Tak se nám v Praze odehrála demonstrace Milionu chvilek. Na to, jaké je počasí, měla velmi solidní účast. Tolik Ukrajinců jsem na Staromáku neviděl od srpna 1968. Byla to demonstrace proevropská, progrýndýlová, proukrajinská, proválečná… byla to demonstrace za prezidenta, který se ovšem neuráčil přijet z dovolené, aby svoje příznivce podpořil osobně. Musel stačit status na fejsbůku. Mikuláš Minář řekl, že na demonstraci bylo osmdesát až devadesát tisíc lidí a pokud to takhle půjde dál, bude brzy demonstrace na Letné.

Posledních několik dní bylo velmi… jak to kulantní říci… zajímavých. Například jsme se dozvěděli, že pokud vyjednáváte s Hradem, nepíšete si s prezidentem, ale s protokolářem Kolářem. S ním řešíte vládní personálie, s ním řešíte sestavování delegací při NATO, on vám vysvětluje, co si prezident myslí a samotný Petr Pavel pak jen vaše SMSky zveřejní a odjede na dovolenou do Španělska, aby tam jezdil na motorce v bouři a žil v prostém pokojíku v hotelu, který je už rok zavřený.

VBruselu se v posledních dnech děly i jiné věci, než Evropská rada o penězích pro Ukrajinu. Zatímco evrfopská věrchuška seděla ve svých betonových palácích, na ulicích bylo živo. Opět se tam sešli zemědělci takřka z celé Evropy, aby mohutně demonstrovali proti dohodě se zeměmi MERCOSUR a vůbec proti zhoršováním svých podmínek. Demnstrace to byla řádná, byly bitky s policisty, bylo sypání hnoje, metání kejdy i polévání močůvkou, byly traktory s radlicemi, které tlačily policejní zátarasy, hořely pneumatiky, byla řada zatčených… prostě pořádný protest se vším všudy.

Přátelé, dnes, v sobotu 27.9. ve 14.00 se sejdeme na Malostranském náměstí a půjdeme připomenout PePovi, že zdrojem veškeré moci je lid, nikoliv protokolář Kolář, obzvlášť, když blbě žvaní o bývalých amerických kamarádech. A také mu připomeneme, že už zůstal jako kůl v plotě. Ústavní soud si už také zanalyzoval, jak vypadá rozložení moci a usoudil, že Blyštivý Péťa nestojí za záchranu. Hnutí STAN právě trhají mediální hyeny na kusy, ten soud s Dozimetrem je politická poprava, takže Rakušan už raději nechodí mezi lidi ani do televize.

Jak to naše národní obrození vlastně začalo? Inu, první velkou demonstrací na začátku září 2022. Tam jsme si poprvé s plnou vážností uvědomili, že je nás opravdu hodně, že jsme propojeni komunikačními kanály mimo velká mééédia, že jsme schopni si sami udělat propagaci i táhnout za jeden provaz.

Pokud chcete poznat nějaký národ a máte málo času, nechte se pozvat na protivládní demonstraci. Ne takovou, kterou organizují mainstreamová mééédia a liberální spolky, ale takovou, kterou organizuje místní alternativa, které majnstrým nadává do extrémistů. Ideální je, když ta demonstrace bude spojena i s pochodem. Jednak obejdete vládní instituce, zastavíte u památníků národní slávy i národních traumat, prozkoumáte národní letoru… Proto jsem nebyl v Maďarsku na jejich Pride, ani v Srbsku, ale byl jsem v Bulharsku a tam jsem zjistil, že demonstrují ze stejných důvodů jako u nás.

Pamatujete si, jak policie chytla středočeského hejtmana Ratha s krabicí od vína, ve které měl sedm milionů korun? Soud se pak nějakou dobu táhl, pan hejtman skončil v lochu a také v politice… Musíte uznat, že byl docela břídil… Sedm milionů.

Sešli se nám tak „lídři svobodného světa,“ dohodli příměří na Ukrajině, které má začít platit od pondělka 12. května. Všichni byli pro. Starmer byl pro, Macron byl pro, Merz byl pro, Zelenský byl pro i Lipavský byl pro. Ruska se nikdo neptal, nejednal s ním a nedomlouval detaily a jen začali na svých sociálních sítích všichni řvát, že zatímco oni jsou pro mír, Putin chce dál válčit. Mají pravdu předsedové. Rusko totiž není na kolenou, není v izolaci a vyhrává.