O bruselských demonstracích...

VBruselu se v posledních dnech děly i jiné věci, než Evropská rada o penězích pro Ukrajinu. Zatímco evrfopská věrchuška seděla ve svých betonových palácích, na ulicích bylo živo. Opět se tam sešli zemědělci takřka z celé Evropy, aby mohutně demonstrovali proti dohodě se zeměmi MERCOSUR a vůbec proti zhoršováním svých podmínek. Demnstrace to byla řádná, byly bitky s policisty, bylo sypání hnoje, metání kejdy i polévání močůvkou, byly traktory s radlicemi, které tlačily policejní zátarasy, hořely pneumatiky, byla řada zatčených… prostě pořádný protest se vším všudy.

Jediný člověk, který může jít mezi protestující zemědělce, je Viktor Orbán… a také mezi nimi zase byl.

Čeští zemědělci tam prý byli také… ale jak Agrární komora nezapomněla zdůraznit, jen svým odhodlanějším kolegům drželi palce a sami se žádných „výtržností nezůčastnili.“ Hledal jsem na obrázcích nějaký traktor s českou vlajkou nebo alespoň člověka s českou vlajkou, ale nenašel jsem. Českých zemědělců ale byly prý asi dvě stovky. Říkal to Jan Doležal, šéf Agrární komory, kterému věřím každé slovo, protože má teplé křesílko místopředsedy v bruselské zemědělské neziskovce.

Věřím mu asi stejně, jak Tykač věřil Síkelovi, když mu přišel říct o nesnesitelné situaci s uhelnými elektrárnami, kdy je cena elektřiny skoro celá dána cenou stále se zdražující emisní povolenky a Síkela ho sice vyslechl, ale neudělal nic, protože už se viděl jako eurokomisař pro hanojské metro a nechtěl si to zkazit. Obzvlášť, když viděl, jak dopadl jeho předchůdce Michalík, který zemřel přirozenou smrtí na kauzu Dozimetr.

Abych vás uvedl do kontextu, dovolte mi byznysovou odbočku. Před několika lety, když jsem psal o tom, jak to v zemědělství chodí, jsem říkal, že pokud chcete vydělat na mléku, potřebujete kravín pro tisíc krav. Protože jedině tak si můžete dovolit zaměstnat a zaplatit opravdové odborníky, můžete mít dobrou genetiku, špičkově namíchaná krmiva a krávy se tam budou mít dobře, protože pokud nemají pohodu a klid, tak vám prostě mlíko nepustí.

Na takový kravín potřebujete miliony, ba spíše miliardy peněz, které fakt nemá každý. Úvěr pro takovou investici dostanete jedině tehdy, když už máte podobné projekty za sebou a jste silná velká firma, která tohle umí. To samé platí pro skleníky na rajčata, vepříny, závlahové projekty a podobně. Buď jste kapitálově silní a nebo zkrachujete.

Dnes jsme už zase dál. Pokud chcete ziskový kravín, potřebujete nikoliv tisíc, ale tři tisíce krav. Jednoduše proto, že v jiných částech světa to přesně takhle dělají. Stejně tak se stavějí vepříny pro pětadvacet tisíc prasat a začaly se ve velkém stavět lodě, na které ta prasata (nebo býky) naženete, ona vypluje a za těch deset dní, co je na moři, všechna zvířata zabijí, zpracují do úhledných celofánových balíčků nejvyšší kvality a veškerý odpad neproženou přes drahou evropskou čističku odpadních vod a kafilérii, kterou hlídá sto úředníků, ale prostě to všechno vylejou do mezinárodních vod. Do oceánu se toho vejde…

Evropa zvládla udělat jen jednu věc – má přístavy, kam tyto lodě připlují.

