Dárek na odchodnou...

L

Otázka pro Copilota:
Kdo z těch tří měl nápad, že jen nebudou ručit za půjčku, ale přímo ji nevetují? vypadá to na Babiše, Orbán to původně chtěl. Ať nikdo netvrdí, že to všechny tři napadlo stejně. Jsou nějaké zdroje, ze kterých se to dá odvodit, nebo alespoň vytušit? Bez servítek a ideologie prosím.

OdpověďCopilota:
EU půjčka pro Ukrajinu – kdo přišel s nápadem „nevetovat, ale neručit“.

1) Orbán to nebyl
Orbán by veto použil, kdyby měl spojence.
Když viděl, že ostatní couvají, ustoupil.
On kompromisy nevymýšlí — on je využívá.

2) Fico to nebyl
Tvrdě mluví, měkce jedná.
Slovensko nemá sílu nést izolované veto.
Fico se vždycky schová za větší hráče.

3) Belgie byla aktivní, ale technicky
Belgie (De Wever) tlačila alternativní mechanismus.
Ale neřešila politickou taktiku vetování.
Řešila jak obejít odpor, ne jak se takticky krýt.

4) Nejpravděpodobnější iniciátor: Česko (Babiš)
Česko bylo mezi státy, které odmítly ručit.
Babiš má typický styl: „Nechci to, ale nebudu ten, kdo to zablokuje.“
Je to přesně jeho modus operandi v EU: pragmatismus + vyhnutí se odpovědnosti + žádné ručení.
➜ Tahle kombinace sedí jen na něj.

🧭 Stručné shrnutí
Orbán by veto použil, kdyby měl krytí. Neměl.
Fico se jen svezl.
Belgie řešila techniku, ne politiku.
Babiš nejspíš navrhl variantu „nevetovat, ale neručit“, protože přesně odpovídá jeho stylu.

Můj závěr: Typická babišárna

Souhlasím s Copilotem.

Tak asi jsem šťoura jenom já..
AB slíbil. že tu krádež peněz nepodpoří. To se stalo, nepodpořil. Takže prachy zůstanou tam, kde jsou.
Ale jak se říká, v maličkostech je schovaný ďábel. EU má prd peníze, tak že si je musí půjčit. A kde EU bere peníze ? Aby se mohlo splácet, peníze tam musí dát členské země. A splácet dluh se musí ihned.
Takže z toho je naprosto jasné, že za peníze nemusíme ručit (to platí jen pro případ, že by EU zkrachovala) ale prachy do EU budeme sypat. Tedy platit. A jsou to obrovské peníze. A co je to za prachy ? No jistě, jsou to prachy nás, daňových poplatníků. Jiné stát nemá.
Vlk se nažral, ale koza nezůstala celá. Jo, pokud jsem to odhadl správně, pan AB s národem pořádně vyjebal. Čekal bych, že otevřeně řekne, že se všichni budeme na splácení dluhu pro Ukrouše podílet několik let.
Pokud se pletu, opravte mi. Ale hlavně nepište, že to není problém, že si ty peníze EU vytiskne.
Milan Au.

Cest soudruhu, asi se nekde stala chyba, protoze jsi mi zcenzuroval post, ve kterem bylo to same, co jsi napsal ty, ale u sebe jsi to nesmazal. To je divne, nemyslis?

Ja prece nemuzu za to, ze jsi az ted otevrel sve oci a mysl, ze jsi zase zmenil nazor. Ja to rikam porad stejne a dlouhodobe. Tak se furt nechovej jak mala urazena holka. Staci ze pastelky ted kvici jak protrzene, ze jim Bureš i Pitomio lhali, necekane... 😉

Já se na ministra Zůnu tolik nezlobím. Hlavou zeď neprorazíme a přeci jenom nejsme Maďaři, kteří to pravidelně dělají a také na to často doplácejí. I můj BFF z vejšky, Maďar Casaba, mi říkával, že jsme sice jako Češi nudní, ale toto děláme lépe.
Je lepší Němce a Brusel nedráždit otevřeně. Jedna věc se může říkat v Bruselu a angažovaným novinářům, a přitom se může trochu jiná politika dělat na v sálech a chodbách ministerstev. Držme jim palce, ať to zase dobře vošvejkujou. Válku jsme sice zase začali na straně prohrávajících, ale je důležité, ji ukončit opět na straně vítězů, tedy tentokrát toho velkého oranžového otce.

