Teď jsme to my

Autor
Štítky

Těsně po roce 2000 jsem jako mladý a perspektivní zaměstnanec byl ochoten k věcem, které by mě dnes ani nenapadly. Pro svého tehdejšího zaměstnavatele jsem kromě práce ve skladu plynů ještě dělal i vedoucího na německých letních táborech. Můj tehdejší šéf měl rozsáhlé kontakty na bývalé Východní Německo, protože za minulého režimu byl jakýmsi kádrem ve státem podporovaném družebním spolku.  Přes své staré německé známé organizoval pro tamní školy letní týdenní pobyty „v přírodě“.

Bylo to samozřejmě na hotelu s plným servisem, k tomu nějaký ten zábavný program podle hesla, že to musí být levné, aby z toho byl nějakej ten vejvar. Hlavní vedoucí byl vždycky z dojčlandu, ale ti podvedoucí byli od nás. Tu a tam se stalo, že nějaký brigádník nenastoupil nebo onemocněl a tak jsem díky své perfektní němčině zaskakoval. Nebylo to špatné, dělal jsem to docela rád. Dobré jídlo, dobré ubytování a žádná práce, protože tehdejší průměrné německé dítě bylo rozmazlené, neschopné pohybu po vlastních nohách a celý pobyt se skládal v přípravě na závěrečnou diskotéku, hraní kulečníku v hotelovém baru a tu a tam v návštěvě blízkého koupaliště. Připravený a zaplacený program většinou ignorovali.

Pamatuju se, jaký despekt jsem cítil k německému školství a vůbec výchově, když jsme dětičky vyvezli do stověžaté matičky Prahy. Autobus je vysadil vedle Pražského hradu a pak odjel na parkoviště u Hlavního nádraží. Mým úkolem bylo projít s dětmi Hradem (Jen projít. Ty ignoranty nějaká katedrála nezajímala), pak sejít dolů Nerudovkou k Mikuláši, pak na Karlův most, pak kolem Prašné brány, vyjít Václavák, zahnout u ocasu doleva, projít přes Šervůd a na hlaváku je nakvartýrovat do autobusu. Dětičky si měly cestou nakoupit. Fór byl v tom, že to bylo nemožné. Oni to prostě nebyli schopni po vlastních nohách ujít. Už Karlův most pro ně byl příliš. Ze zhruba hodinové procházky byl nakonec šestihodinový výšlap a několikrát jsem vážně uvažoval, že je nějak naložím hromadně do metra a dojedeme to.

Smál jsem se tomu. Německé děti byly změkčilé, hloupoučké, minimálně dva roky pozadu se vzděláním oproti našim školákům.  Měly naprosto uhozené a zoufale povrchní názory nepoužitelné pro život, sex je zajímal také nejméně o da roky dřív než naše děti. Kluci byli ubrečené měkkoty a holky zase urážlivé fifleny.

Uplynulo dvacet let… a máme to tady.  Většina našich děcek je přesně takových, čemu jsem se smál.

Tehdy jsem si nedovedl představit, že by něco tak ubohého a nemožného došlo i do našich škol. Myslel jsem, že jde o kulturní rozdíl, že češi jsou prostě jiní – tvrdší, přímější, ošlehanější životem. Ale ve skutečnosti šlo jen o rozdíl jedné generace. Kultura v tom nehrála roli. Hladce jsme to převzali se vším všudy. Tak hladce, až mě to děsí. 

Stejně tak se díváme na videa z USA, kde nám ukazují černochy v ghetech. Posloucháme komentátory, kteří mluví o tom, že tam mají vysokou rozvodovost, muži plodí děti, ale nestarají se o ně, nechodí do práce, všude je kriminalita, drogy, mizerné školy. Někteří komentátoři jsou pravicově nesmlouvaví a jednoznačně říkají, že si za to ty černý huby můžou samy. Že nemají žádnou odpovědnost, že každý je svého štěstí strůjcem. Jiní zase levicově mluví o mizerných šancích, o rasismu, o tom, že je třeba černým bratrům pomoci. Díváme se na to a přikláníme se k jednomu nebo druhému názoru, ale všichni vidíme, že to gheto je opravdu problém. Že tam opravdu těžko může fungovat nějaká škola, že drogy zničí i to, co alespoň trochu fungovalo, že to tam nemá žádné demokratické a svobodné řešení. Svoboda u nich znamená si sami a dobrovolně zničit život. 

Ale dochází nám, že tak jako ti černoši, že stejné to tu máme my? Jsme jen o generaci pozadu. Také se nám rozpadají manželství, děti jsou vychovávána přetíženými matkami samoživitelkami a kolem nich procházejí různí „přítelové“ kteří se vlastně ani nesnaží dělat jim otce. A tak vychovává stále více ulice, gang, místní drogový dýler… a škola.

