Koroňáček není rýmička

Autor
Štítky

Chtěl bych se ještě na chvíli vrátit ke grafům, ve kterých se snažím trochu zviditelnit, jak je to se šířením Koroňáku. S Vidlákem jsme si na toto téma vyměnili spoustu myšlenek a mně dlouho nedalo spát, co vlastně může způsobovat takové podobnosti v rychlosti šíření v jednotlivých zemích. Díky tomu se celé stránce s grafy dostalo značného rozšíření a dnes je možné v ní pozorovat křivky mnoha zemí a různě si vizualizovat vzájemné průběhy epidemie. Teprve nedávno jsem ale našel jedno velmi jednoduché vysvětlení, které dokáže vysvětlit všechny jevy, které byly v grafech vidět. Rád bych se s vámi o to vysvětlení podělil.

Pojďme si ale nejprve shrnout, co můžeme z těch grafů všechno vyčíst:

  • Vrchol epidemie nastal snad v celé střední a jižní Evropě prakticky ve stejný čas, nezávisle na tom, jaká ta která země přijala opatření. Tím už jsme se s Vidlákem zabývali v článku Vrchol ve tvaru hýždí.
  • Nejenom, že samotný vrchol epidemie nastává ve stejný čas, ale vůbec celé křivky rychlosti šíření se vzájemně hodně podobají. Zhruba od půlky března je například křivka rychlosti šíření nákazy v ČR až nechutně podobná křivce rychlosti šíření nákazy v Německu. Tím jsem se pro změnu zabýval ve svém článku Koronavirus zabíjí víc než sexismus. To je mimochodem zesílené předchozí tvrzení. Vrchol epidemie totiž nastává přesně tím, že křivka rychlosti šíření protíná osu x (nulu).
  • Od chvíle, kdy nastal onen vrchol ve tvaru hýždí, epidemie snad v celé Evropě ustupuje (snad s výjimkou Anglie, která ale nikdy do Evropy úplně nepatřila), nebo aspoň neroste. Opět, nezáleží vůbec na tom, jaká opatření ta která země zavedla.
  • Přitom křivky zcela zřejmě ukazují, že lidské sociální chování virus samo o sobě nepochybně ovlivňuje. Není jistě zcela zřejmé, které aspekty sociálního chování na Koroňáka vliv mají a které nikoliv, sociální chování jako celek ale šíření viru jistě ovlivňuje. Vidět to jde například na onom pátku 13. března, zatím nejšťastnějším to Koroňákově dni v roce, který jsem v už zmíněném článku dával do souvislosti s MDŽ, které nastalo pět dní před tím. Také zhruba pět dní po Velikonocích, vykazují křivky zřetelné anomálie krátkodobého posílení viru.
  • V posledních dnech, kdy se opatření zcela jistě rozvolňují, zdá se, že rychlost šíření Koroňáku tím není nijak významně ovlivněna. Další dny to jistě ukáží lépe, ale už teď lze říci, že přestože se rozvolňuje, epidemie se zatím pořád nerozbíhá a nerozbíhá. Přitom by se měla rozjet, kdyby epidemii na uzdě držely právě tato opatření.
  • Trend rychlosti šíření Koroňáku vykazuje v celé Evropě zřetelný zlom. Nejprve jakoby rychlost klesala rychleji, poté pomaleji. Zlom nastává někde na začátku dubna.

Z těchto pozorování si dovolím učinit několik závěrů:

