Koroňáček není rýmička

Autor
Štítky

Chtěl bych se ještě na chvíli vrátit ke grafům, ve kterých se snažím trochu zviditelnit, jak je to se šířením Koroňáku. S Vidlákem jsme si na toto téma vyměnili spoustu myšlenek a mně dlouho nedalo spát, co vlastně může způsobovat takové podobnosti v rychlosti šíření v jednotlivých zemích. Díky tomu se celé stránce s grafy dostalo značného rozšíření a dnes je možné v ní pozorovat křivky mnoha zemí a různě si vizualizovat vzájemné průběhy epidemie. Teprve nedávno jsem ale našel jedno velmi jednoduché vysvětlení, které dokáže vysvětlit všechny jevy, které byly v grafech vidět. Rád bych se s vámi o to vysvětlení podělil.

Pojďme si ale nejprve shrnout, co můžeme z těch grafů všechno vyčíst:

  • Vrchol epidemie nastal snad v celé střední a jižní Evropě prakticky ve stejný čas, nezávisle na tom, jaká ta která země přijala opatření. Tím už jsme se s Vidlákem zabývali v článku Vrchol ve tvaru hýždí.
  • Nejenom, že samotný vrchol epidemie nastává ve stejný čas, ale vůbec celé křivky rychlosti šíření se vzájemně hodně podobají. Zhruba od půlky března je například křivka rychlosti šíření nákazy v ČR až nechutně podobná křivce rychlosti šíření nákazy v Německu. Tím jsem se pro změnu zabýval ve svém článku Koronavirus zabíjí víc než sexismus. To je mimochodem zesílené předchozí tvrzení. Vrchol epidemie totiž nastává přesně tím, že křivka rychlosti šíření protíná osu x (nulu).
  • Od chvíle, kdy nastal onen vrchol ve tvaru hýždí, epidemie snad v celé Evropě ustupuje (snad s výjimkou Anglie, která ale nikdy do Evropy úplně nepatřila), nebo aspoň neroste. Opět, nezáleží vůbec na tom, jaká opatření ta která země zavedla.
  • Přitom křivky zcela zřejmě ukazují, že lidské sociální chování virus samo o sobě nepochybně ovlivňuje. Není jistě zcela zřejmé, které aspekty sociálního chování na Koroňáka vliv mají a které nikoliv, sociální chování jako celek ale šíření viru jistě ovlivňuje. Vidět to jde například na onom pátku 13. března, zatím nejšťastnějším to Koroňákově dni v roce, který jsem v už zmíněném článku dával do souvislosti s MDŽ, které nastalo pět dní před tím. Také zhruba pět dní po Velikonocích, vykazují křivky zřetelné anomálie krátkodobého posílení viru.
  • V posledních dnech, kdy se opatření zcela jistě rozvolňují, zdá se, že rychlost šíření Koroňáku tím není nijak významně ovlivněna. Další dny to jistě ukáží lépe, ale už teď lze říci, že přestože se rozvolňuje, epidemie se zatím pořád nerozbíhá a nerozbíhá. Přitom by se měla rozjet, kdyby epidemii na uzdě držely právě tato opatření.
  • Trend rychlosti šíření Koroňáku vykazuje v celé Evropě zřetelný zlom. Nejprve jakoby rychlost klesala rychleji, poté pomaleji. Zlom nastává někde na začátku dubna.

Z těchto pozorování si dovolím učinit několik závěrů:

  • S největší pravděpodobností vrchol epidemie nenastal promořením (jak jsem se původně domníval), ale tím, že nějaké vnější faktory snížily jeho reprodukční číslo. Kdyby totiž vrchol epidemie měl nastat promořením, znamenalo by to, že vrcholy epidemie by musely v každém ze států nastat jindy. Různě velké obyvatelstvo by způsobilo, že by se epidemie vyčerpala za rozdílný čas. Pokud by vrchol epidemie nastal skutečně promořením, stejné časy vrcholu v různých zemích by znamenaly, že se epidemie musela šířit po celé Evropě nepozorovaně už strašně dlouhou dobu a hranice se uzavřely skutečně až ve chvíli, kdy jsme byli těsně před vrcholem. Úplně vyloučit nelze ani tuto variantu, ale připadá mi docela nepravděpodobná.
  • Pokud vrchol nenastal promořením, znamená to, že populace je stále ještě ke Koroňákovi značně náchylná. Víme, že aspekt sociálního chování Evropanů dohromady s aspektem vnějších vlivů, které lidé přímo neovlivňují (jako například počasí, ale čert ví, co všechno může šíření Koroňáka ovlivňovat) změnily situaci natolik, že se Koroňákovi prostě už zdaleka nedaří tak dobře jako v březnu. Něco Koroňáka oproti březnu drží hodně na uzdě, ale není na první pohled úplně zřejmé, zda je to aspekt sociálního chování Evropanů, nebo zda je to faktor lidmi zcela neovlivňovaný, jako třeba to počasí. Rozhodně ho drží na uzdě něco, co prostupuje celou Evropou.
  • Většina vládami zavedených opatření nemělo na šíření Koroňáku žádný zásadní efekt. Rozhodně můžeme říci, že rychlost epidemie v ČR i v Německu jsou prakticky stejné a to přesto, že zavedená vládní opatření si odpovídají zcela minimálně. Určitě lze prohlásit, že opatření, která zavedla jenom jedna z obou zemí, byla na šíření Koroňáku neúčinná. Roušky vypadají jako přesně takové opatření. Mimochodem, to, že jsou roušky neefektivní epidemiologicky neznamená, že jsou absolutně neúčinné. Jestliže například rouška prodlouží dobu nutnou k infekci z 15 na 30 minut, jistě lze mluvit o tom, že je účinná. Jestliže se ale Koroňák typicky šíří skrze kontakty, kde spolu lidé tráví v práci 8 hodin, bude to prodloužení doby nutné k infekci z 15 na 30 minut úplně na nic.

No a nyní si dovolím vyslovit hypotézu, co přesně způsobuje tyto aspekty. Tou hypotézou je, že v průběhu měsíce března se do velké míry omezily příznakové přenosy.

Pokud totiž někdo dostal na začátku března teplotu a kašel, zvesela se zasmál teorii, že by mohlo jít o koronavirus, druhý den šel do práce a tam kašlal na všechny své kolegy všechny breberky, co se mu držely v plicích až do chvíle, kdy dostal pneumonii. Na začátku března bylo nepředstavitelné, že bych já sám kvůli koronaviru nechodil do práce.  V půlce března jsem měl se svým šéfem dlouhý rozhovor, kde jsem mu musel vysvětlovat, že home office je docela dobrý nápad.  Na konci března už byl šéf s novým stavem věcí zcela smířen a vlastně šťastný, že na home office mu nenakazím další zaměstnance.