Sociolog Petr Hampl napsal moc pěknou knížku, která se jmenuje Cesta z nevolnictví. Je čtenářem mého blogu a knihu mi poslal i s věnováním. Vřele doporučuji ke čtení, dodala mi spoustu argumentů a postřehů, které mě nenapadly. Pan Hampl v knize často mluví o tom, že dnešní muži už nejsou muži. Že jsou v principu vykastrovaní, jejich maskulinita je potlačována a vlastně i kriminalizována. Přičítá to nevhodnému školství, tlaku neziskovek a podobně. V tom  s ním ale nemohu úplně souhlasit.

Podle mě se právě tohle stalo už dřív. Stalo se to tehdy, kdy muži shodili ze svého hrbu doživotní starost o rodinu a začali se věnovat jenom plození.   Kdy začalo být běžným a masovým jevem, že se rodiny rozpadají po narození prvního dítěte. Nechci teď rozebírat, zda je to víc vina mužů nebo žen, zřejmě bychom zjistili, že obě pohlaví na tom pracují rukou společnou. Ale každopádně se stalo to, že otcové jsou z výchovy venku. Mají několik dětí s různými ženami a do každé té rodiny mohou tak maximálně „hodit kýtu z lovu“ tedy platit nějaké alimenty. Sami nárazově vychovávají děti jiných otců, ale jen dočasně, protože každá žena a každá domácnost je jen průchoďák. O jejich děti se zase stejně průtočně starají/nestarají jiní muži a výsledek je zřetelně vidět.  Je totiž stejný jako u amerických černochů a německých dětí. Svět plný malých vychcánků, kteří neujdou pár kilometrů, všechno je uráží, u ničeho nevydrží, nic neumí, berou drogy  a ovlivňuje je ubohá škola plná místních Kartouzů... 

Ta škola, která před padesáti lety nedokázala v hlavách školáků nadělat žádnou škodu i když ji řídila strana a vláda a škola měla přímo státní úkol vychovávat nové komunisty. Měla k tomu kádr vzdělaných a prověřených učitelů, kvalitní osnovy ze kterých já čerpám dodnes, autoritu nesrovnatelnou s tou dnešní a k tomu i státní podporu, že by si rodič mohl zkusit přijít rozvracet výuku nebo požadovat nějakou spravedlnost. Ředitel školy byl víc než běžný rodič. Přesto tato škola nedokázala vůbec nic. Všechny slabikáře obsahovaly ideologické věty stejně jako dneska. Ale k ničemu to nebylo.

Dneska je školství jen stínem sebe sama.  Každý umíněný rodič je víc než ředitel, nikdo se učitele nezastane, do toho tu máme číhající neziskovky, které to rozvracejí ještě rychleji a efektněji než státní byrokracie. Vzdělanost učitelů je úplně jinde než byla, žáci jsou neposední, neschopní se soustředit a pochopit psaný text… A přesto je tu strach, že tahle neschopná škola s neschopnými neziskovkami vymyje žáčkům mozek…. Sakra ten mozek musí být hodně prázdný, aby tam tupý školitel nechal nějakou stopu.

Zase jsme na začátku… jaká je dnešní rodina a jak málo má času, když před padesáti lety průměrný soustružník spolu s prodavačkou dokázali své děti udržet navzdory komunistickému školství….  a teď toho schopní nejsou. Vlastně je to jednoduché… rodina není, rodina nevychovává a tak vychovává škola. I ta neschopná škola s neschopnou neziskovkou vlastně vítězí, protože dítě má z domova hlavu jasnou a prázdnou.

Petr Hampl ve své knize říká, že volnomyšlenkářství či ateismus jsou v podstatě jen další křesťanskou konfesí, protože ateisté vyznávají křesťanské hodnoty stejně jako křesťané. Má pravdu kromě jedné věci... Ateismus či volnomyšlenkářství už nevyznává jednu ze základních křesťanských hodnot a to je pevná rodina. Bible je od začátku do konce plná příběhů, morálních pravidel a jiných naučení o tom, že pouze pevná rodina = věrní partneři jsou základem božího stvoření.  Tuto křesťanskou hodnotu už neuznávají ani křesťané chodící do kostela.  A bez této hodnoty se všechny hezké křesťanské, demokratické, konzervativní, evropské či slovanské se může jít klouzat, protože bez pevné rodiny není nic. 

Kde se má vzít nějaká maskulinita, kde se má vzít nějaká odolnost? Kde se má dítě naučit, že fotr udrží na svém hřbetě celou rodinu, uživí ji a ubrání? Ve skutečnosti ta větší půlka dětí nikdy nic podobného neviděla. Viděla jen utahanou mámu, která počítá peníze, zda vystačí. Tátu vidí jednou za čas, ale spíš vůbec ne, tu a tam se na čas objeví nějaký motherfucker, ale žádný opravdový patriarcha a zakladatel rodu. Kde se má dívenka naučit, že správný chlap nemá jen řeči, ale má autoritu, rve se s přírodou i se světem, bojuje proti živlům i nepřátelům a je ochoten umřít pro rodinu? Dost pravděpodobně nikoho takového nikdy neviděla a ani neuvidí. Jen dočasného živitele, který pígluje její mámu a jak se mu to začne zajídat, jde o dům dál. 

