Co se změnilo?

Vidláku, ty jsi byl ještě nedávno ohledně vývoje optimista, ale teď, v poslední době jsi nějak změnil názor. To mi řekl jeden kamarád, se kterým jsme si o víkendu krátce telefonovali. Ano, byl jsem ten, který zhruba do konce roku 2025 viděl světlo na konci tunelu. Pořád tu byly nějaké záchytné body, pořád existovaly výhybky, na kterých se dalo tím naším českým i západním vláčkem změnit směr. Zhruba od ledna jsem je ale vidět přestal, začal jsem to více ventilovat a tak si říkám, že si vy, moji čtenáři, zasloužíte vysvětlení, co se podle mě změnilo, že můj optimismus spíše vyprchává, než aby sílil. Tož si to dneska (i v dalších článcích) probereme.

Poslední tři roky jsem říkal, že se musíme snažit o tři věci současně. Je třeba vyměnit kapitána na naší lodi, aby s ní konečně přestal bourat do ledovců a dělat další díry do trupu pomocí muničních iniciativ a placení výpalného v podobě emisních povolenek. Dále je zapotřebí se pokusit ucpat díry, kterými sem tečou migranti a odtékají zisky nadnárodních korporací a do třetice je zapotřebí mít na výběr z více přístavů. Tohle všechno se volbami vlastně stalo. Máme nového kapitána, který si počíná mnohem opatrněji, uvědomuje si díry v trupu v podobě neřízené migrace i uhlíkových daní a dokonce se snaží o realističtější zahraniční politiku.

Co bys ještě chtěl, Vidláku, vždyť máš všechno, co sis přál!

Ano, mám. Ale zjistil jsem, že si toho půlka naší republiky neváží…

Víte, tři roky jsem si myslel, že je to o tom, že naše argumenty nebyly slyšet. Že je zapotřebí být polnicí, je zapotřebí se bouřit, křičet, říkat to, o čem se v majnstrýmu nemluví… a skutečně jsme to tak i dělali, ale ve skutečnosti jsme takřka nikoho nepřesvědčili. Ve skutečnosti jsme „jen“ sdružili ty, kteří si mysleli, že jsou se svými názory sami. V podstatě jsme zvonili na poplach a ti, kteří chápali důvod, ti přišli. A přišli ne proto, že by slyšeli slovo Boží, ale proto, že už dávno měli stejné názory, protože žili realitu, jak jsme ji popisovali.

Kdo kouká nejvíc na Českou televizi? Senioři. Kdo nejvíc volí Andreje Babiše? Senioři. Ti, kteří nejvíc „konzumují“ tupou propagandu Řezníčka, Moravce a Witovské, ti té propagandě zároveň nejméně věří. Kdo volí Fialu? Kdo volí Rakušana? Ti, kteří jsou napojeni na neziskovkářský byznys, co pracují v korporátu… v podstatě ti, na které tíha života ještě nedopadá, protože výplata každý měsíc spolehlivě přijde, protože stát se přece musí postarat. Ti nejvíc nadávají na rozpočtový schodek, ale kdyby tento schodek nebyl, většina z nich by byla bez práce. Už to vlastně není o mééédiích.

Horníci také vypískali Petra Pavla a ne Filipa Turka, ať jim intervjuci říkali cokoliv. Ano, Petr Pavel jim osobně doly nezavřel, ale oni prostě vědí, kdo není na jejich straně a kdo tato zvěrstva podporuje. Je úplně jedno, co jim Milion chvilek a Štít demokracie podsouvá. Propaganda už udělala svoje – už nás všechny rozdělila na ty, kteří díky liberální demokracii mají své dobré bydlo a na ty, ke kterým se liberální demokracie chová jako středověký výběrčí daní. Jsme rozděleni podle reality, kterou zažíváme, nikoliv podle toho, kdo nám zrovna křičí do ucha.

A protože máme hentu demokracii, tak Babiš sice vyhrál volby, sestavil vládu a dostal důvěru, ale moc toho vlastně nemůže. Nepomůže mu ani jeho fejsbůk se šesti sty tisíci sledujícími. Oslovuje jen ty, kteří rozumějí jeho slovům, protože to prožívají. Ti, kteří jdou demonstrovat na Staromák, ti mu nebudou rozumět, protože jeho realitu neprožívají a změní se to, až se změní jejich realita.

