Vše důležité bylo už řečeno. Volby prezidenta jsou v plném proudu a dnes večer budeme mít výsledky. Pojďme si tedy ještě zatipovat (a večer pak pokecat o očekávaných či neočekávaných výsledcích.

Tento článek jsem napsal ještě před debatou. Sice se na ní podívám a můžeme o ní podiskutovat, než to půjdeme někomu hodit. Původně jsem už o kandidátech nic napsat nechtěl. Měl jsem připravený jiný článek, ale rád bych se s vámi místo toho podělil ještě o pár postřehů: 

Díval jsem se včera na přímý přenos jednání o důvěře vlády

Andrej Babiš důvěru zatím nemá, schůze sněmovny byla odložena do úterka. Mezitím jedná mandátový a imunitní výbor. Mám takový pocit, že Andy má svůj vrchol už za sebou... Ideální šanci měl teď. Zeman byl na jeho straně, opozice byla rozdrobená a rozhádaná. Bývalí kolegové koaličníci v troskách na prahu vlastních občanských válek. Lepší podmínky už podle mě mít nebude.  

Dnes máme středu, dnes přichází náš nový premiér Andrej Babiš před poslaneckou sněmovnu a bude žádat o důvěru. Pokud ji nedostane, bude z něj premiér v demisi. Jednání se táhla a ve skutečnosti o nich vlastně nic nevíme. Vše se odehrávalo za zavřenými dvěřmi a následná tiskovka byla vždycky velmi rychlá. Kváklo se něco o nepodpoře a šlo se domů. Tu a tam nějaký dočasný stranický lídr prohlásil, že s Andrejem nepůjdou a budou se mu bránit do statků a hrdel. Dneska se ukáže, jak moc vážně to všichni mysleli. 

Na titulek dnešního článku jsem narazil chvíli po vánocích. Ve Vidlákově se našel jakýsi skalní Zemanův odpůrce a podaroval své kamarády plackou na které byl uvedený slogan. Tak jsem to dal do googlu a zjistil jsem, že je to velmi rozšířený slogan, který nabízí prakticky všechny internetové obchody zabývající se podobnou tématikou. Slogan je na plackách, plakátech, peněženkách, vizitkách, batozích, propiskách, klíčenkách, těžítkách, tričkách, dokonce i bryndácích pro děti. 

půjde to přes elektriku...

Včera jsme ve Vidlákově měli výpadek proudu právě v době, kdy obvykle sedím u počítače a datluji poslední úpravy denního článku. Nebyla žádná vichřice, nebyla žádná těžká námraza, Dukovany za kopcem jely na plný výkon, ale stalo se. Můj počítačově geniální bratr zajistil Vidlákovy kydy proti všem druhům hackerských útoků, nemám facebook, ministerstvo pravdy ještě nenašlo moji adresu a ni občanské jméno a tak musela přijít na řadu instance nejvyšší... vypnuli mi proud... Ale dost srandy.

Máme tu konec roku. Rachejtle, petardy, přání... Štěstí a zdraví, úspěch, peníze... Trocha alkoholu, někomu začíná dovolená. Trocha nostalgie po starých časech a snad i nějaká ta naděje a víra v budoucnost. A tak si říkám... jaký asi bude rok 2018? Pojďme si udělat malou předpověď. Jen tak, po Vidlácku bez hlubokých analýz trhu i politiky. Já v článku a vy v diskusi... pojde si říci, jaký by ten příští rok mohl být, měl být a třeba i bude. Tedy: 

Máme konec roku, počasí nestojí za nic, sedí se doma, dlabe se vánoční cukroví, nic se nemusí a nic se nedělá, polehoučku už směřujeme k silvestru a novému roku. Na několik článků to určitě vydá. Dnes bych se chtěl krátce věnovat mým osobním utopiím. 

Poslechl jsem si Zemanův štěpánský projev. Mimochodem, jsme fakt skvělá země, kdy mohu o našem nejvyšším představiteli říci, že je to jen tak... Zeman. Žádný tatíček prezident, ó Velký, Urozený, Pan, nebo jiné oslovení. Prostě jen  Zeman, Klaus, Havel... Snad nám to ještě chvíli vydrží... 

Takže, pustil jsem si jeho projev, byl jsem u monitoru sám, nekoukal jsem se na žádné komentáře, neposlechl jsem si žádné reakce, ještě jsem se ani nepodíval k Vlkovi na Kosu, zkusím to zhodnotit bez jakéhokoli ovlivňování ostatními.

Nejprve chci všem poděkovat za včerejší textovky... Sešlo se jich pár desítek a pro moji ženu to bylo překvapení, které bude vstřebávat ještě několik dní.... .-) Díky všem, co to riskli, věřili mi a napsali. Číslo je z článku už smazané a za pár dní zmizí ze světa. Ještě jednou díky všem. Jste výjimeční čtenáři a každého jednoho z vás si velmi vážím. 

A teď dál...