Teď jsme to my

Autor
Štítky

Těsně po roce 2000 jsem jako mladý a perspektivní zaměstnanec byl ochoten k věcem, které by mě dnes ani nenapadly. Pro svého tehdejšího zaměstnavatele jsem kromě práce ve skladu plynů ještě dělal i vedoucího na německých letních táborech. Můj tehdejší šéf měl rozsáhlé kontakty na bývalé Východní Německo, protože za minulého režimu byl jakýmsi kádrem ve státem podporovaném družebním spolku.  Přes své staré německé známé organizoval pro tamní školy letní týdenní pobyty „v přírodě“.

Bylo to samozřejmě na hotelu s plným servisem, k tomu nějaký ten zábavný program podle hesla, že to musí být levné, aby z toho byl nějakej ten vejvar. Hlavní vedoucí byl vždycky z dojčlandu, ale ti podvedoucí byli od nás. Tu a tam se stalo, že nějaký brigádník nenastoupil nebo onemocněl a tak jsem díky své perfektní němčině zaskakoval. Nebylo to špatné, dělal jsem to docela rád. Dobré jídlo, dobré ubytování a žádná práce, protože tehdejší průměrné německé dítě bylo rozmazlené, neschopné pohybu po vlastních nohách a celý pobyt se skládal v přípravě na závěrečnou diskotéku, hraní kulečníku v hotelovém baru a tu a tam v návštěvě blízkého koupaliště. Připravený a zaplacený program většinou ignorovali.

Pamatuju se, jaký despekt jsem cítil k německému školství a vůbec výchově, když jsme dětičky vyvezli do stověžaté matičky Prahy. Autobus je vysadil vedle Pražského hradu a pak odjel na parkoviště u Hlavního nádraží. Mým úkolem bylo projít s dětmi Hradem (Jen projít. Ty ignoranty nějaká katedrála nezajímala), pak sejít dolů Nerudovkou k Mikuláši, pak na Karlův most, pak kolem Prašné brány, vyjít Václavák, zahnout u ocasu doleva, projít přes Šervůd a na hlaváku je nakvartýrovat do autobusu. Dětičky si měly cestou nakoupit. Fór byl v tom, že to bylo nemožné. Oni to prostě nebyli schopni po vlastních nohách ujít. Už Karlův most pro ně byl příliš. Ze zhruba hodinové procházky byl nakonec šestihodinový výšlap a několikrát jsem vážně uvažoval, že je nějak naložím hromadně do metra a dojedeme to.

Smál jsem se tomu. Německé děti byly změkčilé, hloupoučké, minimálně dva roky pozadu se vzděláním oproti našim školákům.  Měly naprosto uhozené a zoufale povrchní názory nepoužitelné pro život, sex je zajímal také nejméně o da roky dřív než naše děti. Kluci byli ubrečené měkkoty a holky zase urážlivé fifleny.

Uplynulo dvacet let… a máme to tady.  Většina našich děcek je přesně takových, čemu jsem se smál.

Tehdy jsem si nedovedl představit, že by něco tak ubohého a nemožného došlo i do našich škol. Myslel jsem, že jde o kulturní rozdíl, že češi jsou prostě jiní – tvrdší, přímější, ošlehanější životem. Ale ve skutečnosti šlo jen o rozdíl jedné generace. Kultura v tom nehrála roli. Hladce jsme to převzali se vším všudy. Tak hladce, až mě to děsí. 

Stejně tak se díváme na videa z USA, kde nám ukazují černochy v ghetech. Posloucháme komentátory, kteří mluví o tom, že tam mají vysokou rozvodovost, muži plodí děti, ale nestarají se o ně, nechodí do práce, všude je kriminalita, drogy, mizerné školy. Někteří komentátoři jsou pravicově nesmlouvaví a jednoznačně říkají, že si za to ty černý huby můžou samy. Že nemají žádnou odpovědnost, že každý je svého štěstí strůjcem. Jiní zase levicově mluví o mizerných šancích, o rasismu, o tom, že je třeba černým bratrům pomoci. Díváme se na to a přikláníme se k jednomu nebo druhému názoru, ale všichni vidíme, že to gheto je opravdu problém. Že tam opravdu těžko může fungovat nějaká škola, že drogy zničí i to, co alespoň trochu fungovalo, že to tam nemá žádné demokratické a svobodné řešení. Svoboda u nich znamená si sami a dobrovolně zničit život. 

Ale dochází nám, že tak jako ti černoši, že stejné to tu máme my? Jsme jen o generaci pozadu. Také se nám rozpadají manželství, děti jsou vychovávána přetíženými matkami samoživitelkami a kolem nich procházejí různí „přítelové“ kteří se vlastně ani nesnaží dělat jim otce. A tak vychovává stále více ulice, gang, místní drogový dýler… a škola.

Sociolog Petr Hampl napsal moc pěknou knížku, která se jmenuje Cesta z nevolnictví. Je čtenářem mého blogu a knihu mi poslal i s věnováním. Vřele doporučuji ke čtení, dodala mi spoustu argumentů a postřehů, které mě nenapadly. Pan Hampl v knize často mluví o tom, že dnešní muži už nejsou muži. Že jsou v principu vykastrovaní, jejich maskulinita je potlačována a vlastně i kriminalizována. Přičítá to nevhodnému školství, tlaku neziskovek a podobně. V tom  s ním ale nemohu úplně souhlasit.

Podle mě se právě tohle stalo už dřív. Stalo se to tehdy, kdy muži shodili ze svého hrbu doživotní starost o rodinu a začali se věnovat jenom plození.   Kdy začalo být běžným a masovým jevem, že se rodiny rozpadají po narození prvního dítěte. Nechci teď rozebírat, zda je to víc vina mužů nebo žen, zřejmě bychom zjistili, že obě pohlaví na tom pracují rukou společnou. Ale každopádně se stalo to, že otcové jsou z výchovy venku. Mají několik dětí s různými ženami a do každé té rodiny mohou tak maximálně „hodit kýtu z lovu“ tedy platit nějaké alimenty. Sami nárazově vychovávají děti jiných otců, ale jen dočasně, protože každá žena a každá domácnost je jen průchoďák. O jejich děti se zase stejně průtočně starají/nestarají jiní muži a výsledek je zřetelně vidět.  Je totiž stejný jako u amerických černochů a německých dětí. Svět plný malých vychcánků, kteří neujdou pár kilometrů, všechno je uráží, u ničeho nevydrží, nic neumí, berou drogy  a ovlivňuje je ubohá škola plná místních Kartouzů... 

