Šikana v ČSLA v polovině 80. let. 20. stol.

Autor

Rozhodl jsem se trochu šířeji reagovat na dotazy nicku Bezuchov textem, který bude určen ke zveřejnění na Kydech.

Z důvodu nepříliš vysoké atraktivity tohoto tématu pro kohokoli, kdo tzv. „vojnu“ neabsolvoval, přepisuji dva zaslané dotazy s prvotní a velmi krátkou reakcí. Případným čtenářům tak dám na výběr, zda se spokojit se zjištěním mého názoru v několika řádcích textu, anebo se začíst do této problematiky více.

Dotazy:
1. Především, slyšel jste někdy o smrtelných zraněních způsobených přímo šikanou?

Odpověď:

Slyšel, nicméně z hlediska dnešní životní zkušenosti to beru jako neověřený zdroj, nikoli jako hodnověrné zprávy.


2. Jsou podle Vašich zkušeností jakkoliv pravděpodobná tvrzení, že by relativně běžně:
a. šlo zamést pod koberec tvrdou šikanu, která by přitom vedla k trvalým následkům a propuštění z vojny?
Odpověď: 

Ano, s výhradou absence definice „tvrdá šikana“. 

b. se podařilo ututlat cílenou tvrdou šikanu jako hlavní příčinu konkrétních sebevražd?

Odpověď:

Nemohu odpovědět, z toho důvodu, že jsem se s činem sebevraždy či pokusu o sebevraždu, jakožto JEDINÝM přímým důsledkem šikany nesetkal. Vždy se jednalo o souběh stavů a dějů pro dotčeného jedince extrémně nepříznivých, z čehož vyplývala neadekvátní reakce na režim jeho života, běžný v čase a místě.

Můj komentář k textu.

1/Výslovně uvádím, že vše, co je zde napsáno, je můj subjektivní náhled, navíc omezený lokalitami, v nichž jsem službu vykonával, a poměrně krátkým časovým úsekem, stráveným základní vojenskou službou, a to v intervalu 10/84 – 9/86

2/ pokud se chceme zabývat šikanou, je naprosto nezbytné stanovit měřítko – etalon, neboli vytýčit hranici, co ještě šikana není a co již šikanou minimálně zavání. Již tento požadavek nám staví do cesty za rozpoznáním šikany nepřekonatelnou překážku, protože naprostá většina vojenské přípravy spočívá v tzv. drilu.

ABZ slovník 

______________________

dril

Význam:

• tvrdý, drsný, bezmyšlenkovitý výcvik
• bezduchá kázeň

_______________________

 

Úvodem je nutné bezpodmínečně akceptovat skutečnost, že vojenská, resp. bojová činnost se bez drilu naprosto neobejde, a že ještě nikdo nevymyslel, jak se bez drilu DOBŘE (na vojně je na úrovni civilní známky 4 - dostatečně), nejlépe pak VÝTEČNĚ (to je vojenská 1) naučit základním dovednostem a potřebným reakcím, zaručujícím adekvátní chování jedince ve vysoce stresujícím prostředí za účelem vlastního přežití, potažmo plnění bojových úkolů.

Přitom není důležitý druh činnosti, který se do zblbnutí vykonává. Důležité je vytvoření návyku automatického a okamžitého plnění jakéhokoli příkazu velící osoby bez ohledu na vnější reálie, ve kterých se voják pohybuje. 

Vsuvka

K tématu drilu ještě perlička o vymytosti mého mozku po ročním pobytu na vojně. Když jsem po jednom roce, jednom měsíci a jednom dni dorazil domů, spal jsem celou dovolenou na dřevěné lavici zatočený do deky. Svou postel s bílou peřinou jsem za dvanáct dní ani jednou nerozestlal… 

… a u lavice byl pochopitelně vyskládaný komínek s oblečením, botami, nožem a lžicí. Potřech dnech jsem uznal, že to asi není potřebné tak hrotit, ale na druhé straně jsem si uvědomoval, že tento zvyk budu opět potřebovat, tudíž není důvod jej rušit.

Zpět k mému pobytu za ploty vojenských kasáren. 

Nastoupil jsem na poddůstojnickou školu do Hlohovce se specializací na řízení silničních vozidel a dosažení znalostí fungování silničních zásobovacích jednotek až do velikosti praporu, nebo tzv. autokolony pro zásobování pluku s eventualitou přebrat velení takové jednotce v případě absence vyšších či služebně starších kádrů.  

Po absolvování tzv. přijímače a „spáchání“ vojenské přísahy jsme kromě školní výuky začali chodit i do dozorčí a strážní služby, jakož i na směny do kuchyně. A pochopitelně nás neminulo ranní škrábání brambor, většinou byl odchod z ubikace okolo půl čtvrté ráno.

Pokud bych měl základní výcvik v přijímači přirovnat ke studené sprše, ve které jsem se mohl před samotnou přísahou poprvé od nástupu celý umýt, pak režim poddůstojnické školy bych přirovnal ke skoku střemhlav do Niagarských vodopádů. Kromě klasického kolotoče celodenních směn v každém čtvrtém dni jsme ještě chodili na směny v kuchyni a pochopitelně museli dělat tzv. rajóny, což je úklid všeho možného na teritoriu kasáren.

Pokud se nám do přísahy dařilo spát nějakých sedm hodin denně, v následném režimu jsme se postupně začali těšit na celodenní služby, protože to znamenalo, že budeme spát nějaké tři a půl hodiny v kuse.

Problematiky neznalý člověk si řekne – co tam, proboha, ti chlapi pořád dělali? Vždyť přece existoval dévéťák - dozorčí útvaru neboli vojenského tělesa, což byl profesionální voják, který vykonával dozor zejména v době, kdy nebyli přítomni ostatní vojáci z povolání. 