  • S největší pravděpodobností vrchol epidemie nenastal promořením (jak jsem se původně domníval), ale tím, že nějaké vnější faktory snížily jeho reprodukční číslo. Kdyby totiž vrchol epidemie měl nastat promořením, znamenalo by to, že vrcholy epidemie by musely v každém ze států nastat jindy. Různě velké obyvatelstvo by způsobilo, že by se epidemie vyčerpala za rozdílný čas. Pokud by vrchol epidemie nastal skutečně promořením, stejné časy vrcholu v různých zemích by znamenaly, že se epidemie musela šířit po celé Evropě nepozorovaně už strašně dlouhou dobu a hranice se uzavřely skutečně až ve chvíli, kdy jsme byli těsně před vrcholem. Úplně vyloučit nelze ani tuto variantu, ale připadá mi docela nepravděpodobná.
  • Pokud vrchol nenastal promořením, znamená to, že populace je stále ještě ke Koroňákovi značně náchylná. Víme, že aspekt sociálního chování Evropanů dohromady s aspektem vnějších vlivů, které lidé přímo neovlivňují (jako například počasí, ale čert ví, co všechno může šíření Koroňáka ovlivňovat) změnily situaci natolik, že se Koroňákovi prostě už zdaleka nedaří tak dobře jako v březnu. Něco Koroňáka oproti březnu drží hodně na uzdě, ale není na první pohled úplně zřejmé, zda je to aspekt sociálního chování Evropanů, nebo zda je to faktor lidmi zcela neovlivňovaný, jako třeba to počasí. Rozhodně ho drží na uzdě něco, co prostupuje celou Evropou.
  • Většina vládami zavedených opatření nemělo na šíření Koroňáku žádný zásadní efekt. Rozhodně můžeme říci, že rychlost epidemie v ČR i v Německu jsou prakticky stejné a to přesto, že zavedená vládní opatření si odpovídají zcela minimálně. Určitě lze prohlásit, že opatření, která zavedla jenom jedna z obou zemí, byla na šíření Koroňáku neúčinná. Roušky vypadají jako přesně takové opatření. Mimochodem, to, že jsou roušky neefektivní epidemiologicky neznamená, že jsou absolutně neúčinné. Jestliže například rouška prodlouží dobu nutnou k infekci z 15 na 30 minut, jistě lze mluvit o tom, že je účinná. Jestliže se ale Koroňák typicky šíří skrze kontakty, kde spolu lidé tráví v práci 8 hodin, bude to prodloužení doby nutné k infekci z 15 na 30 minut úplně na nic.

No a nyní si dovolím vyslovit hypotézu, co přesně způsobuje tyto aspekty. Tou hypotézou je, že v průběhu měsíce března se do velké míry omezily příznakové přenosy.

Pokud totiž někdo dostal na začátku března teplotu a kašel, zvesela se zasmál teorii, že by mohlo jít o koronavirus, druhý den šel do práce a tam kašlal na všechny své kolegy všechny breberky, co se mu držely v plicích až do chvíle, kdy dostal pneumonii. Na začátku března bylo nepředstavitelné, že bych já sám kvůli koronaviru nechodil do práce.  V půlce března jsem měl se svým šéfem dlouhý rozhovor, kde jsem mu musel vysvětlovat, že home office je docela dobrý nápad.  Na konci března už byl šéf s novým stavem věcí zcela smířen a vlastně šťastný, že na home office mu nenakazím další zaměstnance.

Na začátku března si spousta zaměstnanců ani nedokázala představit, že by snad mohli zůstat kvůli rýmičcce s kašlem doma, na konci března už je zaměstnavatelé přemlouvali, aby s rýmičkou do práce fakt nechodili. Inu, Koroňáček není rýmička a označování za ní vskutku nemá rád. Osobně se domnívám, že toto může být to opravdu nejúčinnější opatření, které mohlo šíření Koroňáku zabrzdit. Lidé prostě Koroňák začali brát vážně a přesně to mu brání se dál šířit. Největší problémy s ním pořád mají tam, kde ho brali nebo pořád berou lehkovážně. Přidáme-li k tomu potom ještě možnost, že počasí může ovlivňovat nejenom šíření Koroňáku, ale i to, jak moc se u nakaženého projevují příznaky, může to být dostatečným vysvětlením pro stejné rychlosti šíření v ČR i v Německu, včetně oscilací, které si také v obou zemích odpovídají. Zřetelný zlom v trendu poklesu šíření Koroňáku by potom odpovídal tomu, že už jsme se dostali na mez, kdy k příznakovému šíření prakticky nedochází, a epidemii dále drží pouze zcela bezpříznakové šíření. Byla by to vlastně dobrá zpráva, neboť by to znamenalo, že bezpříznakové šíření nestačí viru k tomu, aby nás všechny promořil. Zřejmě tech bezpříznakových není zase tak moc.  K tomu, abychom se epidemie zbavili by pak stačilo, abychom dále brali vir stejně vážně a neignorovali příznaky lehkých respiračních infekcí.

