Definice šílenství...

Autor

Tak nám ve Velké Británii nastoupil nový premiér. Nějaký Andy Burnham. Nahradil Keira Starmera, protože ten byl extrémně nepopulární a bylo jasné, že Labouristům prohraje volby. Byl to on, kdo jako prokurátor kryl znásilňovací gangy Pákistánců, byl to on, kdo pokračoval s masovou imigrací, byl to on, kdo akcentoval zatýkání za statusy na fejsbůku, takže v Británii se za blbé kecy zatýká asi desetkrát víc než v Rusku nebo Číně… a byl to on, kdo podporoval Ukrajinu v její válce proti Rusku. Zakládající člen koalice ochotných…

Teď přišel nový premiér. A první, co udělal, okázale se přihlásil k podpoře Ukrajiny…

Od roku 2022 se v Británii vystřídalo už pět premiérů a to měli jen jedny volby. Boris Johnson, Liz Trus, Risi Sunak, Keir Starmer a teď Andy Burnham. Takhle rychle se kdysi střídali premiéři především v Itálii. Teď jsou v Itálii vlády poměrně stabilní (asi proto, že mají euro, nemohou devalvovat liru a mají zadlužení přes 100% HDP, tak je vlastně úplně jedno, kdo tam vládne, protože dělat s tím nemůže nic). V Británii teď funguje Zelenského prokletí. Kdo mu podá ruku, ten na to politicky doplatí.

Andy Burnham je další v řadě, který dělá stejné věci a očekává jiné výsledky.

Velká Británie je až po uši v migraci, až po uši v kriminalitě, až po uši ve válce proti Rusku a já mám v poslední době pocit, že jediným úkolem jejich premiérů, je udržet liberálně pravdoláskařský směr za každou cenu. Novopečený premiér měl krásné hlášky o tom, že je zapotřebí znovu začít podporovat britského dělníka a britské domácnosti, ale první, co ve funkci udělal, přihlásil se k projektu, který právě britským domácnostem bere u huby. Když si hrajete na vojáčky, tak prostě nebudete nikdy mít na nic jiného. Válka je drahá, obzvlášť, když ji platíte západním Strnadům. Ti vás vezmou u huby nepředstavitelným způsobem. Vedete existeční válku proti Rusku, ale to Strnadům nebrání, aby vám munici předražili třikrát. Trh, vole!

Předpokládám, že dalším krokem Andyho Burnhama bude přihlášení se k výhodám migrace z Pákistánu, jasná podpora Islámu a odsouzení všech, kterým se to nelíbí a „šíří na fejsbůku nenávist.“ Pak zatne dluhovou sekeru ještě hlouběji do futer, rozpustí půjčené peníze spřáteleným neziskovkám, znárodní nějakou tu ocelárnu, zavře další fungující elektrárny a pak přijde ta fáze, kdy bude všem říkat, jak to dělal dobře, ale nedokázal to dobro vysvětlit voličům. Pak se nějakou dobu bude zaklínat hesly o třídním boji a jak se musíme semknout, rozdá nějaké ceny za emancipaci muslimkám v burkách, přijme demisi ministra obrany, protože na nic nejsou peníze, zvýší daně… hlavně pak daň z nemovitosti farmářům a… pak bude vyměněn za dalšího, aktuálně nejpopulárnějšího labouristu.

Řekl bych, že takhle se cyklus může opakovat donekonečna. Vždycky najdete nějakého místního zaprodaného, ale hezky vypadajícího Petra Pavla, který se za cenu ztráty popularity postará, aby zase ještě nic nezměnilo. Ale není to tak. Nebude se to opakovat donekonečna. Už teď obsazují muslimové post za postem a dělají to zcela legálně i zcela legitimně. Právo Šaríja se postupně dostává do britského civilního práva, soudci ho stále více aplikují a celá jedna generace policistů už má naučeno, že Sikhy s noži je třeba chránit a jejich bílé oběti je třeba zatknout a nechat vykrvácet.