 Ano, byl tam, věděl, v případě vnějšího podnětu přišel, zkontroloval, uvedl vše do pořádku a odešel. Načež po jeho odchodu vše spadlo do starých kolejí. Starými kolejemi se rozumí občasná klasická šikana od služebně starších vojáků, ale daleko častěji nekonečné drátkování a pastování dřevěných podlah, leštění kachliček, malování stěn a stropů, mytí oken, zametání, vytírání, čehož nikdy nebylo dost, protože kromě budovy školy se všude topilo hnědým uhlím v kamnech. 

Do toho se dělaly speciální akce, kdy například potřeboval velitel roty zamáznout svůj průšvih. O nedělích jsme tedy začali „dobrovolně“ chodit na brigády do nedaleké dřevovýroby, za což jsme si „nakoupili“ odpadní zbytky materiálu. Z toho jsme pak zhotovili docela luxusní obklad stropu a stěn politicko-výchovné světnice. Pro představu, strop byl tvořen jednou řadou desek pobitých rákosem a omítnutých maltou, stěny byly z vepřovic, takže alespoň část čtenářů si udělá představu, jak pracná byla celá akce, aby nám obložení nespadlo na hlavu. Výroba dílů a montáž probíhaly takovým způsobem, že se začínalo po denním rozkaze, tj. v 17 hodin. Končilo se ve 21 hodin, načež se po večerní kontrole počtů mužstva namísto spaní místnost uklidila tak, že se z podlahy a okenních parapetů dalo v naprostém klidu jíst a pít. Mezi druhou a třetí ráno hupky do pelechu, v šest ráno budíček a rozcvička. 

Zhruba v době, kdy jsme skončili KŘK (krátkodobý řidičský kurz) došlo k tomu, že jedna četa naší „ptačí“ roty odešla na jinou ubikaci a náš stav doplnili vojáci druhého ročníku. Jako zobáci jsme tedy následně chodili do celodenních směn obden, na ubikaci zůstávali asi čtyři mladí vojáci, kteří ovšem museli udělat rajóny za nepřítomné. Tudíž jsme s úklidem začínali po večeři okolo 19. Hodiny a končili jsme hluboko po půlnoci. 

Podotýkám, že vše, co jsem popsal, probíhalo pochopitelně s vědomím nižších důstojníků, velitelů čet a rot, neboť oni podepisovali denní rozkazy a řešili všechny problémy, které při tak enormním zatížení mužstva vznikaly.

Někoho možná napadne, jak asi mohla vypadat naše výuka a její výsledky. Vypadala asi tak, že jsem si před zkouškami jednou přečetl dvě učebnice, ze kterých jsme se měli průběžně učit. Zkoušky jsem udělal díky své tehdejší paměti na výtečnou, abych po příchodu na posádku do Plzně zjistil, že mi v nevyspané hlavě nezůstalo naprosto nic. Mimochodem, těch učebnic bylo deset kusů pro dvě roty – osmdesát frekventantů.

Konečně se dostávám k šikaně mezi vojáky základní služby. Samozřejmě existovala a zpočátku měl málokdo z odvedenců odvahu cokoli jen poznamenat, nebo se zmínit před druhými. 

K šikaně tohoto druhu jen krátce. Jako rozený „ojebávač“ jsem prostě rozkazy typu „bufet“, „sahara“, „cigáro“ ignoroval, pokud požadavky přesahovaly přinesení čisté vody či suchého chleba z kuchyně. Kupodivu mi to procházelo. Možná, že na to měl vliv můj první střet s nadřízeným, kdy mě velitel družstva nakopl do holeně, protože jsem kolem něj neklusal dostatečně rychle po chodbě ubikace. Následoval můj obrat, uchycení svobodníka za klopy blůzy, vyzvednutí o deset cm nad podlahu (naštěstí byl malý a lehký) a stručné oznámení, že tohle udělal naposledy. 

Večer následovalo přidělení rajónu „chodba“, po které mi „svobodnickej“ rozházel půl kbelíku mazlavého mýdla a napustil vodu na ni vodu z hydrantu. Mýdlo jsem před ním sesbíral, hodil ho do záchodu a řekl mu, že jemu to mýdlo dojde dříve, než mne přestane bavit ho sbírat a vyhazovat.

Zvláštní druh šikany jsme pak museli snášet od poddůstojníků, tedy služebně starších vojáků, kteří nám veleli při běžných denních činnostech. Nechali nás třeba při přesunu ze školy na ubikace desetkrát za sebou se přezout z pantoflí do kanad a zpět, pochopitelně na čas. Kdo nesplnil limit, musel udělat dvacet kliků. O vyhazování výstroje a osobních věcí z přidělených skříněk by se dal napsat román. 

Co se týká psychického stavu ostatních frekventantů, brali jsme to všichni tak, že PŠ je přestupná stanice a hůř už snad být nemůže, takže to ten půlrok nějak vydržíme. Dosti závažné problémy vznikaly u kluků, kterým třeba zemřel někdo z blízké rodiny, anebo mu přišel klasický dopis od jeho postelové kamarádky, že na jeho místo nastoupil někdo jiný. Ve spojení s režimem, který jsem se pokusil vykreslit výše, pak vznikaly u psychicky slabších jedinců stavy, které se daly nazvat krizovými. Stávaly se pak úrazy, občas pokusy o sebepoškozování, případně pokusy o sebevraždu.

