Komplexní systémy

Autor

Nedávno tu můj nejmenovaný bratr šířil fake news o tom, že jsem numerofil a obcuji s čísly. Musím tuto informaci zásadně dementovat. Není to pravda. Nevěřte mému bratru vše, co sem na Kydy napíše! Jako, ne že bych čísla neměl rád, ale ze zásady je nezneužívám. To raději přenechám ekonomům, statistikům a podobným.

Víte, ona čísla jsou jistě velmi zajímavá a jsou nám schopny ledacos vypovědět o našem světě, ještě ale mnohem zajímavější jsou struktury. Těm jsem přitom zasvětil celé své studium matematiky. A konec konců, vlastně se jimi zabývám pořád i ve své profesní dráze softwrového architekta. Rád bych jim věnoval krátký článek, neboť si myslím, že přesně studium matematických struktur ještě ve spojení s návrhem fungování softwaru mi dalo nahlédnout na některé aspekty různých problémů dneška. Od klimatologie přes současnou pandemii koronaviru až třeba k tomu, jak správně řídit stát. Jistěže přitom nemám odpovědi na všechny otázky. Mohu ale formulovat několik univerzálních argumentů, které z toho vycházejí. A těmi lze popřít kdejaké rádoby vědecké tvrzení o naší budoucnosti. Zkusím je zde předložit, kéž jsou k užitku i vám.

Chcete-li vést úvahy o našem světě, na počátku všeho uvažování stojí nějaký komplexní systém. Nebo chcete-li komplexní struktura. Takový komplexní systém, to je to místo, kde všechno souvisí se vším a všechno se navzájem ovlivňuje. Na první pohled (někdy ani na ten druhý) nemusí být jasné, jaké faktory se vůbec v komplexním systému projevují. Jistě mohou existovat komplexní systémy umělé (třeba takový hodinový stroj na orloji lze jistě považovat za komplexní systém, popřípadě nějaký softwarový produkt, to je také hezký příklad umělého komplexního systému). Pak ale také existují komplexní systémy přirozené, například klimatický systém, ekosystémy, nebo třeba také imunitní systém živočichů či lidí. V neposlední řadě potom můžeme mluvit také o komplexních systémech, které jsou někde na rozhraní přirozeného a umělého. Takovým systémem můžeme třeba rozumět lidskou civilizaci. Projevují se zde jak záležitosti uměle zkonstruované, tak záležitosti čistě přírodní, na které člověk nemá žádný vliv.

Jako lidé potom samozřejmě různým systémům do různé míry rozumíme. Některým více (třeba tomu hodinovému stroji na orloji by asi kde kdo byl schopen porozumět, kdyby se tím chvíli zabýval) a některým méně (takový klimatický systém vypadá dost nepochopitelně i pro světové klimatology). Věda je potom nástrojem, jak komplexním systémům porozumět. Čím více toho o komplexním systému víme, tím lépe bychom to měli být schopní dávat dohromady a tím lepších predikcí bychom měli být schopni. Ono, když se to tak vezme, tak vlastně můžeme prohlásit, že systému rozumíme právě tolik, nakolik jsme schopni predikovat jeho chování za daných podmínek.

Jenomže, jak na to? Když máte takový komplexní systém, jako třeba lidská civilizace, jak predikovat jeho chování? No, na to přece máme vědu, řeknete si. Vědci přeci musí vědět, jak se ty komplexní systémy chovají a mohou nám z toho dát nějaké výsledky. Inu, není to tak docela pravda. Podívejte se, jak ta věda ve skutečnosti funguje. Podívejme se třeba na tu klimatologii. Co dělá takový typický klimatolog? Inu, najde si nějaký problém, který se týká klimatologie, a pak jej do hloubky zkoumá. Jeden klimatolog například do hloubky vyzkoumá, jak nám tají ledovce. Druhý klimatolog zkoumá, jaký přínos klimatu jde ze sluneční energie, třetí zkoumá vliv teploty na ekosystémy a čtvrtý vliv ekosystémů na teplotu. A takovýchto dílčích částí, zřejmě i velmi dobře vědecky probádaných, je ohromné množství. Asi nepodstřelím, když prohlásím, že dílčích znalostí o klimatickém systému bude klidně více než milion. Tedy ohromné množství. Problém ovšem je, že ten klimatický systém je zahrnuje úplně všechny. A zde už se ukazuje slabina dnešní vědy. Věda umí velmi dobře produkovat dílčí výsledky, ale nemá žádnou rozumnou metodiku, jak ty dílčí výsledky spojit dohromady. Bude vám houby platné, že jeden vědec dokázal, že nějaký jev způsobuje oteplování, druhý vědec dokázal, že jiný jev způsobuje ochlazování, když přitom v klimatu budou působit oba jevy současně. V takovém případě prostě nevíte vůbec nic. Může převládnout první jev, může převládnout druhý jev, nebo oba jevy mohou být regulovány ještě třetím jevem, o kterém žádný klimatolog nemá ani tuchu. Z toho nám plyne první pozorování:

Pozorování 1: Komplexní systém je vždy mnohem víc, než pouhý součet jeho jednotlivých částí. I kdybychom byli schopní úplně přesně popsat, jak fungují dílčí části komplexního systému, ještě z toho neplyne, že jsme schopní popsat systém jako celek.

