Pomyluj, Pane!

...co se na nás valí horem dolem mně dnes pohladil duši stream z Carnegie Hall s Českou filharmonií. Fakt se to povedlo. Ať tady je také něco pozitivního. Dobrou noc všem.

Dočkali jsme se to situace, kdy klid je snad už jen u nás, a to proto, že na sobě necháme štípat dříví. Ve světě, v zemích dalekých i za humny, dochází k velkému tlaku na změny.

Evropa má obrovské množství problémů, největším jsou však liberálové držící se zuby nehty nabytých pozic. Hlavním škůdcem je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen držící tvrdě, i přes již zjevné všeobecně a vše devastující dopady, linii Green Dealu...

...Je evidentní, že Ursula je dokonalým sluhou WEF a svým zločinným jednáním se blíží ve škodlivosti dalšímu lumpovi, tedy Klausu Schwabovi. Celé WEF lze poté označit za mafii ovládající dění ve světě a každý, kdo se objeví na akcích této organizace a souhlasí s názory vyslovenými na fóru, by měl být vzápětí přísně potrestán…

...Jména vystupujících jsou známá všude a při jejich kompletním výčtu je jasné, kdo tu vládne. Schwabe, Gates. Soros, Karel III., přední bankéři, ekonomové, pseudofilantropové, špičkoví právníci, zkorumpovaní politici, pro které je navíc snem být na sjezd zločinců pozváni. Ti všichni tvrdí, že chtějí zachránit planetu, aniž by ta o to stála.

Na našem kontinentu to začíná lidem docházet. Francie nemá stabilní vládu, holandští farmáři jsou vyvlastňováni, v Německu se stávkuje, v Rakousku není ve vládě vítěz voleb, Maďaři se nemohou dočkat vyhazovu z EU, pro který Orbán dělá mnohé. V Rumunsku vrchní soud manipuluje s volbami, které v prvním kole vyhrál euroskeptik….Ve Švédsku chce vláda návrat od bezhotovostních plateb zpět ke klasickým penězům. Poláci už nejsou ochotni podporovat Ukrajinu...

...Kyjev už vydírá všechny a jeho drzost je neuvěřitelná. Zelenskyj se snaží vnutit do NATO za každou cenu a neskrývaně vyhrožuje, požaduje další peníze a zbraně, nejvíce však členství v organizaci, kterou by tím oficiálně zatáhnul do války. Rusové před tím stále varují, ukazují, že umí kousat. Přitom dále postupují a čistí Ukrajinu. K tomu stačí pomáhat Asadovi v Sýrii proti islámským povstalcům financovaným a podporovaným Západem. O kousek vedle Izrael provádí genocidu na Palestincích a Libanoncích, mrtví civilisté včetně dětí na tržištích a ve městech už moc s běžnou válkou společného nemají. O kousek vedle v Gruzii převážně mladí touží zvrátit výsledek demokratických voleb a pokouší se o obdobu Majdanu a vstup do EU. Vůbec netuší, do jaké žumpy se hrnou a napomáhají globalistům k možnosti vyrabovat další stát z bývalého Východního bloku...

...Nově vznikly nepokoje na Korejském poloostrovu a nejde o KLDR. Jižní Korea je v ulicích, tamní globalistický prezident v nesnázích a jím vyhlášené stanné právo tak nějak nikdo neuznává... Nás by vcelku zajímalo, jaký to bude mít dopad na dostavbu našich jaderných bloků, kterou měli právě Jihokorejci mít na starost... Na důležitosti ztrácející dolar může ještě zamíchat kartami, sílící vliv BRICSu může poškodit Spojené státy, což si Trump uvědomuje a důsledkem toho nemusí být úplně vstřícný vůči Rusku. I přes proklamovanou snahu ukončit válku na Ukrajině. Kolem té bude ještě hodně horko. Ostatně jako všude. A nakonec, co říkáte na milost táty Bidena svému nehodnému synovi? Není to jen další výsměch?

Jindřich Kulhavý / https://www.inadhled.live/zajimavosti/to-se-to-vsude-mele/

Včera jsem se tady rozpovídal o tom, že se historie občas opakuje, ne v detailech, ale v určitých trendech a sekvencích událostí. Dnes se rozpadá americká hegemonie nad světem a hrozí riziko, že síly, které to způsobují se pustí do otevřeného konfliktu se všemi zbraněmi, které mají k dispozici. Mě to připomíná dobu před vypuknutím třicetileté války. Asi by se našlo více paralel, ale na téhle se mi líbí, že se týkala nás, že České země, bohužel, to tenkrát schytaly z první ruky.  Dost o tom víme ze školy. Je to pro mě snadnější, nemusím popisovat všechno, stačí se věnovat jenom tomu, co považuji za nejdůležitější.

Takže v obou srovnávaných situacích stojí proti sobě dva přibližně stejně silní protivníci. Jeden usiluje o hegemonii a svoji ideologii, považuje za univerzální, vhodnou pro všechny. Proti němu stojí více partnerů, kteří se nehodlají podřídit a jejichž ideologie je v ostrém sporu s ideologii hegemona.

