Pocházím z rodiny, která svůj původ odvozuje od Petra Chelčického. Moji předci byli zaťatí Čeští bratři, kteří přijali Husovy myšlenky, ale odmítli je šířit ohněm a mečem. Pro přesvědčení trpěli, místo aby se za něj bili. Po Bílé hoře sto let udrželi tajně svou evangelickou víru a když pak byli nuceni pro tuto víru opustit vlast, udrželi v Prusku dalších dvě stě let český jazyk. Po mamince jsem zdědil širokou duši ze stepí a hluboké sepětí s rodinou,která jediná vás podrží, když se kolem vás sype svět. Víra v mém životě hraje obrovskou roli a můj bratr to má stejně. Dostali jsme do vínku schopnost vidět důsledky dávno předtím, než se stanou a vědomí, že co si člověk neudělá sám, to nemá.
Po celý svůj život jsem se snažil být svědkem křesťanské víry. Dostal jsem ji od obou rodičů, po mamince sentimentální, po tátovi zaťatou. Víru, pro kterou Hus zemřel, ale která přežila Bílou horu i jezuitská gymnázia, která přežila vypálení Kyjeva Čingischánem, přežila německé i banderovské běsnění a přežila pády všech moderních utopií vedoucích do stejné řiti. Víru, která umožnila mým pradědům klučit prales a nezapomenout na zemi svých otců.
Patří k tomu i mé příjmení – poněmčelé, protože i to patří do rodinné historie, ale původně znějící „Škeřík“ tedy ten, kdo se šklebí, protože přesně takhle naše rodina přežila všechno. Dělali jsme si srandu ze všeho, i z vlastní bídy. Na habsburské, pruské, nacistické, sovětské i evropské hodnoty jsme se po staletí dívali s úšklebkem a mysleli jsme si své.
Po čtyřicet let svého života jsem se snažil tohle předat dál. Táta byl představeným sboru, já i brácha jsme vedli skupinky mládeže, pokoušeli jsme se misionařit, přivádět k těmto hodnotám i další lidi, prostě snažili jsme se našimi životy naplňovat to, co si můžete přečíst skoro na konci Bible, že máme přivádět k Bohu nové učedníky.
Nedařilo se nám to. Čtyřsetleté hodnoty a skoro nikdo je nechtěl. Hodnoty pevnější a osvědčenější, než vše, co nabízí moderní svět, ale smůla, prožili jsme spolu s českými církvemi jejich pád, kdy za třicet let přišly o osmdesát procent členů. Nikdo v této zemi po roce 89 nezažil horší katastrofu než církve a to jsme přišli o stamiliardy v privatizačních rozkrádačkách. Přišli jsme o tisíce fabrik, ztratili jsme průmyslové kompetence a stali jsme se montovnou, ale ani zdaleka to nebyl tak šílený pád, jaký zažily české křesťanské církve. Majetkové restituce tomu jen dodaly dynamiku. Poločas rozpadu církví je pouhých deset let. Při každém sčítání se k nim hlásí polovina lidí, co minule.
A pak jsme naši církev opustili a najednou byl problém pryč. Najednou nebyl problém, abychom byli slyšet a nebyl problém o našich hodnotách mluvit. Problém totiž nebyl ani ve víře, ani v Bohu, ale v církvi.
Proč? Inu, protože když český člověk vidí, jakým způsobem se církve k Bohu hlásí, tak s tím nechce mít nic společného. Nechce mít nic společného s institucí, která není protiváhou režimu, ale jeho součástí. K čemu je církev, která chrání režim proti lidem? K čemu další instituce, která chrání moc? Smysl církve byl vždycky ve zmírňování dopadů neuvážených rozhodnutí mocipánů na obyčejné lidi, ale jen u nás je církev vždycky spolehlivým nástrojem na upevňování režimu. Čím bezohlednější režim, tím lépe a radostněji mu církev slouží. Na jednoho Piťhu připadá sto Halíků.
Tak jak ubývali církvím farníci, stejně rychle se přijímaly všechny ty LGBTNSDAP hodnoty, vstřebávala se zelená ideologie, až už nakonec nezbylo nic z dávných zápasů o milosrdenství k těm nejmenším a nejnuznějším. Místo zápasu o pravdu se bojuje za koncesionářské poplatky, místo poskytování identity těm dole, se poskytují prebendy těm nahoře. Místo hlasu marginalizovaných zní hlas Urušuly Leyenové. Místo útěchy zní napomínání, káže se voda, ale pije se víno. Místo Boha, který je nad vší lidskou marností a který dává slunci svítit na dobré i zlé, přišel Bůh, který si vybral správnou stranu.
Je nejvyšší čas, aby i tohle pokrytectví skončilo. Má-li se lid přihlásit ke svým křesťanským kořenům, nemohou u toho asistovat Halíci a Přibylové. Náš národ nezachrání protinárodní instituce, které se spolu s Petrem Pavlem těší na federalizaci a okleštění i těch posledních žalostných zbytků našich svobod. Nepomůže nám instituce, která se bojí svobody slova a která vždycky spolehlivě stála na straně moci.
I od toho je Vidlákovna. Aby bylo možné se přihlásit ke kořenům. Aby měli zastání ti, kteří jsou vyháněni ze společnosti lepších lidí. Aby někdo šel za těmi, kteří už nechtějí mít s tímto světem nic společného. Aby alespoň někdo připomínal, z čeho jsme povstali a co stojí za to hájit. Aby někdo ošetřoval naše kořeny, protože bez nich nemohou vyrůst žádné plody.
Každý, kdo se hlásí ke svým předkům, kteří nám vydobyli svobodnou zemi, uhájili tisícileté hranice, a předali hodnoty, které jednou předáme svým následovníkům, k nám patří.
Každý, kdo se hlásí k tradiční rodině tvořené mužem, ženou a dětmi, která je základem národa i státu, je náš.