Vidlák píše moc krásné články, ale i jemu se často stává, že když se to hodí, použije výklad politické události v podobném podání, jakým událost popisují i prolhaná média hlavního a toho jediného absolutně správného libtardího proudu.
V MFDNES vyšel dnes článek, který napsal pan Petr Kolář (pozor nezaměňovat s protokolářem Kolářem). Protože MFD se nedá najít volně na internetu a protože v článku je vysvětlení a odpovědi na aktuální situaci v politice, dovolil jsem si celý článek zde zkopírovat. Tímto se panu Petrovi Kolářovi i panu Petrovi Macinkovi omlouvám.

„Na pomoc Ukrajině nemáme“
Rozhovor s „dvojministrem“ Petrem Macinkou
Petr Kolář
reportér MF DNES
Šéf Motoristů sobě Petr Macinka se ujal řízení ministerstva zahraničí a ministerstva životního prostředí. Se změnami začal rychle. Co hodlá prosadit dál a jak se změní česká podpora Ukrajiny?
V pondělí se mají potkat Petr Pavel s Filipem Turkem. Není to vzhledem k tomu, co prezident o jeho možném jmenování ministrem životního prostředí říká, vcelku zbytečná mise?
Určitě to zbytečná schůzka není. Oceňuji, že k tomu dojde, a děkuji panu prezidentovi, že si na Filipa Turka nachystal čas v takto rychlém termínu.
Od Pavla zazněla na adresu Turka řada věcí. Ministrem ho zjevně jmenovat nechce. Například mu vzkázal, že by se měl chovat jako chlap, a ne jako kluk, čímž narážel na údajné půjčování mobilu neznámým lidem a podobně…
Vnímám to tak, že pan prezident má nepřesné informace. Asi by nebylo dobré si dělat úsudek dle novinových titulků, které jsou leckdy zavádějící, až manipulativní. Bude dobře, když se potkají a vysvětlí si to. Protože to půjčování mobilu a další věci byly trošku jinak. Rozdíl mezi realitou a mediální realitou v případě Filipa Turka je propastný. O půjčování mobilu mluvil Filip Turek v úplně jiné souvislosti před několika lety. Ale zdá se, že si pan prezident na základě titulků myslí, že to bylo aktuální vyjádření. Tedy má evidentně nepřesné informace. Pokud ho trápí kauza půjčování mobilu, bylo by záhodno, aby slyšel od Filipa Turka, jak to bylo doopravdy.
Mluvíte o médiích, ale pak vám vystoupí třeba ministr Boris Šťastný a seriózně tvrdí, že Turek skutečně mohl mobil půjčovat. Pak působíte jako banda bláznů spíš vy než média, ne?
Ale tak Boris Šťastný to také nepochybně myslel v nadsázce. Protože celá aféra okolo půjčování mobilu je tak absurdní, že mě trochu mrzí, že zcela seriózní a výsostně vážný proces sestavování vlády se tady podtrhuje aférami okolo půjčování mobilů. To je přece taková pitomost, že by to na funkci nemělo mít vliv.
Na funkci rostlináře?
Na funkci rostlináře neboli na funkci ministra životního prostředí.
Nejde přece o půjčování mobilu, ale o věci, které psal Turek v minulosti na sociální sítě…
V této souvislosti musím vyzdvihnout slova pana prezidenta, že většina těch výroků podle něj autentická je. Beru to tedy tak, že prezident správně cítí, že některé z těch výroků autentické nejsou. Například nehorázný pokus skandalizovat Filipa Turka tím, že by bagatelizoval tragický případ popálené romské holčičky. Celou dobu tvrdíme, že ten autentický není.
Přesto lze očekávat, že Filip Turek u Petra Pavla nepochodí. Co chcete dělat dál? Opravdu se nevydáte cestou kompetenční žaloby, jak si o to říká i sám prezident?