V Británii právě teď probíhá závod, který jde do finiše… Stihne Nigel Farage něco změnit a nebo ho islám předběhne? Zatím jsou závodníci zcela vyrovnaní a Andymu Burhamovi se zase podařilo posunout cílovou pásku, aby to měl Farage zase o něco dražší a média měla zase o něco víc času, mu nasadit psí hlavu. Tak jako to teď u nás ZBISlava Pokorná dělá s Thomasem Pauknerem…

Mimochodem… Paukner… Ten je teď přesně ve fázi, ve které jsem já byl v roce 2022. Také jsme tehdy upozorňovali na hříchy Pětidemolice. Také jsme si mysleli, že státní orgány budou konat, koneckonců, jsou k tomu určené. Místo toho jsme se dozvěděli, že všechno je legální a v souladu se zákonem. Nečekám, že se teď Paukner dozví něco jiného. Prokurátoři u nás často něco vyšetřují, ale když jde o tu správnou stranu, tak se ukáže, že je vše v nejlepším pořádku. Solární baroni spojení s Hladíkem samozřejmě mohou účelově rozdělovat projekty na menší, aby dostali větší dotace. Jediný, kdo to dělat nesmí, je Babiš s Čapím hnízdem… tam soudci Šottovi dokonce nařídili, jak má vypadat rozsudek.

ZBISlava zatím Pauknerovu identitu nevypátrala, jen se ztrapnila, ale jsem si celkem jistý, že jeho odhalení je v nejvyšším Rakušanově zájmu a tak to nebude dlouho trvat a jeho identita vyjde najevo. A hned vzápětí přijdou takové útoky ad hominem, že se Paukner krásně stane dezolátem a ještě rád bude s námi stát v jednom zákopu. Už teď mluví jako klasický extrémista. Prý se ten starý svět musí rozbít na kusy…

Zpět na ostrov šílenců…

Za čtyři roky měla Británie pět premiérů. Všichni ponoukali Ukrajinu do války, všichni tomu pomáhali i za cenu zničení a zbídačení vlastního obyvatelstva. Všichni dělali stejné věci a očekávali jiné výsledky. Proč tomu tak je? Protože nic jiného neumějí. Protože jejich způsob velikosti spočíval a spočívá v drancování a když dodrancují, prostě táhnou dál jako kobylky. Jenže teď narazili na meze růstu. Už nejsou další Češi, Poláci nebo Ukrajinci, které je možné obalamutit, rozdělit a pak jim vládnout. A tak dělají to, co dělá každý drancíř a marodér. Okradou své vlastní, kteří si mysleli, že s lepšími lidmi sdílejí stejný příběh a jsou něco víc než ti Poláci, co jim opravují ucpané hajzly.

Teď zjistili, že nejsou… Že se jim v bledě modrém děje totéž, co obyčejným Ukrajincům. Verbíř nebo pákistánský gang, vsjo ravno. Jen… nemají žádné přátele. Měli nos nahoru, cítili se povzneseni nad sprostou lůzu a ani jejich bratři Američané jim nepomohou.

A my se dobře dívejme, jestli dřív přijde Nigel Farage a nebo právo Šaríja. Já osobně sázím na Šaríju.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

vlastně nemusí dělat vůbec nic.

Jen tu Ukrajinskou operaci protahovat a čekat.

Celá slavná EU i se svými vázaly se zničí sama.

Včetně jedních z největších válečných štváčů z ostrovů.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Rusko vidí v postoji Donalda Trumpa k Ukrajině dualismus, zatímco Moskva je ohromena ochotou Washingtonu usilovat o mírové řešení, uvedl tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

V americkém postoji vidíme takovou dvojakost. Na jedné straně dodávají zbraně Ukrajině, ačkoli prezident Trump říká: ‚Nevíme, komu dodáváme, dodáváme NATO a všechno ostatní nás nezajímá,“ řekl novinářům.

Na druhou stranu, poznamenal Peskov, Spojené státy upřímně prohlašují svou připravenost usnadnit mírové řešení...