Každý, kdo se hlásí se k historii své země v celé její šíři, přiznává se ke svým slovanským i křesťanským kořenům, ideálům humanismu, české státnosti od Velké Moravy podnes, ale především pak k českému jazyku jakožto základnímu prvku naší pospolitosti, ten bude mít ve Vidlákovně svůj přístav.
Každý kdo přijímá kontinuitu svého národa se všemi vrcholy i pády, pravdami i omyly, aby to dobré zachoval a z toho zlého se poučil, je naším druhem v tomto boji za přežití.
Každý, kdo se přiznává ideálům spravedlnosti, rovnosti a bratrství a vyvaruje se napravovat staré křivdy vytvářením nových, bude mít u nás své místo.
Každý, kdo je připraven střežit a bránit svou zemi, pokud bude stejně měřit chudým i bohatým a bude pamatovat i na toho posledního, tomu nabízíme ruku i místo u stolu.
Každý, kdo chce hledat pravdu, držet se pravdy, bránit pravdu, ale nepotřebuje pravdu ani vlastnit ani přikazovat, toho mezi sebou přivítáme.
Prosím, všimněte si… v tomto vyznání není ani slovo o správné politické straně, či správné a jediné pravé ideologii. Je tam jen to, co máme všichni společné, ne proto, že bychom to třeba nechtěli jinak, ale takhle nám to předkové předali. Tak se postarejme, abychom alespoň měli co předat dál. Už nám zbývá jen jeden ideál – prosté přežití národa.
_________________________________________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud nás chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízíme možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360
Komentáře
Komentáře k Vidlákovu článku...
Vidláku
nevím jestli přijmete do Vidlákovny i mě, protože: cituji Vás
"Dostali jsme do vínku vědomí, že co si člověk neudělá sám, to nemá". Ano, to je mé celoživotní krédo, samozřejmě získané až v pozdějším věku. Takže na jedné straně vlastně věříte v sebe a na druhé v nějakého Boha ? Nepřijde mi to logické...
Já nejsem křtěný, tudíž nejsem křesťan a vůbec mi to nevadí. Od útlého mládí, kdy jsem se naučil ve škole číst, jsem začal číst a to hodně a to mi zůstalo dodnes. A když už lidé mají potřebu věřit v pohádky, tak mě se odmala více líbily příběhy o Bozích (řeckých Bozích mám na mysli), nikoliv o jednom Bohu, protože ty příběhy jsou krásné a poučné.
Navíc, jeden Bůh mi přijde málo na to velké utrpení světa a lidí, prostě to nemůže stíhat, takže mám raději více Bohů, mohou si práci rozdělit.
Mě vždycky bylo bližší pohanství nikoliv křesťanství. To nám bylo víceméně vnuceno (Cyril, Metoděj). Pohanství mi nikdo vnucovat nemůže, protože mi přijde přirozené:
- víra v mnoho bohů (např. slovanský Perun, severský Ódin) nebo v božskost přírody jako celku
- střídání ročních období, slunovraty a rovnodennosti namísto lineárního času
- úcta k přírodním živlům, krajině, zvířatům a duším či památce předků
- a to nejdůležitější: že nejde o jedno centralizované náboženství s jedinou svatou knihou či autoritou, nýbrž o široké spektrum tradic a směrů, to je pro mě rozhodující
Jestli je jeden Bůh, tak je to pro mě jasná známka oligarchy, který si jako jediný uzurpuje právo být všemohoucí a vševědoucí. Ale nikdo nemá právo se vyvyšovat nad druhé, ani žádný Bůh. Ale nikomu nebudu brát jeho víru. Já jsem prostě jen jiný.
Stejně všichni (vč.zvířat i rostlin) z tohoto světa odejdeme, takže je úplně jedno v co věříme. Podstatnější je, co děláme. Pro sebe, pro ostatní.
Já mám nejraději přírodu, je naprosto dokonalá a stále mě nepřestává fascinovat. Jsou to zdánlivě obyčejné věci: včelí úl, mraveniště a další a další a další....je to fascinující svět, my lidé nesaháme tomuto světu ani po kotníky (i když jsme vynalezli třeba mobily), zvířata se dorozumívají mnohem dokonaleji a umí tolik věcí, které mi lidé nikdy nebudeme umět. Zvířata je dělají přirozeně: ptáci létají, zvířata běhají obrovskou rychlostí, žijí v hlubinách...kdežto my lidé zvířata "jen" napodobujeme. Ale já tu potřebu napodobovat zvířata nemám, spíš mám potřebu je pozorovat a jsou to úžasné chvíle.
Aby nedošlo k mýlce, lidi mám rád...jen mi někdy svět lidí přijde velmi velmi brutální.
Všimněte si: kdo vymyslel peníze ? A všimněte si, co jsou schopni lidé jeden druhému kvůli penězům udělat !!!
Pokud existuje Bůh (já tedy nemám ani ponětí co to je a nikdy v životě jsem tuto "entitu" nepochopil, je to taková paní Colombová, všichni o ní mluví, ale nikdo ji neviděl), tak jaké to stvoření má svědomí, že se na ta lidská zvěrstva může dívat ?
Já na to nemám žaludek a to jsem jen obyčejný člověk...Bůh musí být velmi otrlý...samozřejmě, pokud by Bůh zasáhnul do našich životů, ztratili bychom svobodu rozhodování a tudíž i možnost nápravy (s tím souhlasím), ale v tom případě je Bůh (či jakkoliv tuto entitu nazveme) zbytečný a vlastně jej nepotřebujeme, protože jsme schopni se sami rozhodovat a korigovat naše činy a to je za mě dobře. A i to je důvod, proč věřím v sebe a ne v něco neidentifikovatelného...jasné ?
Asi Vám bude připadat mé povídání divné, naivní a já nevím jaké, ale jak jsem psal výše, jsem prostě jiný...
A tak se ptám Vidláku: pořád si myslíte, že i já patřím do Vidlákovny ?