Celou dobu říkám, že spojení kompetenční žaloba není v mém slovníku, a určitě nechci, aby se do politického prostoru něco takového dostávalo. Politici spolu mají diskutovat, vyříkávat si věci a uvádět je na pravou míru, ne se spolu soudit. To se v civilizované společnosti nedělá. O kompetenční žalobu si neříká pan prezident, ale někteří novináři, kteří se na to stále dokola ptají. Rozumím, že Pavel říká: Klidně ať to udělají, aspoň se to vyjasní. Ale nemyslím, že by byl iniciátorem. Počkejme si na jejich schůzku, mají si co říct. Po ní Filipa Turka navrhneme. Protože stav, kdy má jeden člověk řídit dvě ministerstva, není dlouhodobě možný. Rád bych k tomu přistupoval zodpovědně a očekávám, že zodpovědně k tomu bude přistupovat i pan prezident a rozhodne o doplnění vlády tak, jak mu bude navrženo.
Nechci nijak hodnotit Turkův zdravotní stav, ale nevyhovovalo vám to nakonec? Vláda mohla rychle vzniknout a celý problém se jen odsunul dopředu…
Filip Turek se nevymlouval na rýmičku. Každý, koho kdy potkal problém s vyhřeznutou ploténkou, ví, jak velký, vážný a bolestivý problém to je. Pokud máte vyhřezlou ploténku a jste pod silnými analgetiky, neumožňuje vám ten stav důstojný dialog s hlavou státu. Neříkám, co by kdyby, nechci komentovat realitu, která nenastala. Bylo to, jak bylo.
Řekl jste, že dlouhodobě není možné řídit dvě ministerstva. Zdá se, že vás životní prostředí baví víc. Je to tak? A pokud by prezident Pavel stran Turkovy nominace neustoupil, nezůstal byste nakonec raději na životním prostředí, jak jste měli v plánu původně?
Tak to není. Ministerstvo zahraničí nepovažuji za vhodné místo pro politické PR, tam se mají odehrávat věci spíše v soukromí a na veřejnost se má jít, až když je dosaženo dohod. Ministerstvo životního prostředí do značné míry ovlivňuje život každého člověka. To znamená, že toto ministerstvo může dávat veřejnosti nějaké signály o změně, která volbami nastala. Myslím, že jasných signálů, že nastala změna, jsme v uplynulém týdnu vyslali vcelku dost. Další budou nepochybně následovat. Ale nemyslím, že je vhodné takové věci dělat na ministerstvu zahraničí. Když jsem přišel na obě ministerstva, našel jsem na nich po ministrech Hladíkovi a Lipavském snad 60 lidí na PR. Pana Lipavského je nutné považovat za PR ministra, o panu Hladíkovi radši ani nebudu mluvit. Nicméně chci věřit, že až bude vláda žádat o důvěru – tedy 13. ledna – bude už kompletní. Tedy aby na ministerstvu životního prostředí seděl ministr Filip Turek.
Na životním prostředí už jste stihl zrušit sekci ochrany klimatu. Teď mluvíte o zeštíhlení PR týmu. Jaká další „zelená krev“ poteče dál, abych použil vaše slova před volbami?
Mediálně to vypadá docela dramaticky. Chápu, že se to nelíbí neziskovkám, kterých se to ideologicky týká. Ale myslím, že veřejnost v naprosto drtivé většině zrušení sekce ochrany klimatu zatleskala. Jedná se spíš o návrat do stavu před nástupem Fialovy vlády, protože dřív tady žádná taková sekce nebyla. Takže to spíš uvádíme do normálního stavu. Někde jsem viděl, že za dobu působení pana ministra Hladíka vzniklo na ministerstvu 111 tabulkových míst. Podíváme se, jestli je nutné, aby se ministerstvo životního prostředí takto rozrůstalo. Pokud jsou tam i tak měkká místa, jako je PR, tak myslím, že tam budeme chtít trochu ušetřit. Také na ministerstvu zahraničí dojde k návratu do doby před Lipavským. Pan ministr Lipavský třeba zrušil sekci ekonomické diplomacie, což asi pro minulou vládu žádná priorita nebyla. Pro naši vládu to velká priorita je, takže opět vznikne.
