Baxa vám vyhlásí válku!

... nadějným zakončením. Lze tušit, že ten "mrtvý rok 2027" rozhodně nebude mrtvý na veselé událostě !

Vláda neustoupila tlaku Hradu a my budeme svědky ohýbání Ústavy a míry nezávislosti Ústavního soudu na politické reprezentaci státu v podání loutkovodiče Koláře a jeho područího, fotografa a motorkáře, generála ve výslužbě Pavla. Mladší bratr Chucka Norrise nastoupivší dráhu superhrdiny je natolik oblíbený, že si platí PR služby nejen u Seznamu, ale asi i všude jinde v mainstreamu, oblbuje školáky a studenty a není při svých cestách po krajích nijak zvláště vítaný, takže mu vozí na besedy kompars. Nyní nebude moct splnit sliby dané zbrojířům a uteče mu neformální večeře s předáky NATO. Na tu se jistě velmi nezištně těšil.

Pokračuje tím válka, kterou sám zažehl při obstrukcích s jmenováním ministrů. Nechtěl Filipa Turka, čehož už možná dost lituje, a dostal Petra Macinku. Kdo co zasadí, to také sklízí. Pavel si začal hrát na lidového prezidenta, ale po extempore s platem pro manželku a jeho navázání na zbrojařské magnáty mu nikdo třeba jen průměrně inteligentní nemůže věřit. Navíc si z funkce hlavy státu udělal zážitkovou agenturu a objevuje se všude, kam za kvalitní logistické podpory svých služebníků může dorazit. S Ankarou však narazil a budeme pozorovat, jak se divadlo kolem ní bude odvíjet dále.

Souběžně pokračuje válka o nezávislost veřejnoprávních médií. Dosud je ovládali politici Pětikoalice, probruselští eurohujeři, poskytovala ochranu jak Pavlovi, tak i Rakušanovi a Fialovi v zásadních kauzách. Napojení na politický neziskový sektor včetně Člověka v tísni je evidentní. Babišovi konečně po letech ve vrcholné politice došlo, že státní média nejsou vůbec státní, ale jde o liberální páku na každého, kdo se tvrdému jádru liberalismu vzepře...

- Nejsme u Babiše idealisté, Čapí hnízdo má možná své temnější stránky, ale v minulosti podnikatele se najdou i jiné záležitosti, o nichž jsme psali už dávno. Nicméně Bitcoiny, Kampelička a Dozimetr, nákup vrtulníků přes rodinu Strnadů a další případy spojené s Pětikoalicí zůstaly záměrně úplně stranou mimo zájem „státních“ i jiných médií. O napojení hradního personálu či europoslance Vondry z ODS na zbrojní průmysl se také mlčí. Naopak útoky na Babiše, Okamuru, Turka či Macinku se násobí geometrickou řadou…

- Doslova za skandální považujeme účast nově jmenované ombudsmanky při podpoře stávkujících zaměstnanců ČT. Podobně tak celorepublikových odborových předáků ignorujících propouštění horníků či zavírání jiných továren a výroben vlastněných zahraničními korporáty.

Součástí tahanic kolem vlády a opozice je i současně vyhlášená válka politickým neziskovkám a postupné škrcení různých dotací tohoto přebujelého prostoru...Mezi demonstranty se to hemží stejnými individui, i když nesmíme přehlédnout i množství mládeže zblblé liberální propagací Evropské unie, eura a vyloženě prozápadního tažení. Oblast obsazená agitátory a darmožrouty je tak ve válce s pragmatickým přístupem vlády... A odpověď Macinky na to, kde vezmou po konci koncesionářských poplatků na financování veřejnoprávních médií, kterou dal reportérům, nás rozesmála. Vezmeme je dalším neziskovkám. To je správné kontra...

- I když nejsme voliči ANO, v tomto duelu držíme vládě palce. Pokud je nic nezlomí, zatleskáme jí.

A ještě něco ze zahraničí. Britský premiér Starmer, válečný štváč a ochránce migrantů odstoupil po tlaku z funkce. A na Ukrajině to vře. Kyjevská junta už ani moc nebrání Ukrajinu, ale soustředí se na agresivní napadání civilních i strategických cílů daleko za frontou... Ruský medvěd se probouzí a občas už máchne tlapou. Jde nepokrytě o válku z celým Západem, kterou musí Moskva podstoupit. Snad se nerozšíří i přes snahu válečných štváčů kolem Hradu a Strnada i k nám.

Jindřich Kulhavý                     z článku „To je válka, napsali jsme.“         https://www.inadhled.live/…e-/

Z virtuálniho muzea Petra Pavla:

Dnes prej v Praze na Kampě hořelo, dříve než přijeli hasiči, objevil se prezident Pavel a z plamenů vynesl těhotnou důchodkyni na vozíku.....tolik z Deníku N !

Datováno, stalo se 13. 6. 2026 10:19
A i všechna zvířátka z okolí se seběhla, pejskové, kočičky a děkovali mu!
*
A později na Moravě se stalo toto:

Tak mě napadlo srovnání prezidentů.