Na začátku března si spousta zaměstnanců ani nedokázala představit, že by snad mohli zůstat kvůli rýmičcce s kašlem doma, na konci března už je zaměstnavatelé přemlouvali, aby s rýmičkou do práce fakt nechodili. Inu, Koroňáček není rýmička a označování za ní vskutku nemá rád. Osobně se domnívám, že toto může být to opravdu nejúčinnější opatření, které mohlo šíření Koroňáku zabrzdit. Lidé prostě Koroňák začali brát vážně a přesně to mu brání se dál šířit. Největší problémy s ním pořád mají tam, kde ho brali nebo pořád berou lehkovážně. Přidáme-li k tomu potom ještě možnost, že počasí může ovlivňovat nejenom šíření Koroňáku, ale i to, jak moc se u nakaženého projevují příznaky, může to být dostatečným vysvětlením pro stejné rychlosti šíření v ČR i v Německu, včetně oscilací, které si také v obou zemích odpovídají. Zřetelný zlom v trendu poklesu šíření Koroňáku by potom odpovídal tomu, že už jsme se dostali na mez, kdy k příznakovému šíření prakticky nedochází, a epidemii dále drží pouze zcela bezpříznakové šíření. Byla by to vlastně dobrá zpráva, neboť by to znamenalo, že bezpříznakové šíření nestačí viru k tomu, aby nás všechny promořil. Zřejmě tech bezpříznakových není zase tak moc.  K tomu, abychom se epidemie zbavili by pak stačilo, abychom dále brali vir stejně vážně a neignorovali příznaky lehkých respiračních infekcí.

Pokud mám pravdu, tak se otevřením restaurací a divadel nic moc nestane a vše zůstane pod kontrolou. Obejdeme se bez roušek i bez drakonických opatření, pokud nebudeme chodit mezi lidi s teplotou a chřipkovými příznaky.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4 (57 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Těch vlivů šíření koronaviru bude více:
1. Doprava a karanténa - koronavirus se šíří s prachem, asi na něm doletí dál. V momentě, kdy zůstali všichni doma, omezila se doprava, ale i tvorba nebo víření prachu.
2. Počasí - chřipka taky vymizí s nástupem teplejšího počasí, aby se nové kmeny objevily na podzim. Může to mít koronavirus podobně?
3. Mutace viru - virus sám mutuje a možná se tím zeslabuje nebo se zhoršují podmínky pro jeho přenos

Nelze říci, co přesně v opatřeních zabralo, ale máme asi nejméně mrtvých v přepočtu na obyvatele v Evropě. Navíc rozhodovat se musí na jeden pokus zcela bez informací a jen na základě odhadů. Prostě jsme měli jen jednu šanci zavést nějaká opatření. Byla moc? Rozhodně lepší než málo. Lidské životy za to stojí.

Průměrný počet slepic: 4.9 (27 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

něco stojí, to si myslí akorát staří, hnusní a úplně blbí dědci a báby.
My - mladí, chytří a krásní sedmapadesátipohlavní soudruzi dobře víme, že takový koroňák je nutné nejlépe rozběhat.

Btw. dal jsem vám pět kur, bo víc nejde.

Druhá btw. - přál bych vám mít doma Starou Jahodu. Ta je úplně nepříčetná, že už víc, jak měsíc nemůže řvát po nevychovaných hajzlech, které bych já osobně řezal jak žito od rána do večera.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Děkuji za slepice. Starou Jahodu bych doma mít měsíc nechtěl. Jestli jí totiž chybí řvaní po spratcích, je jen otázkou času, kdy se potrénuje na blízkém okolí. V takovém případě pomůže větší než malé množství kvitu (Jahodě či sobě, popř.rovnou oběma) nebo předstírat ohluchnutí. Další možností je polibek rovnou na ústa. Poslední záchranou je věta: "Ty se chceš hádat? Já se hádat nechci!" a pak rychle zmizet. :-)
Koronavirus napadá i ty mladé, krásné, zdravé a úspěšné, ale především ty s nějakým zdravotním problémem typu srdce, obezita, cukrovka, plíce. Můžeme jen doufat, že časem přirozenou mutací virus oslabí. Dodržování dvoumetrového odstupu pomůže. V Číně si už dětičky vyrábí klobouky s metrovým okrajem, aby si udržely odstup. https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/cinske-deti-si-vyrobily-metrove-k… Místo roušek nám proti koronaviru tedy pomůže ještě povinné nošení sombrera grande. Metrového jako zde https://www.pinterest.dk/pin/308074430732252341/
Přeji všem hodně zdraví a šťastné přežití koroňáka.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Odstěhujte ji někam do paneláku. Vedle rodiny s osmi dětma. Bude mít záminku několikrát do hodiny.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

stačí se podívat k sousedům a zjistíme, že nemáme. Obdivuji lidi, kteří napíši nesmysl i když by se velmi jednoduše mohli o skutečnosti přesvědčit.

Průměrný počet slepic: 2.3 (6 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

na 1M obyvatel. Jenom nevím, jestli mají stejnou metodiku nebo jestli všechny našli. Maďaři to samé.
U Poláků to je jiné - ti vykazují vysokou afinitu k Západu.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

K těm vlivům na šíření koronaviru:

1. Pořád platí, že nejlépe se Koroňák šíří v interiérech. Nechce se mi věřit, že doprava někde venku bude mít tak dramatický vliv na prašnost ve vnitřních prostorách, aby to Koroňákovi úplně změnilo pravidla hry. Navíc to omezení dopravy bylo spíše jednorázové opatření (i když zásadní). V datech jde vidět velmi pozvolný přechod. Jako, jistě to úplně vyloučit nelze, ale moc se mi to nezdá. Zdrojů prašnosti je všude spousta, že by ale pro Koroňáka byl podstatný a nenahraditelný právě ten prach z dopravy?

2. Ano, počasí je velkým kandidátem na ovlivnění šíření Koroňáka. Určitě na něj má nezanedbatelný vliv (sám bych ho připisoval jako původce těch drobných oscilací v křivce rychlosti šíření), ale nejeví se mi, že je tím absolutně nejpodstatnějším faktorem. Ten musí být v něčem jiném. A jeví se mi, že to musí být v něčem, co ovlivňuje sociální chování lidí. Zároveň to ale musí být něco, co sociální chování lidí napříč celou Evropou ovlivňuje stejně. Roušky, jakožto český unikát to prostě být nemohl. To bychom jej v křivce měli jenom my a nikdo jiný. Přístup lidí ke své vlastní "rýmičcce" mi připadá jako vhodný kandidát. Jistě, není to důkaz, že zrovna tohle je tím "opatřením", které zabralo. Poskytuje ale velmi jednoduché vysvětlení všech jevů. Navíc je zřejmé, že takovéhle opatření nějaký vliv mít musí. Není tedy otázkou, jestli má vliv, ale jenom otázkou jak velký má vliv.

3. Mutace bych do toho moc netahal. Jistě nám mohou mutace připravit ještě nejedno velmi nepříjemné překvapení, v tuto chvíli lze ale mutace chápat jako prostou adaptaci viru na drobné změny v prostředí. Když se nám uzavřely hranice, muselo by to v každé zemi mutovat samostatně. Kdyby mutace měla být tím klíčovým faktorem, tak by to muselo mutovat synchronně napříč celou Evropou. To by bylo hodně divné.