Ta škola, která před padesáti lety nedokázala v hlavách školáků nadělat žádnou škodu i když ji řídila strana a vláda a škola měla přímo státní úkol vychovávat nové komunisty. Měla k tomu kádr vzdělaných a prověřených učitelů, kvalitní osnovy ze kterých já čerpám dodnes, autoritu nesrovnatelnou s tou dnešní a k tomu i státní podporu, že by si rodič mohl zkusit přijít rozvracet výuku nebo požadovat nějakou spravedlnost. Ředitel školy byl víc než běžný rodič. Přesto tato škola nedokázala vůbec nic. Všechny slabikáře obsahovaly ideologické věty stejně jako dneska. Ale k ničemu to nebylo.

Dneska je školství jen stínem sebe sama.  Každý umíněný rodič je víc než ředitel, nikdo se učitele nezastane, do toho tu máme číhající neziskovky, které to rozvracejí ještě rychleji a efektněji než státní byrokracie. Vzdělanost učitelů je úplně jinde než byla, žáci jsou neposední, neschopní se soustředit a pochopit psaný text… A přesto je tu strach, že tahle neschopná škola s neschopnými neziskovkami vymyje žáčkům mozek…. Sakra ten mozek musí být hodně prázdný, aby tam tupý školitel nechal nějakou stopu.

Zase jsme na začátku… jaká je dnešní rodina a jak málo má času, když před padesáti lety průměrný soustružník spolu s prodavačkou dokázali své děti udržet navzdory komunistickému školství….  a teď toho schopní nejsou. Vlastně je to jednoduché… rodina není, rodina nevychovává a tak vychovává škola. I ta neschopná škola s neschopnou neziskovkou vlastně vítězí, protože dítě má z domova hlavu jasnou a prázdnou.

Petr Hampl ve své knize říká, že volnomyšlenkářství či ateismus jsou v podstatě jen další křesťanskou konfesí, protože ateisté vyznávají křesťanské hodnoty stejně jako křesťané. Má pravdu kromě jedné věci... Ateismus či volnomyšlenkářství už nevyznává jednu ze základních křesťanských hodnot a to je pevná rodina. Bible je od začátku do konce plná příběhů, morálních pravidel a jiných naučení o tom, že pouze pevná rodina = věrní partneři jsou základem božího stvoření.  Tuto křesťanskou hodnotu už neuznávají ani křesťané chodící do kostela.  A bez této hodnoty se všechny hezké křesťanské, demokratické, konzervativní, evropské či slovanské se může jít klouzat, protože bez pevné rodiny není nic. 

Kde se má vzít nějaká maskulinita, kde se má vzít nějaká odolnost? Kde se má dítě naučit, že fotr udrží na svém hřbetě celou rodinu, uživí ji a ubrání? Ve skutečnosti ta větší půlka dětí nikdy nic podobného neviděla. Viděla jen utahanou mámu, která počítá peníze, zda vystačí. Tátu vidí jednou za čas, ale spíš vůbec ne, tu a tam se na čas objeví nějaký motherfucker, ale žádný opravdový patriarcha a zakladatel rodu. Kde se má dívenka naučit, že správný chlap nemá jen řeči, ale má autoritu, rve se s přírodou i se světem, bojuje proti živlům i nepřátelům a je ochoten umřít pro rodinu? Dost pravděpodobně nikoho takového nikdy neviděla a ani neuvidí. Jen dočasného živitele, který pígluje její mámu a jak se mu to začne zajídat, jde o dům dál. 

Ve své rodině jsem nikdy ani náznakem nepocítil, že bych neobstál v souboji s učitelským názorem. Naopak. Pro své děti jsem neskonale větší autoritou něž celá škola dohromady. Jedna moje věta odvaří spoustu hodin ideologických žvástů nejen ze strany učitelů ale i ze strany faráře či kohokoliv jiného.  Zcela přirozeně. Mnohokrát je ani nemusím říkat, protože realita naší rodiny a domácnosti funguje a moje děti mají ve škole dvacet srovnání s „těmi druhými," kteří ve skutečnosti žádnou opravdovou rodinu nemají. Děti ode mě dostaly a dostávají můj návod na život. (říká se tomu ideologie). Proto se nechytají primitivních, hloupých a nepoužitelných návodů, které vymýšlí Kartouz a jemu podobní. Jejich spolužáci se chytají… doma žádný návod nedostali -  pokud je někdo vychovával, tak jen k tomu, aby si své hodnoty našli sami. Jejich hlava je otevřená a prázdná a tak vezmou co se halasně nabízí i když je to hovadina první kategorie.

Ty děcka za to nemůžou….

Ale nic se nezmění i když dnešní hlupáčci a měkkoty  dospějí a dostanou od života pár facek. Některé střet s realitou života možná nakopne a změní, velká většina prozře ze svých hloupých postojů, až se ukáže, že jsou pro život nepoužitelné. Ale i když prozřou, i když uvidí, že byli vedeni jako ovce, i když prokouknou tu habaďůru, stejně stále zůstanou urážlivými měkkotami.  Svůj stín nepřekročí. Ve velké většině se nepřemohou a nezmění svůj život. Když dneska neujdou pár kilometrů, neujdou je ani potom. Když dneska nejsou schopní duševních a tělesných výkonů, nebudou toho schopní ani po svém prohlédnutí. Dnešní srágora srágorou zůstane, i když už nebude věřit elitám. Nebude mít ani žádnou jinou víru, o vzdělání ani nemluvím a tak sice nebudou nikomu věřit, ale.... jen nebudou věřit.  Nic dalšího z toho neplyne, protože sice opustí  ideologické žvásty dnešního světa, ale žádné jiné hodnoty stejně mít nebudou.  

