Pravidelní čtenáři vědí, že kromě jiných zálib jsem i sběratelem a stavitelem lega. Mám rád modelařinu, ale nejsem dostatečně zručný, abych si postavil skutečný pěkný model čehokoliv a tak to stavím z lega. Snažím se k tomu ale přistupovat stejně svědomitě jako kterýkoliv jiný modelář.

V současné době jsem propadl parním lokomotivám. Mám je rád. Parní lokomotiva je jeden z nejúžasnějších strojů. Všechny ty mechnické vychytávky jsou přímo vidět. Není to někde nějaká schovaná chytrá krabička, ale všechno jsou táhla, ojnice, kliky, čepy, písty a všechno vidíte na první pohled. 

Prakticky neustále jsme bombardováni zaručenými zprávami, jak dobře, ba blahobytně si žili naši předkové v období tzv. první republiky. Navíc jsme zásobováni žebříčky a grafy, které mají vysvětlovat tu jedině správnou pravdu starým, hloupým a škaredým pomatencům, pamatujícím si zkazky svých prarodičů o těžkém životě mezi světovými válkami. Kde je tedy pravda?

Vážným zájemcům o tuto tématiku mohu doporučit ke studiu mimo mnohé jiné i publikaci :

PRŮCHA, Václav a kol. Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992

Ve čtvrtek 25.dubna proběhlo jednání mezi Putinem a Kimem. Putin doputoval do Vladivostoku, Kim zespoda zamířil tamtéž a bez velkých štráfů a afektovaných gest se slezli na půdě Dálněvýchodní univerzity. Srandovní je, že o schůzce se mainstrím zmínil tak nějak bokem a lehce, někdy minulý týden. Žádné bombastické oznámení, žádné sáhodlouhé komentáře, žádné velké ciráty a vykulené oči. Prostě bum ho – slezli se, pokecali, pojedli a popili a probrali zřejmě docela složité záležitosti mezinárodní bezpečnosti v tomhle koutu zeměkoule.

Doufám, že za tuto práci budu oceněn nějakým akademickým titulem na Vysoké škole ekonomie a managementu, díky absolvování jejich kurzu kulturní senzitivity:

https://www.vsem.cz/data/data/vsem-soubory/OPPR/Kurz%20Kulturni%20senzitivity_01_2017.jpg

Náš národ (a ne že ne) má od Husa tak nějak pravdu v krvi. Ne že by u nás nikdo nikdy nelhal nebo že by tu všichni byli pravdomluvní až hanba, to ne, ale snaha dobrat se pravdy, ta je u nás hluboce zakořeněná. Mít pravdu, najít pravdu, slyšet pravdu, bojovat za pravdu. Někdy každý za tu svou, ale boj se vede kvůli PRAVDĚ. 

Včera proběhla na Václaváku dlouho dopředu ohlašovaná demonstrace odpůrců EU, kterou svolala SPD - tedy náš polojaponec Okamura, který se rozhodl, že bude zdejší obyvatelstvo učit vlastenectví. Akce to byla velkolepá, přijelo na ní docela dost zahraničních odpůrců EU, až to vypadalo, že každá země nějakého má. 

Od těch dob, kdy mají hlavní jaderné velmoci kapacity na zničení světa, všechny ostatní jaderné státy mají desítky až stovky hlavic, ba i ta KLDR má zřejmě desítky náloží, od té doby je jakákoliv "normální" válka nemožná. Tečka. 

Ekonom Pavel Kohout kdysi porovnával utopie orwellovskou, kafkovskou a huxleyovskou.

Orwell ji popisuje v románu 1984 , i když tím myslel stalinismus. Hlavní rysy jsou:

- máme neomylného vůdce

- máme jednu ideologii nekompromisně prosazovanou

- ideologie má výrazné symboly

- život většiny obyvatel je rovnostářský, prokolektivní a nucen vládou občanům

- stát vládne ekonomice

- nepohodlní občané jsou ostrakizováni, zavíráni nebo likvidováni - násilí státu vůči občanům je zřejmé

- stát udržuje obyvatelstvo ve strachu z násilí

V prezidentských volbách zvítězil komik Zelenskij naprosto pohodlným až drtivým vítězstvím nad dosavadním prezidentem Porošenkem. U Vlka na Kose jsme si již mohli přečíst první rozbor ukrajinských voleb včetně mnoha zajímavých postřehů. Já si ve stejném čase pokecal s příbuzenstvem rozesetým po ukrajinských rovinách, abych se v tom trochu zorientoval. 

S velkým zájmem jsem si přečetl Vidlákem líčenou story o elektronickém recepisu pořízeném v kompu moderního pána dochtora.

Soudného čtenáře jistě napadne otázka, proč asi tak se zájmem, když se jedná v tomto čase a místě o jev takořka samozřejmý, souhrnně nazývaný slovem digitalizace.