Vyloženě slabý jedinec, který tuto půlroční zátěž opravdu nezvládl, se našel pouze jeden. Nejdříve si pořezal ve službě v kuchyni ruku. Zda za tím byl pokus o šikanu, anebo jen přehnaná pracovní zátěž (služba v kuchyni trvala od 5 do 21 hodin), to jsem se nedozvěděl. Vše se ututlalo a dotyčný si pobyl nějaký čas na ošetřovně. Nedlouho po návratu z ošetřovny mi při večerním úklidu školy sdělil, že ho ani nenapadne, aby takto strávil dva roky, že to nějak udělá, aby se dostal do civilu. Asi za měsíc opět při úklidu školy skočil po hlavě dolů se schodů, ovšem pozpátku. Dopadl tedy na hlavu a na záda. Byl neprodleně odnesen na ošetřovnu, po vyšetření lapiduchem převezen do nemocnice a do konce trvání kurzu jsme ho už nespatřili, ani jsme se nedozvěděli nic o jeho dalším osudu, zda tento „skokopád“ přežil a zda neměl nějaké trvalé následky. Nějaké cizí zavinění jeho úrazu není pravděpodobné, protože s ostatními frekventanty neměl spory a nikdo z mazáků ve škole v době nehody nebyl.

Zbývá odpovědět na otázku, proč nikdo z frekventantů PŠ nenalezl odvahu stěžovat si na chování jak mazáků, tak i ignoranci velitelů. Po první docela hromadné stížnosti si velitel roty nechal předvést hříšníky a dal jim v kanclu slovní kartáč. Pochopitelně u otevřeného okna, před nímž byla nastoupena celá rota. Vyslechli jsme slušný řev o prokurátorovi a vojenské base v Sabinově. Tím byl repertoár vyčerpán. Za týden fičelo vše v obvyklých kolejích. Po druhé stížnosti tohoto druhu pochopili i duševně slabší jedinci, že jakékoli stěžování je ztrátou času a že pokud máme nějaký problém, musíme jej řešit vlastními silami.

Co se týká mé osoby, další významnější střet jsem zažil, když se opilí mazáci dostavili z vycházky a přišli dělat v noci binec na bažantí pokoj, v němž hnízdilo čtyřicet pé-eškářů. Po rozsvícení světla a zařvání VZTYK! POZOR! jsem jednoduše zůstal ležet na posteli  a když se voják druhého ročníku zeptal, jestli mi má pomoct, řekl jsem mu, ať to raději nezkouší. Dva další kluky z postelí mazáci shodili, ale mne nechali na pokoji. K dalším tělesným atakům nedošlo, opilci se spokojili pouze se řvaním, vyhazováním věcí ze skříněk a děláním nepořádku. Po necelé hodině naši ložnici opustili.    

 Při další návštěvě už se to bez rvačky neobešlo, došlo i na to, že jsem přetáhl opaskem dozorčího roty, když se mu nechtělo volat dozorčího útvaru. Sám si pak zašel nechat sešít skobu, vyseknutou do čela od železné spony opasku, ale nikdo to nerozmazával. Tím skončily pokusy opilců o šikanování nás zobáků. Na druhou stranu musím přiznat, že když jsme viděli některé mazáky, jak se chystají na vycházku, měli jsme z toho i nadále docela trauma a přinejmenším někteří si tajně brali do spacáků opasky a spali v keckách, aby byli v případě potřeby ihned akceschopní.

Za půl roku, který jsem strávil na Pé eŠce, padlo i několik trestů za pokusy o šikanu, kdy dozorčí útvaru zjistili nějaké prohřešky u jiných rot a nemínili se s přestupkáři domluvit. Dokonce došlo i na to, že dozorčí útvaru – poručík spráskal na hromadu tři opilé vojáky takovým způsobem, že museli být odneseni na ošetřovnu a následně do posádkové věznice. 

Z vážnějších průšvihů jsem pak zaznamenal pouze návrat jednoho vojáka ze Sabinova, kde si odseděl tři roky za šikanu, když před ním mladý voják prchal přes zavřené okno a zle se při tom pořezal. 

Ke mně se tento „basman“ choval normálně, ale po první vycházce šel do útvarové basy, byv členem výše uvedeného tříčlenného komanda, spráskaného poručíkem při pokusu o noční šikanu na cisternové rotě a následném napadení samotného poručíka.

Tolik stručně k režimu, zvaném „hlohovský Saigon“, který jsem zažil v prvním půlroce na PŠ. Více méně se shoduje s tím, co v diskuzi popsal „dtj60“ s dodatkem, že jím uváděný „požární poplach“ nám dělali i vojáci z povolání. Ale to je kapitola, která se odehrávala v jiném čase a na jiném místě. 

Při odjezdu z poddůstojnické školy jsem se s mnohými spolubojovníky loučil opravdu velmi srdečně, protože strázně uběhlého půlroku některé z nás opravdu velmi sblížily. Dokonce jsem získal pocit, že jsem ještě takové pouto v civilu s nikým neměl. Ze čtyřiceti kusů na rotě by se našlo určitě alespoň patnáct kluků, kteří by bez jakékoli výzvy pro mne udělali cokoli, co bylo v jejich silách, protože věděli, že ode mne mohou očekávat totéž. Tak velkou vstřícnost mezi lidmi, kteří spolu trávili drtivou většinu času, jsem nikdy předtím, ani potom nezažil.  

Z tohoto důvodu jsem nakonec Hlohovec opouštěl nerad.

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.4 (107 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Výška ?
Váha ?
Jinak zajímavé a u bojových útvarů dost normální.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Výška 180
Váha na začátku vojny 69, vyšší hmotnost mi nedovolovalo pracovní nasazení v civilu. Jako řidič na rozvozu piva jsem přeházel rukama nějakých 20 tun denně. Na mlíku to bylo o dost méně, ale zase jsem chrápal tak tři hodiny denně, víc to nebylo.
Na konci vojny byla váha 75. Vyspal jsem se, pravidelně jsem jedl, chodil jsem do posilovny.
Obvod pasu jsem měl pořád stejný, 82 cm.