Stejně všichni (vč.zvířat i rostlin)
z tohoto světa odejdeme, takže je úplně jedno v co věříme. ..............................
No, leckdo by s tebou nesouhlasil: https://apologie.cz/20261031_rm_co_budeme_delat_v_nebi/
Priroda, lide, planetka..
Lide a mozna take nekteri dalsi " vyssi savci " se reinkarnuji na tuto specifickou planetu zpet a to do formy podle svych skutku. Napriklad obludna potetovana divcina, zrejme v minulem zivote delala do politiky za globo-libtardniky. Oproti tomu velice pozitivne naladeny slepec romskeho puvodu (od narozeni) byl v minulem zivote lichvarem a je nyni ocisten - na nejlepsi ceste v pristim zivote prijit na svet v mnohem lehcim udelu.
PS nekteri prirodni narodove to vidi-videli sireji a zahrnuji do tohoto zivotniho kolobehu celou prirodu, tj. rostlinstvo a ruznorode zivociche, brouci apod.
Milý Chucku
Chucku, nepřispívám sem do diskuse moc často, nevím, jestli se sem ještě vrátíš, aby sis přečetl moji reakci, ale přesto Ti chci říct: Jsem přesvědčený, že do Vidlákovny patříš. A jsem přesvědčený, že si to myslí i Vidlák.
Do Vidlákovny patří všichni lidé, kteří to myslí poctivě, neklanějí se cizím "modlám", ať už jsou to peníze, nebo třeba EU a dokáží si vážit obyčejných věcí i druhých lidí. Takoví, kteří jsou svázaní s touto zemí, ať už jsou to tradice, nebo samotná půda a příroda. Vždyť co je to ta příroda? Tu si můžeš ztotožnit s tím bohem, nebo bohy, pokud jich chceš víc. Vždyť sám říkáš jinými slovy, že ta příroda je vševědoucí a myslím si, že i všemohoucí. Víš co už od nás musela vydržet? A pořád existuje.
Odkud jsi? Rád bych Tě poznal. Třeba na Vidlákovně?
A já se k tomu přidávám. :-)…
A já se k tomu přidávám. :-) Na Vidlákovnu patří i Chuck. Každý, kdo to myslí s naším národem dobře a nechce se rozpustit v liberální bruseli, ten k nám patří.
Re Rozumbrada
jsem stejně jako Sif z Ostravy. A co se týká návštěvy Vidlákovny, vidím to až tak na příští rok (bohužel), ale určitě bych se chtěl s mnohými zde a především s Vidlákem potkat, o tom žádná.
A drobné upřesnění: nepsal jsem, že příroda je vševědoucí, ale že je naprosto dokonalá...a jinak velmi děkuji za Váš pohled.
Víte Chucku...
... pokud byste se ptal mne a ne Vidláka, pak bych řekl, že určitě patříte do Vidlákovny.
Ono totiž z vašeho povídání vyplývá, že až na tu terminologii jste vlastně s Vidlákem za jedno.
Je vám protivný Bůh oligarcha, což je přesně ten bůh, kterého nám vnucovala katolická církev nikoli k našemu povznesení, ale pro její vládu nad námi. Je vám sympatické pohanství, protože máte úctu k harmonii přírody.
Dovolte mi nabídnout jiné pojetí Boha, oproštěné od jakýchkoli představ "pána na obláčku". Ne nadarmo muslimové zakazují zobrazovat Alláha, protože jakékoli zobrazení kulhá. Ne nadarmo Židé prohlašují, že Boha nelze pojmenovat a Jehova je jen uznačení univerzálního čehosi, co pak Kristus citoval jako "Já jsem Alfa i Omega..."
Pokud si Boha představíte (což vlastně nelze) jako souhrn všeho co existuje, jako "množinu všech množin", vesmír všech vesmírů, pak máte vlastně tu vaši přírodu a v ní všechny Peruny a Svatovíty a jiné pojmy, které jen lidem umožňují popsat to, co je přesahuje.
Je vědecky dokázáno (a pracoval na tom třeba C.G.Jung), že existuje "kolektivní nevědomí lidstva". To je něco, co sdílíme všichni mezi sebou, všechny ty naše emoce, rozdělení nebo sounáležitost a vůbec naše vnitřní prožívání. A teď si představte, že existuje ještě (ne)vědomí celku, všech živých bytostí, které sice nevnímáme a nevidíme, ale které přesto působí. Pamatujete Eywu z Avatara? To udržuje celý vesmír v běhu, udržuje "řád" a brání chaosu. To je pro mne Bůh.
A být v souladu s Bohem je pro mne být v souladu s onou silou, která ten řád udržuje. Být spolutvůrcem harmonie, dobrých skutků, které pomáhají celku a nikoli jen jedinci. Protože celek miliónu může vykonat mnoho pro přírodu, lidstvo i všeobecné štěstí. Milión jedinců s vlastními touhami a bojem za prosazení sebe sama naopak vytváří chaos a utrpení.
Ten Bůh v mé představě nikdy nebude zasahovat do mého života přímo a nikdy ho neuvidím. Ovšem důsledky mých činů, lidí v mém městě, kontinentu se potkají s harmonií Univerza a pokud nejsou v souladu, pak narazíme. To je ten "boží trest". Prostě jen vyrovnání proudu "boží vůle" neboli přírodních zákonů s libovůlí jedinců nebo "systému".
Ač to zní drsně, Bůh klidně nechá umrznout ptáčka zpěváčka, když nedokázal posbírat dost potravy na podzim. Tentýž Bůh nechá klidně zaniknout člověku i celým národům, když se dostanou mimo "rovnováhu". A není to neláska, naopak. Je to jen vynikající lekce k pochopení "pravidel". Tak funguje Bůh.
K tomu jen dodám, že VŠECHNO…
K tomu jen dodám, že VŠECHNO JE JEDNO, což v češtině obsahuje celý popis světa. Takže je jedno, jestli ptáček umrzne.