Přesně v souladu s tímto pozorováním je potom také má zkušenost s vývojem softwaru. Zabývám se ve svém zaměstnání návrhem poměrně komplexního systému, který je ale svou složitostí stále neporovnatelně jednodušší, než třeba ten klimatický systém. A oproti klimatickému systému má jednu velkou výhodu: Znám úplně přesně každý jeho nejmenší kousek, neboť jsem to celé navrhoval. Přesto mě občas dovede ten systém překvapit a něco nefunguje dle mého očekávání. Někdy strávím třeba i celý den hledáním toho, co je špatně. A v naprosté většině případů je ten důvod nefunkčnosti pořád stejný: Dvě dílčí věci fungují přesně tak, jak se očekávalo, jenom se nepředpokládalo, že se ty dvě dílčí věci mohou také vzájemně ovlivňovat. A jestliže k tomuto dochází i v tak jednoduchém systému, jako je softwarový produkt, oč víc k tomu musí docházet v tak komplikovaných systémech, jako je třeba zemské klima? Z toho potom plyne druhé pozorování:

Pozorování 2: Komplexnímu systému nelze porozumět tím, že se někdo pokusí udělat analýzu jeho dílčích částí. Stačí totiž zapomenout na jednu jedinou část, což může celou analýzu znehodnotit.

Jinými slovy, abyste přišli na to, jak se chová klima, to nikdy ani omylem neuděláte tak, že vědecky zanalyzujete všechny dílčí vlivy. I kdyby se vám to totiž podařilo (jakože se to nikdy ani zdaleka nepodaří), nikdy se vám nepodaří dát všechny dílčí vlivy dohromady do jednoho uceleného pohledu.

Všechno, co jsem tu až doposud napsal, přitom ale neznamená, že komplexní systémy vůbec nelze vědeckou metodou uchopit a nelze se o nich něco naučit. Jenom se na to musí jít trochu jinou metodou. Základním aspektem je, že chcete-li se naučit něco o komplexním systému, musíte se na to dívat jako na komplexní systém. Je vcelku jedno, jaké dílčí podsystémy se v něm nacházejí, musíte se ale na něj vždy dívat jako celek. Potom můžete učinit určitá pozorování o chování systému jako celku. Můžeme to shrnout do dalšího pozorování:

Pozorování 3: Komplexní systém má své vlastní zákonitosti. Ty nelze analyticky dovodit, ale pouze vypozorovat.

Pojďme si nyní zkusit všechna výše uvedená pozorování aplikovat na několik současných problémů z praxe:

Problém 1: Lze věřit vědeckým klimaalarmistickým modelům o zničujících změnách klimatu v blízkých letech?

No, jistěže nelze. Problém zde je už v tom, jak vůbec funguje klimatický model jako takový. Klima samotné, jako velmi komplexní systém je vlastně nahrazeno nějakým softwarovým balíkem, což už je na první pohled systém o mnoho řádů jednodušší. Z jakého titulu by se měl ten zjednodušený softwarový systém chovat stejně jako jeho složitá předloha? Naivní předpoklad, že se model bude chovat stejně jako předloha, vychází z toho, že jsme schopní klima jako takové plně analyticky popsat. To je ale zcela v rozporu se všemi výše uvedenými pozorováními.

To potom samozřejmě neznamená, že jakýkoliv klimatický model má vždy nulovou informační hodnotu. I s klimatickými modely je možné nějak vědecky pracovat. Ale je naprostou nezbytností, aby schopnost predikce modelu byla náležitě otestována porovnáním se skutečným klimatem. To se však v klimatologii prakticky neděje. Tam se vytvoří nějaký model, pak se do něho "nafitují" konstanty, aby to odpovídalo realitě, a pak se mu věří. "fitování" konstant ale není ani omylem testování modelu, protože se tím vlastně model přizpůsobuje realitě. Testování znamená, že testujeme predikci modelu, který už se dále ze zásady nesmí přizpůsobovat. Věřit pak netestovanému klimatickému modelu, to je jako věřit Aštaru Šeranovi.

Problém 2: Jak se bude dále vyvíjet epidemie koronaviru?

Tak, asi jediná správná odpověď v tuto chvíli je, že to nikdo neví. A kdo se tváří, že to ví, to je buď prorok s věšteckými schopnostmi, nebo blbec. I moje koroanvirové predikce, které jsem tu uváděl, je potřeba brát s velkou rezervou. Problém zde je, že celou tu epidemii lze opět chápat jako komplexní systém, do kterého se do značné míry promítá funkce našeho imunitního systému, lidské sociální chování, lidské obavy z budoucnosti, vládních rozhodnutí, a kdo ví, co ještě. A všechno se to vzájemně ovlivňuje. Existuje spousta validních důvodů, proč si myslet, že to celé dopadne katastrofou a existuje spousta validních důvodů si myslet, že se už nic moc závažného nestane. Pohled na dílčí části tohoto systému dovoluje vidět obojí. Které důvody nakonec převáží - to lze opět pouze vypozorovat, nikoliv analyzovat. Jediné, co je tedy validní v pozorování, je to, co už se tu v rámci této epidemie odehrálo, popřípadě, co se odehrálo v případě podobných epidemií minulých (třeba španělské chřipky). Rádoby vědci, kteří sebejistě predikují vývoj, neboť (dle jejich vlasntího tvrzení) už jim ta predikce jednou vyšla, jsou směšní. Zejména tehdy, když zcela zřejmě ani neuvážili všechny dílčí znalosti o epidemii, které už teď jako lidstvo máme. Vybrali si nějakou podmnožinu znalostí, které se jim líbí, na základě které stavějí své predikce. Kdo příliš sebejistě tvrdí něco o komplexním systému, aníž by k tomu měl podklady učiněné jeho pozorováním (a těch pozorování je v tomto případě pořád velmi málo), je mi prostě z principu zcela nedůvěryhodný. Ke komplexním systémům je potřeba přistupovat s pokorou.

