Proč před Náchodem stojí kamiony a proč se tomu mnozí diví…

Autor
Štítky

V diskuzi pod článkem o Švejkovi padl akademický dotaz, proč se vlastně tvoří fronty před hraničními přechody do Polska.

Tedy ten dotaz nebyl zcela akademický, byl směřován na mou osobu. Nicméně rozhodl jsem se odpovědět touto formou, protože odpověď se rozhodně nevtěsná do jedné věty a navíc by zřejmě zanikla, neboť jsem na ni narazil s půldenním zpožděním.

Abychom tedy začali z nějakého konce, ty fronty vůbec nejsou JENOM na česko-polské hranici. Totéž nyní probíhá na hranici se Slovenskem. Specifikem jsou pak dva přechody na obou koncích hranice, to jest na dálnici D2 a na silnici č. 11, vedoucí z Třince do Čadce. Zde jsou kolony nejdelší. 

Opravme otázku - proč vůbec jsou a proč zrovna nejdelší?

Odpověď je poměrně jednoduchá. Hustota dopravy je v poměru k propustnosti zdejších komunikací tak vysoká, že vytváření kolon je zcela zákonité – pozor – i v době, kdy žádný Korona virus nehrozí. Podívejme se nejdříve na D2.

---------

Silnice bílá přede mnou…

Tato čtyřpruhová komunikace je tak vytížená, že v denní době jedou nákladní auta prakticky v koloně. D2 je totiž v praxi jedinou efektivní spojnicí silně průmyslového regionu Německa (Porúří) a dalších oblastí ležících dále na sever (přístavy) s téměř celým Balkánem a dál navazujícím Tureckem. Pokud nesněží, anebo pan Ťok nenechá rozhrabat naši D1 v deseti lokalitách naráz, skutečně se hledá alespoň rovnocenná volba velmi obtížně. 

Ponechme nyní zmrzlou vodu a dovádění pseudostavebních firem na D1 stranou, stejně jako vysvětlení, že Slováci se snaží kontrolovat všechna auta, která přijíždějí na jejich území. Proč mají být úzkostlivě kontrolováni zrovna lidé, kteří se jsou v režimu tranzitu, tedy prakticky pouze projedou v uzavřených vozidlech území Slovenska a drtivá většina z nich se zastaví až u maďarské závory, to mi jaksi zůstává záhadou. Rovněž mi zůstává záhadou, co by asi tak dělali slovenští policisté a celníci třeba se stovkou řidičů, u nichž by čistě hypoteticky zjistili, že mají horečku. Otočit je a poslat „do někam“? S horečkou, tedy evidentně nezpůsobilé řízení? Nechat je vypotit se na parkovišti? Mrtvoly do řeky Moravy a kamiony zapálit? Má vůbec někdo alespoň přibližnou představu?

Vraťme se k tématu. 

Na další zádrhel narazíme hned po 60 km jízdy, hned po vjezdu do Bratislavy. Může se vám to zdát neuvěřitelné, ale je to tak. Vůbec není problémem, aby bratislavská dopravní špička umrtvila dopravu na této dálnici, na níž následuje další zpomalovací místo o pouhých 20 km dále, a to na hraničním přechodu Rusovce  - Rajka.

Pozor - opatření dnešních dnů, naši vé-čtyřkoví soudruzi ze slunného Maďarska nechali, zřejmě v rámci „dobrých“ sousedských vztahů, na celé hranici pro nákladní dopravu otevřené pouhé dva přechody z deseti (!!!), čímž Bratislavu doslova paralyzovali. 

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/madarsko-uzavrelo-hranice-v-oblasti-bratislavy-uvizly-stovky-kamionu-40317031

https://www.mzv.sk/cestovanie_a_konzularne_info/detail/-/asset_publisher/Iw1ppvnScIPx/content/madarsko-mimoriadne-opatrenia-proti-sireniu-ochorenia-covid-19-hranicne-prechody-tranzitna-doprava-letiskova-preprava?_101_INSTANCE_Iw1ppvnScIPx_redirect=%2Fcestovanie_a_konzularne_info%2Foznamy_a_upozornenia_pred_cestovanim

Aby bylo jasno, tento jev není ničím novým, dochází k němu se železnou pravidelností po každém svátku na Slovensku či v Maďarsku, kdy se okolo tohoto přechodu Rusovce – Rajka nahromadí kamiony v počtu jednotek tisíc a úderem hodiny, kdy končí zákaz jízdy, vyrazí řidiči na trať. Fronta kamionů pak opravdu sahá až k Brnu, akorát naše sdělovací prostředky o tom pilně mlčí…

---------

Čadca, to je mesto…

„Čadca, to je mesto,Triněc, to je riť,“ s oblibou říkávali zdejší rodáci, když se v době zuřícího socializmu za městem zbudovala pobočka závodu Tatra, dřevěnice o dvou jizbách a jednom chlívku se přestavovaly na patrové „štokovce“ o dvou tří- až čtyřpokojových bytech, a na kopcích tyčících se nad Čadcou postupně rostla zbrusu nová sídliště.

