Žňové střípky III. Pravá tvář modernizace

Autor

Na "moje" silo jezdí ve žních opravdový skanzen. Staré Zetory, staré vleky. Vždycky vyhlížím takového statného sedmdesátníka, který má vlek za traktor bez hydrauliky a zdvihá korbu k vysypání pomocí vzduchových válců. Jiný malý zemědělec zase na své pětituně vzadu nasadí kliku a zvedá korbu pomocí ozubených hřebenů a převodovky. Vlečka z roku 1958... 

Malých zemědělců s obstarožními zetory a ještě staršími vlečňáky je asi dvacet. Mají svých deset - padesát hektarů, jsou dávno důchodci, dělají to víceméně pro zábavu, proto jsou ještě před osmdesátkou všichni čilí a fit. Jsou ze starých časů. 

Tu a tam někomu traktor kiksne, i odtáhnou se navzájem někam stranou, aby nepřekáželi, stařík vytáhne vercajk, kastlík s náhradními díly, hodinu se v tom rýpe a je hotovo. Jen výjimečně musí někam odjet pro náhradní díl. Pokud jim praksne pneumatika, prostě ji vymění. Na polích jim jezdí jejich stejně obstarožní kombajny, většinou si je někdy před třiceti roky přitáhli z Rakouska. Všechno si udělají sami, znají všechny fígle mechanizátora i agronoma. 

Nikdy si nekoupili moderní podmítače ani jiné supersecí mašinky. Jejich zetorky by to ani neutáhly. Mají pořád ten primitivní secí stroj z filmu Marečku podejte mi pero, okraje úvratí jim neoznačuje GPS, ale zapíchnuté pruty kvůli kterým musejí při každém otočení na kraji pole vylézt z kabiny. 

Svá políčka pravidelně orají, pokud seženou hnůj, tak samozřejmě hnojí a pokud neseženou, alespoň si našrotují svojí slámu a zaorají tu. Nevyhýbají se hnojivům, protože vědí, jak se dělá výnos a nevyhýbají se ani chemii, protože prostě vědí, co se musí. Zároveň jsou to ale šelmové sedláci, kteří by si pro korunu nechali vrtat koleno a tak nekupují nic navíc a rozmýšlejí si s harpagonskou umanutostí, jestli je postřik nezbytný. 

Přes zimu se baví tím, že si svých dvacet hektárků projdou pěšky s kabelou na zádech a do každé myší dírky pěkně nasypou jed. Mají na to čas a ušetří jim to spoustu peněz. Obvykle u nich platí to, co říkal už Masaryk. Že malý rolník dokáže ze svých polí vydobýt víc než velkostatek, protože se lépe stará. 

Další, co mají společné je to, že jich každý rok ubývá. Obilné silo je zpravidla umístěné spádově, aby se tam snadno a dobře jezdilo z několikakilometrového okolí a tak samozřejmě známe všichni všechny. Každý rok někoho zubatá popadne. A proto to všechno píšu...

Když si s nimi člověk povídá, tak jejich největší starost je, že to nemají komu předat. V horším roce si vydělají tak sto a dvě stě tisíc. V lepším třeba i dvojnásobek. Ale jejich děti to už dělat nechtějí. Pro ně je to už málo a nejisté. Tu a tam přijde rok, kdy spočítají výnosy a náklady a výsledek je nula.

Sice by to zemědělčení mohli zvládat po práci (tak dvě hodinky denně plus třítýdenní dřina ve žních), ale proč? Těch průměrných dvě stě táců zisku ročně není dostatečná motivace. 

Staříci říkávají, že by klidně svá políčka předali i s novým moderním traktorem, že by si to mohli dovolit. Stejně tak by mohli koupit nějaký moderní vlek se kterým by se vůbec nemuselo vlézat z kabiny při vyklápění, ale proč by to dělali že? Stejně to celé zanikne i s nimi a jejich potomci ta pole jen pronajmou. Budou z toho mít asi půlku, což pořád na dovolenou v zahraničí stačí a nebudou mít žádné starosti. 

... až stařík skončí, přijede moderní agropodnik, políčka povyměňuje a sjednotí s dalšími pozemky a pak to přejede pořádným traktorem s pořádným kombinátorem, začne se tam přesně zemědělčit pomocí GPS. Výnos sice trochu klesne, ale především klesne podíl práce na hektar, takže zisk bude větší. Nikdo si nebude dělat starosti s postřiky i hnojivy, všeho se nasype přesně podle příruček a kdyby si někdo stěžoval, firemní právník se postará.  Dá se tomu říkat pokrok? 

Mezi těmi dvaceti byli tak tři, kteří jezdili se svými vnuky, nebo dokonce posílali své patnáctileté haranty, aby jezdili sami, pokud se dalo k silu dojet po polňačkách.  Ve všech případech už vnuci jezdili v klimatizované Forteře nebo Claasu, protože dědeček to rád koupil.  Jeden už měl moderní vlečku s hydraulickým otevíráním bočnic a druzí dva to okukovali a ptali se na cenu. 