Problém 3: A co třeba takový nepodmíněný příjem, o kterém část politického spektra ráda diskutuje? Měl by takový šanci zlepšit situaci?

Zde je opět zcela jednoznačná odpověď. Neměl. Tečka. Nic dalšího není potřeba dodávat. Opět v tom je ukryt komplexní systém. Tentokrát komplexní systém lidské civilizace, nebo přinejmenším komplexní systém jednoho státu. Je to poměrně vyladěný systém, který musí zvládat mnoho věcí. Od toho, aby byl lidem schopen zajistit nutné životní zdroje, zejména potravu. Je přitom i poměrně robustní a toleruje lidská selhání na různých místech (pokud se množství selhání příliš nerozšíří). A někdo mi jako chce tvrdit, že když tento systém od základu překopeme, zcela zrušíme důrazy, na kterých to všechno stojí (třeba ten, že jednou z hlavních motivací k práci je potřeba důstojně žít), tak to jako bude fungovat všechno beze změny dál? Inu, je to stejný nesmysl, jako tvrdit, že když se do pražského orloje strčí hodinový stroj z olomouckého orloje, všechno bude bez problémů fungovat dál, neboť orloj jako orloj.

Opět je přitom potřeba zdůraznit, že tím netvrdím, že nepodmíněný příjem je zcela nemožný. Rozhodně ale k němu vede mnohem delší cesta, než si kdokoliv z jeho zastánců byť jenom umí představit. A možná je ta cesta tak dlouhá, že vůbec nemá smysl o tom uvažovat. I mnohem menší systémové změny, které už se v dějinách odehrály, byly nakonec společností odmítnuty, neboť jimi byl celý systém destabilizován. (Schválně zkuste dneska někomu povídat o zrušení soukromého vlastnictví, jak nám to servírovali ideologové dob minulých - uvidíte, zda budete přijati nebo odmítnuti.) Komplexní systémy jsou v zásadě vždy velmi dobře vyladěny do konkrétní situace a v jiné situaci fungují velmi špatně. Komplexní systémy jsou jako chůze po laně. Funguje to jenom do té doby, dokud se jde po malých krůčcích a vždy se zpětnou vazbou, co se opravdu děje. Pokus zavést nepodmíněný příjem, to je jako udělat na tom laně velký krok stranou a čekat, že i tam půjde jít stejně dobře jako doposud. Je to vlastně stejný krok stranou, jako pokus zrušit soukromé vlastnictví. V obou dvou případech se jedná o důležité systémové stabilizační mechanismy, které prostě nelze jen tak vynechat. Ano, systém by mohl teoreticky fungovat bez nich, ale v takovém případě by se musely nahradit jiným stabilizačním mechanismem. Jak by měl takový vypadat, to nikdo neví, ani nemůže vědět. Civilizační systém bez soukromého vlastnictví, popřípadě bez fundamentální motivace k práci, to je jako zase ten orloj bez toho velkého zubatého kola. Velké zubaté kolo není jediné možné řešení, ale bez něho to prostě nefunguje.

S podobnými problémy bych mohl pokračovat dále a dále. Už toho ale pro dnešek nechám. Za sebe budu nad míru spokojený, pokud si z dnešního článku vezmete tolik, že dívat se na věci jako na komplexní systémy může otevřít nové obzory k přemýšlení o problémech dneška.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (79 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

To jsem zvědav, jak rozsáhlá bude diskuse k tomuto tématu.

Zatím bez slepic

"I was very pleased to discover this website. I need to to thank you for your time for this particularly fantastic read!! I definitely liked every part of it and i also have you book marked to look at new stuff in your web site."
https://www.manwell.it/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d…
https://mohtashamclinic.ir/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%…
https://easyayurveda.in/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%…
https://doctorflame.com/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%…
https://planetfp.org/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d7%…
http://www.marketled.bio/dwqa-ask-question/
https://dynastymafiapodcast.network/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d…
https://www.smknegeri1jember.sch.id/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d…
https://soroushclinic.ir/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c…
https://horti-viti-huy.be/?post_type=dwqa-question&p=3482
https://sehpaco.org/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d7%9…
https://aklavya.in/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d7%99…
https://www.kamkartway.com/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%…
https://www.lecabrotas.com.br/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%…
https://www.chaisatarn.go.th/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d…
https://michael-goriany.net/test04/testforums/question/%d7%a0%d7%a2%d7%…
https://www.kamkartway.com/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%…
https://horalosek.cz/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d7%…
https://finddoctorinturkey.com/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-…
https://redscbdoils.ca/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d…

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Hezky napsáno. Jen si naopak myslím, že žádnému komplexnímu systému nelze porozumět bez analýzy jeho částí.
Můžeme ho totiž pozorovat a měřit velmi dlouho a detailně, pokud ale velmi přesně nechápeme alespoň základní funkci jeho dílčích prvků,
můžeme snadno sklouznout k nesmyslným závěrům, které plynou právě ze složitosti systému.

Pokud tyto dílčí jevy a prvky chápeme, můžeme alespoň odhadnout, jestli je či není možné, aby se systém vyvíjel daným způsobem. A v případě, že udělá něco nemožného, se můžeme začít pídit po příčině, která je pravděpodobně někde v interakci dílčích jevů. A tak dokážeme relativně spolehlivě popsat nějakou charakteristiku složitého systému.