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

🇺🇸🇺🇦Bulharský europoslanec Petar Volgin tvrdí, že válka na Ukrajině by bez americké podpory dávno skončila.

Podle něj Rusko postupuje i přes změny ve velení ukrajinské armády, a Spojené státy jsou jediným důvodem, proč Kyjev může v boji pokračovat – dodávkami zbraní, financováním a především poskytováním satelitních dat a zpravodajských informací. Bez USA by podle Volgina válka už dávno skončila.​​​​

@neCT24 2x

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Pátek odpoledne. Hanover Wahrenwald. Výrobní hala Continental. Sto dvacet šest lidí skládá nástroje. Nikdo nekřičí, nikdo neprotestuje. Stroje se balí do průmyslové fólie, jeden po druhém a nakládají se na kamiony. Cílová adresa je vytištěna na průvodce: Jičín, Česká republika. České noviny to příští týden napíšou jako příchod nových pracovních míst. Německé noviny to napíšou jako další řádek v tabulce, kterou už nikdo nechce číst.  A těch 126 lidí v hale to nenapíše nikam. Prostě odejdou, vrátí kartičku na vrátnici a pojedou domů autobusem, který jezdí přes čtvrť, kde polovina obchodů má staženou roletu. 
A teď pozor, tohle není příběh jedné továrny. 23900. Dvacet tři tisíc devět set. Zapamatujte si toto číslo. Vrátíme se k němu. Protože to, co se děje v Hanoveru, se neděje kvůli Hanoveru. Děje se to kvůli systému, který se rozhodl zavřít. A ten systém nekončí na německé hranici. Pokračuje do Stockholmu, do Soulu, do Prahy, do Paříže a do Vídně. Pět zemí, pět ekonomik, které stojí na stejném laně a to lano právě prasklo.  V prosinci 2022 vystoupil Peter Lebinger, šéf svazu německého průmyslu, a řekl větu, kterou v té instituci předtím nikdo neřekl. Německo prožívá nejhlubší hospodářskou krizi od založení spolkové republiky. Průmyslová výroba padala čtvrtý rok po sobě, deváté čtvrtletí v řadě. Podle agentury Credit Reform zkrachovalo v tom roce skoro 24 000 německých firem, nejvíc za jedenáct let. A podle spolkového statistického úřadu přišlo kvůli insolvencím o práci 285 000 lidí v jediném roce. To není recese. To není hospodářský cyklus, to je země, která přestává fungovat jako průmyslová základna. 
A první, kdo to pocítil nebyli Němci. Byli to ti, kteří na Německo vsadili celou svou ekonomiku. Začněme na severu. Skelleftea, severní Švédsko. Březnové ráno 2025. Továrna NorthVolt. Evropská naděje na vlastní výrobu baterií pro elektromobily, oznamuje bankrot. Největší průmyslový krach v moderní švédské historii. 4000 pracovních míst. 3000 z nich přímo v téhle arktické továrně, kde ještě před rokem svítila okna 24 hodin denně. 1100 zaměstnanců mělo pracovní víza vázaná na NorthVolt. Dostali tři měsíce na to, aby si našli nového zaměstnavatele, nebo opustili zemi. NorthVolt spolkl přes 10 miliard eur investic. Volkswagen mezi nimi. A selhal, protože nedokázal rozjet sériovou dřív, než mu došly peníze. Sovka milionů dolarů měsíčně. Tak rychle hořely, A když v červnu 2024 stornoval objednávku BMW, začalo odpočítávání. Ale NorthVolt je jen symptom. Švédsko exportuje 10% všeho, co vyrobí do Německa. Německo je jeho obchodní partner číslo 1 a podle švédské banky SEB měl v roce 2025 klesnout švédský export do  Spojených států o 10%. Průmysl, který držel Švédsko nad vodou, najednou nemá kam dodávat. Obranný sektor a infrastruktura zalepují díry. Ale díry jsou větší než záplaty. víte, co je na tom šílené? Nikdo z těch lidí ve Skelleftea neudělal nic špatně. Svářeči svařovali. Technici kontrolovali. Logistici nakládali. Systém, ve kterém pracovali, se rozhodl, že je nepotřebuje.
