Po třech letech pohrdání...

Ta nám v Istanbulu proběhly přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Rozhovory měly začít ve stejný den, kdy před třemi roky skončily, tedy patnáctého května, ale nakonec začaly o den později. Rusko poslalo víceméně stejnou delegaci vyjednavačů jako tenkrát. Ukrajina vyslala delegaci, kterou vedl ten, který zastřelil předchozího hlavního ukrajinského vyjednavače, Oleksandr Poklad, zvaný Škrtič. Nekecám.

Jednání nakonec bylo docela krátké. Rusové navrhli, aby obě strany dodaly písemnou představu o tom, jak si představují příměří, tyto materiály si vymění a pak bude mít smysl se znovu sejít. Dále se domluvila velká výměna zajatců a na závěr Rusové řekli Ukrajinců, aby brali, co se jim nabízí. Teď to bude Ukrajinu stát čtyři oblasti, příště už by to mohl být i Charkov a Oděsa…

Vzápětí Rusko zahájilo ofenzívu na Donbase a Spojené státy ohlásily zahájení konzultací s NATO ohledně stažení svých vojsk z Evropy…

Všechno ostatní byly diplomatické a mediální tanečky, které měly posloužit tomu, aby se žádné jednání neodehrálo a to mělo Trumpa přesvědčit, že Evropa a Ukrajina jsou ti hodní, Rusové jsou ti zlí a Spojené státy mají do války zase začít pumpovat zbraně i dolary, protože jediný mír bude, když Rusko prohraje a Putin půjde před tribunál, který evropští mopslíci už iniciativně založili…

Donald Trump to řekl správně. Ruským ústupkem přijednáních je, že nebudou chtít celou Ukrajinu, ale jen ty ruskojazyčné části… Spojené státy nepodlehly vlastní propagandě vědí, jak to na bojištích opravdu vypadá. Rusko neprohrává, Rusko vítězí. Rusko není na konci s dechem, Rusko je schopno válčit ještě dlouhé roky. Rusko má za sebou Čínu a větší polovinu lidstva a teď už i větší polovinu světového HDP. Nějaké Lipavského řeči, že Putin je zbabělec, na tom nic nezmění. Stejně tak na tom nic nezmění ani řeči nového českého velvyslance v Rusku, Koštovala, že návrat před rok 1997 je pro nás nepřijatelný…

A kdo se vás na to bude ptát?

Armádu jste zničili, zbraně jste poslali na Ukrajinu, kde shořely, muniční iniciativou jste Rusko nadmíru naštvali, sázka na silnou Evropu se rozptýlila v grýndýlech a emisních povolenkách, jste tak neoblíbení, že musíte zadávat průzkumy u propagandistického GLOBSECu, válka na Ukrajině je prohraná, ale mír udělat nelze, protože by Zelenského okamžitě zabily jeho vlastní nácbataliony, USA si nad celou věcí už jen myjí ruce, Maďaři sestřelují Ukrajincům drony a přivážejí tanky na hranice… nedivil bych se, kdyby to Poláci dělali také, ale oni teď mají před volbami, tak se o tom nemluví.

Po třech letech pohrdání Rusem a přesvědčování veřejnosti, že je Rus na kolenou, je to najednou Evropa, která volá po příměří. Proč? Protože ho potřebuje. Zřejmě proto, že dochází zbraně i Ukrajinci. Ano, teď už Putin mír nechce, protože teď může mít vítězství. Tenkrát, v roce 2022 chtěl autonomii pro ruskojazyčné oblasti a nechtěl Ukrajinu v NATO. Tenkrát v Rusku neříkali, že je Evropa na kolenou a nemluvili o tom, že Ukrajince utlučou čepicemi. Naopak, vykreslovali Západ jako nebezpečného nepřítele se kterým Rusko čeká těžká válka a začali pro takový konflikt vytvářet podmínky. U nás mluvili o tom, že Rusové kradou čipy z praček.

Teď Rus začíná pohrdat námi. Zbrojní průmysl mu jede, vyrábí víc zbraní než celý Západ dohromady, jeho armáda za tři roky jenom rostla a v poslední době se jim dobrovolníci jen hrnou, protože všichni čekají, že válka brzy skončí, takže teď je nejlepší chvíle se nechat naverbovat, shrábnout velké prachy a riskovat vlastně docela málo. Ukrajina nedostane příměří, ale ještě může dostat mír, který nebude úplná kapitulace. V létě bych si už ovšem tipnul jen na tu kapitulaci.

Mimochodem… kam se podělo slovo Chcimír? V poslední době už nějak není slyšet. Že by to bylo tím, že mír už chtějí vlastně všichni? Jen s tím přišli poněkud pozdě, protože svět, který se sjednotil za Ukrajinou, je svět snědeného krámu. Je to svět, který nedá dohromady ani pětadvacet tisíc vojáků. Je to svět, který sice dokázal seškrtat důchody a peníze poslat na Ukrajinu, ale tam se víc rozkradly než vystřílely do ruských zákopů.

Marian Kechlibar měl před třemi roky pravdu, když psal, že tato válka se rozhodne na bojišti a následná jednání neproběhnou na základě vzájemných ústupků, ale na základě vojenské reality na frontě. Tato realita je úplně jiná, než jak ji popisuje Bartkovský z Reflexu nebo Šafrovo Fórum. Evropa si může vyhlašovat třeba deset příměří a dvacet sancí. Už je to jedno.

Tři roky jsme volali po jednání s Rusem, protože bylo o čem jednat. Teď už je zřejmě pozdě. Teď nám začnou oplácet to naše tříleté pohrdání.

_____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

A protože prezident vyhlásil volby a je třeba vyhovět byrokratické buzeraci, tož doplňuji: Zadavatel, zpracovatel – Hnutí Stačilo!