Stejně tak má nad sebou ještě unijní vrchnost, která mu také přistřihává křídla. A nad tím vším je ještě Donald Trump, kterému se ani po roce tlaku na velké změny v USA stejně nepodařilo zpomalit růst státního dluhu. Z mírotvůrce se navíc postupně stal klasickým americkým prezidentem, který silovou zahraniční politikou nahrazuje příliš malé úspěchy doma. Ještě na konci roku 2025 to vypadalo, že Orbán správně vsadil na Trumpa a mír na Ukrajině. Vypadalo to, že se to stihne do maďarských voleb. Teď už suše konstatuji, že tuto výhybku jsme nejspíš už také minuli a Orbán si proti Peteru Magyárovi bude muset poradit bez výhry v této politické sázce. Poradí si?

U nás nakonec dojde na zavření Tykačových uhelných elektráren i na zasypání a zaplavení ostravských černouhelných dolů. Další výhybka, kterou teď právě míjíme… sice za pískotu horníků na prezidentčíka a ovací pro Turka, ale nic se na realitě nemění. Od roku 2027 přestáváme být exportérem elektřiny, ale staneme se importérem. Pro tohle jsem šel sakra do voleb. Tohle bylo třeba zastavit za každou cenu. Ale nejde to… ne kvůli propagandě České televize, ale proto, že to liberální půlku společnosti ještě nepálí a ani malý loňský blackoutek nepomohl. Podle milionu chvilkařů podporujících prezidenta za to totiž nemůže debilní politika EU i Fialovy vlády, ale fázový vodič…

Zkrátka a dobře, Andrej sice přibrzdil, ale stále míjíme děsivou rychlostí ty poslední křižovatky dějin, kde se ještě dalo bez velkého karambolu odbočit. Jak jsem psal, je možné z horníků a energetiků udělat obraceče hamburgerů, ale není možné z obracečů hamburgerů udělat horníky a energetiky. Přesně tohle říká celou dobu Ilona Švihlíková přesně proto se nesměla stát poradkyní premiéra. Babiš sice brzdí, ale jede pořád po špatné dráze. Z útesu spadneme pomaleji…

Také se až teď ukázalo, jak moc u nás narostl vojenskoprůmyslový komplex. Nejbohatším Čechem je Strnad a tomu samozřejmě odpovídá i jeho vliv. Nejsilnější lobbing už nejde ze Škodovky či ČEZu, ale ze zbrojního průmyslu. Kam zamířil Pojar, když mu skončilo angažmá ve vládě? Ano, přesně tam.

Proto si myslím, že čas přesvědčování druhých skončil. Všichni v této zemi o nás slyšeli. Co bylo možné udělat pro viditelnost, to jsme už udělali. Kdo nám chtěl dát za pravdu, ten už je s námi. Kdo nás chtěl podpořit, ten nás podporuje. Kdo se rozhodl nás nenávidět, ten svůj názor hned tak nezmění. Bitva o přesvědčení skončila. Teď přišel čas, abychom se v rámci naší komunity připravili. Už bohužel zřejmě nezachraňujeme Českou republiku. Už se můžeme jen lépe či hůře připravit na náraz.

Jak to bude vypadat? Podívejte se do Kyjeva. To, co za miliardy peněz čtyři roky dělaly ruské rakety, to zvládneme u nás a zadarmo a bez jediného výstřelu. V Německu to možná stihnou ještě letos. Jaksi jim dochází plyn v zásobnících. To víte, Němci… ti byli vždycky dál a nedělají malé chyby.

Poslední čtyři roky jsme přesvědčovali liberály, že máme pravdu. Teď je zapotřebí jim ukázat, že jsme pravdu skutečně měli. Že jsme lépe připraveni a více životaschopní. Že se o sebe umíme postarat, jsme soběstačnější a máme mezi sebou lepší vztahy. Dosahy a kontakty máme vybudované. Teď musíme předvést, že s těmito hřivnami umíme pracovat a že je u nás líp. Však se podívejte, jak libtardi reagují na jakoukoliv nepříjemnost… brečí. Richterovou počínaje, prezidentem konče.

____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600