Ve své rodině jsem nikdy ani náznakem nepocítil, že bych neobstál v souboji s učitelským názorem. Naopak. Pro své děti jsem neskonale větší autoritou něž celá škola dohromady. Jedna moje věta odvaří spoustu hodin ideologických žvástů nejen ze strany učitelů ale i ze strany faráře či kohokoliv jiného.  Zcela přirozeně. Mnohokrát je ani nemusím říkat, protože realita naší rodiny a domácnosti funguje a moje děti mají ve škole dvacet srovnání s „těmi druhými," kteří ve skutečnosti žádnou opravdovou rodinu nemají. Děti ode mě dostaly a dostávají můj návod na život. (říká se tomu ideologie). Proto se nechytají primitivních, hloupých a nepoužitelných návodů, které vymýšlí Kartouz a jemu podobní. Jejich spolužáci se chytají… doma žádný návod nedostali -  pokud je někdo vychovával, tak jen k tomu, aby si své hodnoty našli sami. Jejich hlava je otevřená a prázdná a tak vezmou co se halasně nabízí i když je to hovadina první kategorie.

Ty děcka za to nemůžou….

Ale nic se nezmění i když dnešní hlupáčci a měkkoty  dospějí a dostanou od života pár facek. Některé střet s realitou života možná nakopne a změní, velká většina prozře ze svých hloupých postojů, až se ukáže, že jsou pro život nepoužitelné. Ale i když prozřou, i když uvidí, že byli vedeni jako ovce, i když prokouknou tu habaďůru, stejně stále zůstanou urážlivými měkkotami.  Svůj stín nepřekročí. Ve velké většině se nepřemohou a nezmění svůj život. Když dneska neujdou pár kilometrů, neujdou je ani potom. Když dneska nejsou schopní duševních a tělesných výkonů, nebudou toho schopní ani po svém prohlédnutí. Dnešní srágora srágorou zůstane, i když už nebude věřit elitám. Nebude mít ani žádnou jinou víru, o vzdělání ani nemluvím a tak sice nebudou nikomu věřit, ale.... jen nebudou věřit.  Nic dalšího z toho neplyne, protože sice opustí  ideologické žvásty dnešního světa, ale žádné jiné hodnoty stejně mít nebudou.  

Zkrátka a dobře… ti černoši v USA – to jsme my. Ti s rozvrácenými rodinami, co žijí v začínajících ghetech. My jsme ti, co nemají pořádné školy. My jsme ti, co nevychovávají své vlastní geny ve svých vlastních dětech. A my muži jsme ti, co rezignovali na svojí skutečnou mužskou úlohu. Není divu, že se řeší, k čemu jsme vůbec dobří. Chlap který je oporou své rodině, který se za ní rve, který má pod kontrolou to svoje, o takovém chlapovi a jeho úloze se nepochybuje (už jen proto, že by případný pochybovač dostal ihned na budku).

Ty německé rozmazlené srágory, to jsme my. My jsme dopustili, aby se děti rodily do takových poměrů. My jsme dopustili, aby naše geny nárazově vychovávali cizí muži. My jsme dopustili, že nám naše děti sebraly hloupé školy a ještě hloupější neziskovky. My s dětmi nemluvíme, tak to za nás dělá Kartouz a jiní dobroserové. Jejich úspěch je dán jen a pouze tím, že my jsme na výchovu rezignovali a dopustili rozpad tradiční = křesťanské rodiny. 

Jsme jen o pár let pozadu. Jak za těmi Němčoury, tak za těmi Afroameričany.

Samozřejmě z toho vede cesta ven. Mít pevné rodiny. Pevné jako to jen jde. Nevybírat si protějšky podle sexepílu, ale podle odolnosti v obouchávání od světa okolo. Protějšky se kterými můžeme mít děti a domácnosti. Protějšky se kterými můžeme zakládat rody. Muže těšící se na děti a silné ženy které v dětech vidí větší budoucnost než v kariéře.  Partnery, kteří nechtějí na rodinu čekat do čtyřiceti, ale pořídí si ji kousek po dvacítce. Potřebujeme komunitu těch, co takovou rodinu nemají, ale budou ji podporovat. Ať si stát a neziskovky dělají co chtějí. Pokud jim bude čelit pevná rodina, nezvládnou o nic víc než zvládli komunisti. 

Všechno ostatní je jen zadržování laviny. Pokus zachránit něco, co je nezachránitelné a co se nám stejně vymyká z rukou. My prostě musíme svými životy ukazovat návody, které jsou hodny následování. My muži musíme být muži a patriarchové našich rodů.  Ženy musejí být opravdové matky a opory nikoliv nějakého projekt manažera v práci, ale manžela a dětí doma. Ochota včas zakládat pevné rodiny, to je ta hlavní hodnota kterou jsme ztratili. A všechno ostatní je jen důsledek. Nezachrání to žádný blahobyt ani Babiš ani Trump, ani EU, ani nový daňový systém.

