Hodně štěstí vám i nám!

V posledních dnech jsem vnímal různé útržkovité zprávy o tom, že EU chce využít zmrazená ruská aktiva pro půjčku Ukrajině. Popravdě řečeno, neměl jsem moc představu o co běží. Tak jsem si dnes dopoledne stáhl všechny dostupné zprávy na toto téma. A tady předkládám k čemu jsem po jejich zanalyzování došel.

Centrální banky drží rezervy u zahraničních institucí, aby mohly: rychle nakupovat a prodávat cizí měny, stabilizovat kurz vlastní měny, provádět intervence na trzích. Rusko potřebovalo rezervy v zahraničí, aby mohlo: platit za dovoz, vypořádávat energetické kontrakty. Rusko mělo své rezervy rozdělené mezi USA, EU, Švýcarsko, Japonsko, zlato má uloženo doma. Nejvíce svých aktiv mělo uložené v EU, především u  belgické clearingové instituci Euroclear (cca €210 mld). Bylo to praktické a nešlo o nic výjimečného, obdobný systém používá většina zemí.  Je to běžný a bezpečný nástroj pro mezinárodní finanční operace. Nešlo o peníze „uložené na účtu“, ale o cenné papíry a devizové rezervy, které sloužily jako zajištění v mezinárodním finančním systému. Euroclear umožňuje velmi rychlé vypořádání transakcí a úschovu likvidních dluhopisů.  Ale právě tato globalizace finančního systému způsobila, že: v okamžiku politického konfliktu se dostala tato aktiva do přímého dosahu západních sankcí. Rusko později uvedlo, že ukládání rezerv v západních institucích bylo „strategickou chybou“.

Po zahájení ruské SVO na Ukrajině v únoru 2022 začaly západní státy zmrazovat aktiva Ruska, hlavně rezervy ruské centrální banky držené v EU. Zmrazení aktiv není z právního hlediska konfiskace, Rusko je stále jejich vlastníkem, ale nemá k aktivům žádný přístup. Původně zavedené zmrazení se muselo každých 6 měsíců prodlužovat jednomyslným hlasováním států EU, stejně tak byly prodlužovány sankce proti Rusku. Pokud by některá země vetovala prodloužení sankcí, aktiva by se mohla uvolnit a vrátit Rusku.

V letech 2023–2024 se postupně objevil návrh EU: použít zmrazená ruská aktiva nepřímo na podporu Ukrajiny tím, že se z nich zajistí reparační půjčka. Jádrem této úvahy je, že EU si půjčí peníze na finančních trzích, za tuto půjčku budou ručit těmito aktivy, a Ukrajina je splatí až poté, co ji Rusko zaplatí odškodné. Tento mechanismus není jednoduchý, a není ani právně standardní, protože: jde o využití ruských aktiv, ke kterým nemá EU žádné dispoziční právo. EU může prostřednictvím sankčních nařízení a právních aktů podle článků 75 a 215 SFEU přikázat finančním institucím, aby zmrazily aktiva určitého subjektu (to se stalo), neprováděly transakce jménem sankcionovaných vlastníků a zadržely výnosy z těchto aktiv (úroky). Ale EU nemůže měnit vlastnictví aktiv, převést aktiva na jiný subjekt, použít aktiva jako zajištění bez jasného právního titulu nebo je prodat či zpeněžit proti vůli majitele.

Rusko může žalovat Euroclear, že porušil vlastnická práva a provedl operaci bez souhlasu majitele. Euroclear by se bránil, že pouze provádí právně závazné nařízení EU a belgického státu. Tím by se odpovědnost přenesla na Belgii, která by především nesla veškeré riziko případných soudů ze strany Ruska. Ovšem největším rizikem je důvěra v bankovní systém. Finanční systém funguje na důvěře ve stabilitu vlastnických práv, v zajištění ochrany soukromých i státních aktiv. Pokud EU sáhne na aktiva cizí centrální banky, nebo je použije jako zajištění půjčky, nebo dokonce jednou převede jejich hodnotu Ukrajině, pak to může mít zásadní globální dopad. Státy mimo EU mohou začít stahovat své rezervy z evropský bank. Zejména Čína, Indie, země Perského zálivu atp. Jejich centrální banky si řeknou „Když to udělali Rusku, mohou to udělat i nám.“ 

 Do 12. prosince 2025 se zmrazení aktiv prodlužovalo po půl roce hlasováním spolu s prodlužováním sankcí. Hlasování muselo být jednomyslné. To znamenalo, že každý stát mohl prodloužení vetovat.