Průměrný počet slepic: 4.9 (15 hlasů)

Jasná neformální autorita, když k tomu přidám sílu a vůli, tak jste ten u kterého je vidět, že má pro strach uděláno.
Ti co šikanují, jsou z velké části srabi. Na vojně i v civilu.

Průměrný počet slepic: 4.9 (21 hlas)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

šikanujících. Většina z nich se posrala docela brzo.

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

Pluk složený ze založáku bych uvelela hravě.V jednom filmu bylo jak je třeba držet pohotovost 24 hodin,zvláště u těch válečniků,kteři stále na co nasadit "ochranu"!

kdyby moje roty měly nějaké výpadky,které lze očcekáwvat hlavně u modrých ptáku ,klidne bych na velitelstvi "zapomněla"rajtky a to by se kromě pirwtskýsch zločineckých formaci,které jsou tak impotentni,že se dali vyprcat svými partnery ve volbách by nastalo vitězstvi jako to bylo v tom filmu prý Tankový prapor,kde provedla důstojnice přehlidku povelu "na bodák!"
No takyvý pluk by mohl bránit spolu s celou republikou svobodu,ovšem to by jsme nesm3li mit takového trottla na MZV,který ani nevi,zé sousedi nam dluži 3,6 bilonu a on o výplatu nepžada,abychom se mohli po zuby ozbrojir kvalitnimi rychlopalniky zn AK z USA a mohli iit na pomoc NATO,po kterém chce strejda Putin papir,který mu NATO nedalo a nyni ho po nět žádaá jinak si nepusti plyn!
Tak děvčata a chlapci nezbývá nez zorganizovat tu SCHEISSARMY!
No jsem tady pronásledovaný člověk a zkoušeji na mě tzv digitálni koncentrák,abych prý pestala žádat doposud nevidaný SOLIDÁRNI STÁT,který neznaji ani nynějši komunisti,nebot,kdyby to věděli dali by si to do svch bobkových listů!
Ted vám tady zkusimdt odkaz na tu schisarmy!

https://www.youtube.com/watch?v=tEjUtyDjsl0

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

A je to okamžitě potvrzeno.Všichni vidite,že se tu snaži mé maznout,.namisto toho se jim to zduplikovalo.teda je ta okamžitá šikana.nebo snad ne?

Objevuje se mi tu varováni,že k tomu už dále nic psát nesmim,hlavně nic o naši cizinecke legii,která dohani v Africe tu absenci našeho kolonialismu Ach jo, je to těžký život pro ty ,jejichž mosazné hlavy budou zdobit v budoucnosti všechny naměsti a to je tak celé!
No ni?

Průměrný počet slepic: 2 (2 hlasů)

Důkazem je i to,že že při volbách existovala strana propagujici Švýcarskou demokracii.Aktivistē z AA teamu SV zatelefonovali jejimu předsedovi

a sdělili mu,e to prohraje ,pokud si neziská voliče proraženim bariéry ohlupovánitim,že otevře diskuzni rubriku pod svymi članky.Co udělal bylo něco velice zlého,ale o tom napiši pri jiné přiležitosti.přesněji.a tato strana propadla a to mizernym vysledkem,zpupně ignorovat voliče bude pro politicke formace prýy brzo hrobem,at jsou jejich pozadi jakákoli!
No neni to pravda?

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Pluk složený ze založáku bych uvelela hravě.V jednom filmu bylo jak je třeba držet pohotovost 24 hodin,zvláště u těch válečniků,kteři stále na co nasadit "ochranu"!

kdyby moje roty měly nějaké výpadky,které lze očcekáwvat hlavně u modrých ptáku ,klidne bych na velitelstvi "zapomněla"rajtky a to by se kromě pirwtskýsch zločineckých formaci,které jsou tak impotentni,že se dali vyprcat svými partnery ve volbách by nastalo vitězstvi jako to bylo v tom filmu prý Tankový prapor,kde provedla důstojnice přehlidku povelu "na bodák!"
No takyvý pluk by mohl bránit spolu s celou republikou svobodu,ovšem to by jsme nesm3li mit takového trottla na MZV,který ani nevi,zé sousedi nam dluži 3,6 bilonu a on o výplatu nepžada,abychom se mohli po zuby ozbrojir kvalitnimi rychlopalniky zn AK z USA a mohli iit na pomoc NATO,po kterém chce strejda Putin papir,který mu NATO nedalo a nyni ho po nět žádaá jinak si nepusti plyn!
Tak děvčata a chlapci nezbývá nez zorganizovat tu SCHEISSARMY!
No jsem tady pronásledovaný člověk a zkoušeji na mě tzv digitálni koncentrák,abych prý pestala žádat doposud nevidaný SOLIDÁRNI STÁT,který neznaji ani nynějši komunisti,nebot,kdyby to věděli dali by si to do svch bobkových listů!
Ted vám tady zkusimdt odkaz na tu schisarmy!

https://www.youtube.com/watch?v=tEjUtyDjsl0

Průměrný počet slepic: 1.7 (3 hlasů)

na PŠ. Za měsíční přijímač, kdy všichni hubli, já přibral tři kila. Vážili mne třikrát, nikdo tomu nechtěl věřit. Bylo to tím, že jsem se relativně vyspal a měl jsem pravidelnou stravu.
Stran eventuálních dohadů o "navzpíraných" kilech za šichtu - na rozvoz šlo 14 palet po 500 kg, zpátky jsme vozili totéž bez piva, takže polovic. Jako mlaďas jsem dostával takřka výhradně obchody bez vykládacích ramp, takže plné basy s pivem dolů, prázdné nahoru na korbu. V pivovaru se nakládalo zdvižkami, takže pohoda, jen se otevíraly bočnice.
Točili jsme v průměru dvě fůry denně.

