Brzy na to přijdeš sám...

Musel jsem si něco vyhledat.
A na první dobrou jsem našel m.j. toto:

,,...Kdo jsem?

Jsem anarchokapitalisticky smýšlející pravičák. Chci malý stát, nízké daně, svobodu podnikání a minimální zásahy do trhu i dalších svobod. Každý, ať si dělá, co chce, v mezích zákona a základních tržních a morálních principů. Jsem pro silně kontrolovaný a regulovaný prodej drog s maximální represí černého trhu. Jsem pro manželství stejnopohlavních párů, protože kdo sakra jsem, abych lidem bránil žít v maximální svobodě jeden s druhým. Nikdo na světě mě nepřesvědčí, že má dítě raději zůstat v dětském domově, než aby jej mohl adoptovat pár dobře zajištěných leseb či homosexuálů, ani Tomio Okamura. Za jeho životního úspěchem jsou tisíce neviditelných dětí, které z děcáků míří rovnou do exekucí nebo kriminálu.

Stojím za Ukrajinou a státem Izrael. To neznamená stát bezmezně za jejich vládami, které jsou, lehce řečeno, značně diskutabilní. Když vám někdo vlítne na suverénní území a začne vám bombardovat města nebo řezat hlavy civilistům, máte svaté právo, dokonce i povinnost všechny nepřátele na svém teritoriu bez výčitek postřílet a vymazat z povrchu zemského......"

Více třeba na:

https://pravyprostor.net/thomas-paukner-co-se-chysta-kdo-jsem-a-proc-to-cele-delam/

přidat obrázek.

K tomuto:

Jak napsal Vidlák:
,,....Čekání na pravdu je jak čekání na Godota. Ona sice přijde, ale velký třesk se nekoná a většinou nedojde ani na blbé pokrčení ramen. Proč? Protože se ta pravda života mlčící většiny prostě nedotýká. Jejich život se odhalením nijak nezměnil a pokud ano, tak většinou k horšímu...."

Nepohne se ani myš..., tak to je fakt! Ať kradou jak chtějí a plynule bez rozpaků lžou, což sami vědí, tak se nic neděje. Už si zkusili, co všechno si můžou dovolit. A bylo toho hodně, protože my jsme jim to dovolili. Vidím to stejně (jako J. Kulhavý) a mnozí další - mládežníkům nic nedojde, nemají na to fištrón, ale k volbám jich bude chodit čím dál víc... Optimismus někam odešel. (nejspíš s Orbánem) 

 Jednoho dne ji něco strhne. Zpravidla tehdy, když se jí to osobně začne dotýkat. .............................

Ale to je dávno známá věc, napsal to už kdo? Marx?  Lidé udělají revoluci až když mohou ztratit jen svůj bídný život.  Dokud mají alespoň nalou naději, že situace bude lepší, nebudou se bouřit. S plnými žaludky se revoluce nedělá. 

,

My víme, že vy víte, ale je vám to k hovnu, dokud my nebudeme chtít s tím něco dělat…asi tak

Do té doby se třeba můžete naučit jezdit na koloběžce

https://degener.cz/jak-se-naucit-jezdit-na-kolobezce-kostka/

že čekání na pravdu je totéž co čekání na Godota. U čekání na Godota není totiž jiná alternativa.  Za Godotem a pro Godota nemáme kam jít. Ovšem, u pravdy je to jiné. Čekání na pravdu je strašně málo, je to možná až hloupé. Za pravdou se musí jít, protože pravda chodit neumí. Za pravdu se musí bojovat a když je ta správná konstelace hvězd, tak je možné, že pravda může zvítězit.

Prezident Petr Pavel se na motorkách v Brně potkal s Valentinem Rossim...

V noci jen ležím a ve dne se snad už ani nehnu. Konec veder v nedohlednu, ještě pár dní a snad i zhebnu. Ačkoliv, skvěle chutná mých pár piv. Možná jsem jen starý mamlas, ale vím, že je lepší padnout za dobrý chlast než špatnou vlast.

pravda vyděsí!

Chobotničák dojel v sobotu do Dawsonu na druhém místě v kategorii (singly - kanoe C1) a devětadvacátý v celkovém pořadí.  Z Whitehorse do Dawsonu v celkovém jízdním čase 2 dny, 15 hodin, 31 minut a 13 vteřin. V limitu dorazilo 57 posádek, dalších sem po limitu - z původně registrovaných 80 a ze 74 startujících.

Takže teď má chapadla vytahaná opravdu jako chobotnice a pomalu se mu začínají smrskávat na původní ruce. Podstatné je, že letos konečně dojel za svým snem - po Yukonu až do Dawsonu. 

