Oni to dokázali

Autor

Tak jsme se dozvěděli, že podle agentury Morning Consult je Petr Fiala nejméně oblíbeným demokratickým premiérem na světě. Věří mu jen 18% občanů. Je méně oblíbený než Macron, kterému běžně hoří předměstí Paříže. Je méně oblíbený než Scholz, kterému zase nehoří kotle v elektrárnách. Naopak, nejoblíbenější je indický Módi, i když je Indie hodně chudá země a život tam není peříčko. Druhý nejoblíbenější je mexický prezident Obrador (že jste o něm nikdy neslyšeli?), i když mu v zemi řádí drogové kartely…

Chápete to? I v Indii a Mexiku mají lidé pocit, že se jejich země ubírá lepším směrem, než Česká republika.

Když jsem mluvil na demonstraci, začal jsem informací, že Petr Fiala je podle zase jiného průzkumu druhým nejhorším premiérem. Proč je druhý? Protože je tak neschopný, že to ani nevyhrál. Jsem rád, že pan premiér šel do sebe, zvýšil své úsilí a dokázal to. Stačilo mu k tomu pár vizí, jak si představuje vzdělanostní společnost a představit rozpočet na příští rok s prioritami jeho vlády (Ukrajina, armáda, evropský a americký vlezdoprdelismus) a bylo to.

Na Vítka Rakušana praskají další dozimetrické podrobnosti. Už víme, že měl šifrovaný telefon od Redla, začaly probleskávat informace, že volební kampaň platili z velice podezřelých peněz… a co je nejdůležitější, takřka všechny průzkumy libtardích agentur se shodují, že STAN se do sněmovny nedostanou. Realita bude ještě o něco tristnější.

Petr Pavel má zase pěknou kancléřskou fůrii. Sice se neumí oblékat, ale za to je velice mstivá, šikanuje zaměstnance a ničí jednu kariéru za druhou, že to ani mluvčí Markéta Řeh(t)áková nevydržela. Kolář píše prezidentovi projevy, kterým nejenom nerozumí veřejnost, ale ani on sám. Například jeho věta o tom, že pokud přestaneme podporovat Ukrajinu, dáváme tím za pravdu Rusku, že je třeba se chovat realisticky, ta vejde do dějin. Ani to ale naší hlavě státu ještě nestačilo, řekl, že by vlastně neměl nic proti, kdyby v EU přestalo pro jednotlivé země platit právo veta.

A vlastně má pravdu… k čemu by kolonii byl takový demokratický přežitek, že? Česká republika je suverénní jen na papíře. Ústava, jak by řekl Pavel Hasenkopf, nemá zuby, sama se neubrání a bude základním dokumentem jen do té doby, dokud o to budou lidi stát. Už teď to vypadá, že nejvyšší předstaitel naší země už s nějakou suverenitou vlastně vůbec nepočítá… ale zato perfektně plní rozkazy.

Jak to na té mši Duka citoval Čapka? „Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, je věrný i teď; kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, žádnou víru nemá. Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví.“

V USA si odvolali šéfa sněmovny reprezentantů McCarthyho. Toho, jak ho po volbách volili v (tuším) patnácti kolech, než se to povedlo. Víte, on byl sice republikán, ale chtěl být státotvorný a tak demokratům trochu trošičku ustoupil, aby nedošlo k situaci, kdy stát nebude mít na výplaty zaměstnanců. Republikány tím naštval a našlo se jich pár, kteří navrhli jeho odvolání, protože zradil. A všichni Demokraté, kterým před chvílí pomohl, pro jeho odvolání zvedli ruku také. Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Akorát jaksi soudruzi demokrati nedomysleli, že teď opravdu Ukrajině nepomohou, protože bez šéfa sněmovny se to nikam nepohne.

Do volby nového předsedy sněmovny je to tam zamražené. Ani další finanční a vojenská pomoc Ukrajině se nebude konat. Doufám, že se Zelenský dívá, na jakých nitkách visí jeho osud. Žádné demokratické ideály, ale žabomyší hádky několika kongresmanů. Ty rozhodnou o osudu Ukrajiny. Možná se to teď ještě urovná. Možná to tam nějak upečou, aby vše pokračovalo. Ale prezidentské volby se blíží, budou už za rok a jak vidno, nějaká Ukrajina bude každému ukradená, když jde o místo v Bílé chýši.

To se tak pustíte do existenčního válečného dobrodružství proti regionální jaderné velmoci, odmítnete mírovou dohodu, myslíte si, jak nemáte krytá záda, protože vám tleskají v Senátu a všichni za vámi jezdí, aby pak uběhly dva roky a náhle zjistíte, že Ukrajina je v amerických prioritách o dost níž než jejich vlastní politický boj. Koneckonců, i Soros se stahuje zpět do USA… ono bude docela drahé, vysvětlit Američanům, že se mají dobře a válka s Čínou a Ruskem je v jejich zájmu.

Třicet let liberálové pracovali, aby se dostali k moci. Vybudovali si podpůrné struktury, ovládli školy i média, nadělali si politické neziskovky a donutili stát, aby to financoval… Nebylo to snadné. Pořád jim v tom nějaký konzervativec překážel. Pořád jim do toho házely vidle různé krize a musel přijít až covid, aby svoje tažení dovedli do vítězného konce.

A sotva se jim to podařilo, ukazuje se každý den, jak jsou neschopní. Zaměřili se na marketing, ale dalo jim to tak zabrat, že se nijak nepřipravovali na to, jak řídit svět. Ne, liberálové nemohou za to, že Rusko se vzpamatovalo a z Číny je supervelmoc. Nemohou za to, že se změnil způsob válčení nebo že přišly sociální sítě. Ale mohou za to, že si v de facto válečném stavu s Ruskem, vypnou jaderné elektrárny a protlačují ještě přísnější emisní normu. Mohou za to, že v podmínkách obchodní války s Čínou, zdraží energie, že jim průmysl utíká ausgerechnet do té „nesvobodné“ části světa. (Jeden můj kamarád mi říkal, že je snazší jednat o vybudování lihovaru s úřady v Ugandě, než na Slovensku…) Mohou za to, že sice mluví o přípravě na válku, ale neumějí zmobilizovat ani ty zbytky průmyslu. Umějí jen zvednout daně a lepit se k silnici.

Úpadek přichází za potlesku zhloupnuté mladé generace… která ještě nepotřebuje penicilín, protože nemoci přijdou až později. Úpadek přichází za potlesku liberálních novinářů, kteří si myslí, že na ně nedojde.

Prostě to dokázali. Namísto velkolepého vítězství Západu, přichází vítězství Východu. Toho zaostalého, autoritářského, diktátorského… Proč, protože my přece musíme vyhrát, ne? Nemusíme pro to nic dělat. Nemusíme mít průmysl ani školství. Nemusíme mít efektivní státní správu. Nevadí, že stavební řízení trvá dlouhé roky. Nemusíme mít elektrárny, nemusíme mít továrny a vlastně ani zemědělství, protože to všechno produkuje oxid uhličitý a občas to smrdí. Nevadí, že sami sobě ukládáme nesmyslná břemena a předpisy. My máme evropské hodnoty a to nás předurčuje k vítězství.

Dokázali to… Teď se to prostě jen projeví.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý kdo pošle dar alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihu (nebo knihy) z nabídky.  