Nemáte pocit, že vás řada lidí na ministerstvu životního prostředí upřímně nenávidí?
To nevím, těžko říct. Někteří lidé nevydrželi čekat na můj příchod, takže odešli sami. Takže tvrdá animozita byla odstraněna tím.
Asociace ekologických organizací Zelený kruh oznámila, že s vámi chce zahájit novou kapitolu komunikace. Vzkázal jste, že se hodláte bavit jen s influencerkou vystupující pod jménem Rozárie Haškovcová – shluk buněk. Proč? Nepřehodnotíte to ještě?
Vnímám asociaci zelených neziskovek Zelený kruh jako iniciátora veškerých protestů, petic a různého spamování na všechny strany proti mé osobě a proti Motoristům. Jejich kampaň proti mé osobě byla v uplynulých dvou měsících poměrně agresivní. Jestli si myslí, že teď udělají nějakou tlustou čáru a nastaví novou kapitolu komunikace, tak jsou možná trošku naivní. Když jsem dva měsíce s pobavením sledoval všechny jejich výstupy a potrefenost, všiml jsem si, že jediná tato greenfluencerka Rozárie Haškovcová ve svých vystoupeních mluvila poměrně neagresivně a nezaslepeně. S tím, že spolu sice nemusíme souhlasit, ale že respektuje, že byly volby. Což je z nich možná jediná. Ostatně jedna z nátlakových organizací Zeleného kruhu, Greenpeace, mě na ministerstvu vítala transparentem a zavěšenými zelenými horolezci, kteří se bůhvíjak dostali na střechu budovy. Respektive já vím jak.
Jak tedy?
Šetřením na základě čipových karet a kamerových záznamů bylo zjištěno, že sem byli vpuštěni jako návštěva jistého pracovníka kabinetu ministra Hladíka, který měl na starosti koordinaci s neziskovými organizacemi. Já jsem přišel, vítal mě tu transparent, protesty a vysmátý Hladík ve své kanceláři. Myslím, že zmíněný člověk už tady nepracuje, ale to, že dostal výpověď, nebyl poslední krok, který ministerstvo musí udělat. Vznikla nějaká škoda na střeše, je poškozen hromosvod. Někdo by v tom mohl spatřovat i obecné ohrožení, pokud by na někoho z lidí dole něco spadlo. Byla tu porušena spousta předpisů a stál za tím tento jeden člověk. Takže si musí nést následky.
Další pozdvižení jste vzbudil tím, že za vás v Bruselu měl hlasovat slovenský ministr Tomáš Taraba. Kritizují vás za to i někteří představitelé hnutí ANO a SPD. S tím, že to s Tarabou domlouval Turek a vy jste neměl posvěcení vlády. Jak to bylo?
Při návštěvě předsedy Sněmovny Tomia Okamury na Slovensku jsme se s Filipem Turkem krátce setkali s  panem ministrem Tarabou a bavili se o tom. Protože jsem ve stejnou dobu měl v roli ministra zahraničí jednání se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem v Bratislavě, nechtěli jsme, aby Česká republika zůstala bez hlasu, pokud by se tam o něčem hlasovalo. Nafouknutá mediální bublina totiž nechápe, že byť tam za Česko jednal stálý zástupce při EU Štěpán Černý, nemá velvyslanec právo hlasovat. To má pouze ministr. Nechtěli jsme tedy, aby Česká republika v případě hlasování zůstala bez hlasu. Proto jsme se domluvili s panem Tarabou. Dojímá mě, jak někteří lepší lidé z různých nátlakových skupin typu Štít demokracie či TOP 09 neznají zákon a tvrdí, že to měla schválit vláda. Podstatný je v těchto věcech napsaný mandát, tedy pozice České republiky, který má na této Radě zastávat. Ten se schvaluje ve zvláštním meziresortním řízení na vládní úrovni. Tento mandát tedy samozřejmě byl schválen. Narychlo jsme ještě předělávali mandát Fialovy vlády, protože se nám příliš nelíbil. Kdyby tedy došlo na hlasování, což se nestalo, byl slovenský ministr Taraba vázán vládou schváleným mandátem v naprosto standardním procesu. Takže soudruzi z TOP 09 nechť si laskavě dostudují zákon, když chtějí vykřikovat, že ho někdo porušuje.