Ti ostatní už to v podstatě jenom doklepávají a každý rok se jen dozvíme, že ten a ten velkopodnik převzal další hektary a tak už k nám nebude vozit vůbec, nebo bude vozit o dvě stovky tun víc. Vzápětí pak zmizí další větrolam, zcelí se pole a velcí agronomové budou špekulovat, jak to udělat, aby pole mohlo být velké i když nesmí být větší než třicet hektarů. A vymysleli to... dokonce vymysleli celou škálu možností.  Je to pokrok? 

Každopádně přesně k tomu to směřuje. Mladí neumějí opravit Zetor a i když budou mít moderní traktor, stejně jim moc velkou životnost nedávám. Zetor se dá opravit za pár korun, ale až se pokazí ten nový Claas, bude i malá oprava stát statisíce. Pak se to tak jako tak nevyplatí dělat. I když se tu a tam nějaký nadšený vnuk najde, nakonec narazí na ekonomickou realitu. Být malým zemědělcem znamená umět si všechno opravit sám. A moderní elektroniku a hydrauliku sám stejně nezvládne, stejně jako by to nezvládl ani jeho dědeček. A jednou i ten nejtrvanlivější Zetor doslouží... Je to pokrok? 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (83 hlasů)

Komentáře

Já jsem snil o tom kapitalismu, co byl (a ještě je) ve Francii, kde se výroba jídla dělá přeci jen daleko poctivěji a kde je takovejhle starejch zemědělců přeci jen plno a předávaj to svejm dětem, fungujou tam družstva, je daleko víc produktů, je tam síť drobných krámků a každotýdenních trhů, kde se to zboží dá udat.

Babiš nijak nebrání trhům, kde bude plný náměstí trhovců. Jenže trhy jsou drahý, neodpovídá tomu ani kvalita ani výběr. Ono to dá práci vědět, že existuje také žlutý, zelený nebo fialový květák, květák romanesco a další. Pak člověk rád jde na trh.

Průměrný počet slepic: 3.8 (9 hlasů)

Čmoude vy jste takový bodrý tlučhuba.
Pokud by trhy měly spočívat v "existuje také žlutý, zelený nebo fialový květák, květák romanesco a další.", pak je to ještě horší než jsme si mysleli. Myslíte si, že tuto rozmanitost dav ocení? Ona rozmanitost má jednu nectnost, je drahá. Nevím jak tu drahou rozmanitost ocení babka s důchodem tak akorát na přežití.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

Ale tu rozmanitost oceňují lidi všude kde je. Byl jste někdy na trhu, kde zemědělství neprošlo fází JZD?

Jen si na tu rozmanitost dav musí zvyknout. Lilky a cukety taky lidi ze socíku neznali a teď je kupují normálně.

Napřed se nabízí větší výběr těm, co tak jako tak kupujou na trhu. Nabízí se hotelům a restauracím. - Protože tam chodí klienti, co na to mají.

Babka na tu rozmanitost nebude mít peníze, ale peníze se přelijou od těch pracháčů, co na ni mají k zemědělcům a prodejcům. Takže budou jinak rozdělený a nebude to úřední rozdělení.

Stará babka s důchodem tak akorát na přežití na tom byla stejně i za socialismu a úplně stejně oceňovala i JZD a nové hutě. Některé se z toho ocenění oběsily ve Stromovce, protože na co čekat na smrt hladem.

Průměrný počet slepic: 3.3 (6 hlasů)

Napřed musí mít český zemědělec stejné dotace jako ten francouzský, pokud chcete mít gastronomii z domácího jako ve Francii.Ale EU nedá, protože to tak dohodl Telička. Takže leda nějak obejít pravidla a dát jim z českého rozpočtu. Ale to si Ital, Španěl a Francouz již pohlídá.
Drobní zemědělci se nechají humánně dožít a můžeme se plně soustředit na montovny a subdodávky pro Německo.

Průměrný počet slepic: 4.9 (9 hlasů)

Jestli zemědělec seje/sází jeden druh květáku nebo 5, tak je to snad ekonomicky skoro jedno. Dotace nedotace. Bábám se dají na novou jízdu přepravky s jinejma sazenicema.

Stejně jako když vidlák choval 1 české a 3 německá prasátka. Práce to byla stejná.

Telička to dohodl a kdo mu kdy šel po krku z rozhořčených zemědělců? - Když protestovali zemědělci (kamioňáci, kovodělníci atd) v Bruselu, tak to smetlo městskej mobiliář jak velká voda vesnický ploty a boudy. Nikdo se nestíhal a v klidu se to opravilo, protože i tak měl Brusel prachy z EU.

Naši zemědělci jsou protestovat tak akorát když Minář pískne z Letný.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Hluboký omyl.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Patří Čmoudovi.