Mimochodem, pokud je to skutečně tak, že jsme nedosáhli promoření, pak počítat mrtvé na počet obyvatel nedává moc smysl. Je totiž zcela logické, že čím víc se to rozjede, tím více bude mrtvých na obyvatele. A je nepochybné, že v různých zemích se to rozjelo různě. I ti Němci mají úplně jiné počty nakažených, než my. Ten důvod, proč mají oni více nakažených, než my, je ale v tom, že se jim to prostě spustilo dřív, než u nás. Ne proto, že my bychom udělali nějaké závratné epidemiologické opatření. Když se u nás objevily první případy, vycházelo prostě na každý český případ cca 20 - 30 případů německých. Od té chvíle už to ale jelo v obou zemích velmi podobným tempem. A až pak Koroňáka v obou zemích (vlastně ve skoro celé Evropě) současně přiškrtil nějaký ne zcela zřejmý faktor, který v průběhu celého března postupně sílil a sílil.

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Proč neotestovali všechny žáky na koronavirus před nástupem do školy.to je nenapadá ,že nárust nakaženžch je největší a zvyšuje se od začátku školního roku tj. od 1.9.2020.To nikoho nenapadlo?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Je možné, že koronáč narazil na hranice svého růstu. Prostě v některých lidech se mu daří, tak, že se množí a v některých lidech je buď promptně zlikvidován imunitním systémem nebo stopově přetrvává(skrývá se), ale není schopen se množit. Přičemž vůbec po sobě nezanechá v takovém případě stopy. Test vyjde negativně.
Znám několik případů ze svého okolí, kteří byli lyžovat přímo v ohnisku Išglu a nic. Karanténa, následné testy ve fakultce a nic. Ani stopy po kontaktu s koronáčem.
Druhý příklad školní zájezd z F-M do Itálie. Většina účastníků byli učitelé. Ze skupiny 40 lidí chytili virus jen dva a to ještě v lehčí formě. Testovali všechny a zase nic. Přesto uvrhli celou školu do spřísněné karantény.
Poslední případ ze Zlínska. Celé osazenstvo obchodu mělo koronáč, ale prakticky nikoho nenakazili. Vysvětluje se to tím, že nikdo se obchodě nezdržel déle než 15 min. Nevím. Na takové chování viru, jak správně upozorňuje Ládík, je snad nemožné nastavit matematický model. Proto epidemiologové mlčí nebo se nijak moc nevyjadřují.

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

Pokud Koroňák narazil na hranice svého růstu, pak to není ničím jiným, než promořením. Že ne všichni jsou k nějaké nemoci náchylní, to je základní epidemiologický postulát, o kterém asi netřeba diskutovat. Nevysvětluje to ale, proč vrchol nastal ve všech státech stejně. Kdyby totiž vrchol nastal z důvodu, že Koroňák narazil na hranice svého růstu, nastal by v různě velkých zemích v různém čase. A je přitom úplně jedno, jaké procento lidí je vlastně k nemoci náchylných. Různě velká společnost se prostě vyčerpá za různou dobu. Představa, že zrovna se to náhodou všude povedlo tak, že epidemie se rozjela v různých zemích ten správný počet dní zpátky, aby se vrcholy potkaly prakticky ve stejný den, takové vysvětlení prostě neberu.

Já osobně také moc nevěřím epidemiologickým modelům. Zejména proto, že v nich vidím velmi hluboké nedostatky, které nejde moc odstranit ani v sebesofistikovanějším modelu, protože vycházejí už ze samotného principu věci. (to by skoro možná někdy stálo za samostatný článek). Každý model je nutně nedokonalý, některé modely jsou ale natolik neprůstřelné, že se jimi má smysl zabývat i přes tu nedokonalost. Já například pracuji s velmi jednoduchým modelem:

  • Infekce se šíří skrze kontakt s nakaženým jedincem.
  • Infikovaný jedinec je po nějakou dobu (individuálně danou) nakažlivý, poté jeho imunitní systém infekci porazí a jedinec přestává být nakažený. (nebo zemře) Doba nemoci a infekční pozitivity si vůbec nemusí odpovídat. Každý jedinec může infikovat ostatní jedince s různou mírou pravděpodobnosti.
  • Imunita vůči infekci se může různým způsobem vyvíjet Tj. lze připustit situaci, že i pro prodělání infekce se může člověk znovu nakazit. Někteří jedinci mohou mít trvalou imunitu i před proděláním infekce, jiní jí nemusí mít ani po jejím prodělání.

Přestože toto jsou zcela základní postuláty, lze z nich matematicky odvodit celá pravidla exponenciálního šíření. Na exponenciální šíření nemoci prostě není potřeba žádné překotné epidemiologické znalosti. To vyplývá čistě logicky už jenom z těchto velmi triviálních epidemiologických předpokladů. Pochopit exponenciální šíření tak není epidemiologický problém, ale problém čistě matematický.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Tak jako preslechteny laboratorni potkan, ktery neni schopen prezit (repodukovat se) v realne mestske kanalizaci v konkurenci domacich potkanu, stejne tak se muze chovat umele vyslechteny koronavirus.
Sona Pekova, rikala neco v tom smyslu, ze koronavirus ma velke svaly, ale rychle chcipne.
https://echo24.cz/a/SQcX2/koronavirus-je-umely-soudi-biolozka-pekova-kt…

Aneb, jak rika prosty lid: "Znate nejaky cinsky vyrobek, ktery vydrzi dele nez tri mesice" ... ???

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Nejsem biolog, ale je znám nějaký "přešlechtěný" živočich, který by se reprodukoval velmi dobře ale v dalších generacích by mu to šlo hůře a hůře až by v jisté generaci zcela vyhynul? To by totiž byla přesně analogie našeho Koroňáku.  On není, jako ten laboratorní potkan, kterému se v reálných podmínkách nedaří. On je jako laboratorní potkan, kterému se naopak v reálném kanále velmi dobře daří, ba dokonce vytlačuje svojí konkurenci, ale po určité době ho to přestává bavit a dobyté území dobrovolně opouští. V tu chvíli to spíš vypadá, že se tomu potkanovi nějak mění životní podmínky, než že by byl chcípákem už od začátku.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Kdy srovnam "vykon" koronaviru napriklad s "vykonem" chripky, tak chripka v tom nasem realnem kanale vitezi na plne care.
Ale uznavam, ze z jistych, mne neznamych duvodu, ma koronavirus dokonale PR, takze se muze jevit, ze koronavirus je nejvetsi zdravotni nebezpeci, ktere nas mohlo potkat.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Pravděpodobně za tím chováním viru bude nějaká chyba při replikaci virové RNA. Dr.Peková tvrdí, že ve "velínu" viru je neobvyklý nepořádek. Proto je skutečně možné, že počet bezchybných replikací viru je konečný, a posléze virulentnost klesá,pokud dokonce nezanikne schopnost replikace.Tím může být vysvětlena ta společná křivka ve všech sledovaných zemích.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

RNA ovšem není nic jiného, jež jakýsi "recept na vir". Vir pak není nic jiného, než dobře uzpůsobená schránka, ve které se ten recept přenáší. Vir pronikne do buňky, tam vypustí ten "recept" a buňka podle něho začne vyrábět tisíce nových schránek na recept. Buňka samotná ovšem neumí ten RNA recept kopírovat, na to potřebuje enzym, písaře, který ten recept kopíruje do všech budoucích kopií viru. Ví se, že ten enzym je poměrně chybový a dost často tedy produkuje "zmetkové" recepty, které pak už nejsou schopny se dále rozmnožovat (nepletu-li se, pak právě Remdesivir cílí na to, aby byl ten písařský enzym ještě více chybový než obvykle). Nicméně, občas se mu podaří zkopírovat recept bez chyby. Pokud se mu ale byť jenom občas podaří udělat bezchybnou kopii, pak už počet bezchybných replikací nemůže být vždy konečný. Ano, budou tam vždy nějaké "konečné rodové linie", ale některé rodové linie viru prostě půjdou dál a dál. Virus by tak mohl být celkově konečný pouze za předpokladu, že by do kopií RNA zanášel nějakou systematickou chybu, která by jeho vlastnosti pořád zhoršovala. Například, každá kopie receptu by byla o písmenko kratší než originál. Strašně bych se divil, kdyby takovou systematickou chybu ještě nikdo z molekulárních biologů neobjevil. A pokud se byť jenom občas podaří kopírovacímu enzymu udělat bezchybnou kopii, pak se evoluce postará o to, aby přesně to byla ta linie, po které to poběží dále, až do teoretického nekonečna.