A přesně takhle funguje celý ten řetězec, který teď praská.  Jak je vůbec možné, že bankrot jedné německé automobilky pošle svářeče v Česku na zkrácenou směnu? Odpověď je v tom, jak je celý ten systém postavený. Není to trh, kde si každý hledá  kde si každý výrobce hledá odběratele a přizpůsobuje se. Je to síť, přesněji řečeno pavoučí síť, kde uprostřed sedí Německo. Německý průmysl nebyl jen největší v Evropě. Byl gravitačním středem celého dodavatelského řetězce od Skandinávie po Středomoří a od Atlantiku po Soul. Automobilky, strojírenství, chemie. Tři sektory, které definovaly, kdo komu, co dodává a za kolik. A tady je ten problém. Pavoučí síť přenáší vibrace. Škubněte za jeden uzel a zatřese se celá. Ale na rozdíl od pavouka, který sedí uprostřed a opravuje poškozená vlákna, tenhle systém uprostřed nikoho nemá. Německo neopravuje. Německo se samo trhá. 
A vibrace jdou do všech směrů najednou. Do Soulu, kde se zdá, že všechno funguje. A do Prahy, kde to vypadá jako vítězství. Zastavme se nejdříve v Soulu. Jižní Korea vypadá jako země, která jede. Polovodičový boom. Samsung SK Hynix čipy pro celý svět. Jenže tenhle příběh má druhou stranu, o které se mluví tišeji. V říjnu 2025 klesla jihokorejská průmyslová výroba o 8 % meziročně. Stavebnictví se propadlo o 11.5 %. Počet zaměstnanců ve stavebnictví spadl pod 2 miliony poprvé za 5 let. Pokles o 146 000 míst za půl roku. Největší od asijské finanční krize v devadesátých letech a k tomu politická krize, jakou Korea nezažila za celou svou demokratickou historii. V prosinci 2024 vyhlásil prezident Jun Sok-jol stanné právo. Parlament ho zrušil. Prezidenta odvolali. Zatkli ho. Won spadl na 17leté minimum, 1519 za dolar. Nejhůř od roku 2009. Mezinárodní měnový fond v dubnu 2026 snížil odhad růstu korejské ekonomiky na 1 %. To je polovina původního odhadu. V prvním čtvrtletí 2026 se ekonomika skutečně propadla. Země, která vyrábí většinu světových paměťových čipů, má měnu na dně a stavebnictví v kolapsu? Přesně tak. Protože polovodičový boom je fasáda. Peníze tečou do jednoho sektoru, zatímco zbytek ekonomiky vysychá. To je jako mít v bytě jednu místnost s klimatizací a zbytek v plamenech. 
A teď ta třetí země, která se Berlínu ještě nedávno smála. Česko. Škoda Auto, zlaté vejce  Volkswagenu, jak ji nazval hlavní ekonom banky ING pro Českou republiku. V prvních devíti měsících roku 2024 zvýšila Škoda provozní zisk o 35%, zatím co celý koncern Volkswagen zaznamenal pokles o 10%. Zisková marže 8,5%, zatímco koncern měl 5,5 %. Škoda prodával víc než kdykoliv předtím. A Continental přesouvala výrobu právě do Jičína. České noviny psaly o příchodu nových míst. Moment, podívejte se na to z druhé strany. Třetina českého exportu míří do Německa. Automobilový sektor zaměstnává v Česku zhruba půl milionu lidí, pokud počítáte výrobce i dodavatelský řetězec. Tak to spočítal Ladislav Tyl z vysoké školy ekonomické. A dodal větu, které žádné české noviny nedaly do titulku. Pokud se něco pokazí, tahle země může technicky i finančně zkolabovat. A co se právě pokazilo?