Dnes: Kolektivní Západ co by hegemon vyznává liberální demokracii a proti stojí téměř celý zbytek světa s vizí multipolarity.

Tehdy: Na jedné straně Habsburkové s ideologií katolicismu a proti nekatolické země s ideologií reformovaného křesťanství.

Z historie víme jak různé střety dopadly, pokud si vybereme analogické děje, snad by nám mohly napovědět, kam směřujeme my.

Včera jsem se zabýval tehdejším hegemonem - Habsburky, dnes se trochu podíváme na jejich protivníky.

Začal bych trochu ze široka, od Ježíše, ale tenhle příběh všichni známe, tak rovnou přeskočím na farizeje Šavla, fanatického nepřítele prvních křesťanů, který později, díky svému vidění, obrátil kabát naruby a stal se jejich fanatickým podporovatelem. Bez něho by Židé považovali Ježíše za jednoho z falešných mesiášů a tím by vše skončilo. Pavel vynesl Ježíšovo poselství do světa a položil základy křesťanství. Tvrdil, že Kristus přišel spasit všechny lidi, Židy i pohany. Křesťanství se začalo šířit po římské říši, vznikaly křesťanské obce, jejíž hlavou byl vždy biskup.

Prvním římským biskupem se stal apoštol sv. Petr. Byl to jediný apoštol mezi biskupy. Toto jeho nástupci v Římě později využili a tvrzením, že jsou nástupci apoštola Petra si nárokovali vedoucí postavení v celém křesťanském světě. Celý proces vyvrcholil poté co císař Konstantin v římské říši křesťanství legalizoval a přiznal římskému biskupovi zvláštní postavení. Tím se začala upevňovat jeho role jako duchovní hlavy západního křesťanství. Na důkaz, že se tak stalo, začal římský biskup využívat nové pojmenování - papež (otec).

Tyto změny bylo třeba také zakotvit ideologicky, byla proto vytvořena celá nová církev, církev katolická (univerzální, celosvětová). Především bylo zrušeno rovné postavení biskupů a papež se stáva hlavní autoritou křesťanské církve. V církvi byla zavedena přísná hierarchická struktura. Církev začala spolupracovat se světskou mocí, začala se účastnit politického dění. Jednoduché bohoslužby vystřídala propracovaná liturgie. Latina se stala povinným jazykem křesťanských bohoslužeb. Zavedl se kult svatých a Panny Marie.

Moc papeže dosáhla svého vrcholu na začátku 13. století, kdy papež řídil nejen církev, ale i mnoho světských vládců. Během následujících staletí se však v církvi začaly hromadit problémy, které vedly k její krizi. V církvi se rozšířila korupce, především prodej odpustků, úplatkářství a obohacování se na úkor věřících. Vysoce postavení duchovní často žili v přepychu, což ostře kontrastovalo s posláním církve. Papežové se často intenzívně zapojovali do světské politiky než aby řešili duchovní záležitostí.

Jedním z prvních kritiků církevních poměrů byl Jan Hus, český kněz, reformátor a rektor Univerzity Karlovy. Hus našel prvotní inspiraci u anglického teologa Johna Wycliffa, který kritizoval zneužívání církevní moci a obhajoval návrat k Bibli jako k jedinému pravdivému zdroji. Hus ostře odsuzoval praxi prodávání odpustků jako nemorální. Volal po návratu k prostotě, skromnosti a k přímému následování textu bible. Také zdůrazňoval, že česká církev by měla být nezávislá na Římě. Husova kázání v češtině měla obrovský vliv na mobilizaci širokých vrstev obyvatelstva. Jeho řečnické schopnosti, obsah kázání a způsob, jakým se obracel k lidem, byly klíčové pro šíření jeho myšlenek a pro přesvědčování věřících.

Předvolání Jana Husa na Kostnický koncil (1414–1415) a jeho následné upálení za kacířství se staly klíčovým momentem, který vyvolal obrovskou vlnu odporu a aktivizoval českou společnost. Jeho smrt byla vnímána jako nespravedlnost a útok na národní i náboženskou hrdost Čechů, což vedlo k rozvoji husitského hnutí a k hlubokému otřesu jak v českých zemích, tak i v celé Evropě.

Husitství bylo  jedním z nejzásadnějších a nejradikálnějších hnutí nejen v českých, ale i v evropských dějinách. Představovalo nejen náboženskou reformu, ale také sociální a politický převrat. Jeho vliv v českých zemích se projevoval ještě během následujícího století a významně ovlivnil evropskou historii.

Husitství dalo vzniknout dvěma významným náboženstvím, církvi kališnické a Jednotě bratrské, které zásadně ovlivnily náboženský a kulturní život u nás. Tyto proudy si získaly značnou podporu a udržely si vliv po dlouhou dobu. Ještě v roce 1526 (kdy na český trůn nastoupili Habsburkové)  většina Čechů jim zůstávala věrná, což dokládá sílu a trvalost husitské reformace.