Z vyjádření doktorky Pekové mi spíš plyne, že ta hlavní část informace je podezřele zpřeházená oproti tomu, co je u podobných virů obvyklé. Možná to může signalizovat i to, že virus někdo až příliš zahříval nad kahánkem v laboratoři, ale také to může znamenat, že prostě se tu a tam stane v přírodě nějaká dramatičtější mutace, než je obvyklé. Ze zkušenosti víme, že takováto úspěšná mutace může nastat tak jednou za 100 let. Trochu bych pochyboval, že paní doktorka Peková má hluboké zkušenosti i s takovýmito velmi zřídka se objevujícími mutacemi. Vůbec pochybuji, že by kdokoliv na světě měl tu možnost takovou mutaci v laboratoři zkoumat.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Naprostý souhlas až na pasáž o bezchybné replikace. Právě příroda je taková, že bezchybná replikace jen málokdy existuje. A právě ta konečná rodová linie, v případě bezchybné replikace, může být neškodná. Otázka, kterou prověřuje evoluce je, zda nový živočich, v našem případě vir, rozuměj sestava sekvencí RNA zabalená v buněčné stěně z buňky, kde k replikaci došlo, je dostatečně životaschopná. Ani jednovaječná dvojčata nemají např. stejné otisky prstů. Je to jenom o náhodě, jestli se vejdu do mantinelů, určených přírodou. Ale v našem případě nemá cenu z toho dělat vědu, když o tom v podstatě nic nevíme.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pokud by došlo vždy k bezchybné replikaci,pak je zde stále stejná rodová linie, v našem případě zabijáka.Ale vycházím z toho, že určitě jednou k chybě dojde, protože statistika, a potom nastává jiný případ viru..

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Dovolím si tvrdit, že k bezchybné replikaci dochází kvantitativně spíše méně často. Většina vyprodukovaných virových částic budou zmetky neschopné další reprodukce. Ale v té kvantitě se jich tam vždycky najde dost na to, aby po průchodu buňkou bylo těch bezchybných kopií vždycky víc než jedna.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Na konspiračních teoriích je fajn, že si díky jejich existenci mohou někteří lidé skutečně dělat co chcou. A já na svém oblíbeném místě taky jednu vymyslel.

Na počátku byla vzpomínka na myšlenku nějakého inteligentního antiekoteroristy, že příroda vytvořila člověka, aby vyrobil plasty, protože ona sama to neumí. A já doplňuji, že, protože jsme úkol splnili, naše existence je tudíž již zbytečná. Strategickým úkolem přírody je tedy lidi odstranit. Ne všechny, ale jen ty největší blbce (a že nás je takových většina) a pár inteligentních a zručných zachovat pro případ, že by příroda potřebovala ještě cosik, co sama nezvládne. Sakra, komu by se chtělo čekat zase miliony let, než se vyvine něco použitelného.
Přírodu čeká těžký úkol - jak odlišit ty, které je potřeba zachovat, od biologického balastu. Vždyť lidi jsou tak pitomí, že neexistuje ani jedno měřítko pro nalezení těch potřebných - vzdělání, IQ, tituly, peníze, společenské postavení, ... nic, nic, nic. Na lidi se fakt nedá spolehnout.
Je potřeba vymyslet něco jiného, něco chytřejšího, něco dokonalejšího ... jo, a už ho máme - ježatou kuličku. Má sice mozek o něco málo menší než je skutečně funkční část toho lidského, ale členové skupiny spolupracujou, předávají si zkušenosti a podporují se navzájem.

A teď taktický plán:
1. fáze - Dělostřelecká příprava (to sousloví miluju, protože přesně charakterizuje spoustu lidského - v našem případě virového - jednání) "CHAOS". Podcenění, vyděšení, nikdo nic neví (objektivně), skoro všichni všechno ví (subjektivně), ale nejdůležitější je skupina, která i subjektivně nic neví. Cíle je dosaženo - každý jedinec si svůj přístup k viru musí zvolit sám a to na základě svojí inteligence.
2. fáze - Ukolébaní "NÁZOROVÉ UTVRZENÍ". Lidé "zvítězili". Prodělané očkování odsálo jejich peníze, oslabilo jejich imunitu a zvýšilo sebevědomí. Bohatí jsou bohatší, chudí chudší a nenávist a neschopnost je stále silnější.
3. fáze - Nová vlna "KONEČNÉ ŘEŠENÍ". Vir je přezbrojen a zahajuje útok. Většina lidí spoléhá na předchozí průběh infekce a na své názorové vůdce. Jsou ještě méně připraveni než poprvé, vzrůstá sociální napětí a vítězí fanatismus. Pevnonázorové skupiny se rvou mezi sebou a virus svobodně kosí všechny, kdo jsou na ráně. A nemusí se obávat, že by omylem zlikvidoval některého z užitečných, protože ti se rvaček neúčastní a připravují se v ústraní na život.
4. fáze - viz. Globus "A TEĎ JE SVĚT UŽ ZASE V POŘÁDKU"

PS: každou teorii (i tu konspirační) je potřeba ověřit experimentem - takže uvidíme.

Průměrný počet slepic: 4.2 (9 hlasů)

3,14-čovin vám jde přece jen o něco líp, než snaha o vypíchnutí vlastního oka posuvným měřítkem.
Čistě důvěrně - nemyslím, že byste napsal něco zásadně chybného.
A pokud by to stará, hloupá a škaredá příroda nedávala, soudruzi z Emeryky časem zase určo něco vyout-sourcujou...
... třeba do Yndyje, tam taky lidí, jako sraček...

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

Ale jen, když jsem mezi kámošema.
A s tím juesej jsem to chtěl napsat do péeska, ale konspirovat s přírodou je pro mne zábavnější než s lidima.
PS: nejbližší rozměr je 8x16x5 NBR80 rubena, jen si nejsem jistý odolností na brzdovku.

Zatím bez slepic

Člověk je součástí přírody (a kdo ne, ať tejden nejí nebo 5 minut nedýchá a pak o tom přijde povyprávět).

Všichni tvorové ovlivňují okolní přírodu v rámci svých možností.