Produkujeme zbabělce, srágory, hlupáky a prázdné hlavy. Nevychováváme. Nemůžeme se divit, že vyhrává takový vůl jako je Kartouz a že děcka jdou za tak ubohou vizí, kterou nabízí Minář. O žádné lepší jim nikdo nic neřekl a doma žádnou nezažily.  Jednou prokouknou, ale zůstanou stejnými hlupáky, zbabělcemi a srágorami. Budou nedůvěřiví, ale vlastně to bude jen plachost. Statečnosti a schopnosti unést protivenství v tom nebude ani za mák. 

Pokud se nezmění tohle, budou se naše životy stále přibližovat ghetu a naše děti se budou rok od roku více podobat  rozmazlencům z německých měst. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (164 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

není nikdo prorokem

Průměrný počet slepic: 3.5 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

není nikdo prorokem

Průměrný počet slepic: 3.3 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

už jsem jako Targus

Průměrný počet slepic: 3.4 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

jo

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

To je text, který trefuje atom špičky jehly a způsobí příval referentů v násobné síle. (První z nich už nadskakují po přečtení toho srovnání praktických účinků jedné Vaší věty a hodin scallopích školení.) Jak to asi odkloní k Babišovi?

Průměrný počet slepic: 4 (21 hlas)

In reply to by Martin V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

To je velmi snadné, udělám to já - třeba takto:

Babiš je srágora, který nikdy nemůže stát chlapovi vzorem. Ke své vlastní rodině se chová přesně jako ty německé srágory.

Průměrný počet slepic: 2.9 (34 hlasů)

Neřekla bych.

Průměrný počet slepic: 4.6 (21 hlas)

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

...kdyby co?
---
Já to říkám. Bez podmiňovacího způsobu.

Průměrný počet slepic: 2.3 (15 hlasů)

In reply to by Alef Nula (neověřeno)

Trvalý odkaz

tak soudíte? Tohle je jen výkřik, takových můžete vyplodit stovky a nic nevyjádří, jen jedovatou slinu.

Průměrný počet slepic: 4.1 (13 hlasů)

In reply to by kočka šklíba (neověřeno)

Trvalý odkaz

tak soudím.

Průměrný počet slepic: 3.6 (17 hlasů)
Trvalý odkaz

a vypadá to, že po roboru situace spěcháš s argumenty zkratkou k závěru, který sis stanovil předem. Tím nechci tvoje arumenty shodit ze stolu, skutečnost je ale mnohem košatější, a jiné vlivy jsou možná podstatnější.

Ona pohodlnost dětí je obrazem pohodlnosti naší. A naše je proto, že zdroje jsou - naše, či od státu. Kdo by byl ochoten žít v podmínkách první republiky či mocnářství ? Vem v potaz počet lidí v místnosti, délku pracovní doby, stravování .... vše. Může být pohodlí a tak pohodlí jsme. A pohodlní být chceme, které dítě chodí dnes kilometry do školy ? A který dospělý ?

Na rodinu - z historického pohledu - má také velký vliv rozmach zdravotní péče. Tedy, nedá se předpokládat, že se polovina dětí nedožije dospělosti (a možná tětší podíl). Není tedy nutné mít 4-6 dětí (časté ještě před 100 lety) či dokonce více než 10 dětí (bežné před cca 200 lety). Máme dětí mnohem méně - jednak z pohodlnosti, a navíc s nimi můžeme počitat do budoucnosti (což předci tak zcela nemohli). Pak se na ně - na druhou stranu - o to více vážeme. Když před 200 lety zemřelo děcko, pánbu dal, pánbu dal, smutek, ale jedem dál. Je jich ještě 9. Když nyní zemře jediné (či jedno ze dvou), je to zcela jiné.

Toto mělo samozřejmě vliv i na přípravu do života - krom velkobohatců nikdo nemohl zabezpečit všechny svoje děti, musely být tedy připraveny protlouci se sami (nebo taky ne). Ano, prostor k tomu měli, rodiče nevěděli o každém jejich kroku (proklaté mobily).

A to jsem jen začal, nemluvím o vlivech zvenčí, přehlcení informacemi atd atd. Je to mnohem složitější. A tvoje zkratka, vidláku, je jen cestou k závěru, který jsi zdůvodnit chtěl.

Průměrný počet slepic: 4 (44 hlasů)

Ony ty děti také vyžadují více péče než jejich low cost ekvivalenty z předchozích staletí a jiných kontitnentů.

Průměrný počet slepic: 3.9 (12 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

něž brousit to málo co máme.