Zkrátka a dobře… ti černoši v USA – to jsme my. Ti s rozvrácenými rodinami, co žijí v začínajících ghetech. My jsme ti, co nemají pořádné školy. My jsme ti, co nevychovávají své vlastní geny ve svých vlastních dětech. A my muži jsme ti, co rezignovali na svojí skutečnou mužskou úlohu. Není divu, že se řeší, k čemu jsme vůbec dobří. Chlap který je oporou své rodině, který se za ní rve, který má pod kontrolou to svoje, o takovém chlapovi a jeho úloze se nepochybuje (už jen proto, že by případný pochybovač dostal ihned na budku).

Ty německé rozmazlené srágory, to jsme my. My jsme dopustili, aby se děti rodily do takových poměrů. My jsme dopustili, aby naše geny nárazově vychovávali cizí muži. My jsme dopustili, že nám naše děti sebraly hloupé školy a ještě hloupější neziskovky. My s dětmi nemluvíme, tak to za nás dělá Kartouz a jiní dobroserové. Jejich úspěch je dán jen a pouze tím, že my jsme na výchovu rezignovali a dopustili rozpad tradiční = křesťanské rodiny. 

Jsme jen o pár let pozadu. Jak za těmi Němčoury, tak za těmi Afroameričany.

Samozřejmě z toho vede cesta ven. Mít pevné rodiny. Pevné jako to jen jde. Nevybírat si protějšky podle sexepílu, ale podle odolnosti v obouchávání od světa okolo. Protějšky se kterými můžeme mít děti a domácnosti. Protějšky se kterými můžeme zakládat rody. Muže těšící se na děti a silné ženy které v dětech vidí větší budoucnost než v kariéře.  Partnery, kteří nechtějí na rodinu čekat do čtyřiceti, ale pořídí si ji kousek po dvacítce. Potřebujeme komunitu těch, co takovou rodinu nemají, ale budou ji podporovat. Ať si stát a neziskovky dělají co chtějí. Pokud jim bude čelit pevná rodina, nezvládnou o nic víc než zvládli komunisti. 

Všechno ostatní je jen zadržování laviny. Pokus zachránit něco, co je nezachránitelné a co se nám stejně vymyká z rukou. My prostě musíme svými životy ukazovat návody, které jsou hodny následování. My muži musíme být muži a patriarchové našich rodů.  Ženy musejí být opravdové matky a opory nikoliv nějakého projekt manažera v práci, ale manžela a dětí doma. Ochota včas zakládat pevné rodiny, to je ta hlavní hodnota kterou jsme ztratili. A všechno ostatní je jen důsledek. Nezachrání to žádný blahobyt ani Babiš ani Trump, ani EU, ani nový daňový systém.

Produkujeme zbabělce, srágory, hlupáky a prázdné hlavy. Nevychováváme. Nemůžeme se divit, že vyhrává takový vůl jako je Kartouz a že děcka jdou za tak ubohou vizí, kterou nabízí Minář. O žádné lepší jim nikdo nic neřekl a doma žádnou nezažily.  Jednou prokouknou, ale zůstanou stejnými hlupáky, zbabělcemi a srágorami. Budou nedůvěřiví, ale vlastně to bude jen plachost. Statečnosti a schopnosti unést protivenství v tom nebude ani za mák. 

Pokud se nezmění tohle, budou se naše životy stále přibližovat ghetu a naše děti se budou rok od roku více podobat  rozmazlencům z německých měst. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (164 hlasů)

Komentáře

Tu jistotu má i Kartouz

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

ve společenstvích sobě podobných. Větší a mocnější a trvalejší společenství - vyšší víra a jistota a trvalost víry. Až někdy na věky věkův, i takováto společenství existují. Slibují svým život věčný, stačí uvěřit, ani skutků není třeba, tvrdí někteří (tedy i Eichmann, pokud by v den popravy uvěřil a kál se ze svých hříchů, může usednout např. Vidlákovi po levici, prostě suseda si v takovém případě nevybereš ....tady ti ani cenzura nebo patriarchát nepomohou).

Na ja, ale může jít jen o pouhé představy.
Malý problém.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

to mají v hlavě jinak,tuhle jeden v rozhovoru psal,že radsibude podporovat děcka své segry,neb tak podporuje své geny,než děcka své manželky,kde nemá jistotu,že nezahla

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dnes už jsou testy.

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale to přeci vyjde na stejno. Tak jak mu mohla zahnout žena, tak mohla zahnout jeho matka. Sestra vůbec nemusí být sestra.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

S manželčiným dítětem nemusí mít splolečného vůbec nic.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Starých pověstí judejských.
Máme také něco takového v našich eposech, legendách či historkách ? Ani v pohádkách ?
Jsme národem prostomyslným, důvěřivým....jistě budeme spaseni.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

"Pevná rodina nade vše." "Nic než rodina."
Tím se zaklíná Romea. Tato hesla slyším od svých cikánských nájemníků. Nezaplatí nájem, protože byli na pohřbu tety a museli ji dát do hrobu dary. A těch pohřbů v široké rodině je 6 do roka. Svoje děti hrozně milují a protože děti jsou ve škole nešťastné, tak je na požádání nechávají doma. Také 30-ti letého dědu s babičkou nedají do domova, ale nechají si je. Všechno věřící křesťané. A tyto moje boží děti žijí jen z dávek, příležitostné "práce" a své víry, tak jak žili jejich otcové a tak, jak budou žít jejich děti. Není nad pevnou a co nejpočetnější rodinu.

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

In reply to by Eta (neověřeno)

Trvalý odkaz

nicméně pasťáky, děcáky, kojeňáky a klokánky praskají ve švech právě jejich dětmi.
Dtto kriminály.
Asi "dyzgrymináce"...