Jak šel čas, Tatrovka už nebyla za městem, nýbrž uvniř. A odešli soudruzi budovatelé, aby je nahradili soudruzi rozkrádači. Ti Tatrovku nejdříve rozebrali na prvočinitele, že zbyly jen zbytky betonu z bývalých cest. Po likvidaci čehůnské fabriky se pozemky prodaly soudruhům obchodníkům, pročež na místě Tatrovky dnes nestojí nějaké obyčejné obchodní centrum, nýbrž rovnou dvě. Pochopitelně bez příjezdové cesty, protože ještě docela nedávnou bratia Slováci jezdili v orezlých stopětkách, vždy pět kusů v jednom autě, zatímco dnes by nejraději jel jeden kus v pěti koncernových autech naráz, kdyby to šlo. Tudíž pouhých 10 km od česko-slovenské hranice vzniklo gigantické obchodní centrum, aniž by se kdo staral o skutečnost, že veškerý tranzit, který si příliš nezadá s naší D1 (podle měření před dvaceti lety tudy projelo 30 000 aut denně, z toho bylo 6 000 kamionů) jde kolem parkovišť a prakticky všichni návštěvníci musejí buď na tuto cestu vyjet, anebo - ještě lépe - ji křižovat. A jelikož třicet tisíc je třicet tisíc, namontovaly se zde semafory. A když je bratia pustili, najednou se všichni začali divit, že fronty aut před Čadcou jsou až 15 km dlouhé. Na obě strany. A obyvatelé vesnic, v nichž ty fronty stojí, nemohou ani vyjet z domu, natož aby se načas dostali do nějaké práce. Takže se to opět vylepšilo a semafor se postavil hned za českou hranicí. A kamiony stojí v zahraničí. 

Pohoda…, 

… hlavně, že šoférská hovada neserou u nás…

Všimli jste si, že na téma zbrzdění provozu kontrolami řidičů kvůli „nové chřipce“ vůbec nedošlo? Proč taky, když jsou ty kolony pořád stejné a mnohem delší, než když na hranicích ještě překážely klacky pomalované trikolórou…

----------

Těšínská jablíčka

Těšínskými jablíčky se za mého mládí označovaly plané sliby a marné vzbuzování nadějí... 

Zeptejme se, kdy se nějaké kolony kamionů v Těšíně vůbec objevily.

Většině ze čtenářů se to bude zdát podivné, ale fronty aut zde byly již za vlády komunistů. Řešilo se to tak, že nákladní auta musela na parkoviště na kraji města, načež pak po skupinkách najížděla do centra, resp. na hraniční mosty, neb zdejší hranice je vymezena řekou Olší – Olzou, tekoucí středem této česko-polské aglomerace. Pak jsme si sice postavili za městem hezký a dlouhý most z jednoho (českého) kopce na druhý (polský), ale záhy po změně režimu zdejší kolony narostly do obludných rozměrů. Bylo spíše pravidlem, než výjimkou, že kolona aut čekajících na odbavení se táhla až ke Karviné, kde ji policisté otočili na Havířov, takže auta občas stála až u bývalého dolu Dukla, neboli u obce Horní Suchá, což bylo 20 km od hraničního přechodu. Běžné čekací lhůty se zde pohybovaly okolo 48 hodin, šedesátka nebyla výjimkou. Po zrušení celního odbavování v roce 2004 sice kolony zmizely, ale během času bylo zaděláno na problém ještě delších kolon, které zde jsou nyní.

Stalo se tak triviální cestou prodeje či dlouhodobého pronájmu odstavných ploch v bývalých celništích, nebo dokonce demolicí kancelářských budov a jejich nahrazení zbudováním obchodních center. Ano, čtete dobře, na polské straně hraničního přechodu Chotěbuz – Boguszowice vyrostly dva supermarkety, takže na provádění nynějších kontrol prostě není dostatek místa. Tudíž jednotlivé větve kolony kamionů směřujících do Polska sahají až k Jablunkovu, do Tošanovic, na hranice města Karviná (opět, že?)…

----------

A nakonec zbyl ten Náchod…

Hraniční přechod Náchod – Kudowa Zdrój byl doopravdy proslaven naplněním věty, že když právě nestojí před hraničním přechodem kolona aut, celník si ji vyrobí sám…

Ano, zdejší parta opravdu stála za to. Je možno s klidným svědomím prohlásit, že v tomto druhu pokleslé zábavy byli skuteční mistři. Nicméně tak, jako se v r. 2004 hnuly ledy úplně všude, tak se hnuly i zde. Sice až za tři roky po vstupu ČR i Polska do schengenského prostoru, ale konečně jsme se dočkali. Fronty přes Náchod zmizely!