12. prosince 2025 se členské státy EU se dohodly na trvalém (neurčitém) zmrazení ruských aktiv, které není vázáno na šestiměsíční obnovování sankcí. Především šlo o to prosadit klíčovou změnu, aby k prohlasování dlouhodobého zmrazení aktiv stačila kvalifikovaná většina států, nikoliv jednomyslnost. Což odstraňuje hrozbu že třeba maďarské veto znemožní případné finanční využití těchto aktiv (např. na Ukrajinu). Proti tomuto postupu se postavily hlavně: Maďarsko – označilo to za protiprávní krok a tvrdí, že EU porušuje právo. Slovensko – stejně hlasovalo proti zmrazení aktiv. Další krok, po dosažení trvalého zmrazení aktiv,  se plánuje uskutečnit na  Summitu EU 18.–19. prosince 2025. Tam se očekává, že bude rozhodnuto o tom, zda a jak využít zmrazená aktiva k financování podpory pro Ukrajinu v letech 2026–2027. 

Návrh EU spočívá v tom, že: EU nevydá aktiva přímo Ukrajině, ale použije je pro ručení za velké půjčky (řádově 90–165 miliard eur) tzv. reparační půjčky. Reparační půjčka („reparations loan“) je zvláštní typ finančního nástroje, který se liší od běžné půjčky svým účelem, způsobem záruk a také způsobem splácení. Základním předpokladem je, že jednou v budoucnosti Rusko zaplatí reparace, z těchto reparací bude půjčka uhrazena zpětně, riziko nesplácení neponese Ukrajina, ale Rusko. Půjčka bude zajištěná zmrazenými ruskými aktivy (nikoliv majetkem Ukrajiny).

Plán EU na využití zmrazených ruských aktiv je v přímém rozporu s mírovým plánem pro Ukrajinu, tak jak jej navrhuje Donald Trump. Jednak plán předpokládá jiné využití zmrazených ruských aktiv a vůbec nepředpokládá, že by Rusko mělo platit Ukrajině nějaké reparace. 

USA předpokládají, že o uvolnění ruských aktiv se bude jednat až při mírových rozhovorech. Ne před nimi. Reparační půjčka EU ale předpokládá okamžité využití aktiv bez ohledu na názor USA a Ruska, což je zásadní rozdíl.

EU bylo jasné, že Maďarsko a Slovensko využijí své právo veta, a proto se uchýlila k obyčejnému podvodu a zneužila  článek 122 Smlouvy o fungování EU, který umožňuje rozhodovat o mimořádných opatřeních kvalifikovanou většinou v případě “vážných ekonomických nebo energetických krizí”. 

Tento článek byl v minulosti využil například při covidových opatřeních nebo energetické krizi po roce 2022. Aby v tom podvodu nebyla komise sama, vyžádala si dne 12. 12. písemné hlasování členských států o přijetí rozhodnutí, že zmrazená ruská aktiva budou držena na neurčito a že pro tento případ použije kvalifikované hlasování. Za ČR se ještě vyjadřovala Fialova vláda v demisi a vyjádřila souhlas.  Souhlas s použitím článku 122 proběhl podle pravidel článku 122 — tedy většinově. Celá záležitost zavání tak silně podvodem, že patrně skončí u Soudního dvora EU, který posoudí, zda použití článku 122 nebylo zneužitím evropského práva. Je to důvodem, proč tento krok označit za účelové jednání a zneužití článku 122, dokonce to můžeme nazvat "právním převratem" v EU. 

Zmrazení ruských aktiv samozřejmě není okamžitá krize, není to energetický kolaps nebo není to finanční panika ani  urgentní krize Unie. Prostě původní účel článku 122 to nenaplňuje. A přesně to tvrdí Maďarsko a Slovensko: Nejde o žádnou krizi – jde o obejití práva veta. EU systematicky porušuje právo. Došlo ke zneužití ustanovení o krizovém řízení.

Další věc se tady naskytá pro A. Babiše. Za ČR to odhlasovala Fialova vláda v demisi, která podle ústavy již nemá činit žádná důležitá rozhodnutí. Babišova vláda s tím nemusí souhlasit, ale nemohla to ale ovlivnit, protože hlasování proběhlo ještě před jejím nástupem. Z tohoto důvodu nyní panuje v EU napětí, zda některé státy nebudou chtít hlasování zpochybnit či znovu otevřít. Přesně to by měl, na blížící se Radě Evropy, Babiš udělat. 

Má dle mého plné právo teď ukázat, co umí. Pokud se mu podaří tuto republiku alespoň trošku dostat z těch sraček, ve kterých je, jsem schopen to ocenit a pak si dle toho poopravit názor na něj.

Co mě na článku sere a toto vy Vidláku zde děláte pravidelně, že prakticky k jakémukoli tématu musíte naprcat pár vět o té zasrané válce na východě. Tam se neshodnem, tudíž se poslední dobou radši zdejších diskusí příliš neúčastním ani je moc nesleduji. 

Dle většiny zdejších je rusák spravedlivý geroj, ukroš banderovec. Mě jsou u prdele oba, ale jejich válka se mě týká, bohužel, takže jsem na ní nasranej. Nejsem nasranej na Vetchého s jeho dronama, ale na Ivana s tankama na cizím území. Už aby skončila, a mohli jsme si to zde rozdat pěkně jako levičák - pravičák.