Průměrný počet slepic: 5 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

https://www.youtube.com/watch?v=a7j-BbmJrIc
https://www.youtube.com/watch?v=uxrDMDDyx6s
ještě jsou 2 díly a stojí to za shlédnutíje tam v podstatě vše, obdivuji VVP a stejně tak Stonea, divím se že to na trubku dali anechali. Vzheledem k tomu že zde poletí nic pro nevojáky a nevojačky, tak to mohou skouknout. Aby neměli pauzu

Průměrný počet slepic: 4.6 (23 hlasů)
Trvalý odkaz

za opravdu vyčerpávající odpovědi a vše navíc. Odpovím teď v noci alespoň ve zkratce: Jak píšete na konci, obecné rysy jsou podobné s tím, co psal dtj60 a jiní a co jsem četl dříve, ale, abych se ještě jednou ospravedlnil, neznalého člověka (ke kterým jsem se před nedávnem také řadil) samozřejmě občas deprimují ty vyfantazírované historky.

Průměrný počet slepic: 4.3 (8 hlasů)

kamarat bol na vojne v posadkovej hudbe a pomerne casto hrali na pohreboch kde vojak spachal samovrazdu, cize nebolo to zdaleka take neobvykle ako si dnes niektori myslia. Drill ako taky zmysel rozhodne ma ale samoucelna sikana nie. Paradoxne zasa parasutisti mali vybornu vojnu, pretoze nemali mazakov i ked dril mali velmi tvrdy, CS parasutisti patrili medzi spicku. a starsi znami zazili aj PTP a to bola ina buzeracia, Cerni baroni su slaby a humorny odvar reality, dnes si niektori myslia ze autor prehanal ale on naopak zjemnoval
Najhorsie na tom boli velke posadky ako napriklad v Bratislave

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

In reply to by Knieza Myskin (neověřeno)

Trvalý odkaz

sebevraždy, já jsem psal, že jsem se nesetkal s tak silnou šikanou, aby někdo spáchal sebevraždu jenom kvůli šikaně samotné. Pokud sebevražda byla, stalo se tak souhrou okolností a nepříznivých vlivů, z nichž jedním z nich byla třeba i šikana. Ale s ničím prokazatelným jsem se nesetkal. Opravdu tam bylo vždy vícero okolností.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

"kteří by bez jakékoli výzvy pro mne udělali cokoli, co bylo v jejich silách, protože věděli, že ode mne mohou očekávat totéž."
Není to náhodou základ akceschopnosti útvaru, který by měl jít do ostré akce? Aspoň teda podle všech atlanticky ukotvených demokratických holyvůckých veleděl, zaplavujících v míře větší než velké posledních 32 let naše okolí?
Si jeden říká, že by ta armáda nakonec možná i k něčemu byla. A jeden se ani nepokouší srovnávat, jak by to bylo dneska.

Průměrný počet slepic: 4.5 (15 hlasů)

In reply to by Martin V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

"...kteří by bez jakékoli výzvy pro mne udělali COKOLI..."

Spíše jde o naprosté vzdání se své osobnosti -odosobnění , což může v některých případech přerůst v páchání velkých zločinů (srovnej s " kamarádstvím" uvnitř některých útvarů SS už v době míru ). V resortu válečném, eufemisticky nazývaném " obrana" zřejmě opravdu to vyžadovaná vlastnost, ba i ceněná, celebrovaná, honorovaná. To nepopírám. Že tento resort vyžaduje určité svého druh nemyšlení, nerozvažování, necítění...jinak by nebyl " akceschopný".
Bez kvalitativních kriterií (zejména hodnotových) je to ale poměrně riskantní i v armádě - vyvyšovat takovéto druhy (" udělá bez vyzvání cokoliv") loajalit, vážit si jich. Člověk by neměl chtít mít z jiných lidí smečku, byť by to byla " jeho smečka". Není to ani křesťanské.

Mě by spíše zajímalo, co by se stalo, kdyby vojenské a důstojnické kádry této " lidové" armády byly podrobeny důkladným a seriozním psychologickým testům, zkoumajícím jejich osobnosti z hlediska výskytu určitých poruch, deviací. Neřku-li jejich vývoje.
Zda by se ta armáda nerozpadla shora ještě dříve, než se nakonec rozpadla..
-------------
Malá odbočka.
Někdy je i zde zmiňováno uctívání pomníků SS-mannů v Pobaltí. Existuje ale i toto (Rakušané se snaží od této záležitosti dávat ruce pryč, už ale i tamní muslimové - zřejmě vědomi si toho, že takovéto zneužívání historických událostí mohlo by se jednou obrátit proti nim ) :
https://en.wikipedia.org/wiki/Bleiburg_repatriations

Průměrný počet slepic: 2.9 (13 hlasů)

In reply to by Jožinek Chlorků (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vy jste byl na vojně? Jak jste ji prožil?

Průměrný počet slepic: 4.5 (22 hlasů)

A ?

Průměrný počet slepic: 1.5 (28 hlasů)

In reply to by Jožinek Chlorků (neověřeno)

Trvalý odkaz

souvisí dotaz na to, jestli jste byl na vojně se soukromým a stále zákonem chráněným údajem (i když už jen na papíře) o zdravotních záležitostech jednotlivců? Stačilo napsat, že to nesdělíte ale s údaji o zdravotních výkonech to vůbec nesouvisí.

