží. Ukrajina není sama o sobě. A nikdy nebyla. A nikdy nebude. Ukrajina je odrazový můstek. Buď Ruska proti Západu, nebo Západu  proti Rusku. Třetí možnost neexistuje! Vtlučte si to do hlavy – znovu! – tohle je na vás! "

„Tertium non datur!“. To je zákon klasické logiky, který lze přeložit jako „třetí neexistuje“ – v přítomnosti dvou protichůdných tvrzení může být pravdivé pouze jedno. A v konfrontaci mezi oběma stranami je vítěz jen jeden.

Zásada předběžné opatrnosti a migrace.

Zásadu předběžné opatrnosti uvádí Wikipedie takto: „ I když není jisté, zda hrozící nevratné nebo závažné poškození nastane, není to důvod pro odklad opatření, jež mu mají zabránit.“ Český zákonodárce je ještě důraznější, když v §13 zákona č. 17/1992 Sb, uvádí, že pochybnosti, zda k takovému poškození dojde, nesmí být důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.
Zásada předběžné opatrnosti je mantrou zelených enviromentalistů a spolu především s evropskými (pseudo)elitami, které pokrytecky tuto zásadu převzali, tím umožnili transfer miliard a miliard ze zdola nahoru. Tím se zelení vmanévrovali do role užitečných idiotů při ožebračování velké části obyvatel  a omezování jejich individuálních svobod.
Jeden by řekl, že zastánci ideologie předběžné opatrnosti budou tuto zásadu uplatňovat v celé škále života, ale zjistil jsem, že zelení enviromentalisté, tvořící velkou část skupiny, nazývanou „sluníčkáři“ (dnes WOKE), jsou přinejmenším na jedno oko slepí: zatímco v otázkách životního prostředí jim i ta pranepatrná pravděpodobnost rizika dává důvod k předběžné opatrnosti, v případě masové a nezvládnuté migrace cizího kulturního živlu do našeho životního prostoru (ekosystému) ignorují rizika, která jsou reálnější a bezprostřednější, než např. přehřátí Zeměkoule.
Tím opět potvrzují svou roli užitečných idiotů, pracujících ve prospěch struktur, které chtějí vytvořit masu jedinců bez kořenů a která se dá lehčeji ovládat.
Každý národ, každá společnost jsou  zrovna tak jako strom tak pevné, jak hluboké a široké jsou její kořeny. Tyto kořeny jsou zárukou přetrvání, díky jim národ i strom přečkají poryvy bouřlivých dob.  Přijdou-li o ně, umírají...

Leden 2016
 

Včera měl Ladik  Větvička na Svobodném světě zajímavý článek o Volyňském masakru. Možná by stálo za úvahu s pomocí AI vytvořit na základě vyšetřovacích spisů krátká videa, aby se před volbami ukázalo, za jakými hodnotami naši lepševici stojí.

Jak se zbavit poslednich zbytku demokratickeho rozhodovani v centru EU novinky.cz/evropa-hleda-zpusob-jak-se-zbavit-nutnosti-jednomyslnych-rozhodnuti co se tyka prav "malych, nedulezitych" ale presto vzpurnych a drzych zemi. V rozhodovani o otazkach, ktere jsou pro ty zeme zivotne dulezite. V soucasne politice velmi oblibenem pritovnani k Mnichovu 1938 pripomenme, ze tehda cca 200 milionu evropanu (Britanie, Nemecko, Francie, Italie) rozhodlo vetsinove o  osudu zeme s vyrazne mene, nez 10 miliony obyvatel (kdyz odecteme  Nemce a dalsi narodnosti, ktere se v tehdejsi CSR citily utlacovany)