Přátelé, konec tohoto pracovního týdne jsem strávil ve velmi milé společnosti jistého majitele pily a zároveň výrobce palubek, trámů, desek a všeho možného řeziva, který je mým dlouholetým čtenářem a když se dozvěděl, že začínáme řešit nákup dřeva pro rekonsturkci sýpky, hned nám nabídl vše potřebné za režijní ceny. Každý den jsem znovu a znovu překvapován, kdo všechno je součástí naší komunity a jak rozmanité mohou být formy podpory.

Přátelé, na fotografii pod článkem uvidíte moji dceru, kterak na sýpce uvolňuje z omítky původní okenní rám, aby špaletu nachystala pro nové okno. Má čerstvě po maturitě, kterou zvládla na samé jedničky a pochvalu od maturitní komise, dostala se na všechny vysoké školy, kam se hlásila… „táto, mám všechno hotové, s čím potřebuješ pomoct? Chci si vyčistit hlavu u normální práce.“ S dnešním textem to nemá téměř žádnou souvislost, jen jsem chtěl projevit svou hrdost i úlevu, že na studijní výsledky mé dcery neměla má činnost minulých let negativní vliv.