Průměrný počet slepic: 4.4 (22 hlasů)

In reply to by Jožinek Chlorků (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ta odpověď nesouvisející otázkou a neustávající tapetování většími a většími píčovinami napovídá, že je to prostý hňup.
Získat modrou za zkriplenou hlavu nebyla a není ostuda, tehdy to byla dokonce výhoda.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

První rok můj bratříček měl nemocí, že matka brečela a chtěla jít na vojnu místo něho.
Nakonec se mu povedla operace křečových žil. Ale i to nadával, že to bolí. První rok na opušťáku nebyl. Museli jsme za ním jezdit.
Do Čáslavi. Nic příjemného v té době, jezdilo se vlakem, autobusem.
A když jsme konečně dorazily se sestrou k útvaru, ten rozmazlenec byl zavřený, bo jemu nikdo nebude nic nařizovat.
Pak už jsme za ním nejely a matka mohla vyřvávat jak chtěla.
Otec byl tehdy nás*rán, že je to baba a ne syn.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

In reply to by Martin V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

dělo na útvaru, ke kterému jsem byl převelen po ukončení PŠ, to bylo nebe a dudy. Na PŠ opravdu neexistovalo, že by někdo z nás musel něco v noci dělat a ostatní by šli spát a vykašlali se na něj. Opravdu jsme tam měli neskutečnou partu.

Jen taková perlička - tři roky po vojně jsem spravoval hauznu s propadlými stropy. Dnes je to dům, ve kterém bydlím. Po ulici šel kamarád z vojny v momentě, kdy jsem vynášel kbelíky se sutinami do přistaveného kontejneru. Když mne poznal, zastavil se, pokecali jsme a druhý den přišel se svým bratrancem, aby mi pomohli položit podlahu v první opravené místnosti.
Nevzali si ani svačinu...

Průměrný počet slepic: 4.6 (31 hlas)
Trvalý odkaz

Autor zustal v konstatacni rovine. Ale to nestaci. Proc se toto delo, kde tomu byla zakladna zivna puda ? Vojaci z povolani zili ve strachu. Ne nadarmo bylo mezi nima lidovou hlaskou, ze pro dustojnika je nejkrasnejsi vuni na svete smrad z vyfuku odjizdejiciho kontrolniho organu :) Pripustit ze nekde byla sikana - to se rovnalo ipso facto priznani vlastni neschopnosti velitelsko - politicke prace, spatnemu hodnoceni. Sam jsem byl svedkem, jak podplukovnik vycital devetakovi, kapitanovi, ze nemel v noci hlasit na nadrizeny stupen ze musel odzbrojit ozraleho strazneho. V tom systemu byli z pouheho strachu nedostatky maskovany, zamlcovany - ne reseny. Jaky to rozdil od toho co jsem pred casem cetl, jak na letadlove lodi USA ohlasil vojak poctive, ze na palube nekde ztratil sroub. Byl prerusen letecky provoz - co je patrne moc drahy spas, 200 muzu v rojnici hledalo ten kousek, az nasli. A co se stalo s tim co to ztratil ? Byl pochvalen !! U nas by byl kazensky potrestan, kdyz uz ne podeziran ze sabotaze nebo ceho. A pak by z "neznamych duvodu" treba doslo k letecke katastrofe - nikdo by se priste nepriznal. To byl "ideovy zaklad" sikany v CSLA. Ta mensina problemu, osobnostni rysy primitivu, kteri poprve - a mnohdy naposledy - v zivote meli nejakou (pravo)moc, to uz by se za normalnich okolnosti zvladlo, treba poukazovanim na fakt, ze sikanovany vojak ma nizsi bojovou hodnotu. Ja jsem zneuzival sve extremni Yntelichence :), treba na vychazce jsem zasel do redakce okresnich novin ze chci delat valecneho dopisovatele :) , po par prispevcich kdyz me nechteli poustet z kasina, tak jsem zavolal vedoucimu redaktorovi, ten si vzal sebou ideologickeho tajemnika OV KSC, vesli k veliteli utvaru, a ten si me pak predvolal : "Priteli, vite ze ja se nekdy rozcilim, a nemyslim to tak, no nemusel jste si hned nekde stezovat..." :D A ziskal jsem si i mezi gumaky povest, ze mam styky ze se me boji i velitel :)

Průměrný počet slepic: 3.1 (27 hlasů)

to je velmi dojemná povídačka o tom šroubku, byla by asi i dojímavější, kdyby se zároveň neděly případy, kdy byl např. americký voják Pat Tillman v Afghanistánu zabit vlastníma a celé velení se to snažilo tvrdě tutlat.

A nakonec, ono k ČSLA má blízko působení US Army ve Vietnamu. Kde docházelo ke stovkám (Wikipedie) případů fraggingu, tedy že vojáci otravnému VZP hodili pod nohy nebo do stanu granát, ať už z nesnesitelné gumácké vojny, stresu, rasizmu, drog a já nevím čeho. A kde nakonec padlo "na poli cti a slávy" myslím přes 17 000 povolaných VZS a rezervistů.

Průměrný počet slepic: 3.9 (10 hlasů)

In reply to by Bezuchov (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak takovouhle pitomost může říct jen idiot nebo mlaďoch s vymytým mozkem.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

Hulvath komentoval situaci v ČSLA se situací v současné US Army
Já jsem okomentoval jednak to samé a jednak časově bližší srovnání vnitřních podmínek v obou armádách během studené války.

To jste si opravdu myslel, že jsem si myslel že naše ZVS probíhala jak pravý Saigon? To jste nečet moje ostatní příspěvky? Tedy, že právě následky přesně takových propagandistických snah se snažím u vrstevníků potírat...

Průměrný počet slepic: 3.2 (6 hlasů)

páně hulvathe - prohlídku přistávací paluby na US letadlových lodích dělají tak 3x za den, povinně ... několikrát to bylo ukazováno v "dokumentech". Prostě běžná rutina ... jen vy jste z toho trochu mimo !!