Ne na dlouho. Věrni větě v úvodu části stati o Náchodě započali se zdejší polští policisté a celníci starat, aby v době největšího provozu ve městě sahala fronta aut z hranice až do města (3 km). Což mělo za následek spolu s nárůstem osobní dopravy dosti brutální zahuštění dopravního ruchu v městě samotném.

Je pravdou, že s vybudováním dalších odstavných ploch se situace na hranici samotné opravdu zlepšila, ale doprava mezi tím dosáhla takové intenzity, že snaha zdejší radnice o vylepšení plynulosti dopravy dosáhla přesně opačného efektu. Nekonečná řada kruhových miniobjezdů přímo ve městě, přes něž musejí vozidla limitních rozměrů courat doslova krokem a dávat přednost všem účastníkům přijíždějícím zleva, doslova paralyzuje tranzitní dopravu v čase dopravních špiček, tedy v podstatě po většinu dne. Do toho pár semaforů, jejichž špatné časování už v podstatě nemá co zkazit, výsledkem byly kolony o délce desítek km již před pěti lety, s tím rozdílem, že tehdy se o ně nikdo nezajímal. 

Že by se někdo alespoň pokusil zvážit přednostní vybudování obchvatu města, na to nechť čtenář laskavě zapomene. Obchvaty měst a vesnic se samozřejmě na silnici č. 33 stavějí, ale začalo se z opačné strany – od Hradce Králové a se zabedněností do nebe volající se od tohoto dogmatu neuhne ani milimetr!!!

Může se někdo naštvat, když se v zbytcích českých a moravských hospod všeobecně zpochybňuje inteligence dvounožců okupujících odpovědné instituce?

----------

Pokusil jsem se odpovědět na otázku, jak kolony aut vlastně vznikají. Původní otázka ovšem zněla PROČ, nikoli jak.

Abychom se dopátrali nějaké odpovědi, zopakujme si znalosti, které jsme my – staří, hloupí a škaredí – nabrali v někdejších ZDŠ a ti mladí, krásní a chytří o nich netuší ani zbla.

Polsko obývá asi 38 mil. Obyvatel, což je zhruba jeden a půl násobek počtu obyvatel v ostatních zemích tzv. Visegrádu. Zároveň má zdaleka nejvýhodnější geografickou polohu ze zmíněných zemí. S nepopiratelným ekonomickým lídrem unie – Německem má dlouhou a relativně dobře průjezdnou hranici, má přístup k moři, má opravdu velké nákladní přístavy (např. Świnoujscie - Szczecin, trojměstí Gdańsk).

http://www.dnoviny.cz/namorni-doprava/pristavy-stetin-gdansk-a-gdyne-jsou-opet-na-vzestupu

  Navíc byly takřka všechny polské podniky doslova na pokraji bankrotu, ne-li přímo v něm. Tudíž mělo největší schopnost akceptace přenastavení ekonomiky, ke kterému došlo po roce 1989, a zároveň mělo a má největší potenciál lidských zdrojů k budování stále ještě laciné výrobní kapacity, která se s přibývajícími roky ještě stále zvyšuje, neboli nedosáhla svého stropu, jako např. v ČR. To má při celosvětovém růstu a volnosti pohybu kapitálu jasný efekt – růst průmyslové produkce a následně růst pohybu zboží, neboli neustále se zvyšující potřeba dopravních kapacit. 

S přistoupením dalších evropských států do EU (Rumunsko, Bulharsko) se pak ještě dále navýšil objem směňovaného zboží, samozřejmě při zachování, resp. trvalému růstu obchodní výměny s Rakouskem a zejména s Itálií a Švýcarskem.

Pokud pak chceme hodnotit toky zboží z hlediska národnosti jejich vykonavatelů, resp. národních registrací dopravních prostředků, nelze zapomínat ani na silné tranzitní zatížení Polska a ČR kamionáží mající sídlo v Pobaltských republikách, kteréžto prakticky přebraly silniční výměnu zboží mezi severem Ruska a zbytkem Evropy a flotily těchto států vykonávají významné procento třetizemních přeprav po celé EU. Obdobně je tomu tak i v případě Finska.

Z výše popsaného pak celkem jasně vyplývá neustále rostoucí potřeba silniční dopravy, která de facto zlevňuje cenu výroby, nebo alespoň ji alespoň udržuje na dostatečně rentabilní úrovni, aby zabránila jejímu přesunu do zemí s levnější pracovní silou. S posilující silniční dopravou ovšem není v souladu dopravní infrastruktura, která je v těžkém zpoždění ve výstavbě v podstatě na celém světě. Proč k tomu dochází, je na další a mnohem delší stať. 