I když je pravda, že už samotná představa komplexního systému se může dost lišit, od kusu zrezlého železa na stole pro fyzika modelujícího pevné látky, až po planetu pro klimatologa :-)

Průměrný počet slepic: 4.7 (9 hlasů)

Analýza dílčích částí je jistě v pořádku. Je potřeba ale s nimi správně pracovat. Pokud analýza dílčích částí slouží k tomu, že pomocí nich pozoruji, jak se systém chová jako celek a podle toho sleduji, jaké jsou zákonitosti komplexního systému, pak je jistě všechno v pořádku. Pokud si ale myslím, že z těch analyzovaných dílčích částí jsem schopen ty zákonitosti celého systému odvodit, pak už je to zásadně špatně. Jedna věc je, že zkoumám význam toho či onoho zubatého kolečka v orloji a druhá věc je celý orloj rozložit na kusy a pak ho zase složit dohromady. Dnešní rádoby vědecký přístup mnohdy připomíná to druhé. Vezmeme pár zubatých koleček, které jsme zanalyzovali, ty, které jsme nezanalyzovali ignorujeme, velmi lajdácky zanalyzovaná kolečka složíme dohromady a pak čekáme, že výsledkem bude opět funkční orloj.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Komplexní systém, to zní jako spravedlivá demosgráca. Nesmysly. Ani jedno není životaschopné bez diskriminace a podpírání nefungujících, přirozeně vsunutých kurvítek, keré se vydávají za nutnou komplexnost, bez keré to nemůže samo fungovat a proto tam sou aby to jako fungovalo než to největší ozubené kolo přinde o zuby. No, chvála architektům takových systémů, blboňům to zláme vaz dříve než si to uvědomí. Jejich potomci, při hledání pazourků, budou mít před sebou spoustu času než si vychovají nové sociální inženýry, keří jim budou zase tvrdit, že těch 85% lidí, spíš víc, co berou mzdu za zbytečné ničení světa, neberou nepodmíněný příjem, páč sou ještě podmínění se ničit, krást, podvádět, hrabat, buzerovat, otravovat a kazit svět.
Bez plnění té podmínky by nedostali zaplaceno a nemohli by krást zdroje k životu druhým a hádat se o ně. Že na ně maj delší papír. Nepodmíněně by museli používat mozek k myšlení a museli by si zdroje spravedlivě dělit podle podílů pro všechny naše syny a dcery.

Průměrný počet slepic: 3.5 (17 hlasů)

"spravedlnost" je pouze jedna z mnoha ideologických berliček na kterých většinou systém společnosti stojí. V realitě a čistě matematicky neexistuje absolutně spravedlivě jednající jedinec a ani existovat nemůže, všem se nezavděčíte a tím že jednomu pomůžete nutně lehce podrazíte jeho konkurenty ať už v zaměstnání nebo v mezilidských vztazích. Pokud Sasine věříte na spravedlnost jako na reálnou hodnotu, jste odporný ideolog-teoretik, nikoli kamarád hnojní kydač.

Průměrný počet slepic: 3.7 (12 hlasů)

Co spravedlnost, hezké bylo také to heslo "volnost, rovnost bratrství", akorát, že realita pak dopadne poněkud drsněji.
Ať si zkusí s tou spravedlností přežít v přírodě. Za chvíli zdochne hlady. Buďto bude muset zabít zvíře, pokácet strom, oškubat keř, bez spravedlnosti si pro sebe něco egoisticky (tohle slovo mě včera naučila Alice, my spolu teď kamarádíme) vzít, nebo ty keře pohnojí a ten hmyz nasytí.
Ale on je idealista.

Průměrný počet slepic: 2.9 (8 hlasů)

Uhneš od potřeb keré ti systém dluží a budeš bojovat s přírodou? Budeš to tam řezat, kácet, střílet ...

Zatím bez slepic

"Budeš tam řezat, kácet, střílet..."
Pardon, ale toto všechno v lese dělám.

Zatím bez slepic

Je tady mraky hub, jestli je máš rád, tak nasbíráš pár nůší. A tebe nestřelím.
Ne, že bych tě pak neuměl vyvrhnout, ale asi bys mi nechutnal.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Zapadĺo, spravedlnost se vykládá stejně blbě jako pravda, ale jejich podstatou je sledování pravy. Tedy něčeho co už gdysi všichni věděli a cítili. Spravedlnost nemá nic společného s konkurencí, páč ta, krade kudy chodí a ničí lidská přediva rodiny a národného stavu.

Jen kurwy choděj po světě a říkaj, že si nakradly v konkurenčním boji jakoby o to nějakej synek a dcerka stála. Lidi serou na šmejdské představy o světě přetahování. Chtějí se navštěvovat a ukázovat sousedům jaké mají potomky, jak se jim vede a gdyž je potřeba, nabídnou pomoc. To je to, co lidi zbližuje. Jen blboni se nechtějí zbližovat, páč mají vajebané mozky konkurencí a ukazujou tůdle nůdle sousedům. To je vážně totálanálfekál humus. Chápeš to?

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

se stal komplexnî velbloud; může mít za příznivých podmínek i 3 hrby.

Průměrný počet slepic: 4.3 (12 hlasů)

Naučili se protahovat uchem jehly jako gdyž je bičem mrská.

Průměrný počet slepic: 3.8 (10 hlasů)

miliony rovnic, neznámých bude vždycky ještě více a řešení bude proto vždycky hafo. Zkoumat se dá do aleluja a správných výsledků bude plno. O to jde. Najít si práci, kde se odpovědnost rozplizne.