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Jen tak trochu, co si myslím: holky dnes pořádně neví co chtějí- rodinu ano, ale ne na úkor zábavy. Dnešní "kluky" vychovají hlavně ženy v neúplných rodinách, které jsou zklamané, naštvané, moderní a in a docela potlačují u svých synů mužnost. Dokud se ženám nevrátí ženskost, bude zle. /Mimochodem, když vidím mladé páry holka 100kg kluk 50/. Já dceru vyvdala - říká mi maceško.by

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

In reply to by levandule (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dokud se ženám nevrátí ženskost, bude zle.

A to za ně žádnej chlap neudělá. Ten může jít jen hledat jinde.

Průměrný počet slepic: 4.3 (11 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

tam ženštěnších ženských než jeho žena najde.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Může třeba taky začít mluvit s jinou kolegyní v práci.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Submisivita marianský kult parádivost růžové kraječky??

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

- jak to vidí oni. Ženy se zatím neozvaly. Já jsem už taková stařena, prošla jsem opravdu lecčíms a fakt se neodvažuju usuzovat na nějaká jediná správná řešení - jak v rodině, tak v té škole /učila jsem 40 let/. Protože jsem vyrostla v širším rodinném prostředí spíše patriarchálním, soulad v rodině záležel i na povahových vlastnostech ať žen nebo mužů, nesla jsem si do života, že se mám samozřejmě postarat o domácnost a děti, což jsem svědomitě dělala, i když jsem zase nebyla nějaká puťka v koutku. Můj muž byl takový východoslovenský mačo, doma muselo být vše po jeho, já jsem proto často děti kazila tím, že jsem potají dovolovala, co on zakázal a co mi přišlo už opravdu přes míru. Mockrát jsem uvažovala o rozvodu, ale na druhé straně jsem cítila, že na "silné osobnosti", jako jsou moje děti, bych asi sama nestačila. Dále jsem měla pořád na mysli, že jim nemůžu přece vzít tátu - jakkoliv byl přísný až praštěný, měli ho kluci rádi a dodnes jsou pyšní, když někdy uslyší chválu na jeho osobu a práci. Muž umřel po padesátém roce věku, s dětmi to nebylo snadné / tehdy 15 a 18 let/, ale asi měli položené dobré základy, přes různé peripetie vystudovali VŠ a jsou úspěšní. Mimo jiné - propracovala jsem se k názoru, že není důležité, jestli je profesně úspěšný, ale jestli je to dítě v životě šťastné - což víte není jedno a to samé. Jinak souhlasím, že školství jde zu grunt, poslední roky ve škole mne deptala ta svírající se pavučina různých omezení, příkazů, zákazů, u nás například i podpora donašečství a žalobnictví ze strany studentů /a učitel nikdy neměl pravdu pohledem ředitelky/, byla jsem ráda, že jsem vypadla, bylo to mnohem horší než za komunismu, i to kamarádíčkovství a nepotismus, hrůza. A pořád říkám - k učitelství musí mít člověk vlohy, žádná fakulta ho pořádně učit, vychovávat a získávat autoritu - tu přirozenou - nenaučí. Formální autoritu sice učitel má, ale tu děti nerespektují a ani nikdy nerespektovaly /vyváděli jsme i my jako děti a studenti, ale tehdy se i rodiče postavili na stranu učitelů, dnes rozhodně ne/. Nechci dál pokračovat v mých pomatených řečech, ale stran toho, co z dítěte vychováte, musí být člověk pokorný, sice se snažit, ale často se ten vytoužený stav nedosáhne - řekněte mi, kdo z nás si řekl "já dítě nebudu dobře vychovávat, aby bylo úspěšné a dobře se uplatnilo" - to snad nikdo, každý chce vychovat dobře, ale jen to na kýžený výsledek nestačí, je tady příliš mnoho ovlivňujících okolností.

Průměrný počet slepic: 4.6 (27 hlasů)

to žena, a moudrá.
Nejhorší (spíše nejlepší?) je že takových je většina, ale vidět a slyšet jsou povětšinou ty druhé.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Vidlák napsal pěkný článek, ale je to opět pláč nad rozlitým mlíkem. Konstatování stavu, bez náznaku řešení.

Průměrný počet slepic: 2.7 (13 hlasů)

In reply to by JosefS (neověřeno)

Trvalý odkaz

ovšem není to "na dvě volební období", ale na dvě generace.
Ve zkratce, každý za sebe:
1) nastavit si priority a držet se jich
2) být pro okolí (a pro vlastní děti zejména) v souladu slov a činů
3) životního partnera vybrat podle toho, že s ní / s ním chci strávit zbytek života, nikoliv jen jednu noc (i když se to může pro někoho zdát "proti přírodě"), tudíž je žádoucí nejen vzájemná kompatibilita feromonů, ale i jistý soulad druhé signální, aby některé zásadní věci byly tak automatické, že je zkrátka není nutné vzájemně řešit (vím o čem mluvím, sám mám tohle štěstí)
Ne, není to snadné ani rychlé. Něco dokurvit jde téměř vždy rychleji a snadněji než to znovu vybudovat. Na druhou stranu, některé výsledky mohou být vidět už (!) za vlastního života, jak vidlák potvrzuje. Kromě toho, i v této oblasti "příklady táhnou" a dospívající děti se umí ptát, čím to je, že u souseda/spolužáka funguje něco, co u nich doma ani náhodou.

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

jsou ostrůvky pozitivní deviace. Jenom bude těžké je ubránit před působením okolních vlivů.

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

In reply to by JosefS (neověřeno)

Trvalý odkaz

stále platí : "chytrému napověz, hloupého kopni."

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

In reply to by Petrpavel (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vy se samozřejmě počítáte mezi chytré že, nemýlím-li se?