Zatím bez slepic

OK, ale k čemu? Na co reagujete?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

strejdech, tetě...Jenomže to bylo už dávno. První dva zestárli včas a té dřiny se zbavili tak nějak samozřejmě způsobem poplatným době, "museli" to dát do JZD i když vlastně nemuseli, už jenom proto že o odlehlou samotu neměla velkovýroba zájem a pole zůstala neobdělaná. Politický cíl byl splněn, asi tak jako dnešní "boj proti koronaviru" - až do úplné absurdity. Ti další měli i jiný zdroj obživy, rádi v důchodovém věku pak v šedesátých létech vstoupili do JZD, a zbavili se obdělávání pár svých políček, ne svého vlastnictví, dostávali každým rokem naturálie. Říkali : vzali nám dřinu a dali nám důchod. Jak to vypadalo v typicky zemědělských oblastech nevím. Podle filmů to vypadá že chodili do práce na polích, kravínech, drůbežárnách stejně jako do továrny. S přiměřeným zájmem podle nátury každého, s dovolenou, s životem bez stresů zda zaprší či naopak nezaprší, zda jejich kráva chytne slintavku. Začátek cesty k dnes tak často vídanému způsobu života bez odpovědnosti. Bez stresů a radostí provázejících každé činění pro vlastní zájem a z vlastního rozhodnutí a přičinění. Ti Vidlákem popsaní jsou poslední zbytky člověčenství nejen v zemědělství. Díky za ně.
Jsem rád že jsem starý, nějak dožiji, peněz a nechuti k dnešnímu způsobu provozování státu mám dost, zájem sledovat, neřkuli podporovat, nové a nové nesmysly valící se tu z USA, tu z EU, tu z českého kabinetu uvadá a blíží se k nule, nestanu se nikdy "správným" člověkem 21. století. Stejně jako ti Vidlákovi hospodáři. Asi je to normální.

Průměrný počet slepic: 5 (25 hlasů)

v +/-68 se hodně mluvilo /přesvědčovalo o návratu k soukromému a rušení družstev. Když jsem se na to ptala strejdy co taky "musel" do družstva, řekl mi, že leda že by se zbláznil. Hlavu čistou, pracuje na směny , teta taky, jezdí si po výletech a dovolených k moři. Že to nikdy dřív nebylo a že rozhodně se k tomu nemíní vracet. když mi vyjmenovával mašiny, které družstvo pořídilo , že by musel bohatším sedlákům platit za půjčení, a ještě být vděčný, protože to rozvrstvení i na dědině bylo hodně viditelné. A že ani ti "bohatí sedláci se nemají k tomu, že by se vrátili k soukromničení. Takže to družstvo z tenkrát tam funguje dovčil, dokonce přežilo i devadesátky..... njn