Na jednom ze svých prvních jednání vláda odmítla emisní povolenky a migrační pakt. Není to spíš jen politická deklarace pro domácí publikum, když nemáte moc šancí, jak to prosadit?
Máme reálnou sílu, abychom s tím začali něco dělat. Předchozí vláda o tom jen mluvila, když už to vyšlo najevo, ale neudělali pro to nic. V závěru českého předsednictví Radě EU ve druhé polovině roku 2022 se to přece schválilo, přičemž nebyla lepší možnost, jak to zablokovat. Neudělali nic. Než to získá podobu nějaké směrnice, trvá to. V momentě, kdy se to ve veřejném prostoru zjevilo, tak si toho Fialova vláda jakoby všimla a začala teatrálně hovořit o tom, že to je nepřijatelné a bude hledat cestu, jak to zrušit. Fakticky ty cesty nehledala, protože ona to schválila. Tady je jasná deklarace, že s tím nová vláda nesouhlasí. Budeme hledat cesty, jak se toho zbavit. S tím, že jsme řekli, že tuto směrnici do českého právního řádu přejímat nebudeme.
I za cenu drakonických pokut?
Tak ty pokuty nejsou drakonické. Drakonické jsou dopady, které by to mělo. Viděl jsem studii, se kterou operoval pan Hladík. Ta čísla jsou opravdu brutální. Jedná se o stovky miliard korun, které by museli zaplatit všichni občané ČR v průběhu několika let. Přičemž já mám i jiné studie, které naznačují, že by to bylo ještě několikanásobně více, než tvrdí studie pana Hladíka. Oproti tomu pokuty, které bychom případně mohli dostat, jsou o dva až tři řády nižší. Tady se bavíme o stovkách milionů či stovkách miliard.
Česká delegace v čele s premiérem Babišem odmítla poskytnout garance za evropskou půjčku Ukrajině. V případě Česka by to bylo asi 80 miliard. Poskytovat je nebudou jen Češi, Maďaři a Slováci, byť Babiš tvrdí, že jde o úplně jiný přístup. V čem?
Nemyslím, že bychom se v této věci ocitli na stejné straně jako Maďarsko a Slovensko, byť výsledek může vypadat podobně. Vy jste řekl 80 miliard, já mám spíš informace, že by to mělo být kolem miliard devadesáti. Ve čtvrtek jsem absolvoval velké jednání na ministerstvu financí o rozpočtu a situace na poli veřejných financí je tak drastická po řádění Zbyňka Stanjury, že prostě nemáme 90 miliard na to, abychom je mohli vydat, kdyby je od nás v rámci garance někdo chtěl. Hlavní důvod ale je, že my prostě peníze nemáme. Nemáme je na to, abychom se starali o vlastní lidi. Takže jediný důvod, že jsme se k tomu připojili, byl tento. Musím ocenit postoj pana premiéra, protože tlak, který na něj ze všech stran byl, musel být opravdu enormní. Statečně tomu čelil a nakonec je pozice ČR, jaká je. Já mu za to tleskám.
Andrej Babiš srovnání s Maďary a Slováky odmítal s tím, že na rozdíl od nich Česko podpořilo závěry summitu EU včetně půjčky Ukrajině a odmítli jsme jen ty záruky. Kolik tedy Ukrajině pošleme?
My jsme pouze odsouhlasili to, že pokud chce někdo Ukrajině půjčit nějaké peníze, nechť tak učiní. Že nám to nevadí, ale že my se toho nezúčastníme.