V důsledku této disproporce pak dochází k tomu, že postačí sebemenší zpomalení dopravního proudu, aby se v bodech takového zpomalení počaly tvořit kolony dlouhé desítky kilometrů. Pokud byla pravdivá informace, že polské orgány byly schopny zpočátku odbavit pouhých šest aut za hodinu, je každému jasné, že na silnici s naplněnou denní kapacitou 20 000 aut denně, z toho nějaké 3 000 nákladních aut (a to se ještě ekonomika nerozběhla, protože stavební sezóna začíná až v dubnu), která jsou z principu pomalejší kvůli své hmotnosti a velikosti, musí dojít ke kolapsu v řádu desítek minut.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.4 (62 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Pozdrav Pán Bůh. Jako že dej nám zdraví a zdravý rozum, dodávám já. I v době morových ran.
A teď si jdu přečíst článek

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Omlouvám se Targusovi za OT, ale slibuji, že si jeho článek přečtu! Ve včerejší diskusi by to už zmizelo.

Korupční dotace

Mě v tom prohlášení V4+Německo postovaném včera Anonymem (tady: http://www.zvedavec.org/komentare/2020/03/8240-spolecne-prohlaseni-mini… ) nejvíc zaujala tato pasáž:
"(=rozšiřování OSN Agendy 2030 do dalších zemí formou slibů, korupčních dotací a povzbuzování migrace)."

Konečně někdo jasně napsal, k čemu slouží v koloniích dotace. A jak že to vlastně EU tu migraci vidí...

Průměrný počet slepic: 4.4 (11 hlasů)

nemáte žádný domácí úkol a nic nemusíte, pokud sám nechcete.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

má na cestě dlouhodobě 15-20 kamionů po EU. Vozí nejvíc chlast a bombošky.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

kde zrají banány a rajčata - mají nějaký název? V mrazáku umrazili i 50-70 lidí... co by to s nimi udělalo ve zracích vozech?
Včera odpoledne jsem ujel 600km po Moravě (D1 a č. 23) - tisíce návěsů. Nevozí v tom lidi?

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

že i tekutý prd by proti ní byl polrajchův dresink.

Průměrný počet slepic: 4 (6 hlasů)

Ten tekutý prd mi leží v hlavě.

Třeba mě verš napadne
jako Jana Drdu...
pak se bude podobat
tekutému prdu...

Ležím si tak v posteli
kolem zvoní kostely
neslyším ten z Gutů
tam byl Desmond Tutu.
Kostel už je na skladě
v Hošťálkové, v hromadě;
chybí štempl výboru
aby členi souboru
mohli zpívat hosana.
Farář už má Nissana.

Průměrný počet slepic: 4.5 (13 hlasů)

teoreticky mohly fungovat, protože některé mrazáky umějí přejít na reverz, neboli topit. V praxi se ale nepoužívají s výjimkou zimních transportů pracích prostředků (aviváže a spol.), anebo při dovozu mandarinek z Řecka a Špánu (sklizeň je od konce prosince do půlky února) a rozvozu banánů z přístavů. Teď si ale nevzpomenu, kdy byly naposledy tak silné mrazy, aby se banánům topilo. Banán slabší mráz v poho vydrží, já je běžně vozil v plachtě a do - 15°C stačilo krajní krabice obložit kartony. Měli jsme na dojetí do poslední vykládky 24 hodin.

Jinak ty lidi neumrazili, nýbrž udusili, protože se neobtěžovali otevřít větrací okénka. Tedy pokud tam něco takového bylo, všechny termobedny to nemají.

Průměrný počet slepic: 3.2 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

jsem ošetřil.

Průměrný počet slepic: 3.8 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Targusi, stran té propustnosti. Ono stačí, aby na takovou silně zatíženou dopravní tepnu vjel traktor. Protijedoucí plynulý tok aut znemožní předjíždění a už se vytváří kolona, jejíž délka je přímo závislá na délce jízdy traktoru po takové tepně a ochotě traktoristy uhnout v místě, které to umožňuje. Stejně tak postačí objížďka z jakéhokoli důvodu a pár auťáku s potřebou odbočení doleva z vedlejší objížďkové okresky bez odbočovacích pruhů a je vystaráno na kolonu jako prase. Hodinové popojíždění ke křižovatce zaručeno. Tiráky obdivuji a to tím spíše, že jsou to nejčastěji právě oni, kteří takřka bez výjimky zvolní, bliknou a umožní vjet na takovou dopravní tepnu z vedlejší okresky anebo odbočit z té dopravné tepny doleva na okresku. Ostatně jistě znáte i řidiče osobáků, kteří na takové dopravní tepně chtějí odbočit doleva, ale najedou si co nejvíce doprava místo doleva tak, že i když je jejich pruh dostatečně široký, aby umožnil plynulou jízdu, byť třeba jen těch osobáků, pokud oni neodbočí, holt nesmí jet nikdo za nimi.

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Hodně dobré hodnocení, Targusi. Cítím, že jsi rajtoval Kamion. Pět kvočen.