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Nakonec narazí na ekonomickou realitu. Zatím. A pak narazí na fyzikální zákony. Sjednocování zemědělců do JZD by klidně proběhlo přirozenou cestou, kdyby byli komunisté trochu trpěliví a nechali tomu volný průběh. Pár samostatně hospodařících by zůstalo jako dnes a jejich potomci by pole dali rádi do JZD nebo Státního statku. Ekonomická realita nakonec dostihla všechny a místo JZD máme velké agropodniky.
Práce je dnes od nevidím do nevidím. Pokud kovozemědělec pracuje na směny 12 hodin, přijde domů, a je rád, že má chvíli odpočinku. Chov dobytka neznamená idylu prosluněných pastvin a pasáka líně polehávajícího a žvýkajícího stéblo trávy. Znamená to tvrdou práci každý den a většinou za ošklivého počasí. Aby si to zemědělec trochu ulehčil, přejde jen na rostlinnou výrobu a chov dobytka vynechá, protože ten potřebuje čas a každý den. Nakonec se vrcholem zemědělství s minimálními náklady stane louka. Tráva se poseká jednou nebo dvakrát za rok na seno, otavu a dotace. Pokud seče dvakrát ročně, zemědělec chce z louky seno a otavu. Pokud jen jednou, z louky chce dotace.
O to, aby nebyli žádní další drobní zemědělci, se stará celá ta úděsná česká a bruselská byrokracie. Každý rok nový předpis, každý rok nová lejstra, za jejichž nesprávné vyplnění hrozí pokuty. A aby byrokraté dali najevo svou činnost, pokuty rozdávají. Nejraději těm menším, co nemají čas vrtat se v jejich kontrolách a rozhodnutích. Aby splnili celou literu zákona nebo ministerské vyhlášky, klidně zničí malého zemědělce.
Podobný jev je i v lesním hospodářství. Vyhlášek je sice méně, ale o to přísněji jsou vymáhány. Idylka kousku vlastního lesa se promění v tvrdou realitu, kdy všechny úřady státní správy nakonec donutí majitele lesa, aby jel tu monokulturu smrku. Smrku stačí zasadit na hektar 4400 ks sazenic. Když bude sázet cokoliv jiného, musí na hektar zasadit 8 až 9 tisíc sazenic. Sazenice smrku stojí polovinu toho co dubu nebo buku, což jsou nejčastější meliorační dřeviny. když se majitel rozhoduje, má kopat 9 tisíc děr nebo polovinu? Má sázet co nejlevnější sazenice nebo dvakrát dražší? Takže majitel zasadí co nejvíce smrku a povinný podíl melioračních dřevin. Smrk je krásně vidět pro kontrolu OLH nebo ČIŽP. Dub a buk nejsou vidět prakticky vůbec nebo musí být podstatně větší a starší v době výsadby - a patřičně dražší. Snad už konečně dojde milosti i bříza a bude vydána za hospodářskou dřevinu. Má to být od příštího roku.
Ale když se ke kousku lesa po předcích dostane potomek, začne pročítat příručky pro drobné vlastníky lesa, zákony a vyhlášky a najednou zjistí, co má povinností. Pak obvykle prodá pozemek spekulantům, což jsou jen jiné formy agropodniků. Ti mají stroje a sazeče, své lidi a osází ten hektar rychleji a levněji než drobný vlastník. A pak ty pozemky prodají cizincům, nejčastěji Němcům. Nebo Němci pozemky koupí vytěžené, najmou si takový podnik na osázení a údržbu. Mají na to čas a peníze.
Dotace na výsadbu lesních stromků poskytuje kraj. Jsou nenárokové a aby se o ně majitel vůbec mohl ucházet, musí splnit takové počty sazenic výsadby, že to prakticky nejde bez mimořádné finanční investice. Pokud se začne pídit po dotacích, zjistí, že jsou rozděleny mezi obce dávno před vyhlášením termínu dotací. Oficiálně může o dotaci požádat kdokoliv, ale už nemá nárok, aby mu byla poskytnuta, i kdyby splnil všechny podmínky. Tak nakonec majitel lesa skončí u toho zatracovaného smrku. Ví, že je to špatně. Klidně by se vykašlal i na zisk. Ale nezvládne sázet ty požadované obrovské počty sazenic.
Na stav budoucích lesů má daleko větší vliv vyhláška ministerstva zemědělství než co jiného. A proto se všude sází monokultury smrku dál, i když všichni ví, že je to špatně. V podstatě není jiná cesta, zákon a ekonomická realita neumožňují cokoliv jiného.
A potom všichni nadávají na velké podniky, ale je to přirozená cesta. Na jejím počátku není úplně ekonomická realita, protože ti drobní zemědělci nebo drobní vlastníci menších kousků lesa to dělají pro radost a na zisk až tolik nehledí. Jen nechtějí být ve ztrátě. Na počátku je byrokratická tupost. Na konci sucho a povodně.
Hodí se na to dva výroky Viktora Černomyrdina:
"Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždy."
"Nikdy v životě se něco takového nestalo, a už je to tady zase."
https://cs.wikiquote.org/wiki/Viktor_%C4%8Cernomyrdin

Průměrný počet slepic: 4.6 (20 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

přečetl jsem si ty Černomyrdinovy citáty. Směju se ještě teď :-))

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

In reply to by pithart (neověřeno)

Trvalý odkaz

Osobně mám nejraději dva. první, že ještě nikdy to tu nebylo a už je to tu zase. Druhý, že budeme žít tak, že nám naše děti a vnuci budou závidět. Protože to je dnešní realitou EU. To se nám to hoduje, když nám lidi půjčují!

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Sjednocování zemědělců do JZD by klidně proběhlo přirozenou cestou, kdyby byli komunisté trochu trpěliví a nechali tomu volný průběh.

- Jenže by proběhlo úplně jinak. V Polsku nikdy neměli tak združstevněný zemědělství jako u nás.

Bylo by a) jen částečné, jako ve Francii b) mělo by víc variant. Kvalitnější, dražší jídlo by bylo vedle toho průmyslového.

Zemědělci by byli doopravdy zemědělci a ne zemědělští dělníci, technici a inženýři. Spousta dovedností se zpřetrhala a nikdy neobnovila, stejně jako třeba při zničení celých průmyslových odvětví po sametu.

Průměrný počet slepic: 3.4 (10 hlasů)

řeči, u nás družstvo založili a vedli ti největší sedláci, zaměstnaci byli ti menší vlasntíci polí, kde prosím se u nás spřetrhala nějaká vazba? Bylo to jako vždy, když v družstvu přijmuli, že "ničení tkalcovských strojů" není cestou, ale upúadkem, tak vybudovali něco co fungovalo...

Polské zemědělství dneska vs u nás, je o tom, že mají dotace a mi je nemáme a přesto tak nějak stíháme konkurovat. Že je tam kvalitnější zboží? Nelži si do kapsi, je to jako vždy o tom co si objednají prodejci a jeslti lidi jsou oschotni jít někam si to koupit. Poláci stejně jako babiš, když objedná hitlermarket dodají stejnou sračku, když zapaltíš a objednáš, tak i babiš prodá kvalitu...

Takže za mě pláčeš na špatným hrobě, plač nad spotřebitelem, který je jiný v plksu a jiný u nás...

Průměrný počet slepic: 4.7 (10 hlasů)

Což je další způsob dotace.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

KDY si nějaké družstvo založili ti sedláci a na co? Bylo to nějaké JZD nebo mluvíte o prvorepublikových družstvech?