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (295 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Rajchl: Já vám říkal, že oni mluví pravdu, jen když se spletou. 🙂

 

Prezident Pavel:

Pokud jednotu podpory

Ukrajiny začneme

narušovat, pomalu tím

dáváme za pravdu Rusku,

že je třeba jednat

realisticky.“

-----------------------------------

 

Včely neztrácí čas

vysvětlováním mouchám,

že květy jsou lepší než

hovno.

Krásné dny! ❤️

(ze sítí)

Průměrný počet slepic: 4.9 (100 hlasů)

Jindřich Kulhavý: Hradní hnízdo škodlivých hlodavců

6. října 2023 👉 @cz24news

ČESKO: Dosadit si na Hrad člověka, jehož schopnost sloužit jakémukoliv režimu či pánovi, byla zásadní chyba. Víceméně polovina národa to věděla a její část účastnící se prezidentských voleb dala hlas protivníkovi Babišovi, čímž volila menší zlo. Bohužel smršť liberální propagandy namířená proti expremiérovi měla efekt v podobě konečného zvolení Petra Pavla do funkce prezidenta České republiky.

Bývalý komunistický rozvědčík popírající svou věrnost straně přešel rychle na druhý břeh a systematickou poslušností získal nejen generálské frčky, ale stal se i vysoce postaveným funkcionářem v NATO. Poté už přišla čtyřletá příprava na prezidentské volby, a to pod dohledem velmi zkušeného diplomata a proliberálního politruka Koláře st. Ten dokázal spojit své manipulátorské schopnosti s mediálním prostředím zastoupeným v rodině přítelkyní a bývalou elitní moderátorkou a redaktorkou České televize Světlanou Witowskou.

Tento tým dokázal katapultovat do vrcholné komunální politika syna Ondřeje Koláře, jehož vlastní prezentace vyvrcholila odstraněním sochy osvoboditele Prahy od nacistů sovětského maršála Koněva v době, kdy za Top09 starostoval na Praze 6. V zastupitelstvu zůstal i po komunálních volbách v roce 2022, je však zároveň poslancem ve Sněmovně. Je tedy evidentní, kterým směrem se ubírá tým kolem Petra Pavla a také to, jak orientovaná bude tato loutka v rukách svých loutkovodičů. Evropský liberalismus je cítit cestou na Hrad již na Malé Straně a nenávist ke všemu ruskému je standardní součástí hradní politiky.

Petr Pavel vyhrál prezidentské volby i přes totální veřejnou masáž velmi těsně. Pravdou zůstává, že mu v tom pomohl vojenský i mediální výcvik. V debatách působil klidně, do složitých věcí se nepouštěl, protože ne vše se dá po večerech naučit. Údajně má IQ 107. Což je sice možná zhruba průměr české populace, nikoliv však dostatečné na to, aby měl dotyčný výjimečné schopnosti vést stát. Nevíme, je li to pravda, ale pokud ano, mohl by na prezidentské křeslo dosednout každý druhý Čech a změnu by nikdo nepoznal. Na druhou stranu je takový člověk snadněji voditelný, což Kolářovi s Witowskou projekt ,,Cesta na Hrad“ značně ulehčilo. Úkol byl splněn, Pavel je prezidentem a lze pokračovat v předem připravených úkolech.

Nevěřme tomu, že další akce prezidenta nebyly v plánu. Myslíme tím nově diskutované náležitosti, jakými je proslov Petra Pavla v naprosto prázdném jednacím sálu v Bruselu, kde ho poslouchaly především téměř všechny neobsazené židle. Neúcta k prezidentovi České republiky je v sídle EU zjevná a každý normální člověk by to vzal jako důkaz zbytečnosti své nebo místa, kde vystoupil a nikoho nezajímal. Prostě by místo projevu zavřel desky a odešel. Ne tak Pavel. Dokončil svou trapnost, a ještě nechal média zvýraznit, že předstoupil před europoslance. A aby tomu nebylo dost, prohlásil cosi o potřebě vzdání se práva veta při jednáních v EU, což je doslova šokující se zbavení možnosti hájit zájmy země, jejíž je prezidentem. Je to jako byste předali klíče od svého domu cizím lidem a každý den čekali, jestli Vás pustí domů, přičemž byste se museli zeptat, můžete li si uvařit čaj, jít se umýt či si lehnout. Ostudné chování Petra Pavla je jasnou ukázkou toho, před čím jsme varovali v době prezidentských voleb. Kolaborace s kýmkoliv je Pavlovi vlastní a má li v zádech Koláře, bylo jasné, že se stane z jedním z hlavních znaků Pavlovy vlády.

Petr Pavel však pokračuje ještě dále. Dle informací jednal s rodinou Lichtenštejnů majících do 2.světové války v Československu velké majetky a vznášejících své nároky na ně od roku 1989. Byly jim zabaveny na základě Benešových dekretů, což byl trest za spolupráci s nacisty. Jenže nacismus současné mocenské klice už přestal vadit, ostatně řada německých významných osobností včetně předsedkyně EU Leyenové je rodově spojena s bývalými nacistickými pohlaváry, a Benešovy dekrety byly porušeny jak samotným Václavem Havlem, tak i jeho bývalým kancléřem a zakladatelem Top09 Karlem Schwarzenbergem. Navíc Západ nacismu veřejně vyslovuje podporu formou vyzbrojování Ukrajiny a v Kanadě dokonce bývalému členovi nacistické bojůvky tleskají v jejich parlamentu.

Lichtenštejnové by uspokojením svých nároků získali zpět obrovský majetek a v České republice by už nezbylo nic, co by bylo české. Rehabilitace nacistům pomáhajících by měla své následky v nových majetkových sporech, možná by se vrátili i Sudeťáci a idea Adolfa Hitlera, dle které mělo Československo zaniknout, by byla dokončena. To vše pod dohledem týmu kolem Petra Pavla, jehož členové by jistě nezchudli.

Možná je to Čechům jedno. Třeba si myslí, že se jich to netýká. Že je de facto jedno, co se děje, protože oni nic neovlivní a soustředí se na vlastní já. Ptáme se tedy. Kam se vytratila národní hrdost? Kde jsou hranice manipulovatelnosti a proč umírali naši předci v bitvách s Germány, v koncentračních táborech či stáli na Národní? To už jsme opravdu přišli o rozum? A opravdu má Petr Pavel být nadále naším prezidentem? Nebo je to jen další krysa v naší politice?

AUTOR: Jindřich Kulhavý

 

Průměrný počet slepic: 4.9 (137 hlasů)

Lichtenštejnové jsou starobylá česká zemská šlechta, českým králům věrně sloužili už dob Přemysla Otakara II, Jindřich I z Lichtenštejnu byl jeho významným a věrným družiníkem, proto také obdržel v léno Mikulovské panství, ba i Vidlákův kraj..

Lichtenštejnové nebyli nikdy Němci, protože byli Lichtenštejnové. Nikdy neuznali Mnichov a podporovali exilovou vládu dříve, než jim Britové dovolili disponovat s měnovým zlatem, stejně jako Jan Antonín Baťa. Ale, stejně jako Baťa, nebo i Schwarzenbergové, byli bohatí a hladových a majetků lačných bylo mnoho, a Edvard Beneš byl zkrátka Edvard Beneš..

Karel I z Lichtenštejna zase udělal hodně dobré práce při úklidu německého protestantského bordelu v Českých zemích. Málokomu dochází, že pokud bychom nebyli Habsburky rekatolizováni, byli bychom dnes spolkovými zeměmi Německa, a stihnul by nás osud Polabských Slovanů a Lužických Srbů, nehledě na to, že by kosti našich dědů hnily pod Stalingradem a na mrazivých ruských pláních. Rozhodně bychom tu dnes nehovořili česky, ale německy.