Prosím nezaměňovat...
... "jedno" ve smyslu jednoty a soudržnosti a "jedno" ve smyslu lhostejnosti a fatalismu.
Umrzlý ptáček je v jednotě dějů tohoto světa a výsledkem působení přírodních sil, ovšem není lhostejno, že zmrzl neb jeho zpěv bude zjara chybět. Proto jsou lidé napomáhající dobru (v tomto případě ptačímu zpěvu) krmením ptactva a tím pomáhají nepatrně zlepšovat svět.
Neví se, kdo vymyslel "peníze"
ale první fyzické platidlo jako ekvivalent určité hodnoty (třeba 1 koza) v podobě mincí se objevilo v 7. století před n.l. v Euroasii a papírové v Číně o tisíc let později.
Chuck
Vážený Chucku! Velmi děkuji za Váš článek. Hovoří mi z duše, ani netušíte jak. Váš příspěvek si pečlivě uložím.
"A tak se ptám Vidláku: pořád si myslíte, že i já patřím do Vidlákovny ?" Tak po tomhle věru netoužím.
S úctou Wonka
Hucku, v prvé řadě bych odlišil
náboženství (tj. víru v "něco") a novodobé církve. Tyto církvě jsou ryze světské organizace, které parazitují na touze lidí po poznání a pochopení duchovna (záměrně neříkám Boha), ale slouží jinému účelu (BOHUžel!). Říkáš "příroda je naprosto dokonalá" (i v šípovém keři je možno nalézti Boha). Všechno ve vesmíru je naprosto dokonalé a funguje (fungovalo) naprosto dokonale dokud člověk se svým nabubřelým egem a touze po moci a majetku do tohoto mechanizmu nezačal házet vidle (Kain zabil Ábela). Kazdý organizmus ve vesmíru a na Zemi je naprosto dokonalá funkčí "mašina" (Bůh stvořil člověka k obrazu svému), která funguje na najakých pravidlech, která jsou daná a jejich porušení má své důsledky jak pro lidstvo, tak pro jednotlice (Boží mlýny). Celý tento systém stvořil, chceš-li vybudoval včetně jeho samoopravných mechanizmů "někdo" za účelem, který běžný člověk může jen stěží pochopit (současná věda má zmapovaný jen zlomek schopností našeho mozku a DNA. Prý 5 - 10%). Darwinova teorie evolučního vývoje je už dávno překonána a její (ne)reálnost je přirovnávána až k takové absurditě, že by někdo hodil na skládku odpadu granát a ní by výletl boeing! Ta entita, která tomuto dala vzniknout nemusí být z nám známého fyzického světa, ale v každém případě musela být na velmi vysoké úrovni a naprosto dokonalá stejně jako její produkt, který funguje už nekonečně dlouho. Jak ji kdo bude nazývat už není podstatné. Takže, obrazně řečeno, na Vidlákovnu může každý. Někdo hned a někdo si k tomu musí projít dlouhou a mnohdy bolestnou cestu.
Nebudu ti dávat slepici
ale s tím Darwinem s tebou naprosto nesouhlasím.
Jinak - co jsem pochopil -je ve Vidlákovně vítan každý, kdo "s dobrým úmyslem přichází" -třeba i podiskutovat o existenci či neexistenci Boha.
Víra v mém životě hraje obrovskou roli ...
A jaká je ta konkrétní - smí-li se ptát? Hus byl totiž katolický kněz. Pokud připomenu: "ale jen u nás je církev vždycky spolehlivým nástrojem na upevňování režimu" tak bych podotkl, že prakticky ve všech zemích moje rodná katolická stála na straně mocných a vládnoucích. Jedině tam také mohla být mocná a vládnoucí.
*Hraničář
Souhlas - křesťanství byla vždy platforma pro sjednocování evropských států a tedy mocenský nástroj. Církevní hodnostáři jí využívali hlavně k ovládání oveček, což se hodilo i panovníkovi, takže často společně spolupracovali na kontrole obyvatelstva. Já ale v křesťanství vidím spíš starověkou moudrostní tradici, kdy je předáváno desatero přikázání jako nějaká zkušenost předků, aby společnost fungovala dobře a vyvarovala se zásadních chyb. Jde o nějakou základní morálku, která by se dala nasadit proti zjevnému postupu satanismu, který vidíme v současnosti. A to včetně zákazu lichvy.
rovnost, svornost, bratrství
tohle heslo je spojeno s masakry ve Francii, gilotinou. Co se týče Bílé hory, tam vyhráli češi nad cizinci, ale češi s pláčem sténají, že to tak blbě dopadlo, obdobně jako se každoročně u Austerlitzu slaví a jásá ve vzpomínce na masakry způsobené napoleonovými vojsky a jeho vítězství nad domorodci
No, nevím, zda se tam přímo jásá,
pravda ale je, že se tam připomíná krvavé boje chudáků v zájmu mocných. Jak zní ten bonmot? "Ve válkách spolu bojují ti kteří se neznají, ve prospěch těch, kteří se znají (nebo tak nějak)"
Já se ještě vrátím k situaci v Polsku.
Jarosław Kaczyński – vůdce opozice. Předseda strany Právo a spravedlnost (PiS), která vládla v letech 2015–2023. Prosazuje národní suverenitu, společenský konzervatismus a výraznější sociální roli státu. Jeho strana je hlavním parlamentním protivníkem Tuska.
Karol Nawrocki – prezident republiky. Do úřadu nastoupil v srpnu 2025. Ve volbách kandidoval jako nezávislý, ale podporovala jej PiS a ve druhém kole získal 50,89 % hlasů proti kandidátovi vládního tábora Rafału Trzaskowskému. Politicky je blízký PiS, ale disponuje vlastním přímým mandátem od voličů.