Průměrný počet slepic: 4.3 (12 hlasů)

za příznivých podmínek i 3 hrby, za války pak až ČTYŘI!!!

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Pokud prohlásíme, že počet hrbů u velblouda je jen sociální konstrukt, může mít tolik hrbů, na kolik se velbloud cítí. A to i v případech, kdy my ostatní vidíme jeden nebo maximálně dva hrby. Popírat počet hrbů u velblouda je nepřípustná diskriminace z důvodu počtu hrbů.

Průměrný počet slepic: 4.8 (26 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

"Ano, on sice nemá dělohu, ale má plné právo bojovat za to, že chce rodit děti. Je to jeho boj za svobodu"
"No, mě to spíš přijde, jako jeho boj proti realitě".

Průměrný počet slepic: 3.8 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

je naprosto fundamentálni, i když tomu velká většina rozumět nebude. Jsem taky matfyzák, fyzik, takže mohu říci že souhlasím s jeho názorem na Problém č. 1 i 2. Vlastně i na č.3.
Ale asi by to chtělo říci i b), že deterministický chaoz má své atraktory, že i o velmi komplexních systémech se spoustou positivních (na ty pozor) a negativních (ty stabilizují) vazeb můžeme zodpovědně něco říci.
A něco pro vidláky: při hledání toho o čem komplexní systém vypovídá a jak vypovídá je nejhorší podlehnout hysterii. Ať již klimatické hysterii, kovidové hysterii či společenské hysterii.

Průměrný počet slepic: 4.8 (24 hlasů)

od Milana a Mastera pouze opilec - teoretik a zkrachovalý točvolant bez vzdělání a fantazie, nicméně mohu zodpovědně prohlásit, že vše, co tady tito dva beze sporu vzdělaní pánové hlásají, je naprostému hovnu, jakmile se něco v komplexním systému posere a poblíž není nějaký opočlověk se zbytky zdravého rozumu.
Abych uvedl příklad z praxe.
Anebo raději dva.

1/ Nedávno jste určitě zahlédli v telce report o tom, jak krásně smetl autonomně řízený auťák sjetou soudružku cyklistku, která si dovolila vstoupit do jeho dráhy v místě, kde se podle jeho komplexního řídícího systému vyskytovat neměla. A to je konec pohádky, protože soudružka cyklistka jednoduše vystydla.
Poučení pro mne - výše zmíněného blbečka - je daleko horší takový systém hlídat, než za něj vykonávat potřebnou činnost.
2/ druhý příklad je z mé praxe.
Tento týden mne dostihl zoufalý telefonát, nechť okamžitě přikvačím do práce na výjezd, páč krásný, mladý a chytrý tahač se stejně krásným, mladým a chytrým návěsem nechce jet, nejlépe pak už nikdy.
Tož jsem nastartoval přidělený vehikl, který je stejně starý, stejně pitomý a stejně hnusný, jako moje maličkost, hodili jsme pod korbu tažnou tyč a fičeli jsme na pomoc.
Na místě jsme zjistili komplexní počet závad v počtu dvou smrtelných a jedné ke zlosti. Podle palubního kompu mělo autíčko na sračky nejen motor, ale i automatickou převodovku a odmítalo dávat znamení o změně směru jízdy, neboli tzv. blinkry, doleva a doprava, zatímco tzv. výstražné "varovky" jely normálně. Tož jsme jej připravili k jízdě montáží náhradních blinkrů a demontáží kardanu (naprosto špicovní práce, kterou všichni mechoši opravdu zbožňují), následným připíchnutím na klacek (klacek je tažná tyč) a vyrazili jsme na cestu. Po příjezdu do servisu soudruh technik napíchl kocoura na komp, který se z toho posral a nadále byl k naprostému hovnu, protože pouze somroval o připojení k centrálnímu kompu ve fabrice, aby tento za mírný poplateček vyblil seznam fatálních závad, znamenajících okamžité sešrotování celé soupravy za několik mega.
Tudíž jsme namísto kompu zapojili zbytky své inteligence a zoufale malých zkušeností s křápy tohoto druhu a poměrně rychle jsme objevili tradiční lokalitu problémů tohoto druhu - svorkovnici, která spojuje dvě větve elektroinstalace - v kabině a na podvozku. Svazek byl sice stejně tlustý, jako má nevysportovaná noha na kolenem, nicméně po půlhodince rozborky konektorů a jejich vyčištění, jakož i výměně několika koncovek, krásné, mladé a chytré auto ještě více zkrásnělo, omládlo a zchytřelo s výjimkou černé krabice na čelním okně, v níž jsou umístěny krásné, mladé a chytré systémy, které přikázaly autu v předešlém příkladu přejet zfetovanou cyklistku na dálnici.
Konečné resumé - krásný, mladý a chytrý komp, který má umožnit bezpečné ovládání auta, najednou uznal, že řidič škodí již příliš dlouho, a proto raději vypnul jak koně v motoru, tak řazení rychlostí v převodovce, a pro jistotu vypnul i blinkry. To kdyby nezodpovědného soudruha řidiče napadlo někam nouzově zajet - třeba dokonce mimo veřejnou komunikaci, aby do něj mohl kdokoli bezpečně a s přehledem nabourat.
Tolik má poměrně zánovní zkušenost s komplexními systémy složenými z jedniček a nul.