Co považuji za v tomto oboru za nejhorší? Přístup státu k lidem, kteří za volantem sedí, koupí si svoje sledovací zařízení, Kartu řidiče a pokuty mohou platit dle záznamů v kartě měsíc pozpátku, Nemožnost zaparkovat v průmyslové zóně, kam jste zboží přivezl, protože do firmy s hektarovým nádvořím vás ostraha nepustí a nemáte kde se umýt, vysrat a uvaříte si kafe na plynu. Zůstanete do rána stát před branou a přihrčí EmPíci a vyfakturují si své. Své, protože Průmyslová zóna je v obvodu zákazu parkování kamionů.....

Ještě dlouho bych asi psal, nicméně počkám na reakce takyobčanů, jimž je kamion nepřítelem.

Každý pejskař se umí postarat o čokla lépe než se chová stát k občanovi co řídí kamion.

Průměrný počet slepic: 4.9 (15 hlasů)

In reply to by Tekutý Prd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Soudruzi z Bruslína zjistili velice nemilou skutečnost, že ti hajzli řidiči si to nějak ošéfovali a platí málo pokut (z pohledu bruslínských samozřejmě), tudíž ty pokuty měsíc pozpátku změnili na dva.
No přátelé, jak pravil Jyrka - kdo z vás to má.
Strojvůdci si lokomotivami jezdí, jak je napadne, piloti létají běžně u dvou, tří firem, ale ti zmetci za volantem budou platit za každou minutu dva měsíce zpátky.
To prostě nemá chybu.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

In reply to by Tekutý Prd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Započte si přepravce ty pokuty udělované Městskou policií do nákladů přepravy? Tedy ve smyslu, že další přeprava do konkrétního místa bude obvyklá cena přepravy plus pokuty, které někdy předtím řidič platil. Tedy obvyklá cena je někde mezi 25 - 30 Kč/km, ale příště do daného místa pojede řidič za 35 Kč/km, kvůli pokutám od MP. Je to vůbec možné?

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já si hlavně myslím, že firma, která je těmi kamiony zásobená, by se o dané šoféry měla postarat sama. Aby se měl kde vykadit, kde uvařit, kde dáchnout, než na něj přijde řada a nemusel platit pokutu za stání kde nemá.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Co vím, tak firmy obvykle mají WC pro řidiče, a bývá běžný přístup do kantýny. Co se týká spánku, tak kamiony se dělají i v úpravě, že je tam za sedačkami lůžko. Ale ve Francii a Německu (a možná i jinde) je zakázané, aby řidič spal v kamionu, prootže má jít někam do motelu a zaplatit si tam pokoj.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

k hovnu.
Vystraníte se v případě nouze pod autem, nažerete se ze svých zásob, protože jinak prožerete celou vcelku mizernou výplatu.
Kardinální problém jsou tzv. denní odpočinky, kdy auto musí stát na fleku nejméně 9 hodin v kuse. To už se se zákazníkem domlouvá daleko hůř.
Chrápat se v autech může, nesmějí se vykazovat běžné týdenní odpočinky, kdy se auto nesmí hnout 45 hodin. Zkrácené (kratší, než 45 hodin) se v autech dělat můžou.
Což je ovšem kardinální problém, když máte auto naložené něčím drahým a zcizitelným (chlast, elektronika, hadry, bufáč) a v pátek odpoledne vám šéfík ve skladu řekne Montag. Když vás poliši lapnou, máte problém. Pochopitelně dva měsíce pozpátku.
Celkově je celá tahle branže tak pokurvená, že se z toho chce jednomu tiše usednout do koutku a plakat.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Targusi, ale přece existuje sdružení dopravců, které by mohlo zatlačit na vládu, aby pravidla pro řidiče upravila. To nic nedělají? Nebo na řidiče všichni kašlou?

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

ani náhodou.
Dopravce může pouze takovou přepravu odmítnout.
Něco podobného existuje v Polsku, ale namísto pokut za parkování tam dávají flastry (vyjde to na nějakých 30 litrů) za přetížení, protože na vyjmenovaných komunikacích je snížená max. povolená hmotnost.
Anebo na auto naložíte požadovaných 25 tun a jedete ve tři ráno přes zákaz 3,5 tuny.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

ten tvrdej chleba má. :-(

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zajímavý způsob jak přenést daňovou povinnost na ve svém důsledku až na občana. Inu, cesty výpalného mohou být někdy nevyzpytatelné.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

In reply to by Tekutý Prd (neověřeno)

Trvalý odkaz

V konečném důsledku je to vždy občan - daňový poplatník, kdo vše zaplatí. Jen se cestou přes mnoho úřadů jím placené peníze tak nějak ztrácejí.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Tekutý Prd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak u té firmy je to trochu o nich, ne?