Vazba se zpřetrhala za časů JZD, bylo to 40 let. Nedávno to tu někdo vypisoval, jak dědici po dvou generacích dostali pozemky v restituci a mohli je tak akorát pronajmout družstvu. Stroje z roku 1948 jsou pryč, neumějí hospodařit, nevyrostli v tom. V situaci v jaký tehdy byli, bylo lepší jít do města a věnovat se něčemu jinýmu. Do hospodaření by se vrhli ve 20, ale ne v 45, když prožili život jinde a jinak. Nemaj kapitál na nové stroje a ty staré jsou pryč. Tak se vším.

Nepochopil jste, o čem mluvím s tím Polskem. Poláci si ťukaj na čelo, že si Češi i v létě kupujou mraženou zeleninu v supermarketu. Tam to funguje jinak, Poláci kupují víc na trzích a víc od svého vidláka, jak radí Vidlák. Nebyla tam kolektivizace tak velká jako u nás. Koupíte si tady tvarpoh plnej chuti od polskýho sedláka? Nikdy. Maximálně nějakou sračku, co vyrobí tamní továrna podle zadání někde z Anglie, s tím, že to prodají přímo nám.

Do supermarketů prodávají sračky, ale je tam víc paralelních možností distribuce. Na západ od nás taky. O tom mluvím.

Spotřebitel je jiný, ale ta nabídka tu není.

Byl jste někdy na nějakým trhu na západě? Sotva, jinak byste věděl, o čem mluvím. Ve srovnání s tím, co je tady to jsou nebe a dudy.

Tady v 30 000 městě je trh, tam 3 stánky, každej 5-10 sezónních produktů a šlus. Na západě plný náměstí stánků. Pult totálně plnej zbožím. Lidi co nevyráběj dost na to, aby zásobovali supermarkety mohou velice dobře zásobovat jednoho trhovce.

Až zajedete někam, kde je Marx and Spencer, tak se podívejte na ten výběr, v jaký to je kvalitě a jaký tam jsou ceny (britský). Lidi pořád kupujou. - Proč? Protože ta kvalita za to stojí. Kdyby viděli to samý na trhu, tak si to tam koupí taky.

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)

Teď nevím, jestli Váš příspěvek nemyslíte jako vtip. Jaká vazba se zpřetrhala? JZD normálně fungovala, obdělávala pole, pěstovala dobytek - to nebylo samo sebou, to se muselo umět. Byla zemědělská učiliště, střední školy a vysoké školy. Pro družstevníky znamenala družstva výrazné zvýšení životní úrovni - už nebyli žádnými děvečkami ani pacholky.
S těmi stroji z roku, speciálně 1948, to asi bude nějaký vtip, který jsem nepochopil. Ale pokud byste takový chtěl vidět, o několika vím, třeba o jednom u lesa zapomenutém čertu - sežeňte koně a můžete vesele konkurovat moderním vyorávačům (i když ... brambory se u nás, v bramborářské oblasti, už prakticky nepěstují). JZD měla velmi dobrá vybavení (napřed vznikly Strojně traktorové stanice, které moderně řečeno poskytovaly technické služby družstvům) a pracovala docela efektivně, vzpomínám si, jak táhly kolony kombajnů z jižního Slovenska a později z jižní Moravy, kdy byly žně o dva - tři týdny dříve. A pozor, ne každé JZD bylo stejné, velmi záleželo na schopnostech vedení, nejen ve Slušovicích. OPt vzpomínám, jak k nám vozili (cca 250 km) zeleninu od Dunajské Stredy (přivezli si maringotky na prodej a ubytování pro tři ženské, a pak denně či obden doplňovali čerstvé zboží, ráno už před sedmou přifrčela Avia).
Co se týče pestrosti současné nabídky u nás a jinde si netroufám soudit, ale opět v tom vidím prachy - našim se to holt nevyplatí, protože dotace. Jo - Marks & Spencer se považuje za spíše standardní značku.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Protože jsem v Anglii pracoval, tak Marks je značka pro úředníčky věku cca 35+, mladší mají Next. Pro kvalitu a zskutečnou značku chodí angláni do jiných obchodů, zde hodně přestřelil znalostma británie...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Mluví se o JÍDLE v Marks and Spencer.

Next je značka módy a dost nudná. Nebo jste tam kupoval jídlo?

Zatím bez slepic

Co nechápeš, v 50 roce zasedli největší sedláci, založili JZD a rozdělili si řídící funkce...

Jo, mělo to dohru o 17 let později, kde vedlejší dědina, kde to založili "z donucení" a vedli to dacani co dříve byli domkaři, ze začátku měli nižší výkony a nic jim nešlo. Po 10 letech to rozjeli (praxu když se snaží lze získat rychle) a najednou uběhlo 17 let, u nás zaspali z rozvojem, protože stačilo to na co byli zvyklí, nic nového, zatímco vedle se vyrovnali a pak překonali naše a na výročí 20 let se ohlásilo slučování, které v reálu bylo, že řízení našeho družstva se podřídilo jejich :D

Čmoude, já věřím, že u vás proběhlo toto jinak, kdy drzžstvo šlo do pekel a nikdy pořádně nic nevybudovalo, ale jinde to tak nebylo ;) I když jsme malá republika, tak těch družtev co se založili bylo v počtu tisíců, takže gausova křivka věřím, že zafungovala i u družstev od toho zakázaného filmu ze šedesátek, kde v honuju provází slepej, až po čubu z miliardovýma obratama...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Bavíme se o tom, co se stalo po revoluci.