Polský prezident je volen přímo občany na pět let. Není podřízen premiérovi a má vlastní ústavní pravomoci. Nejdůležitější je právo veta. Pokud polský Sejm schválí nový zákon tak vstoupí v platnost až po podpisu prezidenta. Když jej prezident vetuje, tak jej může Sejm přehlasovat, ale potřebuje k tomu 3/5 většinu. Sejm má 460 poslanců, k přehlasování prezidentského veta je zapotřebí 276 hlasů. Vládní tábor takovou většinu nemá, takže prezidentské veto je pro zákon konečná.
Takovému stavu, kdy premiér a prezident jsou z opozičních stran, se říká kohabitace (soužití). V Polsku to je přímo konfliktní kohabitace, která občas vede patové situaci. Karol Nawrocki vetoval již přibližně 14 % zákonů, které mu byly předloženy k podpisu, přesně 41 z 255 předložených zákonů. Velmi názorným příkladem byl spor o zákon o větrných elektrárnách ze srpna 2025. Byl to jeden z prvních střetů prezidenta Karola Nawrockého s vládou Donalda Tuska.
Určité obdoby této situace se nyní obává jiný Donald - Trump. Pokud v pozítřích (úterních) volbách do Kongresu získají většinu demokraté, bude muset při prosazování nových zákonů hledat kompromisy s opozicí. Demokraté by také mohli zahájit vyšetřování jeho administrativy. Američané pro tuto situaci používají termín "divided government" – rozdělená vláda. To jen na okraj.
Prezident Nawrocki si v současném sporu o ústavní soud vede velmi dobře. Svým rozhodným vystupováním si získává autoritu a uznání. Pokud se veřejnost v tomto konfliktu postaví na jeho stranu, lze očekávat, že se to projeví v předvolebních preferencích. Tusk a jeho Občanská koalice ztratí. Naopak PiS by měla získat, je otázka kdo by za ní kandidoval příští podzim na premiéra, protože Kaczynski se spíše stylizuje do role stranického vůdce, který určuje politický směr, zatímco každodenní řízení vlády by raději přenechal nějakému premiérovi.
To jsou věci, co se dějí..., a u nás se řeší poplatky
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
👉🇪🇺Evropská unie se změnila k nepoznání, je třeba ji zachraňovat před ní samotnou, prohlásil expremiér Slovinska.
Bývalý slovinský premiér Janez Janša obvinil vedení řady evropských zemí z odklonu od demokratických principů, na nichž byla Evropská unie původně postavena.
Jako příklady uvedl zrušení výsledků prezidentských voleb v Rumunsku, zásah policie vůči Ústavnímu soudu a veřejnoprávní televizi Polska a zatčení lídra opoziční strany ve Slovinsku krátce před volbami.
Janša rovněž zkritizoval předčasnou výměnu vedení slovinské veřejnoprávní televize, rozhodnutí Španělska udělit občanství téměř milionu nelegálních migrantů a energetickou politiku Německa, včetně odklonu od jaderných elektráren a výstavby plynovodu z Ruska.
Podle politika taková rozhodnutí svědčí o hluboké proměně Evropské unie a odporují očekáváním, s nimiž jeho země do uskupení vstupovala.
„Když jsme rozhodovali o vstupu do EU, nikdo si nedokázal představit, že něco takového bude možné bez jakýchkoli následků. Vznikla Evropská unie, kterou je třeba zachraňovat před ní samotnou,“ napsal Janša na X.
-------------------------------------
Libor Vondráček z pařížského letiště informuje o tom, že hlavní organizátor petice Safe Europe Act Martin Sellner byl zadržen a deportován zpět do Rakouska. Podle Vondráčka jde o občana EU, který byl vyhoštěn do jiného státu Unie, zatímco ti, kdo přicházejí nelegálně a narušují veřejný pořádek, zůstávají.
Zdůrazňuje, že ve Francii byla doslova zakázána soukromá konference v soukromém hotelu, a to v souladu s rozhodnutím ministra vnitra. Vondráček to staví do kontrastu s českou debatou o koncesionářských poplatcích, která podle něj se svobodou slova nesouvisí.
nečt24
zprávičky ne z čt24
📣🇨🇿 „Všichni jsme viděli video, kde pan Kubera říká, že ten poplatek je daň. Není normální, aby lidi, kteří nemají televizi, nedívají se na tu televizi, museli poplatky platit,“ říká premiér Babiš.
------------------------
📣 „Opozice by se neměla motat do těch protestů, neměla by tam chodit, neměla by vyzývat: jděte do ulic. Nic se tady neděje, co by hrozilo nějakým rozložením demokracie,“ říká moderátor Michal Půr.
------------------------
Elementární dotaz. A odpovědi?:
👀🇨🇿🫢 Co to je demokracie? „Jakože prostě lidi jdou proti něčemu, nebo jakože prostě protestujou.“ Odpovědi mladých, to si dejte. :-) video https://t.me/…049
Demokracie je diktatura demokratů.
.
*včelka Mája
Májo, jak píšete, že rakouskému aktivistovi Martinu Sellnerovi francouzské úřady 29. října 2026 zabránily ve vstupu do země, nešlo tedy o soudní vyhoštění za spáchaný trestný čin, ale o správní zákaz vstupu na francouzské území. Proč byl vstup zakázán?
Jednalo se o obavy o veřejný pořádek. Sellner měl v Paříži představit svou knihu Remigration a vystoupit na konferenci věnované tomuto tématu. Francouzské úřady označují některé návrhy takzvané remigrace za xenofobní a diskriminační.