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Mám pocit, že historický smysl rodiny byl zapomenut, a tudíž nepochopen

Sňatek
Byl velmi často o reálné možnosti uživit a zabezpečit budoucí rodinu. Nešlo o "zlatokopectví" v dnešním slova smyslu. A není to dávno, co to bylo jinak - mám společenské magazíny z počátku 20 století, kde v rubrice Seznámení každý zcela otebřeně popisuje svoje majetkové poměry a zároveň to, co očekává. Vdova po truhláři hledá šikovného tovaryše za účelem sňatku. Statkář s 30 hektary hledá dívku s věnem xx. úředník pod penzí hledá učitelku. A v době ještě starší to nebylo jiné, "smluvčí" za peníze dohazovali rodičům vhodné partnery.

Účel rodiny
Byl též jasný. Spolupráce. efektivní živobytí a navíc při plození dětí pro zajištění si pokojného stáří. Klíčová byla dělba práce a spolupráce - tedy efektivní fungování. Navíc, při neexistenci důchodového systému byli rodiče často odkázáni na pomoc dětí. Proto jednomu nejschopnějšímu často dávali grunt a tam pak žili na vejminku. A ano, často to nefungovalo ideálně - ovšem bylo to promyšlené, mám dvě stě let staré smlouvy, kterak se při předání statku dohadují podmínky vejminku (místnost, otop, strava, místo pro určené množství zvířectva...)

Dnes rodiny pro zajištění stáří děti nepotřebují. Tedy - samozřejmě potřebují, jejich důchod někdo platit musí, ovšem nemusí to být jejich děti. Takže jednotlivci může připadat, že děti zapotřebí nejsou.

Vztah - myslím, že nárůst "vztahovosti" je otázkou současnosti - a důvod problémů. Dřívě se nečekalo, že si manželé budou "povídat", že si budou rozumět či dokonce milovat. Ano, bylo dobré, když se měli rádi, jako druha věrného (tedy po boku).

S tím souvisí jedna z největších hrozeb dneška - volný čas. Když volný čas nebyl, nebylo kdy "vztahovat", prostě se spolupracovalo a řešily úkoly. Při přemíře volného času vyplývají rozdíly.

A závěrem - rozvody. V minulosti byla hrozba rozvodu (či tenkrát spíše útěku) otázkou života a smrti. Osamocená žena (muž) s dětmi neměla z čeho žít (a muž je nemohl krmit). Řešením bylo nalezení náhrady - ovšem to je vždy už větší problém. Samozřejmě, bylo mnohem víc vdov a vdovců řešící ten samý problém. Nyní, v době výživného, měnšího počtu dětí (tedy možného výdělku ženy/a volného času otců) není rozvod ve valné většině případů otázkou života a smrti.

Abych to shrnul - chceme po manželství něco jiného, vlastně mnohem víc, než v minulosti. A zároveń je mnohem snazší a bezpečnější manželství ukončit. A proto také končí.
Osobně se mi to teda ještě nepovedlo :-). Nebo :-( ?? ;-)

Průměrný počet slepic: 4.9 (15 hlasů)

In reply to by Carlos V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

Souhlas - manželství ve svém původním pojetí je ekonomický konstrukt, zajišťující přežití rodiny.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Ne, manželství je dano biologicky.

Jsou druhy primátů, kde se dominantní samec páří se všemi samicemi skupiny a ostatní nic. Jenže pro spolupráci je lepší, když má každý samec jednu samici. Není to úplně pevné, proto různé kulturní modely, ale tohle je biologický základ.

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

chodíte?

VŠICHNI nejvyšší primáti - tedy lidoopi - kteří jsou našimi nejbližšími příbuznými, vytvářejí polygamní skupiny, v nichž níže postavení samci musejí se sexem čekat, až se vůdce tlupy nebude dívat nebo bude mít zrovna blahosklonnou náladu. Jinak si ani neškrtnou nebo riskují výprask.
Matky a potomky sice chrání celá tlupa, ale i mezi matkami a potomky panuje hierarchie. Ty, co mají nejblíže k vůdci tlupy, požívají největší vážnosti, dostává se jim nejvyšší ochrany a mají přednost při dělení lahůdek.
Šimpanze, bonoby a gorily ani nenapadne tvořit monogamní dvojice (po našem "manželství").
Jedinou vyjímkou jsou orangutani, kteří nevytvářejí žádné partnerské vztahy a matky jsou důslednými samoživitelkami.

Monogamní vztah JE umělým konstruktem. Velmi moderním. Ještě koncem prvního tisíciletí n.l. byly polygamní vztahy běžné i v Evropě a křesťané měli plné ruce práce s jejím potlačením.
Mezi savci najdete monogamistů jen velmi málo (já jsem si tedy nevybavil žádného).

P.S.: Už jste si zjistil, co to je "misogyn"?

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

také jsem tomu biologicky vštípenému manželství podivil

ale myslím, že u primátů nelze zvšeobecňovat. U šimpanzů se nepáří jen alfa, tam doslova každý s každou.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Carlos V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

bývá většinou symbolická. Vyjadřují si tím hlavně podporu, náklonnost, ale někdy to používají i jako poststresovou terapii - na uklidnění.

U šimpanzů sice panuje poněkud volnější režim než u goril, ale ani u nich si nemohou mladí a/nebo níže postavení samci dovolit, co si zamanou.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Nevyvinuli jsme se z našich lidoopích příbuzných, ale měli jsme s nimi společného předka před asi 10 milióny let.

Chápete? Za 10 miliónů let jsme se doopravdy změnili.

I šimpanzi a bonobové, kteří si jsou velice podobní se liší v tom jak řeší konflikty. Jistě víte, jak obrovský je mezi nimi rozdíl a přitom si jsou tak strašně podobní.

Monogamním vztahem nemyslím samozřejmě stoprocentní monogamii, která je celkově vyjímečná, ale tu běžnou, se sem tam vyjímečnou nevěrou, s rozchodama a novou monogamií.

Polygamní vztahy máme i dneska. Polyamorie (spíme každý s každým), různá manželství ve třech, manželství s milenkou atd. Nakonce vždy naráží na biologii. Jeden z dotyčných toho má nakonec plné zuby a chce normální vztah ve dvou.