Třeba vzduch. Tolik kyslíku tam na původní Zemi přeci nebylo. Dýcháme kdysi toxický odpad metabolismu dávných bakterií.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

To prolítl nad Evropou železný orel a bylo zle.
Kdo zrovna byl venku,tak to chytil,zrovna ti lyžaři nejvíc.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Mi ty Masterovy teorie furt ňák nevoní. Je fakt zajímavé, že šíření u nás a v Německu se tak rýmuje, čert ví, čím to je a jestli to vůbec někdy někdo zjistí. Ale nezdá se mi to hodnocení opatření, já se držím pravidla - důležitý je jenom výsledek. A výsledek je pro mě graf mrtvých na milion, tam jsme hodně dole a to ještě zahrnujeme mezi mrtvé každého, u koho najdou vir na palci u nohy, narozdíl od jiných zemí. Tedy zajímavý by pro mě bylo porovnání po zemích, kde by byly počty na milion doplněné o popis opatření a ještě čas zavedení opatření. Ale to je při současné informovanosti, či spíše informačním šeru o situaci v jiných zemích asi nereálné.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

masterových snah o předání nějakých vědomostí této bandě blbců (banda blbců jsou Targus a jemu podobní poznávači písmenek na Kydech) je
NAPROSTÁ nesouměřitelnost provedených opatření, resp. správný popis jejich účinnosti, protože neznáme jejich efektivitu v každém jednom státě.

Aby mi rozuměli i blbci.
Dva státy přijmou opatření, že se zavřou obchody.
V jednom státě to vezmou lidé za své a hezky od podlahy. Kromě nákupu bufetu nikdo nikam nepoleze.
V druhém státě sice obchody zavřou, ale lidi to budou mít na háku a polezou na jiná místa, kde budou v těsném kontaktu. třeba do hspod, kde se každý pátek ožerou a následně olížou, anebo i to další.

Totéž užívání roušek. Abychom to mohli nějak poměřovat, museli by mít všichni úplně stejné respirátory, mít naprosto stejně precizně vypracované manuály k jejich užívání a stoprocentní vymahatelnost povinnosti jejich SPRÁVNÉHO užívání.

Pokud toho nedocílíme, bude vždy masterovo práce pouze přesným souhrnem nepřesných dat.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Ta nesouměřitelnost opatření je ale přesně problém, na který upozorňuji. ČR zavedlo nějaká opatření. Německo zavedla jiná opatření. Češi vzali ta opatření za své hezky po česku. Němci ta svoje zase po německu. Výsledkem musí být úplně jiné sociální chování Čechů oproti Němcům. A ono se to oběma státům vyvíjí stejně??? Na to je jediné možné vysvětlení: Ta opravdu účinná opatření se musela v obou státech vyvíjet ruku v ruce. Jak je to ale možné, když oba státy v podstatě nekoordinovaly?

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Vysvětlení podobného průběhu v ČR a SRN není složité. První nakažení z obou zemí se nakazili ve stejném ohnisku na lyžovačce v rakouském Ischglu v baru Kitzloch. Spousta lidí na jednom prostoru, a pak stačil jeden nakažený. https://www.kurzy.cz/zpravy/536384-ohnisko-nakazy-z-baru-kitzloch-v-rak… Islandští nakažení se nakazili právě tam.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jenže tu je pořád možnost, že ty zprávy, že první nakažení n Německu byli už někde v listopadu 2019, jsou pravdivé.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Pokud se nakazili v listopadu 2019, jsou ohnisko a průběh koronaviru neznámé. A všechny křivky na nic. Ale vycházel jsem z údajů z Islandu. Tolik zase necestují a docela dobře identifikovali první nakažené. Současně s nimi v tom baru byli i Němci a zřejmě i nějací Češi.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Počet mrtvých na milion není zas tak zajímavé měřítko. Zejména nevypovídá vůbec nic o tom, co opravdu daný stát pro epidemii udělal. Podívejte:

  • Česká republika: Na začátku března nějaký počet nakažených. Řekněme, že n. Pak se nákaza nějak šíří společností, dneska jsme ve stavu, kdy se nakazilo nějaké množství lidí, řekněme, že N. Jisté procento S z nich zemřelo. Celkem tedy zemřelo SN lidí.
  • Německo: Na začátku března má 30n nakažených. Nákaza se šíří společností úplně stejně rychle, takže na konci máme 30N nakažených. Opět jich stejné procento S zemře. Máme tedy 30SN mrtvých.

Německo má ovšem 8 krát víc obyvatel než ČR. Takže Německo bude mít 30/8 = 3.7 krát horší úmrtnost než my. Přitom Německo udělalo všechno úplně stejně, jako ČR, jenom holt na začátku března měli 30 krát víc nakažených než my. To je jediný faktor, který jim to zhoršil. Nezhoršilo jim to to, že udělali horší opatření, než my, zhoršila jim to jenom rozdílná startovní pozice. Počet mrtvých na milion obyvatel není dobré měřítko toho, jak to ve kterém státě dobře zvládli. Počet mrtvých na milion totiž velmi významně závisí i na té startovní pozici.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

A co když jsme měli různou startovací pozici už na začátku co se celkové imunity týká? Myslím tím zmiňované povinné očkování populace proti TBC do roku 2010 u nás a v SRN nikoliv, které podle některých názorů význam může mít.
Na podporu tohoto názoru se také uvádí Španělsko vs. Portugalsko jako sousední státy stejně jako my a SRN.
V Portugalsku se povinně očkuje dodnes ve Španělsku povinně nikdy.
K dnešnímu dni:
Španělsko poč. případů 236.899/počet mrtvých 24.175
Portugalsko 24.505/973

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Němci mají skutečně trochu vyšší smrtnost než my, ale to už je na složitější analýzu, co to vlastně znamená. Německá smrtnost je teď zhruba 4%, česká je asi 3%. To ale může také znamenat, že mezi Němci a Čechy může být prostě rozdíl v úspěšnosti dohledání nakažených. Jestliže by například Němci dohledali řekněme (náhodně střílím) 60% nakažených, zatímco Češi by zvládli dohledat 80% nakažených, znamenalo by to ve skutečnosti stejnou smrtnost. Smrtnost Portugalska je taktéž na podobné úrovni. Mnohem vyšší smrtnost ve Španělsku bych spíše vysvětloval opravdu tím, že při epidemii tak velkých rozměrů je dohledávka nakažených mnohem méně efektivní. Prostě: Lze to vysvětlit tím, že zatímco ve Španělsku se testují v zásadě jenom závažné případy, v Portugalsku zvládají ještě dělat mnohem širší testování. Při tomto vysvětlení by platilo, že naše testování je na tom lépe, než testování německé. Ale faktorů ovlivňujících smrtnost může být ve skutečnosti mnohem více.

A mimochodem, úspěšnost dohledání nakažených nesouvisí přímo s počtem testů, jakkoliv asi platí, že vyšší počet testů znamená za stejných podmínek lepší úspěšnost. Zde ale zcela zásadně převládá kvalita nad kvantitou. Mnohem důležitější, než kolik se udělá testů je, jak jsou nastavené podmínky, aby někdo vůbec testy podstoupil.