Jeho kniha Remigration vyšla v květnu na americkém Amazonu. Zde je překlad recenze:
Odvážný a pečlivě podložený plán řešení evropské imigrační krize a toho, jak si národy mohou v době demografických otřesů znovu osvojit svou identitu. Po celé Evropě uvrhly desetiletí nekontrolované imigrace z rozvojového světa kontinent do éry politických a kulturních otřesů. O příčinách a důsledcích této krize se vedou nekonečné debaty – jak ze strany levice, tak pravice –, ale málokdo se vážně zamyslel nad tím, jak by mohlo vypadat politicky realistické a morálně obhajitelné řešení. V knize Remigrace rakouský spisovatel a aktivista Martin Sellner podává jasný a nekompromisní popis toho, jak se Evropa dostala do této situace a co je třeba udělat, aby znovu nalezla rovnováhu. Sellner, který je daleko od karikatury extremistického pravicového demagoga, píše s umírněností a analytickou přesností. Tvrdí, že paralýza kontinentu pramení z „politiky viny“, která učinila národní sebezáchovu morálně podezřelou a demografickou obměnu nevyhnutelnou. Sellnerův návrh, ačkoli kontroverzní, je zároveň humánní a pečlivě odůvodněný: Dobrovolný návrat velkého počtu neasimilovaných migrantů do jejich zemí původu, spojený s obnovením občanské důvěry doma, otevírá cestu vpřed ke zdravé Evropě. Na základě stávajících evropských a mezinárodních modelů nastiňuje, jak by taková politika mohla být realizována mírově a pragmaticky. Kniha „Remigrace“ nabízí varování vycházející z evropských zkušeností a zrcadlo pro vlastní imigrační dilemata Ameriky.
O něčem to svědčí, když francouzské úřady považují výše popsanou knihu za tak nebezpečnou, že jejímu autorovi zakážou vstup do Francie.
*Inza
Evropa je dnes jedna velká cenzurní opičárna, tož se nemůže jeden divit, z koho všeho udělají vyvrhele a zakážou mu vstup do země, kam jinak smí proudit davy individuí, co nejsou pod žádnou kontrolou, pasovou, zdravotní ani kriminální. Není to padlé na hlavu...?
Kniha
Jo jo, už jsem jim párkrát malou částkou přispěl. Neboť, jak pravil i Vidlák, je lépe rozsvítit alespoň malé světélko, než s rukama v klíně nadavat na tmu.
>Inza dne Ne, 01. 11. 2026, 23:29
Zajímavé, zajímavé, už tu knihu někdo přeložil do češtiny? existuje možnost zakoupení?
Jako zástupce katolické…
Jako zástupce katolické strany nemám radost z toho, jakou cestou se vydali zdejší protestanti. A je mi jasné, že s odstupem času nás na stejné místo dotáhnou Halíci či Váchové. U nás to jen všechno trvá o něco déle...
A co se ti
na protestantech konkrétně nelíbí? A co máš proti názorům Halíka, Váchy, Vacka, Heryána ... ?
Bylo by to na dlouhé…
Bylo by to na dlouhé pojednání, ale když to hodně shrnu a zestručním, tak na protestantech, resp. hlavně na protestantských církvích se mi hrubě nelíbí, jak strkají nos do všeho, co se vůbec netýká věrouky a náboženství. Třeba kdo koho volí, koho volit je správné a koho špatné. To píšu konkrétně proto, že tohle má Vidlák zažité. Je toho mnohem víc, ale já považuju za středobod smyslu církve vztah k Bohu a vůbec vše, co přesahuje nás a náš svět.
Proti Halíkům aj. mám zejména relativizaci Písma. Postupují prakticky velmi podobně, jako dříve protestanti. Aktuálně nehodící se škrtněme, zrelativizujme, zapomeňme. To není věc sola fide a sola scriptura, ale relativizace podstatného svědectví, na kterém stojí celý princip a smysl katolické církve, bez níž postrádá smysl. Druhou věcí je jejich pojetí evangelizace. Písmo se musí předávat tak, jak je, i kdyby se to sebevíc společensky nehodilo, nesnažit se jeho překrucováním zavděčit a zalíbit komukoli (mladým, starým, žlutým, zeleným...). Jestli bude útok na podstatu katolické církve coby strážkyně křesťanského dogmatu dál postupovat, nezbyde z ní nic, rozpustí se ve světě. Mnoho studentů teologie si to uvědomuje a v posledním sporu, který jsem na KTF zaznamenal, se postavili na stranu konzervativní ortodoxie. To je naděje, že Halíci nevyhrají... zatím...
To je ten problém:
"já považuju za středobod smyslu církve vztah k Bohu a vůbec vše, co přesahuje nás a náš svět." .............................
Jenže definuj pravého Boha, a kterého z těch asi 20 000 uctívaných? Definuj, co by mělo přesahovat nás a náš svět. Ano - nás přesahuje Svět, tedy Vesmír, ale definuj, zda je za ním ještě nějaký bůh/Bůh. A to je ten problém - když v 19. stol. přestali být protestanti svázaní katolickými dogmaty, dopracovali se až na práh ateismu. Někteří ho překročili, jiní se neodvážili ten poslední krok udělat. Na tom prahu teď stojí i mnoho katolíků - nechtěj svoji víru opustit, ale nemohou těm dogmatům věřit. Přečti se weby "tradičních" katolíků - Světlo, Duše a hvězdy, Apologii, Institut sv. Josefa, Immaculatu ........ a porovnej s názory ateisty - www.i-ateismus.cz.
Na těch věcech je krásné…
Na těch věcech je krásné právě to, že je nelze univerzálně definovat. Každý si to může definovat svým malým mozečkem, jak chce, ale sotva se vůbec dotkne podstaty všehomíra. To je vždycky věc (jen) víry. Nemá cenu srovnávat pohledy materialismu a teologie, protože překvapivě nemají společný objekt poznání. Materialismus se z principu soustředí na to, co je změřitelné, zvážitelné, vypočítatelné. Ale přesvědčuj rybu v akvárku, že mimo obývák, který ona vidí, měří a obsah akvárka dokonce třeba i váží, že za hranicemi obýváku je pokoj, kuchyň, koupelna, záchod, další byty, ba dokonce celý dům, svět, vesmír... Její poznání nikdy ani nebrnkne o to, co je za tou hranicí "možného", leda by se jí to samo ráčilo zjevit.