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

nemáte nárok na vůbec nic. Posvěceno soudy i ombudsmanem.
Jediná výhoda - zatím vás nesmějí beztrestně na místě popravit a nechat v příkopě. To by moc řvali ekologisti, že tam smrdí.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

bo zima byla podělaná.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Italská armáda naopak kamioňákům pomáhá:
Koukal jsem na fotky z Itálie.
Nasadili kolony obrněných transportérů, které převážejí mrtvé z oblastí, ve kterých jedou krematoria nonstop 24 hodin denně do oblastí, kde jedou teprve dvacet hodin denně.

Takže kamiony rozvážející potraviny mohou být i nadále použity k několikahodinovému postávání na hranicích ....
....Pokud ovšem vezou roušky přes Německo, pak jim od nákladu německý stát odlehčí, čímž se sice na jedné straně sníží jejich spotřeba nafty, ale na druhé straně zase za pár dnů stoupne spotřeba nafty do pohřebních pandurů ...
Poučení?
Naše armáda by měla místo těch t.č. nepojízdných nakoupit za uvolněné miliardy další Pandury - s příplatkem za pohřební úpravu. (A - pochopitelně - s radlicí vpředu i vzadu na obranu proti agresivním škodovkám!)

Průměrný počet slepic: 4.4 (21 hlas)
Trvalý odkaz

bych se ještě zamyslel nad tím, proč jezdí tolik kamiónů zjednodušeně "tam a zpět". Dospěl jsem k subjektivnímu názoru, že je to všechno důsledek toho, co se nejenom zde občas trochu kritizuje. Systém. Systém je nastaven tak, aby se z poddaných vytáhlo co nejvíc peněz směrem k těm opravdu bohatým, co to z pohledu obyčejného smrtelníka už přece ani nepotřebují. Z čeho tak usuzuji?
Před x lety jsem četl konkrétní statistiku, kolik brambor se vyveze od nás do Polska a kolik se z Polska krumplí doveze. Absolutní čísla si nepamatuji, ale bylo to šul-nul. Takže zjednodušeně - kdybychom si ponechali my i Poláci svoje erteple, nebylo by potřeba x-tisíc kamiónů ročně na převoz této komodity. Ale co z toho má Systém? Pokusím se něco naťuknout, zdejší inteligentní squadra zajisté doplní:
1.) těžební společnosti si namastily kapsu - dodaly ropu petrochemickému průmyslu
2.) petrochemický průmysl si namastil kapsu - PHM, výroba pneumatik, plastů apod.
3.) automobilový průmysl si namastil kapsu - muselo se vyrobit x nových kamiónů
4.) nadnárodní firmy, vlastnící společnosti na výstavbu silnic a dálnic v obou zemích si namastily kapsu jak na opravách, tak na výstavbě nových silnic
5.) řetězce rychlého a jiného občerstvení si namastily kapsu, protože i kamioňák má hlad a potřebuje se hlavně rychle najíst
6.) elektronický průmysl si namastil kapsu prodejem všech možných udělátek, kterými jsou kabiny kamiónů vybaveny
7.) politici a jejich stranické aparáty si namastili kapsu z úplatků, často potřebných k získání státních zakázek od firem výše uvedených
8.) farmaceutické firmy si namastily kapsu za spotřebu léků u řidičů, kteří by jinak nevydrželi bolesti zad, hlavy a bůhvíčeho dalšího
9.) banky si namastily kapsy za úroky z půjček všem výše uvedeným firmám
10., ....N si doplníte sami

A to só jen blbý krumple.

Jsou teda ty fronty kamiónů kdekoliv na světě důsledkem nízké propustnosti silnic nebo důsledkem rozežranosti těch, co z toho všeho tyjí a mnou si ruce? Nepomohla tomu třeba i jen uměle vyvolaná nesoběstačnost jednotlivých zemí v EU? A co dotace - do zemědělství, dopravní infrastruktury? Ještě se nedostaví základní síť dálnic a už jso ty před pár lety postavené komunikace kapacitně nevyhovující.
Moc by se mi líbilo to scifi, které se v souvislosti s koroňákem objevuje - mohlo by to Systém změnit, ale pořád si myslím, že padáme na hubu ještě málo a ta krásná budoucnost je ještě daleko.

Průměrný počet slepic: 4.8 (24 hlasů)

In reply to by jaryn (neověřeno)

Trvalý odkaz

z klecového chovu. Kdysi se vozily i slepice naživo v klecích, to už vymizelo - to by už bylo příliš okaté.
Určitě se vozí živí tvorové na jatka i dnes, když se jich sežere statisíce tun ročně jen u nás a ne každý chovatel má jatka a kafilerku. Kdoví, jak mladí býčci trpí v kolonách, než se z nich stane tatarák v lídlu.