Podobně jako v českých zemích, i v Německu panovala dlouhodobá nespokojenost s korupcí a zneužíváním moci katolickou církví, to připravilo půdu pro vznik Lutherova hnutí. Martin Luther, profesor teologie ve Wittenbergu, zveřejnil v roce 1517 svých 95 tezí. Luther nechtěl původně rozdělit církev, ale pouze ji reformovat. Jeho hlavní teze zahrnovaly: Bible je jediným zdrojem náboženské autority, nikoli papež nebo církevní koncily. Člověk dosáhne spásy pouze skrze víru, nikoli dobrými skutky nebo církevními obřady. Odmítl, že by odpustky a nebo zpověď u kněze hrály nějakou roli v otázce spásy.

Důležitý rozdílem mezi Husovým a Lutherovým přístupem k reformaci bylo, že Jan Hus oslovoval široké vrstvy obyvatelstva včetně prostého lidu a jeho hnutí mělo masový charakter, jednalo se o revolucí zdola, která spojila náboženskou reformu s bojem za sociální a národní práva. Martin Luther se ve své reformaci více zaměřoval na elity a vzdělané vrstvy společnosti, především šlechtu a městské stavy. Luther spíše podporoval zachování feudálního řádu a spolupráci s knížaty než radikální sociální změny. Němečtí knížata viděli v Lutherově učení příležitost, jak oslabit moc katolické církve a získat větší kontrolu nad církevním majetkem ve svých zemích.

Hus využíval přímý kontakt s lidmi prostřednictvím kázání, zatímco Martin Luther se stal jedním z prvních reformátorů, kteří plně využili potenciál knihtisku k šíření svých myšlenek. Tento nástroj umožnil rychlé rozšíření jeho spisů, traktátů a překladů Bible po celé Evropě. Jeho učení proniklo do mnoha zemí, největší dopad mělo v samotném Německu, kde reformace začala. Ale mělo i silný vliv ve Skandinávii, především v Dánsku, Norsku a Švédsku, kde se reformace postupně stala oficiální politikou. V Nizozemí se myšlenky reformace propojily s touhou vymanit se z područí katolického Španělska. Reformace pronikla také do Polska a Uher. V Ženevě se stal vůdčí postavou reformace Jan Kalvín. Jeho teologie, známá jako kalvinismus, kladla důraz na předurčení (Bůh již při narození rozhodne zda člověk bude spasen nebo zatracen) a jednoduchost v bohoslužbách. Kalvinismus se kromě Švýcarska rozšířil do Nizozemí a také do Francie.

Právě jsem s určitým přesahem popsal příčiny a historické důvody pro vznik druhého tábora, který rychle posiloval a časem se stal pro Habsburské katolické země nesmiřitelným protivníkem.

Katolická dynastie Habsburků, která ovládala Svatou říši římskou, Španělsko a další oblasti, usilovala o udržení katolické jednoty v Evropě. To vyvolalo odpor protestantských států a jejich spojenců. Kromě tohoto politického a vlastně i ideologického důvodů existovalo i více důvodů ke stupňování nepřátelství mezi katolickými a reformačními zeměmi. Katolická církev považovala protestantismus za kacířství, zatímco protestanti vnímali papeže jako „antikrista“. Protestantští vládci často zabavili majetek katolické církve, což katolíci považovali za nepřijatelné. Obě strany využívaly propagandu k démonizaci protivníka, což prohlubovalo vzájemnou nenávist.

Původně jsem si myslel, že dnes článek dokončím, ale nezdařilo se. Tak mě zítra čeká ještě třetí část, popisující krutý střet obou táborů, který se díky vyrovnaným silám natáhl na třicet let, ale přesto nic nevyřešil. Třicetiletá válka žádného vítěze neměla, vyčerpané válečné strany musely zasednout k jednání v německém Vestfálsku, aby dojednaly mír. Ale o tom až zítra.

- ve výši 241 miliard schválen.

Ve skutečnosti to však bude opět mnohem víc - reálně kolem 300 miliard.

Fialova vláda bude mít pro naši zemi mnohem horší důsledky než jakákoliv živelná pohroma.

Ministerstvo obrany poslalo do Francie

za 62 houfnic značky Caesar už několik miliard korun.

Ani po 3 letech od termínu dodání jsme však neobdrželi jeden jediný kus. A teď malá tipovačka pro vás -

jak dlouho budeme čekat na F-35, za které předplatíme do USA 150 miliard?

Nákup mRNA vakcín nás stál do současné doby 18 miliard korun.

Tak já jen, až vám budou příští rok říkat, že VZP a VoZP nemají dostatek peněz,

a že si každý z nás bude muset za zdravotní péči připlatit, tak abyste věděli proč.

(FB J. Rajchla 3x)