Tudíž velká gratulace a kdo může, ať připije na jeho "druhej" flek na bedně.

Šest Ukrajinců přijíždělo na Vysočinu jen kvůli dávkám... Škoda je přes 850 tisíc ...

Přijíždí k nám, přijíždí, přes hory a doly. Dávky tady dostanou, neb nás mají za voly.

Konkretne  - jake budou dusledky tohoto noveho,  opet vznikajiciho soupereni Polsko versus Ukrajina?  Co preferujete - otazku klade I.L. (jehoz  preference jsou snad jasne...)  -  aby Cesku v budoucnu vladlo (krome hlavnich svetovych mocnosti USA a Ciny v pozadi)   Nemecko, Rusko, EU, Ukrajina ci Polsko? (Slovaci mohou do takoveho seznamu pridat i Madarsko)  Moznou odpoved dava Palackeho davny argument "Kdyby nebylo Rakouska, tak bychom ho museli znovu utvorit ".  Tohle  souvisi  s  tou novou  otazkou, kdo se  ted  vlastne stane hegemonem "stredovychodni Evropy". Zda to bude Polsko -  nebo Ukrajina ;)  Tahle  otazka je v pozadi i aktualne  probihajiciho sporu mezi Varsavou a  Kyjevem ohledne banderovskeho dedictvi Ukrajiny, pise   strana.today/pojavilas-ofitsialnaja-reaktsija-varshavy-na-vozvrat-zelenskim-ordena     Takto dnes odpověděla  ministryně kanceláře polského prezidenta Agnieszka Endżaková Vladimíru Zelenskému na jeho výtku, že Varšava neodebrala řády některým politickým osobnostem z minulosti.  