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Údaje o počtu nakažených, respektive o nově zjištěných, považuji za nejvíc nepřesný ze všech, které se sledují.
Na začátku testování se testovali pouze lidé s teplotou nad 38,5 kteří se vrátili z vyjmenovaných konkrétních zemí. Nikoho jiného neotestovali, vím to naprosto jistě. Den před uzavřením škol (10. března) poslala učitelka mou vnučku ze školy domů, že ji bolí hlava a břicho. Později odpoledne měla teplotu 39,5. Její rodiče nažhavili telefon a výsledkem bylo, že s ní mají jít na dětskou pohotovost. Hlavní otázkou všech bylo, zda byla v zahraničí. Na pohotovosti ji prohlédli a doporučili léky na snižování teploty, nic víc.
Skutečnost, že to bylo několik dní po skončení prázdnin pro její obvod a nějaké děti ze třídy určitě v zahraničí lyžovat byly, nebyla brána v potaz, ani se na to nikdo neptal.
Kritéria pro určení, kdo bude otestován, se dále měnily.
Později začali testovat lidi s teplotou nad 38,5 co nebyli v zahraničí, ještě později i lidi s mírně zvýšenou teplotou.
Pokud se průběžně mění kritéria kdo bude otestován a kdo ne, nemůže být výsledek plně vypovídající.
Chápu, že to jinak dělat nešlo, protože laboratorní kapacity nebyly k dispozici, ale výsledky je potřeba brát s rezervou.
Další nepřesností je rozdíl mezi dobou odběru vzorku a zjištěním výsledku a jeho zaevidováním do systému. Už vlastní průběh testu v laboratoři trvá několik hodin. K tomu je potřeba přičíst dobu shromažďování vzorků a dopravu do laboratoře. S každým jednotlivým vzorkem se do laboratoře určitě nejelo. Následoval čas čekání vzorku ve frontě v laboratoři, který byl rozdílný. Teoreticky by výsledek testu mohl být znám do druhého dne, prakticky byli lidé se svým výsledkem seznámeni někdy i po týdnu. V systému mohl být záznam o den či dva dřív, než byla kapacita lidem zavolat, ale i tak uběhl mezi odběrem vzorku a zaevidováním výsledku rozdílný čas mezi 1 a možná až 5 dny.
Proto stále považuji za nejvíc vypovídající to, kolika lidem je tak moc zle, že musí být přijati do nemocnice a kolika lidem je k přežití potřeba dopomoct přístroji. I když i to má svoje slabiny. Je to ovlivněno tím, zda se vir dostal mezi ty slabší.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

Osobně to chápu tak, že tento faktor může vysvětlovat různé kolísání křivek na začátku března, kdy ČR ještě Německo kdoví jak moc nekopíruje. České testování totiž tehdy opravdu bylo na velmi tristní úrovni. Už ale v půlce března se to testování hodně posunulo a svědectvím o tom je i to, že to najednou začalo kopírovat německou křivku. Takže ano, data ze začátku března mají ještě omezenou vypovídací hodnotu, ta je ale zcela evidentně den ode dne lepší a už tak od půlky března to vypadá, že se tomu dá i věřit. Ani tak ale data ze začátku března nevypadají jako absolutní hausnumera. Dívat se na ně ale s opatrností jistě není od věci.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Tady je matematický model IT specialisty opravdu k ničemu - toto není záležitost buď a nebo čili 1 nebo 0 ale systém se spoustou podsystémů na různých úrovních - to dešifrovat je na dýl a je otázka jestli to 100% vůbec je zvládnutelné. V té souvislosti tvrdit že náhubky jsou blbost je totální blbost. Proto taky epidemiologové pokud netlačí něčí vozíček (za peníze v Praze dům) jsou tak nesdílní.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Systémy se spoustou podsystémů já mám obzvláště rád. A krásné na nich je zejména to, že se do nich prakticky nedá proniknout analyticky. Na ně se musí od lesa. No a zde je situace jednoduchá: Nemohu sice analyticky zkoumat komplexní systém Německo a nemohu analyticky zkoumat komplexní systém Česká republika, ale mohu porovnat, jak se vzájemně oběma dvěma daří. A když vidím, že se oběma daří stejně, lze usoudit, že to, v čem se oba komplexní systémy liší, nemá na vývoj žádný zvláštní vliv. Roušky patří přesně k tomu, v čem se oba systémy liší.

Ale jak už jsem psal: Význam roušek z epidemiologického pohledu je úplně jiná věc, než jejich význam pro individuální ochranu. Rouška může být individuálně účinná a přitom přesto epidemiologicky nevýznamná. Význam roušky je totiž zcela zřejmě v tom, že prodlužuje nutný čas k přenosu infekce. Pokud se ale Koroňák bude šířit skrze kontakty, které trvají výrazně déle, než je ten rouškou prodloužený čas, epidemiologicky se neprojeví. Epidemiologicky by se to projevilo pouze v případě, že by se ve společnosti masově odehrávaly kontakty s délkou přesně okolo času nutného k přenosu. (V médiích se mluvilo o 15 minutách, ale může to být úplně jiná hodnota. Zatím na ní asi existují pouze velmi hrubé odhady.)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Tohle je další upozornění na naprosto bizardní a pokrytecký směr rozhodování dnešní "zelené" EU. Tentokrát od Kechlibara.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/svet-nic-neni-zadarmo.A2004…
Ekologicky přes různé ekonomické a byrokratické malusy vytěsňujeme z EU výrobu do zemí, kde s tím nemají problém. Jak takový přístup v globálu ekologický, je každému jasné.
Odpady likvidujeme tak, že je vyvezeme. Dostaneme certifikát, o jejich ekologické likvidaci. Ha, ha, ha.
Míra pokrytectví překračuje všechny meze.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Když už jsme u toho, nechcete si koupit prima hvězdu, s certifikátem, když si koupíte dvě, tak vám dám slevu. :-)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Když už jsme u toho, nechcete si koupit prima hvězdu, s certifikátem, když si koupíte dvě, tak vám dám slevu. :-)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

K šíření korónavírusu.
Kromě Masterem zmíněné změně chování při "chřipce" se muselo stát ještě něco dalšího.
Když vezmu to, co se dělo před velikonoci, nacpaná nákupní střediska, zahradnictví, tak si myslím, že by se to muselo optikou březnového vývoje jednoznačně po 10-14 dnech projevit. Neprojevilo. Proč?

Objevili se nárůsty na Domažlicku a Klatovsku. Pendleři. Proč pendleři, když v Německu je to se šířením korónavírusu +- stejné?

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Já si myslím, že Velikonoce se v grafu i projevily. Projevily se ale jednoráznovým poskokem a nikoliv trvalým zhoršením stavu. Z toho vyplývá, že epidemiologicky mělo asi mnohem větší význam to, že se lidé o Velikonocích vzájemně ponavštěvovali, než to, že všichni utíkali nakupovat do Hornbachu. Koroňák prostě asi hobby markety nemá moc rád. Důležité je: Ne vždy, když je někdo blízko nakaženému, dojde automaticky k infekci. Ten proces je mnohem složitější a nikdo mu asi moc nerozumí. Jistě existují kontakty, které jsou pro přenos infekce vysoce rizikové a existují i kontakty, které prakticky rizikové nejsou. Vypadá to, že nakupování nepatří k těm rizikovým kontaktům.