Zemědělec vstoupil do JZD, tam to nějak vedli ve velkém a když se vnukům hospodářství vrátilo, už hospodařit neuměli, bydleli o 150 kilometrů dál a měli jiná povolání.

Bylo dotovaný třeba mlíko a najednou přišli o dotace a ještě přibyla konkurence.

Najednou nemůžou fungovat ani jako za časů JDZ ani jak to bylo před kolektivizací, ani v novým prostředí.

To je jádro problému.

Zatím bez slepic

čmoude, já pracoval v anglii, pracoval v USA i v rusku, chopdil z polkou (a od ní představu o polksu od poláka), takže fakt mám představu jak to funguje za hranicema, myslím dostatečnou, aby mi někdo psal "tráva je tam zelenější" a nenechal si nakecat, že fakt je zelenější...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Vy jste pracoval v Anglii a nevíte, o kolik je tam jídlo kvalitnější?

Jako to normální, ne bílý produkty ve stylu sausage za 30 penny balíček, ale ty dobrý za 2 dvě libry? Normální kuřata, ne ta smradlavá chemická?

Vy nevíte, jak je skvělej výběr chlebů v Pret-a-Manger? Plus samozřejmě ty náplně, a je tam Pret-A-Manger lepší standart? Máte ekvivalent Pret-A-Manger tady? Kupoval jste si někdy chlebovej senvič třeba v Albertu? To se nedá srovnat, jak je to odfláknutý.

Myslíte, že v Británii teď vybíjejí stáda kvůli Putinovi? Měli tam nemoc šílených krav, měli tam slintavku a kulhavku a pořád tam mají 9.7 millionu skotu v roce 2019. Viděl jste tam ty steakový restaurace? Viděl jste, jak jsou plný lidí? Vidíte to tady? Tady leda tak pro turisty. Kdo si tady dává běžně T-bone, rib eye nebo rump steak?

Zatím bez slepic

já Vám nevím, nemyslíte, že i v polsku by se našlo dost chudých pojídačů supermarket-sraček? Stát to tam víc hlídá, stejně jako v germánii.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Sjednocování zemědělců do JZD by klidně proběhlo přirozenou cestou, kdyby byli komunisté trochu trpěliví a nechali tomu volný průběh.

- Jenže by proběhlo úplně jinak. V Polsku nikdy neměli tak združstevněný zemědělství jako u nás.

Bylo by a) jen částečné, jako ve Francii b) mělo by víc variant. Kvalitnější, dražší jídlo by bylo vedle toho průmyslového.

Zemědělci by byli doopravdy zemědělci a ne zemědělští dělníci, technici a inženýři. Spousta dovedností se zpřetrhala a nikdy neobnovila, stejně jako třeba při zničení celých průmyslových odvětví po sametu.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

Ke slučování do větších podniků by stejně došlo, protože zemědělství je hlavně trvalá neskutečná dřina. A pokaždé se najde skupina potomků, kteří tomu chtějí uniknout.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

Bylo by a) jen částečné

Na západě jsou taky velké podniky. Všude, ale zůstalo dost malých, co vsadily na kvalitu a rozmanitost.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

neproběhlo klidnou cestou ani náhodou.
Viz agrární dějiny Polska za socíku, viz agrární dějiny USA po WWI.. Jiný scénář možný není.
Vše ostatní jsou pohádky ovčí babičky.

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

Vidláku, celkem pravidelně píšete o tom, jak "starý svět mizí". A to jste mladík, oproti mnohým zde.
Komu je o nějakých třicet let (plus/mínus) starší než vy, vnímá to nejspíš intenzivněji. Kdo má vztah k průmyslu, jako vy k zemědělství, tomu mizí "starý průmysl", kdo k obchodu, tomu "starý obchod" atd. Tomu, kdo se živil hubou (jako já) zase mizí "stará média".
Možná je to proces přirozený a nevím, zda dobrý nebo špatný. Novému světu přestáváme rozumět (omluvám se za ten plurál) a nezbývá, než se s tím smířit, v podstatě rezignovat.
Já se třeba snažím předávat nějaké informace, vzpomínky ve formě historek. Nejen svých, ale i svých rodičů a z vyprávění prarodičů. Protože se mnou ty informace/historky zaniknou a zmizí. Jenže ony vlastně nikoho moc nezajímají a tak vzniká otázka - a měly by? Vnukové si je třeba u vína rádi vyslechnou, pro pobavení. Jedním uchem dovnitř a druhým ven, jak to tak bývá.
Rád si připomínám poučku svého nebožtíka otce: "Nechtěj nést na bedrech tíhu všehomíra". Nejspíš platí i v tomto případě mizejících světů.
Zda je to pokrok nevím, a pokud ano, pak netuším, kam povede.