Ať si lidi zkoumají co chtějí jak chtějí, píšou si o tom, co uznají za vhodné, je to jen jejich věc. To ale pořád nemění původ a smysl církve, i to, co s ní dělají všichni Halíci. Jedno jsi totiž trefil zcela přesně. Vedou ji k ateismu.
Jen tak
Degener
Víra je každého velice osobní věc, buhužel spousta lidí si ji plete s náboženstvím.
Ale vraťme se k přízemním věcem života
https://degener.cz/rusove-se-blizi/
🌍 Evropské protesty a post-demokracie
Rozhovor s Alexandrem Duginem — Sputnik TV, pořad "Escalation" (29. 10. 2026) zkráceno
Moderátor: O víkendu jsme viděli obrovské množství zpráv o demonstracích v Itálii, Španělsku, Albánii i ve Francii. Francouzský premiér dokonce vyzval mobilní operátory, aby na jeho signál na pár hodin vypnuli platformy jako TikTok či Instagram. Je to jen naše zobecněné vnímání, nebo tam opravdu probíhá nějaký zásadní zlom?
Dugin: Za vše si mohou sami liberální vládci — evropští globalisté. Zaplavili své země kriminálními živly bez kultury a bez chuti asimilovat se, vzdali se integrační politiky a nenabídli žádný zdravý kulturní kód. "Multikulturalismus" znamená jen "žij si jak chceš". Francouzští konzervativci mluví o Velké výměně — a dnešní události dokazují, že je to absolutní realita. Hlavní vina je na Macronovi, i když von der Leyenová svaluje všechno na Rusy — to už je čistá psychiatrie.
Druhý bod — Albánie. To není spontánní vzpoura, ale hluboká protiglobalistická revoluce studentů. Albánci mají kolosální historickou hloubku (Fan Noli byl ortodoxní kněz); jejich události mohou skončit skutečnou revolucí.
Moderátor: A co Francie?
Dugin: Protesty tam od dob "žlutých vest" jsou trvalým pozadím — Macron funguje spíš jako bezduchý algoritmus než politik. Probíhá příprava na skutečnou občanskou válku; prakticky nikdo nepochybuje, že příští volby vyhraje Marine Le Penová, což by ukončilo více než půlstoletí levicově-liberálního kurzu od Mitterranda.
Globalisté navíc spouštějí "řízený chaos" na jimi kontrolovaném území a nechávají ho metastazovat do okolních států (podobně jako u Arabského jara). Macron může snadno využít tento moment: vyhlásit občanskou válku, výjimečný stav a jít cestou Zelenského. Válka je vyhlášena — to znamená žádné volby.
Klasická demokracie v Evropě skončila. Vstoupili jsme do éry post-demokracie, kde jsou instituce suspendovány — vznikl nový typ smíšené liberálně-globalistické diktatury. Paradox: na jedné straně totální emancipace mravů a atomizovaný individualismus, na druhé dusivé sevření nelegitimních elit — to je liberální diktatura.
To, co v Evropě vře, může skončit skutečnou občanskou válkou. A aby elity odvrátily pozornost rozlícených mas, nejjednodušší cestou bude velká válka s námi — stačí jedna jiskra, třeba velká operace pod falešnou vlajkou v Kaliningradu či Pobaltí, a celý ta křehká euroatlantická pyramida se zřítí do propasti.
Přeloženo a zkráceno : AlterSystems
Zítra pokračování rozhovoru: 🇧🇷 Brazílie a Latinská Amerika
Mě se ty protesty moc nelíbí.
Na jedné straně vidím čím dál víc socialistické vlády, na druhé ještě socialističtěji přemýšlející protestující, kteří v té Francii tam hodí Mélenchona. Takže chtějí víc migrace, víc sociálních jistot a dřívější odchod do důchodu. Akorát se bude muset dořešit jedna taková drobnost, kdo toto všechno zacáluje.
Bewrrnarde, problémem je, že oni vůbeec neví
co to ten socialismus j.
A to platí pro USA -poslouchal (já teda četl) debatu dvou profesorů, kde bylo řečeno, že řada politiků je označována -nebo se sama tak označuje - za socialisty a přitom nikdo neví, co to znamená.
A u nás vlastně taky ne.
bernard
Bernarde, vládní "socialismus" je matení pojmů. Je to prostá diktatura nadnárodních monopolů. Kdo to všechno zacáluje? Měl by to zacálovat ten, kdo bohatne z práce lidí, kteří mu ty peníze vydělávají. ale v dnešním systému to budou cálovat zase jenom ti lidé, kteří tu práci vykonávají včetně tebe. Ta zaplatíš daně a poplatky a prostředky z práce lidí ve formě dividend odcházejí BEZ ZDANĚNÍ z našeho státu. Ročně to dělá 300 miliard. a děje se to nejen v Česku, ale v celé Evropě. Ostatně celá EU je od počátu svého vzniku nástrojem velkých nadnárodních firem.
Bavore,
každý v daních ojebává. Když jsem dělal v kšeftu a měl milionové obraty, pokud bys viděl některá má daňová přiznání, zaplakal bys nade mnou a koupil mi dva rohlíky a trochu vlašáku, abych nezemřel hlady.
Svým zaměstnancům jsem platil minimální mzdu, zbytek bokem. Ale nikoho jsem do tohoto netlačil, dostali na výběr. Prodavačce říkám - tady je navíc 10 000. Mohu ti je dát v obálce, ty si pak můžeš komplet utratit,ale nebudou ti započítány k důchodu, nebo to můžeme prohnat účetnictvím, pak tě o půlku očešou. Mě je to jedno, víc jak deset navíc ti nedám. Tvůj výběr bude, jestli se o to chceš rozdělit se státem. A schválně jestli uhodneš, jaký způsob si včichni a vždy vybrali?