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)

...takže nemoc šílených krav nebude z rybí moučky :) Ono maso ze zestresovaného zvířete stojí za prd, ale když se ta kráva celá rozemele, šoupne mezi dvě hnusné teplé buchty, tak ji nakonec i hladový kamioňák sní. A nejen kamioňák. A když pak ještě zvířata před poražením bijí a maso má modré fleky, byla z toho taková bolševická šlechtická svíčková.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by jaryn (neověřeno)

Trvalý odkaz

jaryn.
Krásně jste popsal kapitalismus,jen doplnit to DPH k tomu.
Včera jsem poslouchal Havlíčka u Soukupa,ministr na svém místě.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by jaryn (neověřeno)

Trvalý odkaz

Stačí porovnat, kolik kamiónů jezdilo po silnicích za komunistů. A to nás bylo také 10 miliónů, když započítáme Slováky. Rozdíl způsobil jednoznačně jiný systém hospodaření. Kapitalismus žene výrobu, i spotřebu k většímu výkonu, bez ohledu na to, že se pak se vším plýtvá.
Nikoho nezajímá, že se tak děje na úkor rychlejšího drancování přírody.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

to, že neuměl efektivně řídit materiálové toky. Byly obrovské skladové zásoby (vyhozené prachy) nepotřebného balastu za současného chronického nedostatku jiných surovin či výrobků.
A nebyl tak vysoký tranzit, ale to ani na západě...

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

Dělalo se na sklad, vyrobené zboží nikdo nechtěl a zboží, o které zájem byl, nebylo k sehnání. To ale není chyba systému, ale těch, kteří ten systém neuměli kočírovat.
V Číně se na sklad nevyrábí !

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Tržní systém s centrálním řízením státu. Osvědčuje se, asi jako systém osvíceného panovníka. Malér nastane, když vedoucí kasta, nebo osvícený panovník, zblbne !

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

...korporace potravinářské, průmyslové a finanční nadnárodní. Nebo ne?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Se započítáním Slováků nás bylo přes 16 milionů. Mimochodem, tou dobou měla Kanada, co do rozlohy druhý největší stát světa, pouhých 25 milionů obyvatel!

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by jaryn (neověřeno)

Trvalý odkaz

stlačeny tak, že dopravce je okamžitě v mínusu, pokud nesežene nějaké vytížení, které odpovídá reálným poměrům v místě a čase. Z vlastní praxe dopravce - měsíce únor a březen, případně počátek dubna byly pravidelně ztrátové, protože scházely adekvátní přepravy za adekvátní peníze směrem domů. Tolik k jízdám bez zpětného vytížení.
Co se týká převozů stejného zboží oběma směry, i tam je situace poněkud jiná.
Nejlépe se to vysvětlí na takové komoditě, jako je uhlí. V ČR bylo několik lokalit, kde se kopalo, ale koksovatelné (tzv. koksování uhlí se provádí v koksovně) bylo jen z několika šachet. Rozdíly v kvalitě byly dokonce v rámci jednoho revíru.

Zpět k převážení jiných materiálů. Třeba ty brambory.
Už z Vidlákových článků o obilí, resp. technice mletí a mísení druhů mouky podle laboratorních testů jsme si všiichni mohli udělat obrázek, jak vysoce sofistikovaná je dnešní výroba a jak dalece musí být standardizován vstupní materiál do výroby finálního výrobku. Tato standardizace jde napříč všemi odvětvími - já jen dodám - většinou "bohužel".
Třeba ty brambory - jsou krmné, konzumní, k průmyslové výrobě vstupních materiálů (surovin) do další průmyslové výroby (ano, i žrádlo je dnes průmyslová výroba, třeba tzv. smažené brambůrky k telce a vínu - fuj!).
Totéž platí např. o železe.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ocel
To pravé železo je nám dnes k naprostému hovnu. Aby k něčemu bylo, musí se z něj vyrobit ocel, neboli řízeně a plánovaně původní železo znečistit příměsmi, povětšině dalšími kovy, anebo jej alespoň tepelně zpracovat (žíhání, kalení, popouštění, blablabla). Není v možnostech jedné fabriky vyrábět všechny druhy ocelí, které potřebujeme pro své sofistikované výrobky.
Proto si většina populace myslí, že ti idioti za volanty nemají co dělat, tak jezdí s jedním a tímtéž materiálem tam a zpět. je to pravda - abych tak řekl - velmi částečná.

Průměrný počet slepic: 3.8 (9 hlasů)

je prosím pěkně ta castecna nepravda? Pořád si myslím, že systém opravit nelze a problémy v dopravě to jenom potvrzují. Jenom podotýkám, že v rodině kamionaka máme, takže úplně mimo snad nejsem.
Doprava je pokřivená nejen na silnici, překlopit to můžeme treba i do elektrické energie, kde ztráty v přenosové soustavě jsou cca 30%. Místní zdroje jsou výjimkou. Btw to nejsou bioplynky. Možná je řešení hodně problémů v lokální ekonomice, lokálních měnách . Jak by se to teď hodilo v Litovli.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by jaryn (neověřeno)

Trvalý odkaz

Takže znovu a lépe. Každý - ten zdejší - vidlák mi potvrdí, že nejsou kobzole, jako kobzole.
Přinejmenším jsou krmné a konzumní.
Pak jsou třeba kobzole určené na bramborový salát.
Jistěže se dají v případě hladu a nouze žrát i krmné. Ale nežerou, páč lidi jsou zmlsaní. Chcou lupínky a bramborový salát namísto šlichty, v Gorolistánu zvané "bryja" (po staru "polévka").