„Řád Bílého orla je symbolem vděčnosti Polské republiky a nejvyšším vyznamenáním udělovaným výjimečným osobnostem, které chovají k zemi zvláštní náklonnost a ctí její hodnoty. Mezi vyznamenanými jsou svatý Jan Pavel II., generálové Vladislav Anders a Stanislav Maček, kapitán Vitold Pilecký, premiér Jan Olševský a disident Andrzej Pochoebut. A samozřejmě také četní cizinci, včetně státních činitelů. Prezident Zelenskyj zmínil Benita Mussoliniho, Kateřinu II. a Gerharda Schrödera, kterým toto vyznamenání nebylo odebráno. První dva již dávno zemřeli a Polsko tento řád posmrtně nezrušuje. Bývalý německý kancléř přitom nikdy neurazil polský národ tak otevřeně jako ukrajinský prezident, ačkoli jeho činnost na podporu Putinova Ruska by měla být odsouzena jako škodlivá pro Polsko i Evropu. Za Schröderovy vlády nebyl v Německu postaven ani jeden pomník Hitlerovi či Himmlerovi. Žádná jednotka Bundeswehru nebyla pojmenována na počest hrdinů SS,“ napsala.  Doplnila, že „k urážce spojené s pojmenováním ukrajinské vojenské jednotky po hrdinech UPA“ přidal Zelenskyj ještě jednu, když „vrátil vyznamenání kurýrem“.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kdo je/bude  šéfem ve východním regionu? O příčinách zhoršení vztahů mezi Polskem a Ukrajinou  strana.today/prichiny-obostrenija-otnoshenij-mezhdu-ukrainoj-i-polshej   Od pátku došlo k prudkému eskalaci napětí ve vztazích mezi Kyjevem a Varšavou. Polský prezident Karol Navrotský, jak slíbil, zbavil ukrajinského prezidenta Zelenského nejvyššího státního vyznamenání – Řádu Bílého orla. Zelenský na to reagoval tím, že tento řád poslal zpět do Varšavy. Řádu se vzdali také všichni bývalí ukrajinští prezidenti, kteří jej obdrželi. Ukrajinský ministr zahraničí Andrej Sibiga prohlásil, že Kyjev již nebude nechat nepřátelské kroky Varšavy bez odezvy. „Žádný prezident jiného státu nám již nebude diktovat naši historii. Budeme na všechny kroky reagovat stejným způsobem, zejména pokud budou tyto kroky nepřátelské a pohrdavé vůči naší zemi. Doba přehlížení skončila,“ prohlásil Sibiga.  Formální důvod, který vedl ke skandálu, je dobře známý. Jedná se o to, že Zelenskyj pojmenoval jednu z jednotek ukrajinských ozbrojených sil „hrdinové UPA“. UPA je ve Varšavě považována za organizaci odpovědnou za genocidu Poláků během volynského masakru v roce 1943, a proto polský prezident Navrotský požadoval zrušení tohoto rozhodnutí. V tom ho podpořil dokonce i jeho politický oponent – premiér Donald Tusk. Zelenskyj to odmítl, načež byl o vyznamenání připraven.    Komentátoři v současné době zpravidla redukují tento konflikt téměř výlučně na historický spor mezi oběma zeměmi ohledně role UPA a OUN, který je podněcován snahou politiků získat si doma body na téma „ochrany historické paměti“. Proto se mnohým zdá tak prudké vyhrocení emocí nepochopitelné. Často lze zaslechnout stížnosti typu: „Lidi, o čem se to vůbec hádáte! Našli jste si, čím se zabývat během války. Váš konflikt nahrává jen Putinovi.“   Jak jsme však již psali, skutečné příčiny narůstajících neshod mezi Varšavou a Kyjevem jsou mnohem širší a hlubší než pouhý spor o UPA a dokonce i než snaha politiků a úředníků z toho vytěžit politický kapitál.   Hlavní kořen rozporů spočívá v tom, že Polsko a Kyjev, pokud se na jejich vztahy podíváme v rámci evropského kontextu (s ohledem na perspektivu vstupu Ukrajiny do EU), nejsou spojenci, ale přímí soupeři a konkurenti.  Během posledních 20 let Varšava odvedla obrovský kus práce, aby se upevnila v pozici bezpodmínečného regionálního lídra mezi východoevropskými zeměmi EU. A na základě tohoto postavení se stala jedním z klíčových států Evropské unie.   Kromě toho rychlý hospodářský rozvoj a růst polského průmyslu vyvolaly u Varšavy ještě větší ambice – zpochybnit roli Německa jako hnací síly a hlavní průmyslové základny EU. Odtud ostatně pramení i poměrně napjaté vztahy Poláků s Němci, které se projevovaly zejména v době vlády Kaczynského strany „Právo a spravedlnost“, ale ani dnes je nelze nazvat snadnymi. V kontextu těchto velkolepých cílů Poláci vnímali i evropskou integraci Ukrajiny, kterou v Polsku považovali za svou „chovanku“ – zdroj pracovní síly a odbytový trh, jenž měl posílit postavení Poláků v rámci vnitroevropských vztahů.  V Polsku však již poměrně dávno dospěli k přesvědčení, že Kyjev vnímá svou roli v Evropě zcela jinak. Ukrajinské úřady komunikovaly přímo s Berlínem, Londýnem a Paříží a budovaly s nimi vztahy „přes hlavu“ Varšavy. Tento proces se zvláště zrychlil během války. Zvýšený význam Ukrajiny pro Evropu zase vyvolal u Zelenského velké ambice ohledně místa Kyjeva v EU jako nového regionálního lídra východní Evropy. A to v úzké spolupráci s Německem a Francií, přičemž Poláci by se ocitli někde na okraji tohoto procesu. V tomto ohledu je příznačné nedávné rozhořčení Tuska nad tím, že Polsko nebylo Ukrajinou, Německem, Francií a Británií přizváno k vypracování strategie ukončení války a jednání s Ruskem. „Polsko nepřijme žádná ujednání, která jsou vypracovávána bez jeho účasti,“ vyjádřil se polský premiér v pro mnohé nečekané (ale z výše popsaného kontextu zcela srozumitelné) ostré formě.  