Vdnešní době člověk nemá moc důvodů k radosti, ale jedenadvacátý srpen byl tentokrát alespoň na chvíli příjemnou výjimkou. Ono se totiž zase jednou ukázalo, jak vyprázdněný je dnešní režim a jak moc prázdné fráze generuje. Všechny fejsbůky a twittery byly plné především vlastním životopisem našeho PePy, který napsal v roce 1987 a vlastně se ukázalo, že Petr Pavel je první polistopadový prezident, který aktivně vítal sovětské tanky… Tentokrát prostě dělali strategickou komunikaci především dezoláti a náš tzld. Otakar Foltýn si vlastně ani neškrtl.

Tak nám zrádci v poslanecké sněmovně odhlasovali korespondenční volbu. Ta má usnadnit volbu českým občanům žijícím v zahraničí, kterých je asi půl milionu. Doteď jsme měli volební systém, který umožňoval jen malé a marginální volební podvody. S volebními lístky se takřka nedalo manipulovat a do každé volební komise si kterýkoliv volební subjekt mohl nanominovat svého člověka. Vše se sčítalo ručně a pro kontrolu se dá zpětně proklikat do každé volební místnosti a porovnat součty s volebním protokolem vyvěšeným na obecní vývěsce.

Přátelé, myslím, že svému znalému čtenářstvu nemusím vysvětlovat princip atomové bomby. To se vezmou dvě podkritická množství štěpného materiálu, které jsou samy o sobě škodlivé jen maličko, vhodným způsobem se spojí dohromady a výsledkem je výbuch, který dokáže jedním rázem nadělat nedozírné a v mnoha případech i zcela nevratné škody. Proti výbuchu atomovky není obrany. Pokud je správně vyrobena, vhodně umístěna a odpálena, nedá se s tím nic dělat. Výbuch je prostě příliš devastující a má příliš dlouhodobé následky.