Pokud mám pravdu, tak se otevřením restaurací a divadel nic moc nestane a vše zůstane pod kontrolou. Obejdeme se bez roušek i bez drakonických opatření, pokud nebudeme chodit mezi lidi s teplotou a chřipkovými příznaky.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4 (57 hlasů)

Komentáře

předem osvobozenou Plzeň sem fejknul schválně asi jak fejkují jiní předem osvobozenou Prahu. No a ta pláž Omaha, pokud by nebyla, asi by Plzeň osvobozoval Koněv.
Když se podíváte na průběh fronty do konce léta 1944 měli Němci válku se SSSR prohranou ne až v květnu 1945, protože byli vytlačeni za sovětské hranice z roku 1940. A to těm Němcům pomáhala dobrovolně, nebo nedobrovolně celá Evropa. Takže i bez Omahy by Žukov do toho Berlína dorazil, akorát možná o půl roku později.

Včera jsem na YouTube narazil na video se záběry německých kameramanů ze Seelowských výšin u Odry z dubna 1945. V zákopech tam byli samí němečtí ušouni tak kolem 17ti. Až mi jich bylo trochu líto. Žukov naopak přednostně na Berlín posílal mazáky a mlaďochy se snažil šetřit, protože biologicky aktivnější.

Jo a ještě fejknu jeden fejk. Že prý Patton mohl osvobodit Prahu, kdyby chtěl. Od 5. 5. 45 se hrnula Schörnorova armáda bez Schörnera na západ a totálně ucpala silnice. Kudy by ten Patton do Prahy jel to tedy nevím, i kdyby chtěl, v Plzni byl tuším 6. 5. 45 a 9.5.45 ráno byly v Praze první tanky Koněva.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

18.5.1945 obsazení obce Hranice
20.5.1945 obsazení Aše
( tempo 9 km za 48 hodin)
25.5. 1945 obsazení Chebu
( tempo 20km za pět dnů)

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Gerde, když amíci VSTOUPILI 6. května 1945 do Plzně, byla již takřka Němců prostá.
Jednak proto, že s těmi, kterým se ještě chtělo střílet, si to vyřídilo obyvatelstvo spolu s různými místními odbojovými skupinami, a jednak proto, že zbytek Němců se zoufale snažil dostat do amerického zajetí a ani je nenapadlo klást odpor. Takže jim buď šli s bílými hadry na štangli naproti, nebo byli zalezlí v plzeňskýh kasárnách.
Amíci v Plzni maximálně zlikvidovali pár zbylých německých sniperů, ale jinak skutečně POUZE VSTOUPILI do již osvobozeného města.

Ovšem neopomenuli 17., 18. a 25. dubna 1945 rozbombardovat Škodovku a část města vč. pivovaru.

JAK by se asi tak dostaly americké jednotky do Prahy? Všude, po všech přístupových cestách ku Praze šla Schörnerova armáda. Která cestou vraždila, ničila a BOJOVALA. Což bylo přesně to poslední, po čem by US vojáci toužili.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Překoukl jsem se, omlouvám se.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Občane,
původně jsem se nechtěl do Vaší diskuze s Godotem vměšovat, ale když jste mě oslovil, vezměte na vědomí, že Schörnerova armáda spěchal na západ vzdát se Američanů. Takže kdyby tam Patton poslal jeden džíp, klidně by se těm 3-4 vojáčkům vzdala celá armáda s milionem vojáků.
Jinak ta diskuze o tom zda americká nebo sovětská armáda a kdo víc osvobodil nemá smysl, protože ani jedni bez druhých by neskončili v květnu 1945 s Němci. Na dvou frontách Němci bojovat už nedokázali a chyběli jim lidé i technika, aby zvládli nápor obou front. Dík za osvobození patří oběma spojencům SSSR i USA. Bez nich bychom padli za oběť německým rasovým teoriím.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

- Oficiální počet mrtvých v Británii stoupl o 4419 poté, co vláda konečně začala registrovat i úmrtí mimo nemocnice. Celkem v Británii do úterka zemřelo 26 097 osob.

- Počet nákaz ve Švédsku překročil 20 000.

- Počet nákaz v Rusku je 99 399. Ve středu bylo zaznamenaná 5841 nových infekcí.

- Brazílie zaznamenala rekordní nárůst infekcí, o 6276 za posledních 24 hodin na 78 162.

- Třetina pacientů přijatých v britských nemocnicích na komplikace nákazy koronavirem umírá. Úmrtnost je stejná jako úmrtnost na ebolu. Studie zkoumala osud 17 000 pacientů - asi třetiny pacientů přijatých s koronavirem do britských nemocnic - a zjistila, že 33 procent z nich zemřelo, 49 procent bylo propuštěno a 17 procent je stále ještě po čtrnácti dnech v nemocnicích léčeno.