To vše vytvořilo základ pro vyostření rozporů. Prvním varovným signálem se  stal konflikt v letech 2023–2024 ohledně dodávek ukrajinských zemědělských produktů, jejichž zákaz požadovali polští zemědělci. Mimo jiné to ukázalo, že v případě ukončení války a vstupu do EU by se Ukrajina mohla stát hlavním konkurentem   V případě ukončení války a vstupu do EU by se Ukrajina mohla stát hlavním konkurentem Poláků hned v mnoha oblastech – ať už v zemědělství, v přilákání investic, v dotacích z rozpočtu Evropské unie, který zdaleka není bezedný, nebo i v oblasti pracovní síly. A současný skandál s UPA – to je ze stejné série. Varšava se snaží ukázat, že „v regionu“ (tedy ve východoevropské části EU) je ona „ústřední“. A aby to ukrajinské úřady přijaly.  Na rozdíl od předchozích eskalací, kdy se Kyjev snažil „vyhladit hrany“ a nevstupovat do přímého konfliktu s Varšavou, tentokrát však již následovala „odpověď“.  Ukrajinské úřady se tentokrát rozhodly ukázat, že i ony mohou být vůči Polákům tvrdé a reagovat demarší na demarši. A v tuto chvíli se konflikt rozšiřuje.   Kam to povede?   Zatím se zdá nepravděpodobné, že by se situace vyhrotila do té míry, že by se Polsko vůči Ukrajině proměnilo v „druhé Maďarsko“ z dob Orbána – tedy že by začalo blokovat veškerou vojenskou a ekonomickou podporu Kyjeva. Alespoň dokud vládu vede liberál Tusk, není to příliš reálné. S výjimkou snad omezení některých programů na podporu Ukrajiny (například výcviku ukrajinských vojáků).   I když samozřejmě nelze nic vyloučit. Z Varšavy již v tomto ohledu přicházejí některé signály, které jsou pro Kyjev znepokojivé. Například nedávno se objevila informace, že Polsko chtělo zablokovat přidělení prostředků Ukrajině na nákup zbraní z Fondu míru, dokud jí nebude uhrazena již poskytnutá vojenská pomoc ukrajinske armade .    V případě ukončení války a vstupu do EU by se Ukrajina mohla stát hlavním konkurentem Poláků hned v mnoha oblastech – ať už v zemědělství, v přilákání investic, v dotacích z rozpočtu Evropské unie, který zdaleka není bezedný, nebo i v oblasti pracovní síly.  A současný skandál s UPA – to je ze stejné série. Varšava se snaží ukázat, že „v regionu“ (tedy ve východoevropské části EU) je ona „ústřední“. A aby to ukrajinské úřady přijaly.   Na rozdíl od předchozích eskalací, kdy se Kyjev snažil „vyhladit hrany“ a nevstupovat do přímého konfliktu s Varšavou, tentokrát však již následovala „odpověď“.   Ukrajinské úřady se tentokrát rozhodly ukázat, že i ony mohou být vůči Polákům tvrdé a reagovat demarší na demarši.  A v tuto chvíli se konflikt rozšiřuje.    Kam to povede?    Zatím se zdá nepravděpodobné, že by se situace vyhrotila do té míry, že by se Polsko vůči Ukrajině proměnilo v „druhé Maďarsko“ z dob Orbána – tedy že by začalo blokovat veškerou vojenskou a ekonomickou podporu Kyjeva. Alespoň dokud vládu vede liberál Tusk, není to příliš reálné. S výjimkou snad omezení některých programů na podporu Ukrajiny (například výcviku ukrajinských vojáků).  I když samozřejmě nelze nic vyloučit. Z Varšavy již v tomto ohledu přicházejí některé signály, které jsou pro Kyjev znepokojivé. Například nedávno se objevila informace, že Polsko chtělo zablokovat přidělení prostředků Ukrajině na nákup zbraní z Fondu míru, dokud jí nebude uhrazena již poskytnutá vojenská pomoc ukrajinske armadeAle právě v jedné věci se problémy určitě ještě zhorší – a to při jednáních o vstupu Ukrajiny do EU. Právě v této oblasti bude Varšava schopna co nejvíce „házet klacky pod nohy“ a klást mimořádně tvrdé požadavky na ekonomické a jiné ústupky s cílem zabránit tomu, aby se Ukrajina stala nebezpečným konkurentem. Zároveň bude jistě nastolena i otázka OUN-UPA. Navrotský již jasně vyjádřil svůj postoj: „S Banderou a UPA se Ukrajina do EU nedostane.“  Kyjev na to s největší pravděpodobností nějak zareaguje a rozjede protipolskou kampaň.  Je zřejmé, že dokud válka trvá, soustředí se ukrajinská vláda především na jiné otázky. Jakmile však válka skončí, téma ukrajinsko-polského konfliktu se může stát jednou z hlavních položek evropské agendy.

Málokdo z vás by to asi tušil, ale kdybych já měl nějakou moc, tak bych tyhle šmejdy okamžitě zrušil.

Premiér A. Babiš vyhlásil cíl své vlády – změnit Česko tak, aby se stalo nejlepší zemí k životu na světě.

https://degener.cz/babisuv-plan/

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusky-historik-stalin-mel-plan-na-treti-svetovou-valku-zastavila-ho-smrt-275899

Její akci zaštítil Babiš i Pavel...

Nejraději mám psycholožky, pěkné, mladé, co rády a dobře roztahují nožky. Pak bych se ani já toho neštítil a rád bych jejich akce zaštítil.

Zpráva stručná, pravda holá, je to konec jednoho vola.

Pětina lidí na poslední měsíce před penzí směřuje do evidence úřadu práce...

Vítejte v éře nové, v Česku makají hlavně tlučhubové.