 Volswagen mateřská firma Škody v červnu 2026 oznámil největší restrukturalizaci ve své 89leté historii. 100 tisíc pracovních míst. Zavření čtyř závodů v Německu. Hannover, Cvikov, Emden a závod Audi v Neckarsulmu. 50 tisíc propouštění dohodnutých s odbory už v roce 2024. K tomu dalších 50 tisíc  nových.  Akcie Volkswagenu na 16letém minimu. Čistý zisk za rok 2025 propadl o 44%. A v Číně, kde Volswagen léta vládl, ho předběhl nejdříve  BUD  a pak další. Podíl evropských automobilek na čínském trhu spadl 57% v roce 2020 na 32% v roce 2025. A tady se to láme. Škoda zatím jede. Závod na plný výkon, prodeje rekordní, ale firma, která ji vlastní zavírá doma jednu továrnu za druhou. A půl milionu českých pracovních míst visí na koncernu, jehož akcie jsou na dně a jehož šéf právě řekl, že firma musí zeštíhlet o 15 %. Přebírat zakázky od firmy v krizi není výhra. Je to přesun břemene. Ale to nejrychlejší mizení průmyslu se neděje na východě. Děje se na západ od Rína, Francie. Podle údajů francouzského ministerstva financí zavřelo v roce 2025 zhruba 160 továren. O 30% víc než rok předtím, kdy jich zavřelo 121. A nových se otevřelo jen 103 proti 115 předchozí rok. Čistá ztráta - 57 závodů za 12 měsíců. Michelin zavřel 2 továrny na pneumatiky, v Cholet a ve Vans.
Průmyslová výroba padal 4. rok po sobě, 9. čtvrtletí v řadě. 1254 lidí. Arcelormittal zrušil 600 míst na 7 lokalitách na severu Francie. Valeo, jeden z největších evropských dodavatelů autodílů oznámil zavření 2 francouzských závodů. Důvod? Čínská konkurence, která nabízí totéž za polovinu. Ministerstvo financí pojmenovalo 3 příčiny najednou. Asijská konkurence, která podstřeluje ceny. Americká cla cla, která odřízla evropský export. A energie, která stojí víc než kdekoli jinde na kontinentu. Tři fronta a žádná z nich se nezavírá. A teď pozor na jedno číslo. Podíl průmyslu na francouzském hrubém domácím produktu spadl za 20 let ze 17% na 10%. To je země, která měla jaderné elektrárny, rychlovlaky  a zbrojní průmysl a teď zavírá továrny tempem jedné každého dva a půl dne. 
Těch 160 závodů to není abstraktní statistika. To jsou haly, kde se jednoho rána rozsvítí světla a nikdo nepřijde. Vrátnice zamčená. Parkoviště prázdné. Cedula s nápisem k pronájmu, kterou nikdo nesundá, protože nikdo nevolá. Nikdo nezvedl telefon. A všechny tyto příběhy spojuje jeden detail, o kterém se nemluví nahlas. Podívejme se na zemi, která leží Německu nejblíž. Geograficky, ekonomicky i psychologicky. Rakousko. Podle Rakouského institutu pro hospodářský výzkum vstoupilo v roce 2025 do třetího roku recese v řadě. Hrubý domácí produkt klesl o 3%. Průmyslová výroba padala od začátku roku 2023, Nezaměstnanost stoupala. A finanční kondice firem se podle téhož institutu nacházela v nejhorším stavu za 5 let. Ale to není všechno. 
Podle pojišťovny Alliance Trade vyskočila firemní insolvence v roce 2024 o 22%. Rekordní úroveň. A rozpočtový deficit dosáhl 4,7 % hrubého domácího  produktu. Pro srovnání, mástrichtská hranice, kterou se Evropská unie tváří, že dodržuje, je 3%.  Hádejte, kolik procent rakouského exportu míří do Německa. Přes 30 %. Rakouský průmysl neslouží vlastnímu trhu. Slouží jako subdodavatel německého stroje. Strojírenské firmy v horním Rakousku, které celou svou existenci dodávaly komponenty do  bavorských automobilek a strojíren. A ty přestaly objednávat. Ne proto, že by rakouské díly byly špatné, proto že  německý odběratel sám nemá komu prodat. 
Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