A abych byl úplný - samozřejmě rizikovost kontaktů se z různých důvodů může v čase i měnit z různých důvodů. Nakupování na jaře může být nerizikové, protože kapénky rychle schnou, zatímco nakupování v zimě může být o dost rizikovější, protože kapénkám přeje. Nevím. Je rozhodně spoustu představitelných faktorů, které to mohou ovlivnit. Rozhodně ale není to nakupování rizikové samo o sobě. Kdyby bylo, už by se nám to dávno rozjelo.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Ještě podobnější průběh má ČR - Island. Myslím, že do hry vstupují velká čísla a statistika - podobné křivky mají podobné derivace. Jinak co máme stejné s Německem - zastavení výroby v koncernu WW.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Ano, podobné křivky mají podobné derivace. Jenže ty křivky vůbec podobné být nemají, a už vůbec nemají mít podobné derivace. Protože se státy uzavřely a každý stát si aplikoval vlastní várku opatření. A přesto podobné jsou. Průběh Islandu a ČR moc podobný není, ale i tam lze sledovat styčné body, které by tam podle běžně dostupných vysvětlení být neměly. Mimochodem, přidal jsem Island do grafů, aby se na to šlo lépe podívat.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Zvýraznit rozdíly - například další křivka podíl (země1/země2).
Myslím, že je to něco jako když rostou sinice (nebo kvašení :-) ) ve větší/menší nádrži taky bude záležet na objemu a kolik jich bylo na začátku, ale nárůst bude ze začátku vždycky exponenciální.
Osobně si myslím, že šíření viru bude velmi citlivé na nějakou (nějaké) podmínku - možná změna chování při určité úrovni obav z nákazy, svit slunce rychleji vysuší kapénky, nebo po N-té generaci se trochu změní vlastnosti viru... Všechno je to věštění z vody, ale mechanizmů, jak "synchronizovat" průběhy v některých zemích je spousta. Chování by mohlo vysvětlovat různé průběhy v kulturně vzdálenějších zemích, počasí obdobné průběhy v geograficky blízkých zemích... a do všeho zasahuje manipulace ze statistikami - jak se upravují podmínky, kdy zaevidovat nakaženého, mrtvého a navíc ještě přetížení laboratoří, kdy nezpracované vzorky hrnou před sebou.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Plno jich tam dělá ve špitálech a starobincích, kde se korona soustřeďoval.

Sotva to přivezl nějakej pendler, co byl sám na pracovišti.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Dnes, 30. dubna to je 75 let od dobytí Berlína a od Hitlerovy sebevraždy. Pokud budeme slepí k překreslování dějin, tak až uplyne od těchto událostí 100 let, bude toto datum vzpomínáno jako den evropského smutku z nevydařeného německého pokusu o evropskou integraci.

Průměrný počet slepic: 5 (24 hlasů)

In reply to by Shisho (neověřeno)

Trvalý odkaz

výročí osvobození/dobytí Ostravy. Kdysi chodily školy k památníku do Komenského sadů poslechout si Mamulu, dnes ani pes neštěkne, ani novinář písmeno nenapíše a ani minář na transparentu heslo nenese.

Průměrný počet slepic: 4.9 (17 hlasů)

Náhodou, v úterý byl na ČT2 dokument o ostravské operaci. Přeci jenom.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Marie Divišová
1 hod ·

Coronavirus dál cloumá světem

ČÍNA
- K 26. dubnu nebyly v provincii Hubei poprvé zaznamenány žádné existující potvrzené nebo podezřelé případy. Počet potvrzených případů na celostátní úrovni klesl na 100. Stále ale probíhá asi tisíc případů asymptomatických infekcí pod lékařským dohledem.
- Čína zavedla ve školách tzv. "distanční čepice". Děti mají na hlavě čepice s třičtvrtě metru dlouhými křidélky, které jim umožňují odhadnout potřebnou vzdálenost sociální distance. Netuším, jak se kluci s touhle čepicí na školní chodbě perou.
- Tři hlavní čínští telekomunikační operátoři se spojili k projektu pokrytí Mount Everestu sítí 5G. China Telecom. China Mobile a Huawei postavili společně stanici v základním táboře v nadmořské výšce více než 5 000 metrů a nainstalovali na místě také web kameru.
- Čína rozšiřuje svoje strategické rezervy potravin o 30 milionů tun potravin a krmiv z dovozu. Nákup se týká zejména sóji, kukuřice, pšenice a olejů. Do strategických zásob chce nakoupit také milion tun bavlny.
- Čína daruje dalších 30 milionů dolarů Světové zdravotnické organizaci (WHO), která potřebuje více než 1 miliardu dolarů na financování svého boje proti pandemii koronaviru. Finanční pomoc nabídla poté, co Donald Trump pozastavit financování WHO a obvinil ji z propagace čínských „dezinformací“ o viru.
- Trochu konspirace: V Číně bylo za první čtvrtletí zrušeno 22 milionů mobilních telefonních účtů. Přitom mobily jsou v Číně objednávány na konkrétního člověka, nikoliv anonymně a jsou s tímto člověkem identifikovány. V Číně v posledních letech umírá cca 7 milionů lidí ročně. Takže - co nám konspirátorům z toho vyplývá o počtu obětí coronaviru v Číně?

USA
- Počet nakažených CoViDem v USA překročil milion osob. To je třetina všech případů na světě.
- V NewYorku zrušili demokratické prezidentské primárky 23. června ve snaze omezit šíření viru. V několika dalších státech je zatím jenom pozastavili. Nemění to v podstatě nijak situaci, protože Sanders už ze soutěže odstoupil a tak demokraté budou vybírat mezi Bidenem a Bidenem.
- Donald Trump odmítl jakékoliv úvahy nad tím, že by se mohl kvůli CoViDu změnit termín podzimních prezidentských voleb.
- Počet obětí coronaviru CoViD19 v USA (61.600 zemřelých) převýšil počet amerických vojáků, kteří zahynuli během války ve Vietnamu (58.318 US vojáků). To je příležitostí pro oponenty Donalda Trumpa, aby mu znovu omlátili o hlavu, jak se ulil z války ve Vietnamu.
- Americký stát New York zdvojnásobí kapacitu testů na koronavirus na 40 000 denně. Zatímco dosud byli testováni lidé, kteří vykazovali příznaky nemoci, nyní budou plošně testovat zaměstnance, kteří pravidelně přicházejí do styku s lidmi – lékaře a personál nemocnic, policisty, charitativní pracovníky, řidiče hromadné dopravy, prodavače ap. New York je nepostiženější oblastí USA, je v něm soustředěna třetina nakažených i zemřelých.
- Boeing byl v nedobré kondici už před coronavirovou krizí a téměř úplné zastavení letecké dopravy poslalo jeho akcie do hlubokého propadu – ztratily téměř tři čtvrtiny svojí hodnoty. V důsledku karantény musel Boeing přerušit veškerou výrobu a nyní obnovuje produkci asi v pětině svých provozů. Akcie se také trochu otřepaly z nejhoršího a začínají pomalu stoupat. Management firmy dokonce slibuje, že do konce roku vyřeší problémy s průšvihovým modelem 737 a obnoví jeho výrobu (kdo ho bude kupovat, firma neuvádí).

KANADA
- Kanadské ropy jsou na tom cenově v současné době velmi špatně, ještě hůř než v USA. Průměrná cena kanadské ropy je 9 USD/barel, některé značky se nabízejí pod 5 USD.