Ale nehádám se - smyslem mého příspěvku nebylo řešit porodnost, ale ukázat, že otázka je mnohem komplexnější, než jak ji řešil vidlák.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

Že mají dopředu jasno ....a pak už jen zbývá jedna fakta a souvislosti vypíchnout, jiná přitlumit, některá záměrně opomenout....
To je velmi běžné, a někdy i nezáměrné, třeba proto že už nemohou jinak, už do toho zabředli až po uši, potažmo že jejich bublina nepřijímá už nic zvenčí . nic, co by bylo s ní v rozporu.
A taky je těch faktů dnes hyperinflačně mnoho, neřku -li dat. Neboli „Kde je moudrost, kterou jsme ztratili ve znalostech ? Kde jsou znalosti, které jsme ztratili v informacích ? Kde jsou informace, které jsme ztratili v datech ?“

Je to dobrý příspěvek ...a svým způsobem i zábavný, to jak se autor bere vážně, to mě dycky rozesměje. Kdy takovouto zábavu by mi ale zřejmě pokazilo osobní setkání s ním a s jeho rodinou, lidé většinou totiž nebývají tak jednoduší, jak se snaží někdy vypadat a působit. Však i ty, Brute, ne ?
A humor posiluje jak jednotlivce, tak i rodiny. Humor je nad patriarchát.
Onen " zlatý věk rodin" má své jedinečné kouzlo dané hlavně tím, jak každá z generací tvrdí, že existoval v generacích předchozích.

Jinak Vidlák jakoby toužil po rodině takové, jaká dnes existuje zejména v islámu, zkuste si project ty jeho tužby, včetně patriarchálního řádu a tvrdého výcviku dětí. Ale možná to na mě jen tak působí, maje zkušenosti se zdejší cenzurou imámského modu uvažování a konání.

Průměrný počet slepic: 3.7 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D.
Toho znám, toje ten bojovník proti dezinformacím , člen poradního sboru ministra školství v době koronavirové a ředitel Pražského inovačního institutu. Milé setkání na těchto stránkách.
A pan PhDr. Petr Hampl, Ph.D. , /náš spolučtenář - ta pocta/.
Byl členem Strany svobodných občanů , roku 2015 se neúspěšně ucházel o její předsednictví. Také byl místopředsedou Bloku proti islámu a místopředsedou Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže, které spoluzakládal.
Tak oba pány pěkně zdravím.
To bude o naše děti hezky postaráno.

Průměrný počet slepic: 2.4 (30 hlasů)

pytle s tím Kartouzem????? Trochu úlet né????

Průměrný počet slepic: 4.3 (26 hlasů)

Vůbec si podobní nejsou. Kartouz je proradný a prodejný, je to zřejmé z každé jeho věty. Kdežto Hampl přemýšlí o tom, jak dělat svět lepší.

Průměrný počet slepic: 4.4 (27 hlasů)

In reply to by Vlastimil (neověřeno)

Trvalý odkaz

přemýšlí a dělá svět lepším. Každý svým způsobem.

Průměrný počet slepic: 2.1 (25 hlasů)

tedy ne. Alespoň se domnívám. Ono je rozdíl psát pro mainstream a tedy v souladu s lepšolidmi a být, dá se říci, v opozici vůči němu. A to Hampl je.

Průměrný počet slepic: 4.3 (19 hlasů)

In reply to by kočka šklíba (neověřeno)

Trvalý odkaz

je lepší svět s lepsolidmi.

Jiná forma, stejná podstata.

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

to je on.Sedí tam vedle "Aspen" Andreje..

Průměrný počet slepic: 2.7 (3 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

trošičku?

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by lujjza (neověřeno)

Trvalý odkaz

Andrej Nosko nebo Andrej Pančík. Oba frikulíni jako vystřižení z bruselistické příručky a agenturní spolupráce už probíhá minimálně na neformální úrovni.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

To se jen referent Nazdar potřeboval pochlubit, že ulízanému elfýrerovi jednou donesl menší složku osobně ("milé setkání") a s Petrem Hamplem už třeskutě sršel ironií.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

ten jejich samostatný stát, stát svobodných, stát maličkého státního aparátu ?
Měli ho někde na bývalých hranicích bývalých státních útvarů federativní Jugoslávie, nejmenoval se náhodou " Liberland" ?
Jak to, že dotyční nepůsobí spíše tam, proč se například cpou k eurokorytům či nechávají se stále vydržovat českými daňovými poplatníky, popřípadě obelhávají české drobné investory ?
To Carlos V tam už určitě je, v tom jejich Mexiku....ten není žádným pouhým mluvkou, to je velký a praktický bojovník s velkým státem.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

kozy ven.

Průměrný počet slepic: 2.2 (13 hlasů)

In reply to by Zapomněl jsi na (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nazdarovi

Průměrný počet slepic: 3.6 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

kde se tohle vynořilo z ďoury.
Podle mě za to může pásová výroba. Jedinec u ní nemusí zaměstnávat mozek a jen vykovává automatické pohyby řízené první signální. Nemusí se myslet.
A mozek se nudí, degeneruje a tam to podle mě začíná.
Přitom statisíce let naši předkové měli jiné podmínky, samou nástrahu a past a dneska? Podlaha v halách ze kterejch se dá pomalu jíst a když padá jeřábová kočka, tak na ni všichni čuměj a těšej se na zážitek. Jejich dědek by okamžitě zahodil co by měl v ruce a měl by rozžhavený podrážky.