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Omlouvám se za předčasné uložení příspěvku.
Takže skončili jsme u bryje.
Pokud přesvědčíte všechny soukmenovce, že mají jísti jen jídla prostá (typu bryja), kamiony automaticky přestanou jezdit, protože se spokojíte pouze s předraženými erteplemi z místního kolchozu, které se rozvaří dřív, než změknou.
A opravuji chybku z předešlého textu - Každý - i ten zdejší - vidlák blablabla...

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

...Targusi zničit ty reklamní bláboly, které dělají z mozků zelenej klon, co pak sežere všechno a všechny. Já už to tu psal. Vyrobit, konzumovat a bavit se, co se týká ekonomické jednotky, hrabat, hrabat a hrabat, co se týká těch 5% nejbohatších korporátníků. Ekonomických jednotek valem přibylo a přibývá dál. Takže víc pamlsků, víc zábavy, víc práce, víc migrantů a víc stupidity... A nakonec se dojde ke kontraproduktivitě, co se týká účelnosti a efektivity práce, včetně a nejen té dopravy, ale nahlas se to neřekne. Naopak, naše pidlivizace je tak dokonalá, že nic dokonalejšího v celé galaxii neexistuje! :-) Rozšiřování infrastruktury je podle mně v současnosti, třeba u nás vzhledem k ploše už kriticky na úkor zemědělské půdy, ale mohu se mýlit. Soudím jen podle toho, jak se snadno stát zbavoval potravinové soběstačnosti bez vyhlídky do budoucna. A jeden z hlavních důvodů jste tady popsali. Takže mě skoro přijde, že snaha přesunout to na železnici ač by byla ekologičtější a rychlejší, byla by i levnější, korporáti by si tolik nenahrabali a tím pádem není ani prioritní a už vůbec žádoucí. A kde je ekologie?! No víme, že jsou to kecy, ale Gréta by díky pátkům strávených ve škole možná zdárně dostudovala a její rodiče by mohli škodit jinde, třebas.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

koukám, že než jsem dodatlil svůj blábol, tak jsme se docela shodli

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by jaryn (neověřeno)

Trvalý odkaz

...jsem byl rychlejší, mladší a hezčí. Aspoň, že jsme oba stejně moudří :-)

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

souhlasem s mnohým napsaným s výjimkou efektivity, potažmo ceny železniční dopravy.
Je jak teoreticky, tak empiricky dokázáno, že se její cena začíná vyrovnávat ceně dopravy silniční od 1 500 km výš.
Vůbec teď neřeším ty příšerné náklady, které by vznikly jejím rozšiřováním, resp. navyšováním její kapacity.

Zatím bez slepic

...přínosnej a hodnotnej článek! Díky za rozšíření obzorů. Zajímalo by mě jedno... Já koncem socíku pracoval na měření toho, co ty jsi svým smrdutým výfukem působil :-). Vzhledem k tomu, že si nás tehdy objednalo např. Národní muzeum, jelikož se jim znehodnocovaly vzácné staré tiskoviny, kožešiny pravěkých zvířat a opadávala jim umělecká malba, nelze pochybovat o zdravé populaci "včera, dnes a zítra" nevím, jak to dopadne. Pamatuju si ale, že se zjistilo, že doporučená doba pobytu matky s kočárkem na jedné z centrálních pražských křižovatek byla max. 3 hod. Tedy ne kvůli matce, ale kvůli kojenci :) Na dnes téměř dosloužilém Hlávkově(nebo už je Havlův?) mostě byla tenkrát průjezdnost ve špičce 2500+ - jeden autobus/hod. Počítání nešlo přes kabel, ale výpočtem a jelikož to byla pakárna, tak samozřejmě "lidskej faktor". Počítám, že dneska by na stejném přístroji západní výroby na měření uhlovodíků ani měřit nešlo, protože by ručička přerazila koncovou rafičku neb nic digitálního ještě nebylo. Zato teď jsme digitální už všichni a v tom je ta dokonalost pidlivizace. A nakonec to nejlepší, výsledná brožura nebyla zveřejněna, aby o dokonalosti pidlivizace nemohl nikdo pochybovat. :)

Průměrný počet slepic: 3.3 (4 hlasů)

In reply to by robertík (neověřeno)

Trvalý odkaz

šly dolů nikoli v násobcích, nýbrž v řádech.
Hledej na netu emisní normy EURO 1 (tuším rok 91)EURO 2 (ROK 96) atd. až po nynější EURO 6/C.
Pokud všechno na autě funguje, jak má, jsou emise řádově nižší...

Zatím bez slepic

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.