Podle jejich oblíbenosti ve své době. Ve smyslu kolik parodií, vtípků a všelijakých blbinek se kolem nich vyrojilo a kolik odporů a nechutenství dokázali mezi obyčejným pracujícím lidem vyvolat.

A myslím si, že PePa už teď po celkem krátké době na hlavu poráží Gustava Husáka, toho který byl prezidentem Československa téměř 15 let.

Myslím, že to je celkem úctyhodný výkon. Ostatně není se moc čemu divit když se média z něho snaží dělat něco jako reinkarnaci Chucka Norrise.
*
Pro úplnost je třeba zmínit i nebohého starého Emila Háchu za protektorátu a smějící se české bestie.
Ale to je úplně o něčem jiném a určitě ani zdaleka ve své době takové proslulosti jako ti dva výše uvedení nedosáhl.

Nový článek na zajímavé téma ( je to trochu delší, takže dávám pouze odkaz):

https://institut23.wordpress.com/2026/06/23/jak-funguje-rizena-opozice/

ŮS a prezident jsou prakticky nepostižitelní ať udělají cokoliv. Je v dnešní době v pořádku mít tak velkou imunitu?

https://degener.cz/nepostizitelni-elitni-klub-kde-zakony-neplati-a-tresty-neexistuji/

parlamentnilisty.cz/Proboha-co-to-je-Sidlo-a-Sedlacek-natocili-video-Lide-se-zhrozili  aneb Jindrich Sidlo a Tomas Sedlacek v akci. P.S. Abych byl uprimny, me (I.L.)  se to vlastne  docela libi... :) Je to aspon sranda,  ten originalni  dojak  s Kubiskou se dal tolerovat v zari 1969,  pak uz to byla jen opakovana trapnost a kyc

Kdyby se ústavní soud vyjádřil ve prospěch presidenta, mohlo by dojít k situaci kterou by mu nepřál snad ani největší nepřítel. Vláda by se začala striktně řídit větou "prezident republiky zastupuje stát navenek", uvedenou v čl. 63. V té ústavě je totiž ještě ustanovení, "že prezidentovy pravomoci podle čl. 63 — tedy i zastupování státu navenek a sjednávání mezinárodních smluv — podléhají kontrasignaci a odpovídá za ně vláda".  Ten člověk by zapomněl, jak to doma vypadá. Jezdil by od Belgie přes Chile a Grónsko až po Republiku Kiribati. Čistý prádlo by mu museli posílat poštou do hotelu. A největší frmol by měl zrovna v době prezidentských voleb.

Jo, hezký snění, ale jako vždycky to dopadne jako vždycky.

Paradoxy dnešní ekonomiky

[1] Paradox globalizace (Rodrikovo trilema, pojmenované po ekonomovi Danielu Rodrikovi)
Není možné současně udržovat hyperglobalizaci, demokratickou politiku a národní suverenitu, protože:
[a] Pokud se plně integrujeme do globálního trhu, budeme muset opustit národní pravidla.
[b] Pokud chceme dodržovat naše národní zákony, zpomaluje to globální ekonomiku, na které závisí i naše národní ekonomika.
[c] Paradox: Státy se zoufale snaží dosáhnout všech tří cílů současně, což vede k politickému napětí.

[2] Paradox produktivity (Solowův paradox, pojmenovaný po Robertu Solowovi)
Zažíváme největší technologickou revoluci v historii (umělá inteligence, automatizace, digitalizace), ale statistiky neukazují žádný významný nárůst globální produktivity. Přestože technologie vše zrychlují, ekonomický růst na obyvatele je v mnoha industrializovaných zemích pomalejší než v analogických desetiletích 20. století.
Nejnovější vynález, umělá inteligence, ve svém sektoru nevytváří pracovní místa. Od spuštění Chatu GPT se zaměstnanost v technologickém sektoru nezvýšila, ale spíše klesla. Graf níže ukazuje dvě čáry od spuštění Chatu GPT.

 
Bílá čára představuje zaměstnanost v odvětví vzdělávání a zdravotnictví. Modrá čára představuje zaměstnanost v odvětví informací a technologií. K listopadu 2022 se zaměstnanost v americkém odvětví IT snížila o 11 %: sektor ztratil 332 000 pracovních míst, což představuje zmenšení na 2,78 milionu zaměstnanců. Zároveň sektor vzdělávání a zdravotnictví vzrostl o 13 % a přidal 3,16 milionu pracovních míst. Zaměstnanost v oblasti technologií je v současné době pod úrovní před pandemií. Sektor, který vytváří nástroje pro automatizaci práce, sám o sobě ztrácí pracovní místa nejrychleji. Tento pokles je částečně způsoben jednoduchou optimalizací nákladů. Technologické společnosti začaly po pandemickém boomu propouštět. Rozsah a trvání tohoto trendu však naznačují, že umělá inteligence skutečně nahrazuje zaměstnance tam, kde se tato technologie zavádí nejrychleji. Pro zbytek ekonomiky a zaměstnané je to varovný signál toho, co by se mohlo stát později.