Německo totiž nestvořil Karel Veliký či Bismarck, ale Martin Luther. Jeho překlad Bible kodifikoval psanou němčinu, protestantští kazatelé česky neuměli a germanizovali české země dávno před Josefem II. Díky rekatolizaci Českých zemí naši zemi opustilo hodně německých kolonistů, protože byli protestanti. Byl to takový "Odsun verze 1.0", který omezil vliv německého živlu v Českých zemích.

Katolická církev sice vedla bohoslužbu v latině, ale katoličtí kněží kázali česky, protože česky uměli, na rozdíl od protestantských kazatelů, kteří přitáhnuli s Fridrichem Falckým, a zvandalizovali pražské kostely. Uražené nosy Jana Lucemburského a Karla IV ve Svatovítské katedrále je jejich práce.

I těch 27 "Českých pánů" je historický mýtus, většina z nich česky vůbec neuměla. Ironií je i fakt, že František Ferdinand d´Este uměl česky lépe, než jeho manželka Žofie, rozená Chotková..

Průměrný počet slepic: 3 (53 hlasů)

"...Karel I z Lichtenštejna zase udělal hodně dobré práce při úklidu německého protestantského bordelu v Českých zemích. Málokomu dochází, že pokud bychom nebyli Habsburky rekatolizováni, byli bychom dnes spolkovými zeměmi Německa, a stihnul by nás osud Polabských Slovanů a Lužických Srbů..."
Takže bez rekatolizace bychom mluvili německy a mohli by za to němečtí protestanti? Tedy Vaše duševní pochody bych fakt nechtěl mít - ta pozdější plejáda českých protestantů v exilu asi neexistovala...  O Německu máte taky asi hodně zjednodušené představy - ta severní, protestantská část nás nikdy neovlivňovala tolik jako ta jižní, bigotně katolická - Bavoři především. Ti nám (a Rakousku) pak byli (bohužel) na sílu ještě více ideově přiblíženi, a taky to málem podle toho dopadlo. Nebýt jakýchsi "českých buditelů", asi by se tu fakt mluvilo víc německy než česky, a hrabiví Lichtenštejni by s tím neměli vůbec nic společného - německy se pak naučili tak jako tak.

Průměrný počet slepic: 4.5 (44 hlasů)

Katolíci a volební výsledky NSDAP

Statistika nuda je, má však cenné údaje: Tento obrázek, který ukazuje procentuální zastoupení katolíků v předválečném Německu v roce 1934 a volební výsledky Hitlerovy NSDAP v roce 1932. Závěr je jednoznačný: Předkoncilní Katolická církev vytvářela spolehlivou imunitu proti proti nákaze nacistickým morem a dalším totalitám. Bohužel tehdejší Německo bylo příliš protestantské a komunistické, a proto nákaze podlehnulo. Zrovna v tom Bavorsku se Hitler vůbec nechytal, a i ta maličká katolická enkláva v Prusku volila PROTI HITLEROVI

Ano, jsem přesvědčen, že bez Rekatolizace po Bílé hoře by se z nás staly spolkové země Böhmen, Märhen a Schleisen, mluvili bychom německy a 8. květen by pro nás byl pracovní den. Po druhé světové válce jsme měli příležitost získat obě Lužice zpět, Edvard Beneš opět zklamal. Kladsko (dnešní Klodzko) zase zakramařil Kramář.

Průměrný počet slepic: 4.3 (14 hlasů)

11. března 1938, těsně předtím, než Schuschnigg (Rakouský kancléř) souhlasil s rezignací, v 11hodin telefonicky kontaktoval Angličany, aby si zajistil jejich podporu proti nacistické agresi. Prosba se ukázala jako marná; lord Halifax, nový ministr zahraničí, vrátil Rakušanovi stručnou, odmítavou odpověď: "Vláda Jeho Veličenstva není schopna zaručit ochranu Rakouska."Jeho poslední naděje byla odmítnuta, kancléř souhlasil s odstoupením přibližně v 15:30.
Americký reportér William Shirer, který byl tehdy ve Vídni, si všiml, že všichni policisté již měli červené nacistické nárameníky a křičeli "Heil Hitler! Pověste Schuschnigga!" se často ozývaly ulicemi. Reportér byl pak svědkem triumfálního rituálního potvrzení Hitlerova vítězství na klíčovém Ballhausplatzu u budovy Vídeňského kongresu: "Dvacet členů útočné jednotky stojí před budovou jeden na druhém a tvoří lidskou pyramidu. Na vrchol pyramidy se šplhá malý chlapík, který svírá obrovskou vlajku s hákovým křížem a náměstí se rozezní jásotem." (Shirer, 1942, 100-101)
Vojáci wehrmachtu vstoupili do Rakouska 12. března brzy ráno a sám Hitler dorazil odpoledne, vítán davy jásajících Rakušanů tak hustými, že kvůli zdržování při překonávání jásajících davů musel změnit trasu své cesty.
Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

Možná proto, že Hitler byl Rakušan, faktem je, že i Adolf Eichmann byl také Rakušan. Naše sekretářka v jedné cestovce, kde jsem pracoval jako účetní, židovka, vdova po československém diplomatovi, jinak noblesní dáma každým coulem, se o Rakušácích z okolí Lince vyjadřovala jako o Echt nacistech, a o obyvatelstvu Vídně říkala, že to jsou potomci českých štolbů a maďarských služtiček. 

Je to kus od kusu..

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

Rakouské země snad byly VŽDYCKY Německé

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Vraťte těm laborantům i kolaborantům, co jim po osvobození od fašistů a Němců patřilo.

Ale bez náhrad! Započítat ušlé daně z majetku a nemovitostí, včetně neplněných dodávek po válce.

Ať si ten majetek užívá, kdo chce!

Nemám nejmenší iluze o péči státu ČSR + ČSSR +  ČR.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

M. K. Bhadrakumar - bývalý indický diplomat, 4. října 2023

Na Evropu se o víkendu snesla chmurná nálada, když zavládla obávaná nejistota, jak dlouho ještě bude Západ podporovat válku na Ukrajině. Aby si někteří evropští ministři zahraničí zvedli pokleslou náladu, vydali se improvizovaně vlakem do Kyjeva, aby strávili pondělí s prezidentem Zelenským. Byl to mimořádný obrázek vzdoru proti osudu, protože válka překročila hranici 19 měsíců.

Dohoda ve Washingtonu prozatím odvrátila odstavení vlády, ale snížila financování Kyjeva. Polská volební kampaň, v níž si vládnoucí strana Právo a spravedlnost aby si získala voliče, tak si pohrává s různými opatřeními. Donedávna byla jedním z nejvěrnějších stoupenců Ukrajiny, ale nyní  zpochybňuje další dodávky zbraní a blokuje zemědělské produkty od souseda. Překvapivé jsou také výsledky parlamentních voleb na Slovensku, ty katapultovaly k moci proruskou levicovou politickou stranu a znamenaly první skutečné politické ztělesnění "únavy z Ukrajiny" - najednou se zdá, že zaklínadlo Západu, že bude stát na straně Ukrajiny "tak dlouho, jak to bude nutné", je vážně zpochybněno.