My, tady na východě, máme jednu výhodu. Přece jenom jsme tu zemědělskou velkovýrobu měli a pořád ještě máme. To je také jediný důvod, proč čeští zemědělci obstáli, i když mají nižší dotace než na Západě. Jednak tu máme prostě větší stáda i větší výměry a jednak ti zlí komunisti postavili ty vepříny i kravíny tak pevně a dobře, že se ani po čtyřiceti letech takřka bez údržby ještě nesesypaly. Sto krav v kravíně vám na mlíku ještě zaplatí mzdy i krmivo, ale na nový kravín si nevyděláte.

Na Západě nic podobného nemají. Tam mají jen vysoké dotace a závislost na nich. U nás zemědělství krok za krokem přechází do rukou velkých hráčů, na Západě prostě nenávratně krachuje. Obzvlášť, když je tam nutí, aby kravám přidávali do krmení přípravky proti prdění a pak zjišťují, že kráva nedojí a nebo si dokonce v klidu uhyne.

U nás se teď stal ministrem zemědělství Martin Šebestyán. Je nominovaný za SPD, ale je to Babišův člověk. Dlouholetý šéf SZIFu, znalec finančních toků a skutečného stavu v zemědělství. Je velmi opatrný ve vyjadřování a jeho tvář nebude zřejmě plnit přední stránky novin, ale bude směřovat zemědělství k tomu, k čemu nás nutí svět. Ke kravínům o třech tisících kravách. K dotacím na produkci nikoliv na hektar. K racionalizaci a velkým projektům, které ovšem nebudou realizovat Frantové Vomáčkové z Horní Dolní, protože jim se banka při žádosti o půjčku vysměje.

Fialova vláda vedla zemědělství k tomu, co mají v Německu a ve Francii. Se vším, co k tomu patří. Babišova vláda ho zřejmě povede k tomu, co mají v USA, Rusku, Číně, ale třeba i na Ukrajině pod heslem, že když to neděláte ve velkém, tak nevyděláte. A když nevyděláte, potřebujete vysoké dotace a když máte dotace, jste na nich závislí a řešíte svoje problémy nikoliv zlepšováním výroby, ale sháněním dalších dotací. Viď, Šebku!

Nikdy nebudeme schopni konkurovat situaci, kdy někdo vyrobí maso tím, že veškeré bioodpady zlikviduje spláchnutím z paluby do moře. Nikdy nebudeme schopni konkurovat stepím na Ukrajině či v Rusku s kvalitní černozemí o mocnosti několika metrů. Nikdy nebudeme schopni konkurovat Číně a jejím vepřínům v podobě třicetipatrového mrakodrapu. A jen velkou racionalizací výroby a mohutným investicím do velkých projektů budeme schopni alespoň konkurovat německým dotacím. Všechno ostatní je prostě smrt zemědělství jako takového.

Jestli chceme mít vedle velkých kravínů i nějaký vesnický život se stračenami a čuníky, jestli chceme, aby kokrhali kohouti a bylo možné si u tetky koupit tucet domácích vajíček, tak potřebujeme zákon na ochranu venkova, který těm malým umožní, aby jim stálo za to, obdělávat záhumenky. To je totiž půda, která nikoho nezajímá. Zpravidla se tam nedá postavit dům, jinak by to starostové už dávno prodali jako stavební pozemky a také se tam nedá dostat těžkou technikou, jinak by to už dávno nějaký koncern obdělával.

Na českém venkově jsou tisíce a tisíce hektarů neobdělané půdy v malých štráfcích. Neobdělávají se, protože to nestojí za to. Dělají to jen nadšenci jako jsem já. Na to, abychom pro sebe i sousedy měli dobré brambory, na to nepotřebujeme dotace. Nepotřebujeme dotace, abychom si udělali fakt dobrou marmeládu nebo švestková povidla. Ale hodilo by se nám, aby nám hygiena a veterina neházely klacky pod nohy. Hodilo by se nám, abychom alespoň lokálně mohli naše domácí produkty nabízet. Hodil by se nám prostě zákon na ochranu venkova.

A běžné zemědělství buď bude velké, tak jak je to ve světě… a nebo nebude vůbec. Tak jednoduché to je.

____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600