Má to hlubší evoluční význam, protože stoprocentní monogamie je v koncích, když tlupa ztratí dvě třetiny chlapů. S dočasným přechodem na polygamii se tlupa obnoví, jakoby se nic nestalo.

Když se dva zamilujou, tak nechtějí někoho dalšího do trojky. Chtěj býti sami. Zamilovávání se je biologický základ později formalizovaného manželství.

PS.: Dobře víte, že to vím. Člověk jako vy, co se raduje z utrpení jiných, by se měl věnovat více sobě než hodnocení jiných.

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)

Polygamie je prostě obvyklá, a to vč. nejvyšších primátů, člověka nevyjímaje.
Dodnes ji praktikují západoafrické kmeny, himálajské kmeny, do historicky nedávna byla běžná v Thajsku, na Filipinách, v Indonésii a tolerována byla i v Číně. A obecně ji POVOLUJE (NIKOLI přikazuje, jak tvrdí někteří antiislamisté) islám.

P.S.: Neříkal jste si náhodou na ACZ "Neo" (a ještě dalších asi deset nicků)?

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Ano, takže polygamie byla a je minoritní (byť obvyklá). Monogamie je hlavní model.

Jsou ženy, které se živí prostitucí a taky to je vyjímka a ne pravidlo.
Homosexualita je vyjímka, heterosexualita je pravidlo.
Mezidruhový sex je vyjímka, monodruhový pravidlo.

--
Už jsem vám psal, že to acz ani neznám. V té debatě, kde jste se tak radoval, jak komunisté ubližovali rodinám kapitalistů, protože váš dědeček musel bydlet s ženou a dítětem v garáži.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Další válka to vrátí zase do normálu.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Tak především celá ČR se stala ghettem v rámci EU. Jsou tu i jiná ghetta, ale to naše nás zajímá více. Naštěstí je ghetto natolik rozlehlé, že se i v něm dají najít ostrůvky normálního života.
Co se týká vztahu mužů a žen, ten prověří první větší krize spojená se zvýšenými nároky na uživení rodiny. Pak si teprve všichni z obou táborů uvědomí, co je nezbytné a důležité na rodině. Bude to bohužel za cenu tragických případů, které ukáží, kam chybná rozhodnutí vedou. Příroda je nemilosrdná, svými výtvory vyloženě plýtvá a ne každý dostane šanci vyrůst. Dnešní stav rozvolněné rodiny je jen krajní amplitudou, kam překývlo kyvadlo dějin. Časem se stav bude vracet k normálu a potom zase do opačného extrému, patriarchální rodiny.
Někdy ovšem společnost musí padnout na ústa, aby pochopila důležité věci, které opustila jako nepotřebné. Jednou z nich je role mužů v rodině.

Průměrný počet slepic: 4.1 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

Z vyprávění starších vím, že v obci, kde jsem se narodil, která byla z 99% německá měla německá mládež turnhalle, která se zachovala téměř do dnešní doby, než byla rozebrána na stavební materiál. Tak tam se cvičila německá mužská mládež v nezdolnosti a tvrdosti, tam se učili parádemarše. Buďme rádi, že teď jsou takovej rosol, ještě by je mohlo napadnout zas pochodovat na východ.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

Obávám se, že ti naši miláčkové by v sobě našli dost síly na to, aby jim nadzvedli závoru.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

Jenže oni nedokážou ovládnout domácí no-go zóny.

Jestli se konvetují na islám, tak je tu máme v té nejhorší verzi.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Naučí to i tyhle naše "zadky" (opak předků). Snad se toho už nebudu muset dožít.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Dneska musí paním a dámám chodícím na Vidlákovo dvorek zvonit v uších.

Za sebe - mám vás ráda i přes to, že je to s vámi někdy těžký, bych vás za nic na světě za žádnýho hošíka nevyměnil :-)

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

Buďte tolerantní, Petřepavle.

Už byste měl vědět, že v moderní době je pohlaví jen sociální konstrukt a pokud se Admirál v této chvíli cítí jako žena, budiž mu to přáno, třeba se to s večerem zase překlopí zpátky. :-)

Průměrný počet slepic: 4.7 (14 hlasů)

Mělo být "mám vás rád a i přeš to"

Zatím se do kategorie "nemuž" nehlásím.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

...

Průměrný počet slepic: 3.2 (9 hlasů)

In reply to by Ruský mužik (neověřeno)

Trvalý odkaz

štelovali notičky celý dopoledne???
(A toho vzoru se držte, přežil pokusy všech, co to s ním "mysleli dobře".)

Průměrný počet slepic: 4.2 (17 hlasů)

In reply to by Martin V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

Před takovými je nutno mít se na pozoru.