CNN to možná přehnala, když komentovala, že výše uvedený vývoj "zřejmě hodil Ukrajině a její válce s Ruskem klacky pod nohy" - ale jen trochu. Politika ukrajinské války překročila zlomový bod a má nakročeno k mnohem horším věcem v nadcházejících kritických měsících.  

Bílý dům přislíbil, že bude usilovat o rychlé schválení samostatného zákona o pomoci Ukrajině v celkové výši 20,6 miliardy dolarů, který je podle Bidenovy administrativy nezbytný pro boj s Ruskem, ale pravděpodobně bude i nadále čelit rozhodnému odporu, zejména ze strany republikánů v Kongresu. V pozadí stojí prudká polarizace americké politiky, která v blížícím se volebním roce může otřást rovnováhou sil v Kongresu.

To neznamená zastavení americké pomoci Ukrajině. Administrativa má dostatek prostředků na podporu Kyjeva v příštím měsíci a půl a především je příliš přitažené za vlasy očekávat, že by se do voleb v roce 2024 měly odehrát nějaké závažné změny americké zahraniční politiky ve vztahu k Ukrajině. Ale problém leží někde jinde - totiž že téma pomoci Ukrajině pění v kotli sporů mezi republikány a demokraty a stává se neoddělitelným od otázek sociálních programů, které rozdělují americkou společnost a aktivují  bojovné politiky.

Válka na Ukrajině se stala politickým fotbalem v Beltwayi (sídlo CIA) jen něco málo přes rok od amerických prezidentských voleb, přičemž se stupňují otázky ohledně pomoci schválené Kongresem, která zatím dosahuje 100 miliard dolarů, včetně 43 miliard dolarů na zbraně. Jednoduše řečeno, pro pravicové republikány se financování Kyjeva stává nástrojem proti Bidenově administrativě, kterým se snaží vytlouct výhody a ústupky. A Donald Trump čeká v záloze.

Mezitím se v samotné Republikánské straně odehrála zlomyslná dílčí zápletka, kdy byl sesazen republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Postaral se o to tvrdý republikán Matt Gaetz, jeden z jádra tvrdých pravicových členů strany, kteří se nesmiřitelně staví proti jakékoli další pomoci Ukrajině.
 

Je to klíčový signál pro svět. Evropské metropole již nervózně vyhlížejí možnost Trumpova návratu do Bílého domu. Josep Borrell, šéf zahraniční politiky Evropské unie a hlavní partner USA při poskytování pomoci Ukrajině, vyjádřil překvapení a řekl, že "rozhodnutí USA hluboce a důkladně lituje".Borrell také řekl: "Mám naději, že to nebude definitivní rozhodnutí a Ukrajina bude mít i nadále podporu USA." 
Ve skutečnosti ten problém je širší, je to únava z války mezi inflací postiženými americkými voliči.


V mnoha ohledech lze vítězství levicově populistické strany Smer bývalého premiéra Roberta Fica ve víkendových parlamentních volbách na Slovensku rovněž přičíst únavě z války. Fico prohlásil, že na Ukrajinu už nepůjdou žádné zbraně, zpochybnil logiku sankcí EU vůči Rusku, pochválil Moskvu a obvinil NATO z vyvolání války, která podle něj začala poté, co "ukrajinští nacisté a fašisté začali vraždit ruské občany v Donbasu a Luhansku". Ekonomické obavy dále umocňuje společenská únava z Ukrajiny a dramatický obrat ve slovenské politice, který pravděpodobně ovlivní vztahy Západu s Kyjevem.

V rámci EU budou mít nyní Maďarsko a Rakousko spojence na Slovensku, státě hraničícím s Ukrajinou, který prosazuje okamžité zastavení bojů na Ukrajině a mírová jednání. Sám Fico je blízkým spojencem maďarského premiéra Viktora Orbána - a k nim by se mohlo přidat i Polsko, pokud vládnoucí strana Právo a spravedlnost získá v parlamentních volbách 15. října nový mandát, což se zdá být pravděpodobné.

Vše nasvědčuje tomu, že se Polsko odklání od svého dlouhodobého proukrajinského postoje. Polský premiér Mateusz Morawiecki nedávno prohlásil, že "Ukrajině již nepředáváme žádné zbraně, protože se nyní sami vyzbrojujeme nejmodernějšími zbraněmi".

A pak, jak napsala CNN: "Mimo EU panuje v rámci NATO stejný strach z důsledků rozšiřování protiukrajinského bloku... A jak maďarský Orbán, tak slovenský Fico se rozhodně vyslovili proti jakémukoli kroku, který by Ukrajinu přivítal v alianci... Skutečnost je taková, že ukrajinská protiofenzíva, která bude muset s příchodem zimy zeslábnout, zatím na bojové frontě dosáhla jen zanedbatelného pokroku. Příchod nově posílených protiukrajinských stran ve státech sousedícách s Ukrajinou spolu s váháním předních nepřátel Kremlu, jako jsou Spojené státy, to vše tvoří skutečně toxickou směs."

Při pohledu do budoucna lze očekávat další erozi podpory ukrajinské války a v následujících měsících nelze vyloučit ani možný kolaps podpory Ukrajiny napříč kolektivním Západem, zejména pokud se kremelské vedení konečně rozhodne zasadit ukrajinské armádě knockoutový úder a nařídí ruským silám překročit Dněpr a obsadit Kyjev a Oděsu.

I v opačném případě nastane kritický čas s volbami do Evropského parlamentu 6.-9. června 2024. Existuje jasná možnost, že protiukrajinské strany získají ve volbách podstatný blok hlasů. Pokud se tak stane a až se tak stane, ztroskotá zavilý komplot Německa a Francie, jehož cílem je zrušit pravidlo jednomyslnosti vyžadované pro přijímání zásadních rozhodnutí EU (např. sankce vůči Rusku a jejich půlroční obnovování).

Orbán i Fico se vyslovili proti ruským sankcím. Stačí říci, že politika ukrajinské války a ruských sankcí vstupuje do neprobádaných vod, neboť Maďarsko ve spojenectví se Slovenskem - a potenciálně i s Polskem - by mohlo zkomplikovat proukrajinské a protiruské úsilí zbytku EU.

V umění politiky si američtí politici původně nechali patentovat "filibuster", politickou proceduru, při níž jeden nebo více členů zákonodárného sboru prodlužuje rozpravu o navrhovaném zákonu, aby oddálil nebo zcela zabránil rozhodnutí, a evropští politici nyní vymýšlejí jeho vlastní variantu.

Orbán ji praktikuje již deset let a stále obratněji, aby prosadil svůj program "suverénní demokracie" v Maďarsku. Právě v tom mají víkendové slovenské volby a Ficův návrat k moci potenciál stát se rozhodujícím mezníkem v politice ukrajinské války.

 

Průměrný počet slepic: 4.6 (45 hlasů)
Trvalý odkaz

Zhodnocení současné situace:

- Neoblíbenost Fialenka a jeho vlády, jakož i jejich poslanců a senátorů,  je výsledkem ruské hybridní války vůči nám.

- Ruská hybridní válka vůči nám je možná jen díky pomoci našich proruských občanů - dezolátů.

Řešení:

- Nespokojenost s Fialenkem a jeho vládou je třeba upozadit, vytěsnit, odhalit a oddělit od zbytku společnosti (nespokojence je třeba umlčet).

- Kritika Fialenka a jeho vlády musí mít trestněprávní rovinu (kritiky je potřeba zavřít).