[3] Zelený paradox (popsal ho německý ekonom Hans Werner)
V boji proti změně klimatu země po celém světě oznamují přísnější environmentální předpisy do budoucna. Paradox: Toto oznámení má často opačný účinek.
[a] Vlastníci fosilních paliv (ropa, uhlí) se obávají, že jejich zdroje brzy ztratí hodnotu.
[b] Krátkodobě zvyšují produkci , aby rychle prodali své zásoby, což dočasně zvyšuje emise CO₂.
Tento paradox nejlépe ilustruje nedávný odchod Spojených arabských emirátů z OPEC. SAE mají dostatečnou kapacitu k produkci většího množství ropy a chtějí se jí co nejrychleji zbavit, aniž by byly omezeny limity OPEC, aby si usnadnily přechod k ekonomice založené na službách a cestovním ruchu.

[4] My na Západě údajně žijeme v nejlepší době v historii, ale… kde jsou všechny ty peníze?
Tento graf ukazuje data agentury Bloomberg, která ilustrují podíl firemních zisků v americké ekonomice (vlevo) a podíl mezd v americké ekonomice. Jedná se o jeden z těch grafů, které o ekonomice odhalují více než většina makroekonomických zpráv a analýz.

 
Hranice vlevo dosahuje v prvním čtvrtletí roku 2026 úrovně, která je bezprecedentní od roku 1950. Vpravo klesá podíl mezd na národním důchodu na historicky nejnižší úroveň.
Po většinu poválečné historie USA se tyto dvě hodnoty pohybovaly opačnými směry, ale v určitých mezích. V roce 2026 dojde k současnému dosažení extrémů na obou stranách. Firmy nikdy neměly tak velký kus koláče. Zaměstnanci nikdy neměli tak málo, alespoň ne od doby, kdy se statistiky vedou.
Zde hraje roli několik mechanismů. Zaprvé, automatizace snižuje náklady na pracovní sílu. Zadruhé, koncentrace trhu v mnoha odvětvích umožňuje společnostem udržovat si vysoké marže a boom umělé inteligence generuje největší zisky společnostem, které zaměstnávají relativně málo lidí v porovnání s jejich oceněním.
Nejde jen o otázku sociální spravedlnosti. Ekonomika řízená spotřebou čelí problému, kdy spotřebitelé nebo zaměstnanci dostávají stále méně příjmů k utrácení.

https://gefira.org/en/2026/06/23/paradoxes-of-todays-economy/

…anebo zase ta Anglie

Koncem roku 1855 se ukázalo, že válka, vedená tehdejším  kolektivním Západem, vedeným Británií a Francií a zahrnujícím Osmanskou říši,  proti Rusku nemá žádnou vyhlídku na vítězství.
Rusko mělo šanci na vítězství hned na začátku války v letech 1853–1854. Ruská flotila a armáda mohly dobýt Konstantinopol a oblast úžiny překvapivým útokem. Vynikající kvalita Černomořské flotily a rozpadající se turecké ozbrojené síly to umožnily. Poté by Francie a Británie byly proti Rusku bezmocné a byly by nuceny vyjednávat. Rakouské císařství mohlo být snadno zadrženo ruskou armádou na Dunaji.
Ruská diplomacie, inspirovaná Nesselrodem, který prosazoval „světový mír“ na úkor Ruska, se však proti tomu postavila. Podporovali ji nerozhodní hodnostáři a generálové. Mikuláš I. opustil plán odvážné konstantinopolské operace ze strachu, že „obrátí Evropu proti sobě“. . 
…
Kolektivní Západ nedosáhl svých cílů, kterými bylo rozhodně oslabit Ruskou říši.                                                                                                                                                                                                                                        
…
 Rusko mohlo ve válce pokračovat. Důležitá centra nebyla zasažena. V armádě nedošlo ke ztrátě morálky ani zmatku. Vojáci a důstojníci byli připraveni bojovat. Problém byl v tom, že ruská elita nevěřila ve vítězství. V Petrohradu se báli pokračovat ve válce.

Francouzský císař Napoleon III. si zřejmě uvědomil, že Francouzi jsou pro Británii pouze „potravou pro děla“.
Ale Anglie chtěla ve válce pokračovat. 
Britský premiér Palmerston plánoval obsadit celý Krym a „vrátit“ ho Turecku. Poté plánoval vysadit vojska na Kavkaze, odebrat Rusům Gruzii a celý jihovýchodní Kavkaz a vytvořit Čerkesko pro Šamilovy horaly pod ochranou Anglie a Turecka. To by zastavilo ruský postup k „teplým mořím“ u pobřeží Persie a Indie. Britové chtěli také Rusku odebrat Polské království, pobaltské státy a Finsko. Problém byl v tom, že Francouzi již nechtěli bojovat.

Více zde, rusky, přeloží gúgl

 https://topwar.ru/278756-kak-rossiju-prinuzhdali-k-unizitelnomu-parizhskomu-miru.html