A je naprosto v pořádku, že si to svoje dobro bránil a nenechal je, aby mu/si ho vzali. :-)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Jestli jsem nepřehlédnul, tak jak v článku tak i v diskuzi chybí ještě jeden silný faktor a tím je okolní prostředí. Myslím tím media a hlavně televizi, v posledních letech internet. Když jsem někdy před dvaceti lety ochořel a ležel v posteli, napadlo mne si pustit televizi To bylo tak někdy po 15. hodině. To, co tam běželo mi zvýšilo teplotu. Totální americký škvár s pseudotenagery, kteří měli narážky na vztahy, sex, rodinu, svobodu chování. To vše v době, kdy přijdou děti ze školy domů a rodiče jsou ještě v práci. Co jsem doma vypínal byl třeba Pokémon. Dávali jej, myslím ráno v neděli, v době kdy si rodiče chtěli pospat a byli vděční, že děti koukají na pohádky.
Ta stupidita a zvrácenost, kde nefungovaly žádné přírodní zákony, zabíjeli se na potkání, ale ty postavičky žily dál.
Myslím si že i tohle pomohlo vypucovat mozečky našich potomků a nastartovat směr naší civilizace do tam..
Zmíním ještě jednu záležitost, už jsem ji tu zmiňoval. Tou jsou stále více podprahové manipulace v televizních reklamách. Česky nadabovaný svalnatý černoch v reklamě na Old Spice je klasika, ale Zalando s, u nás nezvyklým, mixem ras (snad to slovo můžu ještě použít), nebo podprahově neúplná rodina ve vánoční reklamě Vodafonu. To je skutečně masáž!
Filmy, kde jediný běloch je vrah a smíšenému kolektivu policajtů šéfuje černá ženská, bezdětná, samý sval a šlacha. Kam se hrabe Rambo. Rád koukám na staré filmy, kde ještě rodina fungovala a jen smutně konstatuji, že by tohle již nešlo ani natočit. Bezduché české filmy, natočené nyní za nehorázné peníze a kde se jen šuká, nebo hulí a chlastá jsou toho příkladem.
Telefony a sociální sítě chování mladší generace ještě více oddálili od, po tisíce let, běžné komunikace z očí do očí, z ucha do ucha.
Na facebooku a dalších napíšou věci, které by si do očí nikdy neřekli. Chybějící miminku nahrazují smajlíci.
V otázce manželství si myslím, že chybí oboustranná pokora a vzájemná úcta k tomu druhému. To chybí nyní i mezi lidmi v normálním životě. Chybí každodenní stres, který měl člověk, respektive celá rodina, při starosti o živobytí. Všechno je teď jednodušší, stát všechno řeší. Podpora samoživitelek, státní alimenty, nepodmíněný příjem, to všechno likviduje staleté zvyky starat se o sebe, o své blízké, o potomstvo.. Nic se nemusí, co vadí je změněno. Logický odpor je potlačen zákonnou mocí. Lidé vyměkli, ztratili sílu něco řešit sami, i s případným rizikem neúspěchu. Nejsou na to připraveni. Proto se dají lépe ovládat dosud nezažitým strachem, vyhrožování smrtí a dalšími aktivitami vládnoucí vrstvy. Lidé jsou jako voda, jdou cestou nejmenšího odporu. Ten nejmenší odpor je ale cesta do pr...., tedy do záhuby

Průměrný počet slepic: 4.4 (17 hlasů)

v seriálu Bridgerton na Netflixu vystupuje jako anglická královna ,(původem Němka Charlota Meklenburská) míšenka několika ras a někteří šlechtici a šlechtičny jsou černí jak bota. Ti jsou samozřejmě ti ušlechtilí. Je celkem sranda, vidět je v cylindrech,róbách a parukách na plesech jako historické postavy. Vydržet se dívat se na déle,než patnáct minut ale nejde. Zlaté reklamy.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

feminizované školství, ovšem to bylo svého času (a zdá se že ve větší míře jak dnes u nás) například i v Rusku, byli Rusové, vychovaní za carského režimu, změkčilí ? No, nechtěl bych zde první hodit hitlerovským kamenem.
Trochu jiný druh liberálů, než jak je liberál vnímán a sebemanifestován dnes , kdysi psal(i) o tom, že odměna za práci, kterou vykonával muž, stačila k uživení rodiny...a také že je to kapitalistická tvorba zisku, která z žen nejprve vyrobila pouhý levný zdroj produkce další pracovní síly (cena této pouhé vaginy/mimo jiné viz Adam Smith a jeho výroky o produkci levné pracovní síly/ byla zahrnuta do ceny odměny za mužovu práci) , aby pak i samotné ženy dohnala k tomu, že se takovouto pracovní silou staly, muž nevlastnící stroje( a sám se strojem stávající) už nebyl s to uživit rodinu sám. Obdobné zmiňuje např. " marxistka" a " feministka" Federici, v opravdu velmi dobé knize Caliban and the witch (Caliban je postavou, respektive kreaturou z jedné nepříliš známé Skakespearovy hry).
No a děti ? Na jejich práci, na jejich smutném životě vyrostlo např. Britské imperium.
Vagina se také stala perfektním zdrojem kanonefutr, od zrodu až po skon tohoto kanonefutr pak žena a muž tento kanonefutr živili (v jednom článku Fortune z r. 1934 se dočtete, že příjem z jedné smrti jednoho vojáka zabitého ve ww1 činil něco kolem 20 000 tehdejších dolarů, tento příjem však nebyl celý příjmem /někdy dostali jen medaili/ dotčené rodiny, ale jiných několika rodin).
Jistě že také exploze a hyperinflace dalších příležitostí konzumního věku vykonaly své, muži jsou taky hraví, jako koťátka nebo šimpanzi, jsou to savci. Nejsou to stroje na syslení či jalové moralizování , automaty na vážné výroky a mudrcovské disputace. Jsou to taky jen lidi...:-D))) Takže se jednak rozšířila nabídka rolí, jednak zvyšující se komplexitou života společenského narostl počet NUTNĚ vykonávaných rolí (proto i ta touha po životu na vsi a jednodušším způsobu života - 21st century schizoid man už nemůže), kdo kdy tušil že bude např. i instalatér jednou i burziánem nebo pokojný důchodce exekutorovou obětí ?
Ženy zhrubly, maskují to všelijak (a celkem se jim to daří), tento důsledek života v poměrně brutálním světě iluzorních příležitostí jak se dostat z okovů majetnictví. Například právě že tou přehnanou změkčilostí při výchově (ovšem z hlediska křesťanského má být matka " milostí" , otec je " spravedlnost"), bohužel i při výchově i cizích dětí (feminizované školství) , někdy ale naopak stávají se ještě hrubšími než jaké jsou, to " díky" deviantním způsobem uchopené a žité emancipaci, to druhé většinou odpuzuje , respektive zrazuje změkčilé :-DD muže více.
Dalo by se toho napsat do alelujá, ale proč, tady je to stejně povíceru (výjimky prominou) jen o pouhé sektě , hledající " spřízněnost vírou". Takže jen pokračováníčko, jedno z těch , které tolik dráždí poloidioty, kteří si dnes místo do židů tak rádi zakopou do záhadných neomarxistů, ty jsou schopni (y) obvinit snad i z toho, že jejich manželství nakonec vyplodilo pouze takové prezenty, jakými jsou oni sami, nic víc. Takže jak chce neomarxista Fromm rozvrátit tradiční, křesťanskou, funkční, skvělou svatou západní rodinu :