Průměrný počet slepic: 3.8 (13 hlasů)

Příčinou všech potíží, o kterých píše Vidlák, je snadné živobytí. Místo starosti uživit rodinu přišla doba, kdy je základním principem užít si život. Všichni mají nezadatelné právo na všechno. A ruku v ruce s tím přišla bezohlednost a sobectví.

Děti se chovají přesně tak, jak jsou naučené z rodiny a ze školy. Není jim co vyčítat. Německé děti byly v tomto ohledu napřed jen proto, že jejich blahobyt přišel dřív.

Moje osmdesátiletá matka včera jen tak náhodou trefila podobné téma. Vzpomínala na svůj život kantorky a litovala dnešní děti, které nemohou prožívat kolektivní radost při školních akcích, tak jak byla častá za její doby. Bez ohledu na ideologii. Dnešní děti, včetně studentů VŠ, nebudou mít podobné vzpomínky na studentská léta, jako máme my, říkala. A měla pravdu. Vidím to na dětech a mládeži v okolí, jak a čím žijí.

Paní Krnáčová řekla, že pražáci jsou zpovykaní. Nejen pražáci, chtělo by se dodat.

Průměrný počet slepic: 4.3 (27 hlasů)

In reply to by Vlastimil (neověřeno)

Trvalý odkaz

Párkrát jsem se dostal do sporu se svými přáteli když tvrdím že bych byl raději kdyby se naše společnost vrátila, nyní už o více než 31 let, dozadu, a se znalostmi věcí jak za tu dobu proběhly mohla začít odznova. Podívej se jak jsou teď opravené fasády, kolik nových domů vyrostlo, jak jsou plné obchody zboží, můžeme jezdit po celém světě, rohlík koupíš i večer ve vietnamské večerce, můžeš podnikat, studovat co ti libo, máš teď vše co potřebuješ...neblázni, říkají přátelé. Mají pravdu, svou!
Já taky, svou!
O tom to je, každý člověk má své priority. Vladislavova babička to popsala přesně. Někomu chybí Ferrari, cesta na Bali, inkluze, VŠ diplom za obálku, byt za pět melounů na dluh, jinému parta kamarádů, setkání spolužáků a spolupracovníků na 1. máji nebo na školní olympiádě či kroužku holubářů při ZV ROH (teď to schytám :-), sportovní oddíl či vybavený zájmový kroužek za kačku příspěvku, nervy z přijímaček a radost z přijetí na VŠ, že sehnal banány, že dostal byt od státu či podniku, dva roky vojny ...
Děti jsou a budou takové jaká je společnost. Společnost je taková jací jsou její členové, jak byla nastavena, s jakým zadáním, jaká je její vize do budoucnosti. Lidé jsou pořád stejní.

Průměrný počet slepic: 4.5 (31 hlas)

In reply to by Vlastimil (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kde vidíte, to snadné živobytí?

Snadné živobytí je, když se mladí vezmou a během pár let vydělají na vlastní dům či byt. Normální mladí, ne manažeři či nějací přeplácení specialisti. Pak utáhnou současně náklady na děti, naspoří si na důchod a naspoří si rezervu.

Naše platy jsou směšné vedle toho, co mají na západě a i tam potkáváte lidi, co říkají, že by měli klidné více dětí, kdyby na to měli peníze.

Za socialismu byla spousta věcí započítaná jakoby zadarmo, to zmizelo, ale platy se kvůli tomu nezvedli.

Snadný živobytí budeme mít, až nám sem budou Američani jezdit pomáhat na stavbách, Svýcaři uklízet po hotelích, Němci dělat v montovnách, Angličanky dělat au-pairky a Francouzi prodávat ve stánkách.

Pak mluvte o snadném živobytí. Ani nemáte ponětí, jak to vypadá.

Průměrný počet slepic: 4.7 (25 hlasů)

Mám jiný, není s vaším v rozporu, jen se míjejí.
Ne nadarmo tady byla po tři dny debata, i o životě, jeho snadnosti, snesitelnosti, radosti z něho, na Bajkalu.

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

Vzal jste si Rusku od Bajkalu?

Nevyvdala se do bohatšího?

Jakou byste měl šanci s Britkou? Ne, že by mi Rusky nepřišly hezčí a příjemnější, ale prostě se holky snadněji vdávaj do bohatších zemí a kluci si berou snadněji holky z chudších zemí.

Sám znám výjimky, ale takhle to je většinově.

Průměrný počet slepic: 3 (6 hlasů)

In reply to by Vlastimil (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pri toulkach po rumunskych horach jsem narazil na samotu, kde zil a hospodaril (dle meho stredoevropskeho mineni - bojoval o holy zivot) manzelsky par.
Po pripadnem rozvodu by jedinec nebyl v takovem prostredi schopen sam prezit.
U nas je to jine, svetlo sviti, voda tece, topeni topi i bez naseho fyzickeho pricineni, to se nam to potom rozvadi ...