- Uskupení, média a společenské organizace, umožňující prezentaci kritických komentářů na Fialenka a jeho vládu, je nutné finančně a majetkově trestat (oškubat, obrat o majetky, zabavit účty).

Demokracii si rozvracet nedáme!

 

Nedělám si legraci, ti blbci takhle fakt uvažují. ;o/

Průměrný počet slepic: 4.8 (25 hlasů)
Trvalý odkaz

se zaměřením na názory na Beneše a vlastně na Mnichov. Překvapilo mě tvrzení o střetu generality s prezidentem, kde se snad i střílelo. Tak to byla pro mě nová informace. Existují k ní nějaké materiály, kde by to bylo popsáno podrobněji?
 
Také jsem se rozhlížel na Amazonu po nějaké tenší knize, kde by bylo dění popsáno pohledem zahraničních autorů.
Našel jsem tam od více autorů: "Mnichovská dohoda z roku 1938: Historie mírového paktu, který nedokázal zabránit druhé světové válce"
Taková ta průvodní recenze knihy mě přišla docela slibná, tak ji sem kopíruju:

"Moji dobří přátelé," křičel kníratý kostnatý muž s hustým obočím a velkými silnými zuby, které poněkud připomínaly koňské, na davy z okna ve druhém patře svého domu na Downing Street 10, "je to podruhé v našich dějinách, co jsem z Německa přivezl na Downing Street mír. Věřím, že je to mír pro naši dobu."

Muž, který promlouval k davu, britský premiér Neville Chamberlain, se právě vrátil ze srdce nacistického Německa po jednání s Adolfem Hitlerem a dav shromážděný před domem anglického vůdce 30. září 1938 přivítal tato zvonivá slova vděčným jásotem. Zdálo se, že list papíru, kterým Chamberlain nadšeně mával, nabízí trvalé přátelství a dobrou vůli mezi demokratickou Británií a totalitním Německem. Británie v něm souhlasila s tím, že umožní Hitlerově Třetí říši pohltit sudetské oblasti Československa bez zásahu Anglie nebo Francie, a protože tyto oblasti obývalo vysoké procento etnických Němců - místně často i více než 50 % -, proto se zdál Hitlerův požadavek na toto území Chamberlainovi a jeho stoupencům docela rozumný. Vzhledem k tomu, že se Německo po katastrofách, které mu způsobila Versailleská smlouva po první světové válce, znovu vzchopilo a vyzbrojilo, dával pakt - známý jako Mnichovská dohoda - naději na rychlé ukončení německých expanzivních ambicí a návrat stabilních a normálních mezinárodních vztahů v celé Evropě.

Mnichovská dohoda je dnes samozřejmě notoricky známá, protože její příslib se během velmi krátké doby ukázal jako neplodný. Chamberlain svým jednáním neodvrátil, ale naopak urychlil kataklyzma, kterému se chtěl za každou cenu vyhnout. Mnichovská dohoda z roku 1938 fakticky odevzdala nezávislost Československa Hitlerově nové, hladové Třetí říši a během dvou let se většina světa ocitla v konfliktu, který z Evropy udělal pekelný dům a při němž na celém světě zemřelo 60-80 milionů lidí.

Mnozí lidé Chamberlainův "úspěch", že se mu podařilo odvrátit nacistickou agresi a předat Československo Hitlerovi, vítali, jiní však zůstávali na pochybách. Édouard Daladier, francouzský premiér, "později řekl, že si při příjezdu do Paříže vyhrnul límec kabátu, aby si chránil obličej před zkaženými vejci". (Gilbert, 1963, 179-180). Znechucený byl i Orme Sargent z ministerstva zahraničí, který později hořce prohlásil: "Při vší té zábavě a jásotu by si člověk mohl myslet, že oslavují velké vítězství nad nepřítelem, a ne jen zradu bezvýznamného spojence." Znechucený byl i jeho kolega z ministerstva zahraničních věcí, který později hořce prohlásil: "Všichni se bavili a jásali. Winston Churchill, nejslavnější kritik dohody, hořce poznamenal: "Anglii byla nabídnuta volba mezi válkou a hanbou. Vybrala si hanbu a dostane válku."

Mnichov je dnes všeobecně odsuzován a je považován za ztělesnění appeasementu, ale historici stále diskutují o jeho dopadech na druhou světovou válku, stejně jako o charakteru a motivaci Nevilla Chamberlaina. Někteří se domnívají, že pokus o ústupek nacistickému Německu uspíšil nebo dokonce způsobil chaos, který nastal v následujících sedmi letech. Jiní se domnívají, že pakt pouze nedokázal změnit nevyhnutelný příchod války v obou směrech. Historici a autoři střídavě interpretují Chamberlaina jako nemotorného, arogantního hlupáka, státníka se silnou vůlí, který jednoduše špatně odhadl povahu Hitlera a nacistického Německa, nebo dokonce muže s diktátorskými ambicemi, který skrytě sloužil vůdcově vlivu a v dalším poškozování demokracie mu zabránil až jeho pád a smrt na rakovinu střev. Jiný možný výklad, který má značnou oporu v dokumentech, tvrdí, že Chamberlain si přál získat pomoc Německa proti státu, který většina Evropanů vnímala jako skutečnou hrozbu té doby, proti Sovětskému svazu.

 
Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

Pokud bychom si v druhé půlce vašeho postu zaměnili němce za ukrajince a Hitlera za Putina, máme dvě možnosti.

Zachovat se jako ten Čembrdlejn a chcimírově dát území nenažranému Rusku, čímž jeho hlad jak známe z minulosti ještě vzroste, páč čím větší ramena, tím větší apetit, nebo se tomu vzepřít. Fascinuje mě, že pro mnoho lidí tehdá to bylo špatně ustoupit, dnes v podobné situaci by to bylo dobře.

Zde se Vidlák tématu Mnichova příliš nevěnoval. Tak maximálně, že nás zradil Západ, to se ještě hodilo do krámu, ale moc to rozpitvávat, tam už by bylo vidět to déžaví, vážení chcimírové.

Průměrný počet slepic: 1.2 (17 hlasů)

Vy si toho Chamberlaina dejte na prapor. To byl v minulém století nejlepší chcimír.

Průměrný počet slepic: 1 (12 hlasů)

konečně nějaká diskuse!

akorát bych rád tušil tu minulost, podle které je Rusko nenažrané (já bych to úplně netvrdil - třeba Aljaška, NDR...).

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

zaměňovat Němce za Ukrajince je totální blbost, ačkoliv hajlování a fašistické znaky jsou Ukrajincům zjevně velmi blízké. Ještě větší hovadinou je přirovnání Putina k Hitlerovi. Hitler byl fanatik a pološílený magor, kterého svět dlouhou dobu toleroval až ctil. Putina svět neuctívá a netoleruje. Jaký byl konec Hitlera to všichni víme. Jaký osud má Putin? Na to si musíme ještě počkat, ale vůbec si nemyslím, že dopadne podobně jako Hitler.

Průměrný počet slepic: 4.6 (16 hlasů)

In reply to by Zauber

Trvalý odkaz

Pochopitelně jsem se upsal. Sudetští němci byli kdysi to samé, jako dnes rusové v oblastech, které velký vojevůdce chce. Mě to prostě přijde stejné. A fascinuje mě ten váš jiný úhel pohledu na stejnou situaci.