Průměrný počet slepic: 5 (33 hlasů)

"kolexní systém" kozlíka je vzhledem k výše probíraným systémům složitý asi jako mravenec a planetární biosféra. Navíc tahač je náš výtvor, můžeme vycházet ze zkušeností z předchozích modelů a zpravidla lze dohledat manuály, návody a další foršrifty. Jak sám píšete, ani aplikace zdravého selsko-vidláckého rozumu u kozlíka není bez šance. To u globálního oteplování nebo epidemie nové brebery moc nehrozí. Porovnat lze tedy vpodstatě jen míry hysterie populace u covidu a u vašeho chlebodárce, když mu to nejelo :) Jinak gratuluji, já bych měl problém s předstihem u babety.

Průměrný počet slepic: 3.2 (13 hlasů)

poměrem složitosti systémů.
Jen jsem se chtěl "nahlas" zamyslet, jak je možno něco vyvozovat z výsledků matematických předloh systémů uvedených v článku, když fabrika produkující tahače vědomě implantuje do systému závory, které mají znemožnit používání vozidla i v případě minimálního problému, jakým je tak běžný jev, jako je oxidace jednoho konektoru.
V případě implikace této zkušenosti do výše uvedeného se jakýkoli model stává zoufale nevěrohodným...

Jinak předstih na bábě je docela blbuvzdorný, pokud se nesetká s příliš aktivním dvounožcem, vybaveným různými nebezpečnými nástroji, jako je např. šroubovák či kleště - cvikačky.
:-)
Jednu takovou jsme donedávna měli a pokud omylem nejela, nikdy to nebylo předstihem. Chytala doslova a do písmene na drc. Přeloženo do češtiny, nesměla se ani rychleji tlačit, jinak sepnula odstředivá spojka a motor ihned naskakoval...
Škoda, že se Pinocchio rozhodl ji prodat...

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Kdysi před lety jsem v Indii zažil případ, že nás na silnici předjížděl Ind se svým čerstvým novým osobním autem. Starší auto se v indickém provozu pozná snadno podle počtu menších či větších škrábanců na karoserii. Tenhle měl auto nové a on i jeho rozjuchaná rodinka se večer hnali indickou silnicí rychlostí cca. 120 km/hod, což je v Indii zhruba dvojnásobek toho, co je zdrávo, protože je zvykem odstavit porouchaný nákladní vůz přímo na silnici a pro tyto účely jej obestavět množstvím větších kamenů. Samozřejmě neosvětlených, protože v Indii je večer tma jako kobce. Takže jeden takový obestavěný náklaďák jsme potkali asi tak za 30 minut poté, kdy nás Ind rozjařený koupí nového auta předjížděl. Náklaďák vezl trubky a pro poruchu byl obestavěn kameny. Trubky zůstaly na korbě. Jedna trubka byla v hrudníku toho rozjuchaného Inda s novým vozem, jehož předek se po schůzce s balvany přeměnil na placku. Druhá trubka byla v jeho hlavě, což mně přivodilo větší než malé množství šoku. Tolik k odstaveným porouchaným autům v jiných kulturách. Porucha auta se stát může a stává se tím častěji, čím složitější je celé auto. Důležité je to, co se stane po poruše auta.

Průměrný počet slepic: 3.9 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

Ve ostrém světle Orionu
zabrousím teď do rajonu
kde jsou hřiby, jeleni,
bo se mi to nelení.
Beru si jen krátké gatě
poběhám po cizím státě
pofotím si boletusy
bo robit se pořád musí.
Pár jich vezmu na kulajdu
určitě jich plno najdu
velké nechám stát,
teď už musím vstát.

Průměrný počet slepic: 4.7 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

To, že komplexní systémy jsou komplexní a nelze je predikovat o tom snad nebude sporu. Ale, a to je ten největší problém současnosti, mnozí se o to pokouší. Například řídit stát jako firmu. Úroveň složitosti systému například 5, chceme řídit dle pravidel úrovně složitosti sytému 3. Chvíli to snad může i fungovat, ale nakonec větší složitost systému ukáže své slabiny a ty se neodvratitelně projeví.

Stejně to je s robotickým řízením aut. Pokud určíme schopnost řešit okamžitě situace mozkem člověka na úrovni například 10, pak jakou úroveň schopnosti řešit okamžité situace přiřkneme počítači. Určitě to bude méně jak oněch mozkových 10. Z toho selským rozumem plyne, že se to nemůže za žádných okolností podařit.

Stejně tak s osobním vlastnictvím. Černé vyhlídky obchází automobilový průmysl, tudíž chtějí nalézt řešení. Auto jako služba. Těžko tomu uvěřit, že toto bude převládající trend.

Trošku bych se u toho nepodmíněného příjmu pozastavil. Chcačky nechcačky k němu musí dojít. Jistě nebude ve formě jak je to v představách dnešních salonních liberálů. Nějaká forma odbyrokratizované formy podpory se bude muset uplatnit. Ono to má svoji, i když opět komplexní, příčinu. Potřeba menšího počtu méně schopných zaměstnanců v robotizovaném světě vygeneruje i méně daní. A opět sny liberálů, že se zdaní stroje je sice lákavá, ale kde nic není ani čert nebere. Méně produktivních lidí vyprodukuje méně daní, a méně daní rovná se méně byrokratického aparátu. Navíc se zde ukazuje divný paradox. Zatímco v soukromé sféře se robotizace projevuje snížením počtu pracovníků a zvýšením kvalifikace zbytku přeživších ve výrobním procesu, ve státní správě je tomu přesně naopak.

Sasine dnes jen jeden blboň, to je na pěknou ostudu. Dva denně je norma.