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

Tak to jde.
Asi jste svobodný, bezdětný.
To se to mudruje.

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)

Kdysi lidi makali desetihodinovky monotónní práce, nejčastěji na poli. Tam mozek nenamáhali vůbec. Potom najíst a spát. Denně.
A dnes i makači u pásu mají fůru podnětů, na které musí reagovat.
Tedy, toto vysvětlení asi nebude to správné.

Průměrný počet slepic: 3.7 (11 hlasů)

Nemáte horečku?

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Asi jste spadla z višně.
V praxi jste nebyla, jinak takovou blbost nenapíšete.
Dokud není úkol splněn, neexistuje odchod domů.
Zažil jsem i šestnácky pět krát za sebou, to byla krize,
Nechcete, nemusíte, za bránou čeká sto lidí na vaše místo.
Krize je zde, uvidíte.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

Spíše jde o to, že se přizpůsobil tempu stroje a jeho dennímu režimu, dnes pak i té brutální dichotomii zapnuto - vypnuto (jedna - nula), byť pestře (ajnkeslbuntes) interpretované.
Únikové koutky ale jsou, například hudba, moc se podceňuje její účinek - jaký má na polidštění stroje.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Dobrý postřeh, ale trošku zjednodušený.

My nejsme ti US černoši. Kde se i "v přírodě", tedy třeba v původních společnostech v západní Africe, starají o rodinu hlavně ženy. Matriarchát. Zplodit co nejvíce potomků, bez ohledu na jejich vychovu, vzdělávání a tak, je dobrá strategie, když kolem řádí nagana, žlutá zimnice nebo třeba ČERNÍ! lovci otroků. Takhle přežije aspoň někdo. Investice do kvality znamená nezachovat své geny. I třeba v Polynésii to bylo podobné. Přírodní podmínky musely ženě (= nikoliv jenom jí, ale jejímu klanu!) dovolit děti uživit. Jestliže tohle byla životní strategie po tisíciletí, musí k ní inklinovat více, než jiné lidské skupiny, i v dnešním světě. Přece jen, genetika funguje.

My jsme spíš ti US běloši, kde je úpadek také, jen ne v takové míře, jako u černých. Černoši v USA se množí rychleji, než běloši, kteří jim většinově, přes daně, platí základní životní minimum. Ovšem, je úspěšná životní strategie, reagující na přímé platby za dítě, bez ohledu na další okolnosti, úpadek??
-----
Změkčilost dětí může částečně souviset s neúplnými rodinami, ale ne tak úplně.
Co je svět světem, vedly se války a bylo plno neúplných rodin a sirotků. Katastrofální to bylo třeba v a po, husitských válkách nebo během a po, třicetileté válce. Nevypadá to, že by děti z neúplných rodin, bojující s husity jako práčata, byly změkčilé. Nebo během a po třicetileté válce. Ještě do doby poměrně nedávné většina obyvatelstva přijímala nekvalitní stravu s nedostatkem vitamínů a ještě málo. Lékařská péče žádná. Zranění, epidemie, banální infekce, kosily lidi. Mělo to na změkčilost dětí vliv??
Nebo II. světová. Největší ztráty, lidi i zničené území, měly Německo, Bělorusko a Rusko. O změkčilé generaci válečných dětí, v těch zemích, není nic známo. Nebo poválečné generaci. Ostatně, Putin je poválečná generace. Měl oba rodiče, ale oba si nesli trauma z války a rodina neměla zázemí v příbuzných. Pět bratrů otce padlo ve válce. Putinova generace, jak sám líčí, byla vše jiné, než změkčilá. V Německu mohly být trochu změkčilé až děti té poválečné generace, ale ta ne. Budovala znova zemi a na změkčilost nebyl čas.
Naše děti jsou změkčilé a na Západě byly změkčilé o jednu dvě, generace dříve, protože se vytvořily určité kulturní vzorce. Dané reáliemi, tedy životními podmínkami = strukturou konomiky, strukturou mezilidských vztahů, vědeckým rozvojem, kulturou atd. A na nás ty reálie působí teď. A typy chování, dané kulturními vzorci, nemusíme vytvářet. Stačí je přebrat.

------
Do toho patří i rozvolnění ženské a mužské role. (Proč to tak je a co z toho pro nás plyne, jsem tu už zmiňoval. Mimo jiné na příkladu pěnkav, pamatuješ, nejen, Čmoude? ;-)) Každá žena má i mužské hormony a každý muž i ženské. A čím více se v ženě (jsou do toho v kapitalismu a propagováním individualismu, nuceny) uplatňuje testosteron, tím méně má (v průměru) dětí. Muž v ní je šťastný, ale jako žena, někde uvnitř, strádá. A strádá i změkčilý muž. Ale to by bylo na samostatnou práci...
(Slepice nebo vejce? Mimo jiné, v naší kultuře, při tvorbě párů, má poslední slovo žena. A muži se chovají tak, jaké jim ona dává signály. Její rysy jako bezvousá tvář, zvýrazněné oči, vyšší hlas, i způsob komunikace, jsou i dětské rysy a v muži to vyvolává pečující chování. Pokud bude mít muž doma druhého chlapa, třeba jen s částečně mužským způsobem komunikace, pečující chování bude samozřejmě redukováno. A pokud právo, co se týče partnerských vztahů, je striktně na straně "slabších" a "znevýhodněných", tedy žen, výsledkem musí být změkčilý muž. Což má zase vliv na výchovu dětí a jsme na začátku. Hodně žen kupříkladu, dnes odmítá "maskulinní" výchovu svých potomků. A mají všechny právní páky, jak tomu zabránit.) Což je EVOLUČNÍ PAST NAŠÍ CIVILIZACE.