Průměrný počet slepic: 4.7 (15 hlasů)

Gogote "poraženecké kecy", rozumíš tomu stejně jako za mlada, jenom máš jeden velký rozdíl, když ti bylo 18 věděls hovno, o to víc si měl sebevědomí, neměl si čas a chuť všechny řešit problémy vesmíru, a ve stáří se to změnilo...
A tak nastalo co muselo, přehlcení, uvědomění si, že nemáš sílu něco změnit a z toho depka a následná výmluva "nerozumím", přitom když člověk čte jak vysvětluje "nerozumím", pak je vidět, že rozumí a hodně...

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Jen přirozený vývoj. Svět se mění celkem rychle a každá drobná změna a inovace urychluje další změny. Takže my už nežijeme ve středověku, kdy svět byl celkem neměnný a za celý život se nic moc neudálo. Dnes jen vidíme důsledky rychlého vývoje poměrů všude - ve společnosti, průmyslu, zemědělství. A jako v přírodě vidíme i spoustu slepých cest vývoje. My víme, že jde vývoj špatným směrem a do slepé uličky. Víme, že tahle vývojová větev skončí. A nejsme schopni s tím nic udělat. K tomu nás děsí budoucnost, která je nepředvídatelná. A lidé se vždy v minulosti děsili toho, čemu nerozuměli. Pro mladší ročníky je takový svět realitou. Narodili se do něj, nějak jej pochopili a žijí v něm. Je to jejich svět a oni ponesou důsledky chybných rozhodnutí. Některé budou fatální a už nepůjdou zvrátit. Oni to tak chtěli, tak si opravdu užijí. Možná si budou drbat hlavy oni sami nebo jejich potomci, až zjistí, že pro samou zbytnou nadstavbu zanedbali ekonomickou základnu. No nic, až dojdou ložiska fosfátů (2040-2050), lidí bude najednou na světě více než potravin a schopnosti půdy je vypěstovat. Posun k vegetariánství nebo veganství nepomůže. Overtonovo okno tabu lidského těla už bylo v prvním kroku mírně pootevřeno:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lidske-telo-jako-nejlepsi-hnojivo-pr…
https://www.extra.cz/tak-to-je-maso-vedec-vyzval-lidi-ke-kanibalismu-ch…
Můžeme jen s údivem sledovat, kam se svět řítí. Změkčilá generace, která si dnes užívá duhové průvody a nové mobily, si zažije krutou realitu války. Budoucí války o zdroje, která přepíše mnohá tabu a dnešní dogmata. Bude to svět těch dnešních mladých generací a mají na své omyly právo. Že vidíme, kam se řítí? Náš názor je nezajímá. Poučí se buď v průběhu nebo dojdou do hořkých konců. Němci také po WWI usoudili, že ji mohli vyhrát, nebýt některých skupin obyvatelstva, které jim to zkazily. Tak až WWII je poučila, kam jejich nápady vedly. A stejně se nepoučili, dnes vedou do údajně multikulturní zkázy sebe i zbytek EU. Tak si užijí islámu. Hledejme to pozitivní, 5x denně si všichni povinně procvičí záda, vymizí hloupí a nešikovní zloději, vymizí prostituce z ulic a noční kluby se budou maskovat do soukromí. Budeme pít více kávy a čaje, Pirátům se splní legalizace marihuany, hašiše, opia.
Svět se vyvíjí, jen naše vzpomínky ustrnuly v čase mládí a rozpor mezi nimi a světem, jaký dnes vidíme, je čím dál větší. Tak si užijme toho dobrého, co nám dnešní svět nabízí.

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

"Tak si užijme toho dobrého, co nám dnešní svět nabízí"
Ano, dnes po dopoledním plavání k obědu hovězí vývar, "pálavský kotlet", k tomu Chateau du Glana (St.Julien) 2010. Tvarohový moučník s jahodami, káva. Nádobí umyje myčka.
Po posilujícím spánku četba Targusem doporučeného Čorneje "Husitství a husité". Mám od tohoto autora několik publikací, o téhle jsem nevěděl, že vyšla a je opravdu dobrá - až natolik, že Targuse usvědčuje z omylu, či spíše z nepochopení věci.
To jen jako reakce nejen na vás, Gerde, ale i na tvrzení, že snad podléhám depresi. Nikoliv, to není deprese, ale realismus.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Konečně pozitivní zprávy! Gratuluji a tiše slintám :)
K panu profesorovi Petru Čornejovi a T: Nejsem překvapen :D

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Ano, dávno víme, že Godot je bonviván. Proč ne, užijte si života, dokud můžete. Mnozí mladí to dělají stejně a heslo dnešní doby zní mamahotel.
Na vlastní bydlení si už mnozí nevydělají.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

To jste nahrabal všechen ten majetek, jen abyste pak pěkně papinkal, když se hroutí civilizace?