Zatím bez slepic

na celém náměstí je kamerový systém. To je hned vidět, jak dělný lid přijímá nadšení a entuziasmus našeho hlídaného soudruha.
Teď by mě zajímalo, kolik stála pamětní deska a kolik ten kamerový systém, resp. kolik bude stát jeho provoz.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Ten kamerový systém tam zůstane už navždy. Instalovali by jej stejně, jen se jim hodila záminka s Novotným. Velký bratr postupně obsazuje celý prostor a hlídá pohyb každého. Dalším krokem Velkého bratra bude zavedení elektronických dálničních známek díky Josefu Kotrbovi, manželu Petry Buzkové (ministryně za vlády Miloše Zemana).

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Začínaly by pod očima a měly by vycpávky na ramenou, aby to nebyl rolák.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Zatím jsme řešili uměleckou podobu coronosloupu. Názvy dostala hlavní sousoší, ideově zvažujeme aby byl průběh oslav každoročně rozložen v čase, něco jako křesťanské velikonoce. Mělo by to být propojeno s vyměnitelnými sousošími dle významných dní (takový časově dynamický betlém). Hledáme nyní autora vhodných výtvarných návrhů. Pro vyobrazení samotného Covida XIX. u mě vyhrává Master (což je opakovaně pochvala, nikoliv sarkasmus).

Zároveň bych si dovolil překrýt rouškou ústa všem vyobrazením sv. Vojtěcha, obzvláště těm, kteří mají v rukách pádla. Tato socha by pak dostala název "Ministr Vojtěch vyhlíží Druhou vlnu pandemie."

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

standa.e
Někdo neví co dál,tak raději vyhlíží tu druhou vlnu pandemie.
Vidím to dost špatně,co s tím po koronaviru,naprosto všechno přeházené.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Hledáme nyní autora vhodných výtvarných návrhů.

- Doporučuji tohohle Satanova pacholíka. Už staví sloup poroby na Staromáku.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Váňa

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

je zase na pomalém nenápadném vzestupu.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

ani kapka, už možná pár týdnů. Byli jsme se podívat na chatě (Hracholusky), tam jsou i stromy zelenohnědé, žádná jarní zeleň - pár metrů od vody.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Alice (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jo a v originálních nezmršených datech jsou dobře odečitatelná i data dodávek testů z Číny. Jen těch pár prvních, samo.

Zatím bez slepic

On vlastně nikdy nepřestal, většina grafomanů sleduje jen vývoj trendu. Pokud se podíváme na hrubá data nezatížená klouzavým průměrem a (v tomto případě zcela zbytečnou) logaritmickou osou, uvidíme jednoznačnou korelaci počtu testů s víkendy a volnými dny. O víkendu se do nemocnic nikomu nechce, pokud nemusí. Pacienti také zjistili, že klid na lůžku si mohou naordinovat sami.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Je to úžasný, jak funguje umělá inteligence. Přidal jsem si pí Divišovou do přátel na facebooku, aby mi chodily od ní příspěvky, protože je to fakt dobré info. Dříve se mi tam navrhovaly různé skupiny typu: "levně prodat-koupit" a podobně, ale od té doby mi tam pořád naskakují jako doporučované skupiny s titulkem: "Přátelé Ruska", "Fan klub V. Putina", "Chceme pryč z NATO a EU". Úžasný, jak vás to hned zaškatulkuje...

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

jsou doma.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

Asi u Kábulu za Prahu utrpěli po mnoha letech války vítězství. Pyrrhovo.

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Od Bagramu do Prahy
táhnou naše voje;
zvítězili nad vrahy
potomci Bivoje.
Vítá je generál Lopata
rovnají se řady
za žalozpěvu opata
přišpendluje řády.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

V polní kilo prášku
v medvídkovi půl
taky plnou tašku
byl to zlatý důl (?)
Pryč je stálá tíseň
bobky každý den
ze rtů zazní píseň.
Nebýt dopaden.

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

hlásím návrat z mise;
tu hlavu na míse
tu ale nenesem;
hnaly nás expresem
vojska talibanu
hlavu do turbanu
museli jsme skrývat,
s tamním lidem splývat.
Příště jedem do Mali
tam jsou lidi pomalí
to utečem s náskokem
před jejich útokem.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)