"...Totéž se dá říci o manželství, ať je založeno na lásce nebo se podobá tradičním manželstvím minulosti, založeným na společenské konvenci a zvyku; dvojice, které skutečně milují jeden druhého, jsou podle všeho výjimkou. To, co je vlastně společenskou konvencí — zvyk, společný ekonomický zájem, účast na péči o děti, vzájemná závislost či nenávist nebo strach — je vědomě zakoušeno jako „láska" do okamžiku, kdy jeden z partnerů rozpozná, že druhého nemiluje a že to tak nikdy nebylo. Dnes můžeme v tomto ohledu zjistit určitý pokrok: lidé se stali realističtějšími, střízlivějšími a mnozí už nepovažují sexuální přitažlivost za lásku nebo přátelská, třebas i vzdálená pouta za projev lásky. Tento nový rozhled vedl k větší upřímnosti a poctivosti — a rovněž k větší frekvenci výměny partnerů. Nezvýšila se však frekvence milování a partneři milují možná právě tak málo, jako to dělali ti staří....(...) ....
Během námluv si nikdo není tím druhým jist, každý se snaží toho druhého dobýt. Oba jsou živí, přitažliví, zajímaví, ba krásní — protože oživení vždycky zkrášlí výraz tváře. Ani jeden ještě nemá toho druhého, tudíž každý z nich zaměřuje svou vlastní energii na bytí, tj. obdarovávání a povzbuzování druhého. Aktem manželství se situace často podstatně změní. Manželská smlouva dává každému partnerovi výhradní právo na tělo, city a péči toho druhého. Už nikdo nemusí být druhou stranou získáván, protože láska se stala něčím, co máš, vlastnictvím. Oba se přestávají snažit být k sobě milí a vytvářet lásku, a protože stávají nudnými a jejich krása mizí. Jsou zklamáni a zmateni. Nejsou už takoví jací byli? Nedopouštěli se už od začátku chyb? Každý obyčejně hledá příčinu změny ve druhém a má pocit, že byl podveden. Co oba nevidí, je to, že už déle nejsou takoví, jací byli, když spoluprožívali svou lásku. Omyl, že člověk může mít lásku, je zavedl k tomu, že přestali milovat. Nyní místo toho, aby milovali druhého, zajišťují dohromady to, co vlastní: peníze, společenský stav, dům, děti. Takto v některých případech manželství, započaté na základě lásky, se přeměňuje v podpůrné vlastnictví, v korporaci, v níž dva egoismy se spolčily v jeden: „rodinný".
Když dvojice nemůže překonat touhu po obnově předchozí cituplné lásky, jeden nebo druhý z nich propadá iluzi, že nový partner (nebo partneři) jejich touhy ukojí. Věří, že nechtějí mít nic víc než lásku. Ale láska není pro ně vyjádřením jejich bytí; je to bohyně, které se chtějí oddat. Zcela nutně se svou láskou selžou, protože "láska je dítě svobody!" (jak je to v jednom francouzském songu) a zbožňovatel bohyně lásky se stane tak pasivním, až je nudný a ztrácí i to poslední, co mu zůstalo z dřívější atraktivnosti.
Tato zjištění nevylučují, že by manželství nemohlo být nejlepším řešením pro dva lidi, kteří se vzájemně milují. Nesnáz není v manželství samém, ale ve vlastnické existenční struktuře obou partnerů a koneckonců v jejich společnosti. Obhájci moderních forem skupinové lásky jako skupinového manželství, výměny partnerů, skupinového sexu atd. se snaží, pokud mohu pozorovat, jenom vyhnout problému svých obtíží v milování tak, že zahánějí nudu stále novými dráždidly a chtivostí mít více „milenců", místo aby byli schopni milovat skutečně jednoho...."

Takže přeji každému člověku, ať aspoň v jednom z údobí svého nešťastného života pozná a sám (sic !) prožije ty nádherné pocity milování, které reflektuje i jeho protějšek, neřkuli celá jeho rodina, už vůbec se neodvažuji přát mu že i široké příbuzenstvo a sousedstvo, natož nějaké ještě větší společenství (taková situace už je velmi nebezpečnou, hrozí např. ukřižováním).
Fakt každému, i nesmyslnému ohavovi Martinu Pátému a jeho kumpánům a kumpánkám. Jim možná o to více, ANO - jim rozhodně mnohem více !!! To je jasné.

Průměrný počet slepic: 3.5 (10 hlasů)

Škoda, že si nedokážete odpustit na závěr vstupů zbytečné jedovatosti...

Průměrný počet slepic: 3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Petra, pragmatika, Fakefíka a další, kdo má zájem:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vakcina-prehledne-brani-sireni-viru-…

Zřejmě někdo ze Seznamu včera zbloudil na Kydy a pokusil se najít odpovědi na vaše otázky :-).

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)

Hlavně poslední odstavec o fungování vakcíny a závěrečná věta, že se látka v těle rozloží a zmizí, je super!
A o Sputniku V, když je EU klasicky neschopná fungovat, není ani ťuk. Neexistuje.

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

Jak tomu rozumím?
1.
mRNA (messenger RNA) - nosič neboli poslíček - podstatný pro vytvoření spike proteinu
spike protein - spike - hrot, napíchnout
" Tento protein se nachází na povrchu SARS-CoV-2 a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu."
2.
„Když se vakcína podá člověku, některé z jeho buněk získají instrukce z mRNA a budou dočasně vytvářet tento spike protein." (pozn. při očkování se tedy jedná o simulaci napadení organizmu virem )
" Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu,“ (pozn. im. syst. se zachová jakoby byl napaden virem)
3.
"Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém virus rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit."
"Zmiňovaná mRNA z vakcíny v těle nezůstane, krátce po očkování se rozloží." (pozn. a to už je celkem jasné - nosič neboli poslíček v těle nezůstane, ale rozloží se a imunita díky aktivaci zůstane nastartovaná)

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)