Mimochodem, kdysi jsem četl zajímavou větu. Bylo to asi takto: když zabiješ jednoho člověka, jsi vrah. Když jich zabiješ několik, jsi sériový vrah. Když jich zabiješ tisíce, jsi vojevůdce. A jelikož Putin chce být historií uznán velkým vojevůdcem, no tak potěš koště.

Průměrný počet slepic: 1.4 (10 hlasů)

se vměšuje do záležitostí svého "suverénního" souseda, v němž má svou menšinu, pak už ale převládají rozdíly.

Ukrajinci nemají na Donbas a Krym prakticky žádný historický nárok, coby nejzaostalejší stát Evropy nemají ekonomiku, která by jim umožnila v takové válce uspět, na druhé straně ale mají spojence, který je nezradil a nenutí je kapitulovat.

To je úplně jiná situace, ne?

Zatím bez slepic

To je přesně to co se nám už delší dobu snaží vtloukat do hlavy nositelé pravdy a lásky a jejich Američtí a Němečtí dirigenti. Je to hodně primitivní ale jak vidím stokrát opakovaná lež se stala pravdou, alespoň pro někoho. Nic si z toho nedělej, hlavně že Ti šmakuje.

Průměrný počet slepic: 4.8 (17 hlasů)

Ta sedla!

Průměrný počet slepic: 5 (13 hlasů)

Noty nemám ani od Uršuly, ani od amíků, ani od němců. Já tu děsnou podobnost vidím svým primitivním mozkem lesního dělníka.

A dík. Pajšl mám v cajku, šmakuje mi echt gut.

Průměrný počet slepic: 1.7 (10 hlasů)

Zašermoval jsi tady na mou osobu primitivismem. Víš, já se nikdy necítil být bůhvíjak na výši v tomto, snažím se používat selský rozum. Pokud bych někdy v budoucnu usoudil, že jsem génius, který má furt pravdu, hned si toho všimneš. Změním si nick a použiji patrně jméno nějakého filosofa. A taky dobrou chuť.

Průměrný počet slepic: 1.6 (7 hlasů)

ta sedla!

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

Taky se necítím býti géniem a také se snažím na všechno jít „selským rozumem“. Jenže ten selský rozum předpokládá že máme o problémech, ke kterým se vyjadřujeme nějaké znalosti, a hlavně že se nenecháme zblbnout nějakým „géniem“ který tento selský rozum postrádá.

Já jsem si jako nick zvolil jméno skutečného génia, a to proto že jsem si od něj něco přečetl a taky pochopil, jak nedokonalí jsme my lidé a kolik hlouposti a zaslepenosti je v našich myslích a snažím se, pokud to můj rozum zvládne, se alespoň těm největším nesmyslům vyhnout.

I Tobě i všem ostatním bych doporučil, si pana Freuda přečíst, pro začátek stačí „Přednášky k úvodu do psychoanalýzy“. Není to žádné náročné čtení, jen předpokládá být otevřený k jinému pohledu na svět, a hlavně na sebe sama a vše co tam pan Freud píše si porovnat s chováním svým a chováním lidí kolem sebe.

Za přání dobré chuti děkuji ale vzhledem ke své váze ji stejně musím krotit. 😊

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

Ale když tak koukám, že ten Freud ani tobě nedovedl otevřít oči a vidět, co je jasné, asi zůstanu u své osvědčené literatury. Tam je to na sichr. Ferda Mravenec je všeuměl a Mirek Dušín hmyzí říše, Brouk Pytlík je dobromyslný nešika a Beruška je svině. To víš, my blbečkové máme rádi jednoduché a přímočaré příběhy.

 

"

Průměrný počet slepic: 1 (3 hlasů)

Nikdo nechce slyšet pravdu, je to vlastnost jen malé úchylné skupiny lidí . Za života jsou nenáviděni že ji říkají a po smrti upadnou rychle v zapomnění. Zůstávají jen časem prověřené všemi přijímané lži.

H.L.Mencken

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Freude, většině zdejších nemusíte nic vysvětlovat, většina zdejších ví a má o vás jasno. Kéž by takových bylo víc.... :-))

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Příběhy z pohraničí za 1,republiky jsou samozřejmě propagandisticky zkreslené.

Na státní úředníky neútočila germánská grupa, ale česká menšina, možná i ta židovská.

V zájmu pořádku a ochrany tradičních domorodců byly tyto národnostní menšiny odsunuty do vnitrozemí a ti židé do likvidačních koncentráků.

Kdyby takové koncentráky, jaké si pro otroky vybudoval německý fašistický průmysl, byly dneska v Rusku, zavíralo by OSN a liberdomo média oči stejně, jako je zavírají před děním v Africe, v Libyi, v Sýrii.... ?

Češi a československý stát se k německy mluvícím obyvatelům choval stejně jako kyjevští juntisté k ruskojazyčnému obyvatelstvu? 

Upalovali je v domech? Stříleli ze zálohy v noci i ve dne?

V libdemokratických médiích čezka je TABU datum 2.5.2014 ! Datum úpálení a umlácení 45 lidí v Oděsském domě odborů.

Ovšem připomínky zvěrstev Rabovacích gard na německy mluvícím obyvatelstvu je ochotně připomínáno.

Kdy a kam zmizelo 360 000 obyvatel protektorátu Čechy a Morava?

Zatím bez slepic

.. který prezidenta obvinil z vlastizrady..

Poslední schůzi prvorepublikového generálního štábu v roce 1938 svolal armádní generál Syrový. Na této schůzi generálové Rychtrmoc, Kryštof a Zmek vystoupili ostře proti Benešovi a žádali ho, aby jim ukázal spojence, o kterých tolik mluvil po celé roky, že nám v době nebezpečí přijdou na pomoc. Obvinili Beneše z vlastizradyNa posledním prvorepublikovém setkání Beneše s generály byla přítomná Hana Benešová, která vytáhla z kabelky dámskou pistoli a střelila po Zmekovi. Byl zasažen levý hrot plíce. Vystřelit na Benešovou Rychtrmocovi zabránil generál Homola. Po uzdravení žil Zmek v ústraní a do ničeho nestrkal nos, neboť viděl marnost nad marnost a pozbyl zbytek důvěry, že pravda zvítězí v tomto státě, kdy nám vládnou zednáři ve službách jejich vůdce Beneše. Generál Zmek v roce 1943 zahynul v koncentračním táboře Oranienburg, když se dostal na seznam odbojářů, později gestapem vypátraný, aniž by se do odboje zapojil. Na další účastníky bouřlivé schůze Beneš nezapomněl. Generál Rychtrmoc byl začátkem roku 1946 popraven. Generál Kryštof byl uvězněn v Kartouzích jako retribuční vězeň.
(25.3.2013 MUDr. Jaroslav Lhotka, CSmagazin)
Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

Útlou e-knížku (cca 40 stran), kterou vydalo Charles River Editors v roce 2015 už mám v počítači. Je to takové přehledové, tak na úrovni našich diskuzí, bez nějakých superdetailů. Je to pohled z druhé strany, takže občas i překvapivý. Zatím se mi to zdá i dost objektivní:
 
Kapitola 4: Manévry u hranic Československa


Hitlerův původní plán zmocnit se současně Rakouska a Československa a postavit svět před hotovou věc se ukázal jako nemožný. Dokonce i mocný Vůdce, jehož smělost se zdála být ve 30. letech 20. století podporována štěstěnou, zjistil, že jeho plány se vlivem sil, které nemohl ovlivnit, proměnily do zcela neočekávaných podob.