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

tedy kromě toho, že jste se nám popsal jako bijec, před kterým měl každý respekt?
Tak, jako v té vaší PŠ to přece chodilo na vojně všude a odjakživa, co Marie Terezie zřídila povinnou vojenskou službu. Nebo to byl Josef II.?

Průměrný počet slepic: 3.5 (19 hlasů)

a opakuji.
Nuda.
Takto jako ve vaší PŠ to přece chodilo od zřízení povinné základní služby vždy a téměř všude (šikana), takže od Josefa II. , takže bez ohledu na režim.
Mám pouze jeden závěr z absolvované dvouleté ZVS. Většina vojínů měla ZVS takovou, jakou si ji udělala. Blbci blbou, inteligentnější třeba i slušnou. A nakonec to platilo potom i v civilu.
Blbec, věčný kverulant, nebo švejk byl stejný na vojně i v civilu.
Pro mne nebyla ZVS ztrátou času, naopak, hodně jsem se tam naučil, zejména v poznání charakterů lidí a vycházení s nimi, ale také odborně.
Čus.

Průměrný počet slepic: 4 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

říkávalo se, že vojna dělá z jelimanů chlapy. Hmm, já bych k tomu dodala, správný chlapy, ne které je v životě spolehnutí, ne smažky. Je to poznat. . Jinak o pobytech na vojně jsem o tom slyšela tolik, je to věčné a pro absolventy vděčné téma,takže že opravdu nee, dám si pauzu.
Dobrou

Průměrný počet slepic: 3.3 (12 hlasů)

.. na které.....

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

Když jste tak přesvědčená o pozitivitách vojny, proč jste dobrovolně nenastoupila sama? Mohla jste být žena, na kterou je spoleh.

Průměrný počet slepic: 2.1 (11 hlasů)

Ale tehdy v 80.letech nebyl vůbec o ženy zájem. Dokončovala jsem střední školu pro pracující a vyhlídky na zaměstnání v kravíně nebyly vůbec lákavé.
Tehdy se od ženy očekávalo, že se vdá a bude mít děti. A většina mužů zase se oženit nechtěla, děti také hned nechtěli.

Průměrný počet slepic: 4.5 (6 hlasů)

Obávám se, že vojna spíš jen zvýraznila skutečnou podstatu toho kterého kluka a naučila, co ještě neuměl.
To o "chlapcích proměněných v muže" je spíše floskule.

Průměrný počet slepic: 4.1 (15 hlasů)

psychickým dospíváním a jakýmsi vyzráním osobnosti. A "klučina" byl hozen do proudu divéké řeky života, abych byl trochu poetický.
Dejme tomu, že se tento proces urychlil a jeho osobnost dříve vykrystalizovala.
Dnes je obrovský problém s tím, že drtivá většina mladých mužů není schopna udělat psychotesty, které vyžaduje např. Policie ČR, anebo získání profesního průkazu řidiče z povolání.
No jistě, když do svých třiceti let žije v mamahotelu...

Průměrný počet slepic: 4.5 (17 hlasů)

Tak psychotesty dneska dělají "profíci" co tomu fakt rozumí... Je to spíše, jestli padne na blba a jak se blb vyspal...
Ono stačí si přečíst před testem, nějaký z internetu, jak se má odpovídat.
Tedy výsledkem je spíše dělení lidí na lenošné číst a ty, kteří nejsou lenošní, než "nevyzrálá osobnost".
A pak to bohužel i tak vypadá a sedí na místech kde nemají "sociopati apod."

Průměrný počet slepic: 4.3 (8 hlasů)

... psychotesty slouží k oddělení normálních lidí od magorů a grázlů. Magoři a grázlové jsou přijati a normální lidé vykopnuti. Tím se magoři a grázlové hromadí v řídící sféře společnosti. Sám jsem žádný test nedělal, ale to, jak to vypadá ve společnosti, tomu celkem odpovídá. Jo, a normální člověk se to prý může natrénovat. Bude přijat, ale co pak, až bude muset radostně dělat sviňárny?

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

- bych ty psychotesty nepřeceňoval. Občas se každý z podrobí nějakým formálním psychotestům, ale zřejmě jsou jen pro odškrtnutí položky.
Kvůlivá práci občas musíme projít psychotesty na jaderné elektrárny.
Kvalita "psychotestů", posledních 30 let nějak klesá, z mého pohledu.
Více formalismu, hlavně nezapomenout namalovat u stromu kořeny.
Pro zkoušejícího pbrázek vylepšuju jabkama, fóglama, žebříkem, košem, spadeným ze žebříku sadařem.
Vše marno, procházím. Asi zkusím přikreslit do jabka červa, uvidíme.
Jak byste odpověděli na záludné otázky psychotestů typu:
Pomýšlíte na sebevraždu?
Jste terorista?

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

No, jenže to spíš mluvíme o nějakém faktickém "přechodovém rituálu", který je tím, co ve skutečnosti schází. V tom jsme nejspíš zajedno. Klučina je vytržený z bezpečného prostředí, vržen do neznáma "a plav". A když se vrátil domů, zjistil, že se za dobu jeho služby doma lehce změnil režim, protože si všichni vlastně na to, že není doma, zvykli. Jenom je otázka, zda by to nešlo vymyslet nějak... smysluplněji.
Já se díky svému přiřazení naučil spoustu věcí (gympláček musel vykouknout ze své bubliny, setkal jsem se prvně reálně se zedničinou...) ale přesto si myslím, že jsem ten rok života (naštěstí jen) mohl strávit nějak účelněji. Prostě tam bylo všechno víc na ostří nože - ale zároveň měl člověk pravidelný přísun stravy, dostal oblečení, měl kde spát a dělal, co se mu řeklo. Vlastně opravdu dobře mě vojna naučila věci "vo.ebavat". To mi venkoncem nepřipadá jako ukázka "dospělého chlapa", o jakém se v té floskuli vypráví...