Průměrný počet slepic: 4 (12 hlasů)

Opomenul jsem podstatné, podpis, tudíž to napravuj. věštec - ten co zneuznal mistra

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

a zobecňovat, ale kdo bude robit? Robot robota? A co lidi s city a vztahy ?

Průměrný počet slepic: 4.4 (12 hlasů)

Reditel automobilky spolu s predsedou odboru stoji pred plne automatizovanou linkou robotu.
Reditel s potesenim rika odborari: "Zkus jim vyhlasit stavku"
Odborar se usmeje a odpovida: "Zkus jim prodat auto"

Průměrný počet slepic: 4.8 (13 hlasů)

jednou a málo.
Ať čumím, jak čumím, dokonce i v tak zkurveném koutě republiky, jako je Gorolistán, je nedostatek pracovních sil - pozor - vykonávajících nekvalifikované úkony ve výrobním procesu.
A ty roboty ne a ne dorazit.
Ale možná se dočkám...

Průměrný počet slepic: 4.7 (18 hlasů)

Robotů se nedočkáme. Je složitý, poruchový a drahý, přičemž potřebuje kolem sebe servisní tým na odstraňování poruch. Myšlenka nahradit rebelující lidskou sílu poslušným robotem není nová, začalo to v Anglii hnutím rozbíječů textilních strojů. ovšem majitelé fabrik si drahé stroje - roboty pořizují, aby tím nahradili zaměstnance, který má však jiné výhody: je bezúdržbový či samoúdržbový, komplexní a schopen rychlého vykonávání univerzálních činností. Proto se rozhodli si nekvalifikované síly dovézt odjinud z Afriky a Asie. Zapomněli na fakt, že nepřijeli pracovat, ale čerpat. Majitelé kapitálu si je dovezli na likvidaci sociálního systému a pro privatizaci zdravotnictví.
Obvykle jsou roboti vidět na fotkách z automobilek, především svařovací roboti na linkách, kde pobíhají tak dva zaměstnanci v montérkách na celé lince. Co je však mimo záběr, je přítomnost většího množství lidí na konci linky, kde hledají a opravují chyby robotů na lince. Lidí tam není méně, jen jsou soustředěni na konci.
Žádných robotů se nedočkáme, jsou drazí a teď všem chybí zdroje na tak drahé investice.

Průměrný počet slepic: 4.8 (18 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

údržbáře a seřizovače, případně další soudruhy, kteří slaďují kroky všech robotů na lince.
A taky jste pozapomněl porovnat mzdy lopat na lince a mzdy lidí podkuřujících robotům, aby konečně udělali něco bezchybně.
Průmysl 4.0 bezpochyby bude, ale ne tak brzy, jak soudruzi stále doufají.

Průměrný počet slepic: 4.3 (9 hlasů)

Nezapomněl, ale nechtěl jsem být příliš rozvláčný. Ale budiž. Cena lidské práce na výrobní lince je nyní daná,a roboti se prosadí teprve ve chvíli, kdy se součet nákladů na jejich pořízení, pravidelnou údržbu a servis aspoň vyrovná nákladům na lidi na lince. Nějaké zlevnění výroby a uvolnění pracovních sil, ve které eurosoudruzi v Bruselu tolik doufají, se konat nebude. Roboti se v průmyslu už používají, ale stejně je zapotřebí člověk, který práci robota zkontroluje. Kamerové systémy jsou ještě příliš zaostalé oproti lidskému oku a drahé.
Nějaká robotizace průmyslu v dohledné době nehrozí. Nejsou prachy na investice a člověk je po krátkodobém zaučení schopen vykonávat stejnou práci (obvykle, zdaleka ne všude). Např. svařovací roboti se využívají tam, kde je rovný dlouhý svár. Složitější tvary svařuje zkušený svářeč. Průmysl 2.0, 4.0 nebo vyšší verze bude až za hodně dlouho. Asi za takovou dobu, jakou trvalo předvedení Papinova tlakového hrnce přes Wattův parní stroj k průmyslu Belle Epoque. Tedy 1690 až 1890. Vlahé sny o robotizaci výroby ještě hodně dlouho zůstanou sny.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

IT lopaty jsou furt jen lopaty. Takže jejich platy by v průmyslu 4.0 odpovídaly nynějším linkovým lopatám. On jich totiž bude jaksi nadbytek a PLACENÝCH pracovních příležitostí bude zatracený nedostatek.
Čím širší robotizace, tím bude méně IT míst s platem 60K+ (již dnes většina IT může o platu 60K+ jen snít; a velmi rádi se spokojují s platy ani ne polovičními, protože je jich přesmoc už teď).

Ona je ale celá "revoluce 4.0" nesmysl, protože by znamenala docela rychlý konec kapíku. A to si jeho současní majitelé náramně nepřejí.
Jakmile začnete robotizovat a propouštět lidské zaměstnance, okamžitě přicházíte o kvanta potenciálních zákazníků (a dlužníků; bo jak dobře víme, celý současný kapík stojí a padá s dluhy - resp. s ochotou a schopností se zadlužit) a trím pádem o dobyt a tím pádem o výnosy a zisky.
A žádné "služby" to nezachrání, bo aby si někdo "nechal prát trencle", musí mít čím zaplatit a ještě navíc to musí být platidlo ZBYTNÉ.

Leda by měl někdo v plánu likvidaci asi tak 6,5 miliardy lidí. A nedal bych ruku do ohně za to, že by se taková progresivistická a natěšená parta nenašla. Spíš bych se dost divil, kdyby byla jen jedna.