Ohlášené Schuschniggovo referendum o připojení k Německu přimělo Hitlera k invazi do Rakouska dlouho předtím, než měl být připraven k napadení českých zemí, ale vysoký počet etnických Němců žijících v západním Československu poskytl Hitlerovi záminku, kterou potřeboval k začlenění těchto oblastí do své rostoucí nacistické říše. Jeho úspěch při obsazování Porýní a Rakouska bez aktivního odporu západních spojenců obecně, a zejména Velké Británie, ho povzbuzoval k tomu, aby se svým ambicím oddával bez větších zábran.

Ostatně britský postoj k Československu naznačoval, že obyvatelé "Skeptického ostrova" nejsou zrovna připraveni za tuto východoevropskou zemi bojovat a umírat. Když už, tak britská vláda považovala Československo sotva za něco víc než za figurku, a to ještě velmi nepříjemnou. "Československo se svými nespokojenými menšinami Němců, Poláků, Rusínů a Maďarů jako by v mikrokosmu odráželo potíže tohoto předchozího " chátrajícího " státu. Nevile Henderson, který o Češích mluvil jako o "těch zatracených Češích", mluvil v Anglii s lidmi, kteří, jak tvrdil, považovali Československo za novou odrůdu zajímavé květiny. Jeho kolega, jak později zaznamenal, začal depeši do Londýna: 'Nic takového jako Československo neexistuje'." (Gilbert, 1963, 106).

Tyto pocity jsou o to ironičtější, že v roce 1938 zůstalo Československo jako jediný maják demokratické společnosti uprostřed bažiny fašistických a pseudofašistických států. Tato politická svoboda byla jedním z důvodů Hitlerovy touhy zmocnit se tohoto malého, ale prosperujícího národa; Československý demokratický úspěch usvědčoval ze lži Hitlerovo propagandistické prohlášení, že jedinou alternativou k jeho fašistické totalitě je ještě horší despocie sovětských a komunistických národů.

Další důvody byly ještě závažnější. Hornatá, silně opevněná západní hranice Československa představovala strategickou překážku pro volný manévr wehrmachtu při rozšiřování Říše na východ. Češi navíc disponovali rozsáhlou a moderní průmyslovou základnou. Tato šťavnatá kořist, přidaná k již tak impozantním výrobním možnostem Německa, umožňovala ještě rychlejší vyzbrojení Wehrmachtu a při absenci britského a amerického vměšování by se zničení Sovětského svazu stalo reálnou možností.

Hitlerově věci napomáhala i německá většina v mnoha západočeských pohraničních oblastech, kde v letech 1937 a 1938 více než 50 % obyvatelstva hovořilo německým jazykem a hlásilo se spíše k teutonské než k československé loajalitě. Světová finanční krize ve 30. letech 20. století zasáhla tyto "sudetské" Němce v jejich "sudetoněmeckých" regionech obzvlášť tvrdě, a přestože se česká ústřední vláda snažila nabídnout pomoc, hospodářský dopad se stal příliš drtivým na to, aby mu bylo možné čelit různými opatřeními. Pod vedením bývalého učitele Konrada Henleina vzniklo odštěpenecké hnutí, které sice nebylo nacisticky orientované, ale převzalo mnoho taktik známých hnědým košilím SA. Používání násilí a zastrašování při volbách se stalo běžnou záležitostí, což znamenalo, že Henlein mohl ve většině sudetských okresů s velkým počtem německého obyvatelstva získat spolehlivou většinu 75 % hlasů.

Přitažlivost připojení sudetských Němců k Třetí říši se soustředila spíše na ekonomické než ideologické faktory. Hospodářské oživení Německa představovalo pro potácející se sudetské dělníky lákavou vidinu podnikání a zaměstnání. Hitlerovy zbrojní fabriky vytvořily ve Třetí říši mnoho dobře placených pracovních míst a sudetští Němci toužili po kousku tohoto nově nabytého bohatství.

Hitler byl samozřejmě i nadále připraven a ochoten vyrábět záminky k intervenci. "Když Třetí říše pohltila celé Rakousko, Hitler si Československo prohlížel jako hladový vlk zmrzačeného zajíce. V celých Sudetech pravidelně propukaly pečlivě připravené nepokoje, údajně na protest proti českému útlaku. hitler veřejně sliboval, že bude chránit své 'bezbranné' německé spoluobčany. " (Parssinen, 2003, 36).

Květnová krize z roku 1938, která byla do značné míry výsledkem hysterických fám, měla později v roce 1938 velký vliv na jednání Chamberlaina a jeho kabinetu. Na jejím počátku československá policie údajně zastřelila v Sudetech dva německé motocyklisty. Ještě zásadnější bylo, že wehrmacht uspořádal jarní cvičení v blízkosti československých hranic, což vyvolalo obrovský poplach v Paříži i v Londýně. Ačkoli Hitler měl v úmyslu zmocnit se Československa vojenskou silou později téhož roku, manévry, které katalyzovaly takové mezinárodní šílenství, neměly s tímto plánem nic společného, protože nacisté se prostě nepovažovali za připravené obsadit české území koncem jara nebo začátkem léta. Cvičení představovala náhodu, dlouho předem plánované válečné cvičení bez postranních úmyslů, které se shodou okolností krylo s nejhorším podezřením těch, kdo nervózně sledovali počínání nacistického Německa.

Britové zpočátku varovali Němce, aby na Československo neútočili, a blížili se k prohlášení, že v případě vypuknutí boje vojensky zasáhnou. Když se tedy útok neuskutečnil (vzhledem k tomu, že Němci nikdy nezamýšleli své manévry ukončit květnovým překročením hranic), anglická vláda přičítala absenci útoku svým vlastním varováním. Tato mylná interpretace však zdaleka neposílila jejich sebevědomí, nýbrž je vyděsila k budoucí nečinnosti. "Premiér se svěřil své sestře Idě, že 'čím více slyším o minulém víkendu, tím více mám pocit, jak zatraceně těsné to bylo'. Chamberlainův krátký flirt s varováním Německa byl u konce. Dokonce i Halifax byl pokárán vlastní troufalostí [...] 22. května, den poté, co Halifax poslal Hitlerovi své varování, telegrafoval Francouzům, že v případě války s Německem nemohou počítat s britskou podporou." (Parssinen, 2003, 37).

Představa anglické vlády o situaci a o tom, jak ji řešit, zůstávala hluboce zmatená a rozporuplná. V pozadí většiny britských úvah stál strach, stejně jako Chamberlainovo odhodlání nejednat se Sověty ani o vytvoření obranného paktu. Nicméně, ačkoli marná jasnost zpětného pohledu je příslovečná, zdálo se, že britští představitelé se v situaci orientovali méně, než je obvyklé i v drsné každodenní politice. Zejména do očí bijící rozpory v britské politice vystupovaly jako neuskutečnitelné a její cíle jako rozporuplné a nevyhnutelně sebezničující. "Strategickou koncepci Británie podtrhovala síla jejího námořnictva a slabost její armády. Tvrdilo se, že způsob, jak porazit Německo, nespočívá v čelním střetu s jeho impozantně vypadající armádou, ale v použití ekonomického škrcení. To byl pochopitelný postoj, který však logicky vyžadoval, aby Británie zabránila Německu v postupu na východ, a nikoli aby stála stranou a nechala ho dojít. Tím, že se Německo vydalo na východ, získalo právě ty zdroje, které učinily ekonomické škrcení zbytečnou politikou." (Stewart, 2001, 314).