No, vidíš,
a jedna námitka proti socialismu je i ta, že zaměstnanci si v práci přikrádali.
Jak jsem už psal,
moje dcera s rodinou žije na Novém Zélandě. Když vezmu tvoji informaci: "A schválně jestli uhodneš, jaký způsob si všichni a vždy vybrali?" a porovnám to s tamními poměry, tak konstatuji, že je u nás ten systém špatně nastavený. Tam si každý platí důchodové pojištění. Platí si i zdravotní pojištění. I dětem. Připojištění zubů je velice drahé. A tak si jejich opravy platí cash, ale o to pečlivěji si každý den zuby drbou. Tam je velice snadné práci opustit, stejně jako zaměstnance propustit. Zaměstnanec klidně řekne, že se mu už práce nelíbí, že by chtěl za týden skončit. A hledá si jinou. Podobně zaměstnavatel řekne, že nemá zakázky, tak tě musím propustit. Pronajímání domů, bytů, či jen částí domů je velice snadné. Zařizuje se to přes agenturu, která také kontroluje, zda je nemovitost užívána dle, velice podrobné, smlouvy. Není-li smlouva dodržena, je možné velice rychlé vystěhování. Že dotyční mají děti a nemají kam jít? Jejich problém - děti vám prozatím dáme do nějakého sociálního zařízení. Chová se vaše dítě ve škole nevhodně (jako třebas můj 7,5 letý vnouček)? Rodiče pozor, jestli se nezlepší, škola ho vyloučí a vy(!!!) , ne společnost, budete povinni zajistit mu vzdělávání. V jiné škole, soukromě, ale je to vaše(!!!) zodpovědnost a povinnost.
A víte, co ten náš malý darebáček dělal? Plácal holky po zadku. Tam už mají tu "vyspělou demokracii", že učitelka ho nesmí okřiknout a vůbec ne mu pohrozit, že ho také plácne.
On ten Halík i vzhledem vypadá tak,
že kdybych byl režisér a chtěl točit pohádku a potřeboval čerta, tak řeknu jemu. Přilepit rohy a ocas a hotovo, ušetřil bych za maskérky.
Halík
vždyť on tohle všechno má, jen to skrývá :))
Halík
není rozhodně žádný Ábel. Je to spíše Kain, ale určitě je ďábel.
Smysl církve byl vždycky ve zmírňování dopadů neuvážených rozhod
Nesouhlas!
"I pravil kníže biskupovi: Ty je udržuj v nevědomosti a já je udržím v bídě."
Od Konstantina je křesťanská církev součásti státu, jeho mocenského aparátu: viz kupř. biskupové jako kurfistři v Německé říši a vůbec, jakou moc měl ve středověku papež! Dokonce měl vlastní armádu.
A vlastně nejen křesťanská, všechny velké církve byly -a některé jsou do teď -pilířem "státní" moci.
Jsem názoru, že věřící člověk nepotřebuje při "obcování s Bohem" prostředníka.
Od 15 jsem ateista, z přesvědčení, ne z pohodlnosti. Byly chvíle, kdy jsem si přál v Boha věřit, ale vždycky to zbylo na mě. A od máminy smrti nechci mít s Bohem, který zkouší pevnost víry mučením, nic společného.
Ale jinému svůj názor nevnucuji. A dokážu vyjít s rozumným křesťanem i muslimem či hinduistou.
KIMJANE, jstli pamatuješ,
na konci osmdesátek byl na červeňáku barák a na něm nápis jako kráva - Církev Českobratrská. Dost jsem se divil, že jim to komančové nezatrhli, páč to zářilo do dáli.
Já tehdá usoudil, že chlastání, poslouchání muziky, šukání a praní se po hospodách patrně nebude to správné, čím by se člověk v životě měl hlavně zabývat, tak jsem tam chodil. Jejich farář se jmenoval Daniel Kvasnička a ten mi radil, ať se modlím k Bohu. Já na to, jak se k němu mám asi tak modlit, když v něj nevěřím. On prý ať to zkusím a žádám ho o dar víry.
Tak jsem to párkrát prubnul. Pokaždé to dopadlo stejně. Žádal jsem ho o dar víry, ani jednou jedinkrát mi neodpověděl, dělal že není doma, mě to přestalo bavit, tak jsem ho seřval a sdělil mu, že jestli mi tu víru nechce dát, tak ať si jí strčí do prdele a šel jsem na pivo.
Dodatek.
Kdysi jsem se na jednom webu osazenstva zeptal, jaký by pro mě byl nejlepší Bůh. Jeden mi odpověděl - berrnarde, pro tebe Bůh na míru je Radegast.
Je tam furt
a můj soused -dobrý chlap -z přízemí byl členem a chodil tam a když už moc nemohl, tak oni za ním.
V prvním patře bydlela rodina, která byt odkázala této církvi, teda, tomuto sdružení. Nenápadní lidé, dobře jsem s nima vycházel. Taky jsou už v Pánu.
Daniel byl fajn.
Ale jak jsem byl rebel, občas jsem ho provokoval. Když jsem byl na druhé dovolence z vojny, propíchl jsem si sichrhajckou levé ucho, koupil rovnostranný křížek, ten přepiloval do křesťanské podoby, prdnul si ho do ucha a otočil tím dlouhým koncem nahoru a pak vyrazil na návštěvu kněze. Okamžitě si toho všiml a pak jsme měli asi hodinový rozhovor o satanismu. Zase mi skočil na špek. Ale měl jsem ho moc rád, pouze jsem ho těmito věcmi krapet škádlil.
Já šel zase jednou koupit…
Já šel zase jednou koupit brambory. Dlouho jsem přemýšlel, které vyberu. Bylo jich tam hodně a měly různé tvary. Nakonec jsem nějaké vybral a koupil jich asi kilo.
Já šel pro ředkvičky
a vybral si nakonec takové červené s tou nitkou na špičce, protože mi připadaly nejředkvitovajější.
Přidat komentář