.. uniká mi něco?

Anonymní udání může udělat každý. Ať už na policii nebo Ministerstvo. Paukner upozorňuje, dává zdroje, ale nikde nevidím ani zmínku o žalobě.

Čeká, že to někdo udělá nebo, že se toho chytnou ti, kteří se ho snaží potopit?

Nevím, prostě mi asi něco uniká..

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

ta sebevražedná spolupráce a závislost na Německu?

Nebo i EU.

Není to něco jako ,,nasedání na mrtvého koně"?

 

Skutečně bysme to neměli dělat, nebo kdysi  udělat jinak?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

- U nás je zatím klid před bouří. Přestože na Pražském hradu máme generála, nejbohatším člověkem je zbrojařský magnát a v médiích je mnoho chciválků, žijeme v míru. Vše je relativní, protože jsme součástí útočného vojenského paktu vedeného Spojenými státy, oficiálně v rusko-ukrajinském konfliktu podporujeme kyjevskou juntu a zásobujeme ji zbraněmi i financemi. Česká republika za minulé vlády doslova provokovala Moskvu, její prezident je proslulým rusofobem, přestože vojenské vzdělání získal pod dohledem pedagogů ze Sovětského svazu a z peněz investovaných do něj komunisty. Rozvědčíkem se stal v ČSLA. I když je naše armáda pouhým odvarem té bývalé, dráždíme hada bosou nohou a při případném konfliktu Západu s Ruskem jsme první na ráně, pokud by šlo o konvenční válku. Jenže vyčichlé NATO si pohrává s myšlenkou na jaderný střet, který by poté neušetřil nikoho...

- Chcete li si hrát na vojáky, zavřete oči a zasněte se. Politické hrátky elit většinou osvobozených od vojenských povinností začnou Vaší mobilizací. Prostě si sbalíte pár hygienických potřeb a svačinu, vyrazíte vstříc své smrti nebo zmrzačení. Rozloučíte se s blízkými, dost možná naposled. Vaše další budoucnost už bude v rukách profesionálů vyškolených k tomu, aby Vás posílali proti jiným mužům majícím v ruce podobné zbraně jako Vy, stejně tak touhu to vše přežít i za cenu toho, že zabijí právě Vás... .

- Smrt je rychlá a osvobozující. Vlastně s ní musíte počítat od chvíle, kdy Vás navlékli do mundúru. Ale co ti, kteří zůstali doma? Manželky, děti, ale i rodiče, příbuzní? Zpočátku budou daleko od bojů, ale cesty armád jsou nevyzpytatelné. Jaderný způsob je rychlý a stejný pro všechny v místě dění, takže rychlost odchodu ze života je vcelku blesková. Konvenční styl přináší likvidaci majetku, násilí, hlad, znásilnění, loupeže a vzpomínky na celý život…

- Proč to píšu? Naše společnost se dostala do bodu, kdy její část doslova volá po válce. Politici, média a militantně smýšlející spoluobčané by chtěli vidět Rusko či jiného nepřítele na kolenou. Uvědomují si vůbec, že jsou jen nástrojem jiných lidí toužících po majetku, moci a krvi? Než kdokoliv řekne slovo válka, měl by si uvědomit všechny průvodní jevy dopadající na něj i na jeho blízké. Měl by vidět ruiny své domu, vrak auta, které musel předat armádě, zabavenou techniku, pomocí které dosud jeho firma vytvářela zisky a jistoty. A poté by mu mělo dojít, že jediná správná válka je ta, při které se my všichni postavíme elitám, pošleme je tam, kam patří. Rusko není náš nepřítel stejně, jako Ukrajina není náš přítel. Jsou to samostatné státy hájící si své, ať už je to cokoliv. Ani Západ, NATO nejsou ničím pro mír přínosným. Měli bychom se vrátit k neutralitě, prosperitě a rozumu. To jsou pravé hodnoty, které žádná válka nenahradí.

Jindřich Kulhavý                z článku „Vzkaz vášnivým chciválkům“          https://www.inadhled.live/…um/

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)