Chamberlainův strach postavit se Němcům vytvořil klamnou situaci, v němž se domníval, že tyto dva neslučitelné cíle zůstávají současně dosažitelné. Věřil, že může nasměrovat Německo na východ, aby zatlačilo komunisty, a přitom stále věrohodně vyvíjet hospodářský tlak na nacisty, aby udrželi svou agresi pod kontrolou. Premiér po léta ignoroval skutečnost, že německá říše na východě by znemožnila britské pokusy o ekonomický nátlak.

Problém dále zhoršovalo, že Angličané se na Čechy nadále dívali s opovržením hraničícím s nepřátelstvím. V deníku Daily Mail hovořil lord Rothermere za své kolegy z vlády, když chladně prohlásil, že "Československo nás ani v nejmenším nezajímá". (Gilbert, 1963, 118). Dodal, že pokud "se tam Francii líbí strkat prsty, je to věc Francie". Přibližně ve stejné době vyjádřili vrcholní představitelé Chamberlainovy vlády svou nenávist ještě otevřeněji: "Na zasedání vlády 22. května, hlásil Cadogan, byl kabinet 'docela rozumný - a protičeský'. V myslích britských vůdců byly pokusy tohoto malého národa zachovat si národní integritu pouhým dráždidlem na cestě velmocenské diplomacie. Příznačné je, že kabinet byl v tomto kritickém okamžiku spíše 'protičeský' než 'protinacistický'; jeho jed byl vyhrazen oběti, nikoli pachateli zločinu." (Leibovitz, 1997, 129).

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

...lord Rothermere za své kolegy z vlády chladně prohlásil,...."Československo nás ani v nejmenším nezajímá"....

A tak to bylo, jest a bude. (Bývalý učitel Henlein? Jednoho bývalého učitele, kterému jsme taky ukradení, máme ve vládě).

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

snažení Nevilla Chamberlaina- například, že získal přesně ten čas, který Britové potřebovali k dovyvinutí nových stíhaček a radarů, s nimiž posléze v čtyřicátém vyhráli leteckou bitvu nad La Manche. Ale ty jsou dost umělé a moc se nechytají.

Zatím bez slepic

takovouhle "diskuzi" někdo čte?

Průměrný počet slepic: 2.2 (5 hlasů)

In reply to by Rad

Trvalý odkaz

Fakt..., ale nic pro vás, Rade...

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

 

Instalace bezpáteřní korouhvičky na post prezidenta víc vypovídá o jeho podporovatelích než o něm samém 7. října 2023👉 @cz24news

EU: Nyní se již celá Evropa hojně pozastavuje nad tím, že snad poprvé v historii EU se našel v řadách vrcholných politiků některé z členských zemí jedinec, který dal v plénu jasně najevo, že podporuje odevzdání suverenity vlastní země do rukou cizích mocností.

Vlastně jsem původně vůbec nechtěla tento příšerný exces komentovat, ale nedalo mi to poté, kdy jsem si všimla, že jeho kolaborantský výrok neušel mnoha zahraničním médiím.

Samozřejmě hovořím o nedávném výroku korouhvičky Petra Pavla. Zatímco velké evropské země samozřejmě tlačí na to, aby malé země z rozhodování „vyšachovaly“ (což je celkem logické), politici v čele malých zemí – jako je i ta naše – se zatím vzdát možnosti veta odmítají.

Ponížené odevzdání suverenity je totiž nejen znakem jasného jednání proti zájmům země, kterou daný politik zastupuje, ale dokonce i ukázkovým případem velezrady.

Jistě sami víte, co prohlásil, ale pro pořádek to ještě krátce připomenu:

V úterním projevu v koncertní síni v belgických Bruggách přednesl generál Pavel patolízalský – silně probruselský a pro-natovský – projev, ve kterém poukázal na mnoho výzev, kterém nezapomněl upozornit na Rusko, Čínu a samozřejmě jako správný lokajíček podpořil i klimatickou agendu.

Během projevu se Pavel dotkl tématu zlepšení efektivity Evropské unie a řekl účastníkům, že „musíme být připraveni zvážit domácí debatu o různých návrzích na změnu rozhodovacího procesu EU, včetně přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech.

Musíme zvýšit povědomí o tom, že stabilita a moc – jinými slovy, schopnost jednat společně – jsou naše společné zájmy,“ dodal.

Již v době, kdy ho mainstreamoví propagandisté začali předvádět jako cvičenou opičku, mi bylo jasné, že jde o podobně názorově flexibilního jedince jakým byl „želé“ Drahoš.

A jakmile kariérního komouše a Aspeňáka podpořily obvyklé mediální prestitutky a angažovaná umělecká úderka v čele s alkoholičkou Holubovou a propagátorem genových jedů Čtvrtníčkem, nebylo pochyb o tom, že právě on musí být zvolen.

To byl i důvod, proč proti němu postavili jedince, kteří z podstaty neměli šanci vyhrát (a proč naopak z volby předem vyřadili ty, kdo by případně mohli generála „Korouhvičku“ porazit).

Vlastně všichni ti, kdo ho podporovali – od komediantské šmíry, přes mediální prestitutky až po politické dno – jen ukázali, že jsou stejně bezpáteřní jako jedinec, kterého dostali na post, který by snad nemohl kdokoli jiný v řadě kandidátů pošpinit víc.

Hodně to však vypovídá i o jeho voličích, kteří si nedokázali předem zjistit, co je zač. Ten, kdo dokáže ze dne na den změnit názory o 180 stupňů, tak nikdy nekoná v zájmu ničeho jiného než jen a pouze svého vlastního prospěchu.

Ti, kdo kariérního komouše, který ještě v roce 1987 nadšeně básnil o událostech roku 1968, tak vehementně podporovali, jsou dozajista stejní charakteroví mrzáci, jako jejich modla.

Velmi dobře si pamatuji, že rok 1987 byl již poměrně dost uvolněný. Proto by v té době nemluvil v podobném stylu jako Pavel nikdo jiný než zcela bezpáteřní kariérista.

To ovšem jistě ví i mnozí jeho podporovatelé, v čele s výše uvedenou „uměleckou angažovanou úderkou.“

Na druhou stranu věřím, že někteří z nich by jeho proslov plně podpořili, protože oni sami nemají problém s tím, že by za nás měly rozhodovat cizí mocnosti.

To ostatně kolaborantům nikdy nevadilo, důležité pro ně vždy bylo pouze to, že jim v kapse cinká jejich „třicet stříbrných.“

Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda

 

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

pravda a láska vítězí. To je všem nasnadě. Ovšem, není tomu vůbec tak na tom Pražském hradě. Na tom Pražském hradě máme rozvědčíka, který celá léta s pravdou slušně smýká.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

to dnes rozmáz. Jsou to vrazi, ti z Pásma Gazy? Přátelé, braši, kteří jsou ti naši?

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

In reply to by Zauber

Trvalý odkaz

 Hamás půjde na nás. Je to jeho rutina napodobit Putina.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

už téměř druhým rokem. Češi za to platí daň s každým vládním krokem.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

už dovítězili. Teď bude v kurzu Izrael 

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

In reply to by Bob

Trvalý odkaz

příliš dlouhý vývoj situace.

Izrael se s nimi moc srát nebude, to vám garantuji. Odveta bude rychlá a dost brutální.

Průměrný počet slepic: 2 (5 hlasů)

Inzerát Zelí: Ukrajinu pronajmu za jednu tunu kokainu. 

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)