Průměrný počet slepic: 5 (14 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Natěšená parta prosazující likvidaci lidstva už existuje, dobrovolně se rozhodují nemít děti. Gréta vidí, jak vypouští CO2 z pusy.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

na Robota

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

i nepodmíněný příjem je zpravidla podmíněný tím, že příjemce drží hubu a krok a moc nevyvrapuje proti systému. Nekouše ruku, která ho krmí. V naší zemi statisíce našich milých spoluobčanů jistou formu nepodmíněného příjmu, pobírají - dostávají "něco za nic". Proč se tedy bát něčeho co už tu dávno máme? Snad jen proto, že nepodmíněný příjem bude jedním z faktorů, který nakonec povede ke kolapsu.

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

To "držet hubu a krok" přichází časem, kdy člověk přestane znát "špatné počasí" a schopnost ho překonat, tak se začne bát změny/ztráty příjmu/nejistoty apod. a tento zvykna své "jisté" teprve těmto lidem dává ono "držet hubu a krok", lze to i vyhrožováním apod. ale je to krátkodobé a i na ten nátlak si člověk zvykne a po čase začne dělat problémy, takže nejlepší na pomíněném příjmu apod. je ona jistota/neměnost/stálost...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Komplexní systém Kydů mi asi zrovna sežral můj příspěvek. Znovu ho psát nebudu, ale svět se proto nezboří.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Před odesláním příspěvku zmáčkněte CTRL+A a CTRL+C. Když se odeslání nepodaří, text snadno vložíte do nového příspěvku.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak to mám pokaženej celej den - toho trpajzlíka co to sežral rozdupat. Ale pravda - svět se nezboří i když si nepočtu.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Mně se při ránu tak nějak zdá, že každý systém je jen podsystémem jiného systému.

Průměrný počet slepic: 4.1 (13 hlasů)

Toto vaše poznání je implicitně obsaženo i v Masterově textu.

Průměrný počet slepic: 4 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Systémy,čím komplexnější,tím komplikovanější a méně kontrolovatelné.
Laická poznámka,pavědátoří v prvé řadě zajímá,kolik to hodí prašul.

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Význam slova predikce (Problém 2) vysvětlím na tomto příkladu:

Vejdu do chlívku a poplácám nejvypasenějšího čuníka se slovy "Ták kamaráde, zítra tady už spát nebudeš!"

Po mém odchodu se ve chlívku strhne diskuze. Oslovený čuník se ptá ostatních "Jak to ten náš krmič myslel?" Ostatní se tváří jak bůhvíjací analytici a tak padají názory:
"Myslím že tě krmiči vezmou na dovolenou, jak vzali nedávno fenku Ritu".
"Nebo se přestěhuješ do domu, jak kocour Kočkin".
"Anebo tě krmič vymění za papírky jak nedávno ty malé štěňátka".

Na druhý den přijde řezník, čuníka zabije, naporcuje a nadělá z něho různé dobroty. Z toho plyne že jediný já jsem prediktor který pronesl svou predikci. Já jako diktátor jsem nadiktoval podmínky v prasečím chlívku od A do Z. Ti ostatní ze zmíněných, rádoby analytici, věštci a proroci, nevěděli o mém plánu vůbec nic a proto byly jejich rádoby predikce a předpovědi úplně mimo. Společenství čuníků mne mělo za prasetropa (obdoba slova filantrop) a za krmiče.

Proto i v našem světě ten kdo chce pronášet predikce, musí mít alespoň dílčí znalost "vyššího plánu". Když před časem Bill Gates řekl, že podzimní vlna covidu bude mnohem silnější, tak to znamená že má alespoň dílčí znalost "vyššího plánu", je přinejmenším mluvčím prediktoru a pronesl tímto predikci. A proto se momentálně koná ten mediální humbuk kolem covidu. Nemocní budou i kdyby byli všichni zdraví!

Kdo chce pronášet predikce bez alespoň dílčí znalosti "vyššího plánu", nemusí se trefit, ale většinou je úplně mimo.

Na druhý

Průměrný počet slepic: 4.8 (23 hlasů)

Celý text pak vypadá na první pohled daleko vznešeněji a učeněji, než doopravdy je.
A to je, oč tu běží.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

Podle mne vypadá mudrlandův text vznešeně minimálně na třetí!
Na mě působí takňák kubicky, do krychle.

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

V tom textu je zcela jasný čtvrtý rozměr, který si naprostá většina zdejších kydacích makovic nedokáže ani představit.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

1. Výška
2. tlak
3. teplota
4. rosný bod
No to jó, čtvrtý rozměr - rosný bod si nedokážu představit ani ve snu :-)

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Jak treba mohl vedet musk, ze stredni trida v USA bude potrebovat za dva roky neprustrelnej pickup na elektrinu ve statisicovych poctech ?

Pokud nebyl soucasti nejakeho planu, kde se s obcanskou valkou pocita a masovou vyrobu nizsich neprustrelnych aut pro obsluzne pracovniky neobjednava prediktor v pozadi.
Proste nekdo o planech vi a jiz nekolik let pred valkou se pripravuje, podivejte se treba na 2 svetovou.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

In reply to by Prox (neověřeno)

Trvalý odkaz

tak jak Rotschild věděl o druhé světové a včas prodal svoje majetky na Ostravsku, tak i Musk ví svoje o betelných autech. Momentálně se USA přeformátovávají podobně jak před 30 lety SSSR. Nastává období kdy bude ne silnicích nebezpečno a Musk to ví.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)