Bravo. Tady k tomu máte ještě pěknou muziku.
https://www.youtube.com/watch?v=PKsr49csFYk

Radši budu obdivovat Baťu s jeho prostou pracovnou a Salazara s jeho prostou ložnicí.

Zatím bez slepic

a nezbývá, než se s tím smířit, v podstatě rezignovat.

Proč vlastně?

Proč se smiřovat a nesnažit se tomu porozumět, proč se nedívat, jak to dělají jinde, rozmyslet si, co je špatně, co je dobře a do toho špatné hodit vidle? Proč ta rezignace?

Majetkem se tu chlubíte a hovno s ním děláte.

Průměrný počet slepic: 3 (7 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

se až v posledním odstavci dozvíte, že atomovka vypadla z americkýho letadla. Jinak tam není o Američanech ani píp.
A úplně k zblití je diskuse pod tím elaborátem ...

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Petřepavle, Gerde, Godote, děkuji za vaše příspěvky. Příští rok mi bude padesát. Ve svém oboru, budování a rozvoji rozsáhlých informačních systémů, zažívám přesně to samé, co popisuje Gerd. Myslím si o tom to samé, co píše v závěru Petrpavel. A bohužel docházím k tomu, že s tím nemohu dělat nic jiného, než píše Godot. Před třemi roky jsem se rozhodl s tím něco udělat a začal hledat jiný obor, kde byrokracie, hloupost a parazitismus nevítězí nad lidstvím, rozumem a spoluprací. Asi jej z podstaty nalézt nelze. Nezbývá mi, než jít po cestě za tím, co mě naplňuje, a vzdorovat všem možným protivenstvím.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

Byrokracie, hloupost a parazitismus jsou podstatou EU, a my přece jsme EU.

To nemá řešení...

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

Jo jo, nemá, když se nehledá.

Lída Baarová se kurvila s Goebbelsem a Gabčík s Kubišem zabili Heydricha.

Každý totiž k řešení problémů přistupoval jinak.

Průměrný počet slepic: 3.3 (6 hlasů)

Morální zákon nad Vámi to tak vidí. Ale někdo amorální by mohl špitnout, že Baarova bavila lidi v kinech a odveta za Heydricha byly Lidice.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

A odveta za Lidice byl odsun když už to chcete dotahovat do konce.

Pobavení lidé ji po válce zajistili 3 roky vyšetřování pro kolaboraci. Sama před tím napřed utekla do Německa, jenže Američani ji vydali. Mimo oficiální linii nikdo nechtěl mít nic ani s její sestrou, která ze vší té zábavy vyskočila u okna.

Poláci pro jistotu zakázali všem hercům bavit lidi, protože se jim zdálo, že se to jaksi nehodí, když země a národ bojují o holou existenci a pár těch herců taky zabili, protože dost rychle nepochopili, že je to míněno smrtelně vážně.

Je jeden filmový záběr někde z Litvy či Estonska co to symbolizuje. Po tom, co místní pobili místní židy, tak si jeden z nich vylezl na hromadu mrtvol a hrál na harmoniku. Tak nějak na lidi působila Baarová.

Průměrný počet slepic: 2.8 (5 hlasů)

K té harmonice tam tančila M. Mládková ?
Na hromadách mrtvol prý rád tančil Salomon Morel (židovského původu) , ostatně posuďme sami :
"....Komendant polskiego obozu witał zganianych do Świętochłowic-Zgody Ślązaków słowami: „Auschwitz to była pestka przy tym, co wam tu przygotowałem”. Salomon Morel nie żartował, miał wyobraźnię. Osobiście mordował Ślązaków i Niemców. Tak długo bił ich drewnianą pałką, aż ich głowy zamieniały się w krwawą miazgę. Komendant wymyślił też piramidę: kazał kłaść się nagim ludziom jeden na drugim, aż stos sięgnie sufitu. Aby być pewnym, że ci na samym dole nie przeżyją, wchodził na wierzchołek i – jeśli miał wystarczająco dużo miejsca – tańczył kalinkę...."
Wiki praví : "...Když mu v roce 1994 začalo hrozit trestní stíhání, unikl do Izraele. Izraelské orgány odmítly požadavek polských vyšetřovatelů o vydání do Polska trestnímu stíhání kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na jeho případ upozornil novinář John Sack, ve své knize Oko za oko. Sack byl kvůli tomu označen za antisemitu. ... Datum úmrtí : 14. únor 2007, Tel Aviv."

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Když řeknu, že krev je červená, netřeba mi vyjmenovávat všechno ovoce, co má jadérka, zrovna jako rajčata, která jsou přeci taky červená jako krev.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Příště pouze dle vašich ctěných nstrukcí a požadavků , čmoude !

Zatím bez slepic

jak přesně souvisí prcání Baarový a Goebblse s byrokracií EU?
To jakože kdyby si v Komisi občas zaprcali, tak by neměli čas na vymejšlení píčovin?

A Gabčík s Kubišem?
Vodprásknout Jourovou v zatáčce?

No, já nevim.
Ale zkusit by se to mohlo...

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)