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

Nemyslím. Pět let pobytu na VŠ, kde mezi námi byli i kluci z Bulharska, kteří si ZVS museli odsloužit před VŠ, mne přesvědčilo, že ta ZVS měla něco do sebe. V prváku věkově odpovídali třeťákům, ale přístupem k životu, byli už úplně jinde.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Na vojnu se rádo vzpomíná, nejsem výjimkou. Rozdělím na dvě části, z nichž jedna bude k nasrání (Targuse i dalších) a druhá bude (snad) námětem do diskuse.

O šikaně psát nemůžu, protože jsem žádnou nezažil ani neviděl. No, bodejť, když jsem strávil dva roky (1975 - 1977) v Dukle (Armádním středisku vrcholového sportu). V naší "střelecké sekci" nás bylo šest vojáků základní služby, po prvním necelém půlroce všichni svobodníci (až do konce vojny). Někteří jsme se znali už před vojnou, něco jako šikana naprosto nemyslitelné. Tuším, že asi šest bylo vojáků z povolání, v hodnostech od rotmistra po majora. S výjimkou velitele mjr Ference (báječný chlap) jsem si já se všemi tykal (znal jsem je ještě před nástupem na vojenskou základní službu), ostatní záklaďáci s někým ano s někým ne. Prostě dva roky prázdnin a pro ostatní vojcly spíše důvod k nasrání.

Targusi, když jste prožil vojnu v tom autoprovozu, jistě jste zaregistroval i nějakou nehodu. Pokud byla vážnějšího charakteru, musela ji řešit vojenská prokuratura, případně i vojenský soud. Jedna etapa mého života (za studií) mě zavedla ke spolupráci se soudním znalcem v oboru dopravních nehod (ing. Petr Ptáček, můj středoškolský kantor). Prováděl jsem mu nějaká měření, výpočty, nákresy a podobně. A tenhle Petr vždycky říkal, že vojenští prokurátoři a soudci všechno v oboru autonehod řeší velmi pečlivě (často ho zvali ke spolupráci) a spravedlivě. A dojdou-li u někoho k rozhodnutí "vinen", pak soudí daleko přísněji než v civilu. Neměl jsem tehdy (a nemám ani dnes) důvod tento jeho názor zpochybňovat. Podotknu, že jeho snahou vždycky bylo dospět k výsledku, "aby nikoho nezavřeli" - pokud to šlo.
Jednalo se o vojenskou prokuraturu a soud v Plzni, tak někdy v letech 1973 - 1975 (asi tak).

Pokud by byl zájem, napíšu tu jeden konkrétní příběh, který je zábavný, poučný a jistě už promlčený.

Průměrný počet slepic: 4.4 (17 hlasů)

jsem byl prakticky jediný vyježděný řidič na rotě. Jinak to byla sbírka exotů, kteří neuměli nic, kromě dvou profesionálních traktoristů. Ti měli pár měsíců praxe. Já šel jsem na vojnu až v 21 letech (šachta, škola, zdravotní problémy, blablabla...), takže jsem měl odježděný skoro rok a půl.
Vše se tvrdě tutlalo a utajovalo. Výjimky byly dvě:
1/ klučina usnul a trefil strom s "mojí" štábní ventrou, já jel s PAD-kou. Původně jsme to měli spravovat, ale bylo tam hnuté šasi a gumáci mi neuměli sehnat věci, které jsem potřeboval na srovnání podélníků. Takže se to "nějak" udělalo na generálku, protože auto mělo asi dvacet let.
2/ O druhém průseru se dozvíte v pokračování, byla to rozbitá motorka.

Průměrný počet slepic: 3.2 (11 hlasů)

To je peachovina...
Kde se dá ve Finsku jen tak sehnat 30 kg dynamitu?
Nevím, nevím. I u nás by byl problém a to si myslím, že toho po republice koluje docela dost, naposledy třeba od medializovaného případu s Čukem a Gekem ☺.
A jestli jsem text četl pozorně, tak majitel s autem za 8 let ujel 1500 km, to bylo v pohodě, ale pak se to začlo srát a v servisu mu řekli, že má vybitou baterii.
Buď to psal nějaký kretén, nebo to překládal nějaký inkludovaný neumětel a nebo jsem blbý já, že jsem si to vyložil nějak jinak, než je to napsáno.

Průměrný počet slepic: 3.3 (4 hlasů)

U nás každý zkušený střelmistr dokáže nějakou tu trhavinu "ušetřit". Je to jenom výkaznictví, kolik toho skutečně do vrtu nabil, je jenom na jeho vlastní odpovědnosti a zkušenosti.
Nemyslím, že ve Finsku to bude jiné.

Průměrný počet slepic: 4.4 (5 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

se dá poměrně lehce zrychtnout i doma.
Ale to by se s tím asi klučina nechlubil.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Pokud se takový dement chlubí na netu, co na to orgány ČvTŘ?
Není to návod pro spáchání TrČ?
Nedej Budha, teroristický čin spáchaný v organizované skupině (někdo to musel natáčet, režírovat, umístit na internet, atd).
A co na to naše bdělá fízloelfí voka?

Zatím bez slepic

dotycny Fin koupil tu Teslu jako ojetou, proto jenom tech 1.500 km, a protoze slo o TV show, tak pro produkci poradu asi nebyl problem legalne sehnat vybusninu vcetne strelmistra.

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)