MEXIKO
- Coronakrize je příležitostí pro mafii. Mexické drogové kartely nechaly vytisknout spoustu krabic a tašek s fotkou svého bosse, který je zavřený ve vězení. A v těchto obalech rozdávají zdarma potravinovou pomoc chudým. Mexická vláda je proti tomu bezmocná a chudí lidé z ní mají trochu srandu
- Ceny ropy, těžené v Mexiku se propadly na dlouhodobá minima společně s propadem cen ropy v USA a Kanadě

VELKÁ BRITÁNIE
- Ve Velké Británii přehodnotili svoji statistiku zemřelých na CoViD19. Do statistiky dosud zahrnovali jenom pacienty, kteří zemřeli v nemocnici nebo sociálním zařízení a pomíjeli zemřelé v domácí péči. Poté co přidali téměř 4 tisíce těchto obětí coronaviru, posunula se Británie v Evropě na druhé místo podle počtu obětí.
- Premiér Boris Johnson se vrátil do úřadu.
- Spoluzakladatel WikiLeaks Julian Assange nadále zůstává v Británii. Soudní jednání o jeho extradici do USA bylo odloženo kvůli nebezpečnosti pro jeho zdraví, Assange má po dlouhém pobytu pod uzavřením mnoho zdravotních problémů a jeho nakažení CoViD19 by mohlo být fatální. Vzhledem k nejasné situaci s coronavirem se bude další slyšení konat pravděpodobně až na podzim.
- Bez ohledu na coronavirus Británie dál vede jednání o vystoupení z EU a nehodlá ustupovat a přijmout podle britského názoru přehnané požadavky EU. Británie nechce dohodovací řízení protahovat do dalšího roku a tak nejspíš chystá tvrdý odchod - zavřené hranice, cla, daně ad. Koneckonců zavřené hranice budou v Evropě nejspíš novou realitou na delší dobu, tak už budeme natrénovaní.
- Celostátní oslavy konce 2. světové války budou v Británii výrazně omezené. Nejspíš se omezí jenom na to, že královna Alžběta pronese projev v BBC, symbolicky přesně ve stejný den a hodinu, kdy její otec před třičtvrtě stoletím oznámil v BBC ukončení bojů v Evropě.
- British Petroleum omezí svoji těžbu ropy na svých projektech v zahraničí, ale nebude zastavovat těžbu ropy v Severním moři, protože její obnovení by bylo mnohem nákladnější, než udržovat mořské plošiny v provozu i při nulové ceně za černé zlato. (Jenom aby nemuseli odběratelům ještě připlácet, jako se to stalo už v některých místech USA).

BELGIE
- Belgie se ohradila proti tomu, že vede antirating nejhorší země podle počtu obětí CoViD19 v přepočtu podle počtu obyvatel (aktuálně 650 zemřelých na milion obyvatel). Podle Belgičanů je to způsobeno tím, že do statistiky započítávají všechny zemřelé, kteří se před smrtí nakazili coronavirem a také všechny zemřelé bez ohledu na to, kde zemřeli. Zatímco jiné státy používají neúplné počty, když do statistiky zahrnují jenom zemřelé v nemocnicích a nezahrnují pacienty, kteří skonali v domově důchodců nebo v domácí péči. Belgičtí statistici vyzvali všechny evropské státy ke sjednocení metodiky.

RUSKO
- Počet nakažených CoViD19 v Rusku překročil 100 tisíc. Polovina nemocných je v Moskvě. Zatím má Rusko velmi dobrou bilanci léčení a méně než tisíc zemřelých.
- V Moskvě nabírají v nemocnicích studenty medicíny na pomoc v nemocnicích a nabízejí jim dvojnásobek průměrného ruského platu. Již padl návrh, aby měli studenti medicíny tuto pomoc povinnou jako praxi.
- Režim samoizolace byl prodloužen do 11. května a zrušeny byly všechny hromadné akce spojené s oslavami 1. máje i 75. výročím vítězství ve 2. světové válce.
- Turisté, kteří by chtěli jet na květnové svátky na Krym, mají smůlu. Pokud nemají na Krymu vlastní nemovitost nebo trvalé bydliště, budou hned na letišti nebo Krymském mostě odchyceni a zavřeni na dva týdny do karanténní internace (s dozorem).
- Rusko ruší dovozní cla pro velké množství potravin, aby zabránilo růstu cen.
- K omezení vývozu pšenice přidalo Rusko zákaz vývozu pohanky, která je v Rusku velmi oblíbená - Rusové ji jedí několikrát týdně na mnoho způsobů jako přílohu, asi jako u nás rýži. Před novou sklizní je povoleno vyvézt jenom omezené množství pohanky do Běloruska. Přibyl také zákaz vývozu slunečnicových semen, je možné vyvážet jenom zpracovaný slunečnicový olej (Rusko patří k největším světovým vývozcům slunečnicových semen i oleje).

ITÁLIE
- Itálie oznámila uzavření hranic pro zahraniční turisty do konce roku.

DÁNSKO
- Socialistická vláda v Dánsku rozhodla, že společnosti, které mají sídlo v daňových rájích a neplatí v Dánsku všechny daně, nebudou moci čerpat žádnou ze státních podpor.

UKRAJINA
- Ukrajinská vláda požádala parlament, aby odstranil stávající dovozní cla na rýži, žito, oves, pohanku a proso s cílem zajistit domácímu trhu dostatečnou nabídku potravin a krmiv
- Ukrajinská asociace pekáren a mlýnů vyzvala vládu, aby omezila vývoz obilí a souvisejících produktů, aby se zabránilo růstu cen chleba v případě rozšíření koronavírusu.

VIETNAM
- Ve Vietnamu vyvinuli vlastní testovací soupravy na CoViD19 s výbornou kvalitou, které splňují všechny limity přesnosti WHO. Testovací soupravy z Vietnamu už schválila i EU, mohou tedy být dovážené i do Česka.

JAPONSKO
- Japonsko rozšířilo seznam zemí, jejichž občané mají zakázaný vstup do Japonska. Seznam nyní zahrnuje 87 států s vysokou úrovní výskytu CoViD19.

SVĚT
- WHO: Světová zdravotnická organizace registruje 83 vědeckých experimentů na výrobu vakcín proti CoViD19 v 8 zemích světa. Z nich 6 už je ve stádiu klinických pokusů na lidech, dalších 77 prochází testy in vitro (ve skle) nebo in vivo (na zvířatech).
- WHO: Podle odhadů Světové zdravotnické organizace cca polovina evropských obětí nemoci CoViD19 zemřela v domovech pro seniory a dalších zařízeních dlouhodobé péče. Tento fakt ukazuje na hlubokou krizi pečovatelského systému, kdy velká část personálu těchto zařízení nemá potřebnou kvalifikaci a často se jedná o migranty, kteří ani neovládají místní jazyk a nedokáží se tedy s klienty pečovatelských zařízení domluvit.
- Podle některých expertních odhadů pandemie oslabila celosvětovou poptávku po ropě o plných 30 %. Tento pokles bude trvat několik měsíců a poté by se poptávka mohla ustálit na úrovni o 15 % nižší, než předkrizových cca 100 milionů barelů denně. Z toho bude cca o 10 milionů barelů snížena těžba v rámci dohody OPEC+++++++++ a o 5 milionů barelů budou muset snížit těžbu z břidlic v USA a Kanadě (a tam to půjde cestou bankrotů těžebních polí, kde jsou příliš vysoké těžební náklady, protože americké firmy se odmítly k dohodě připojit).

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)