PS:
K poslednímu odstavci:
Nápadné množství (velmi nápadné, vzhledem k jejich počtu!, ne všechny) napohled normálních žen, s určitými mužskými rysy chování, co kladou důraz na nezávislost a flexibilitu, co autor poznal, jsou farářky nějaké evangelické nebo husitské, církve. (Případně studentky téhož.) Jedno, max dvě děti, rozvedená z vlastní vůle (nebo nežijící se zákonným partnerem), nezávislá, studující nadále při práci s věřícími něco humanitního, často tetovaná. Má blízko k pirátům, dříve ke Kalouskovcům nebo Zeleným. Angažuje se na místní úrovni politicky, hodně často články o ní v korporátním tisku jako o nezávislé, vzorové ženě. Často více nezávazných partnerů.
Stálo by za to zjistit, jestli si tohle studium a povolání volí ženy s těmito rysy primárně nebo tohle prostředí (materiální zabezpečení, lidské zázemí, vůdčí role vůči ovečkám, jistá prestiž, možnost setkávat se stále s novými lidmi atd) tyto rysy v ženách druhotně vybudí??

Autor žije ve stálém vztahu. Skutečnosti, které zde uvádí, vypozoroval jinde! ;-)

Průměrný počet slepic: 4.2 (29 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jenže Němců i přes válečné ztráty byl během války přírůstek. Nemci strádali tam, kde byla bombardování a tam kde přešla fronta. Chlapi chcípali na vojně, ale jinde to měli v pohodě. Němci neměli hlad jako jinde (Hitler se poučil z první světové) a ženský vetšinově nechodily do práce (v SSSR makaly do vysílení ve zbrojní výrobě a v Británii ženský makaly ve výrobě taky).

To až po válce začal být v Německu hlad. Aspoň v tom západním určitě.

Jo Dexxi, pamatuju, ty vaše teorie o pěnkavách atd, to je právě to, co děláte blbě, v důsledku kastrujete sám sebe i ostatní. I když ti weboví děvkaři mají úplně stejnou teorii, oni z toho vyvodí, že když se ženskejm nedá věřit, tak je fér jim lhát, mít k nim nějaký závazky nemá cenu a k ničemu jinýmu než na sex se nehodí. ¨

Neomlouvejte ty ženský tolik. Místo pochopení potřebujou poslat k čertu.

Kde proboha potkáváte fárářky? Já viděl naživo jednu, když jsem se šel v sedmdesátkách podívat na půlnoční. Korporátní tisk nečtu, nechodím do kostela, k pirátům, zelenejm, kalouskovcům, ani do tetovacích salónů.

Tetování beru jako výraz slabosti, i když ho někdy pochválím a jindy si z něj dělám legraci. Když si někdo nechá zapsat do vlastní kůže jak na něj, tak proč ne.

Průměrný počet slepic: 3.9 (20 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Moje vysněná kérka je "razítko" na levém prsním svalu s nápisem "Neoživovat".
Možná už je načase...

Průměrný počet slepic: 4.5 (15 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

kvalitních diskutérů jako vy, je málo.☀️

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jean-Baptiste Bernadotte, maršál Francouzské císařské armády, byl vybrán jako nový švédský král po vymření tamní královské linie. Bernadotte byl v mládí jakobínský revolucionář, a po jeho smrti zjistili, že měl na hrudi tetování: „Smrt králům!“. To ale ještě netušil, že se stane sám švédským králem.

Průměrný počet slepic: 4.1 (8 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Právě jsem se dozvěděl, že poslední Rakouský císař Karel I Habsburský, potom co se zřekl vlády, nocoval v noci z 11 na 12 listopadu 1918 na zámku Eckartsau, na úplně stejném Moravském Poli, kde kdysi jeho prapředek Rudolf I porazil našeho Přemysla Otakara.

Trochu to připomíná, jak se poslední římský císař jmenoval Romulus (Augustus), jako sám mythický zakladatel Říma.

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

Ne že byste v zásadě neměl pravdu, ale ... Moravské pole začíná kousek pod Břeclaví a končí tokem Dunaje, což je něco přes 50 km. No a bojiště je poblíž severního konce, zatímco Eckartsau je od Dunaje co by gumovým granátem na výtečnou padesátkrát dohodil.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Dík za upřesnění.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)