Moje osobní prozření ze skvělého, dokonalého a demokratického Západu přišlo v bombardováním Jugoslávie v roce 1999. Bylo mi osmnáct, akorát jsem maturoval a zároveň jsem přecházel na „temnou stranu síly.“ Tehdy poprvé jsem zapochyboval, že jsme na správné cestě dějinami a ve správném táboře.
Ale ještě jsem nepochyboval o západní dominaci. Ani po jedenáctém září jsem o ní nepochyboval. Čína ještě na předních místech žádných žebříčků nefigurovala, Spojené státy vedly zároveň dvě války v Iráku i Afghanistánu a Václav Klaus psal knihu o modré, nikoliv zelené planetě a já nechápal, proč tu knihu vlastně vydává. Jo, říkal tam hezké teze, až na určité ekonomické teze se s ním dalo souhlasit, ale sakra, proč to vůbec píše? Radikální zelené kecy měli tehdy jen nějací okrajoví ekologové, kteří se sice přivážou někde k bagru a nebo vylezou na rypadlo, ale jinak to nikoho nezajímá. Klaus už věděl, co se v naší / vaší EU chystá…
Pak přišla ekonomická krize 2008, to už jsem byl ženatý, měli jsme první dítě a čekali druhé, člověk se musel docela ohánět, aby poplatil složenky a porodné pro nás byla obrovská částka za kterou jsme zvládli koupit polský kočárek a většinu výbavičky. Pak přišel premiér Nečas, přídavky na děti i porodné se seškrtaly, protože přece musíme šetřit, začalo Arabské jaro, my se přestěhovali na Moravu, já jsem začal po večerech psát články pro blogera Vlka, pak přišel Majdan na Ukrajině a migrační krize v Evropě způsobená zničením Libye a Sýrie…
Vím, kdy jsem si začal myslet, že je něco shnilého ve státě dánském, ale marně přemýšlím, kdy jsem si uvědomil, že jsme vlastně slabí. Která krize to byla? Byly to ty davy migrantů? Nebo ještě dříve při hypoteční krizi ve Spojených státech? Pamatuju si ty ohnivé debaty o tom, jestli za tehdejší krach poskytovatelů hypoték může dravý kapitalismus nebo naopak socialismus. Jestli to bylo způsobeno přílišným množstvím trhu nebo naopak přílišnými zásahy do trhu? Jak jsem byl tehdy rád za existující Kurzarbeit…
Nebo to byl ukrajinský Majdan? Nebo takzvaná ATO, tedy antiteroristická operace na východní Ukrajině o které teď majnstrým zarytě mlčí a tváří se, že ruské invazi nic nepředcházelo? A kdy mezi tím vyrostla ta Čína? Sitting Ping je trochu jako náš Jiřík z Poděbrad. Ticho po pěšině a najednou ejhle, on je nejbohatší šlechtic v zemi. Kdy najednou začalo být vidět, že Čína je vpředu a nám ujiždí vlak? Mluvilo se o tom dlouho, ale kdy přišel ten den, kdy se Číňané přestali klanět a místo nich se začali klanět Němci?
Vždycky si tady říkáme, že naše elity žijí ve slonovinových věžích a naši libtardí spoluobčané prostě nevidí, co se kolem nás děje. Diskutujeme o úpadku, který nikdo neumí zastavit, ale ještě umíme svolat summity s bombastickými názvy, které nic nevyřeší…. V Reflexu či Respektu jsou stále pevně přesvědčeni o tom, že Západ nevítězí jen proto, že se mu nechce. Přitom je to už minimálně deset let, co prohráváme jeden globální střet za druhým. Nejen my, ale i Spojené státy.
Možná je to naopak… naše elity nejsou ve slonovinových věžích, ale už nic jiného, než mít hlavu zastrčenou do Brusele, se nedá dělat. Nemají nástroje něco změnit, nemají možnosti, nemají ani tu moc, mají jen svoji agendu, která jim ještě zajišťuje živobytí. Schopnost udržet se u koryta vydrží zpravidla nejdéle.
Vždycky jsme si v diskusích říkali, že směřujeme k válce, protože válka byla vždycky odpovědí na neřešitelné celospolečenské problémy. Vlastně jsme si toho ani nevšimli, ale už v té válce pětadvacet let jsme. Jugoškou to začalo a od té doby je to jen horší a horší. Posledního čtvrt století vlastně neděláme nic jiného, než se snažíme si udržet postavení, které ale ztrácíme. Jsme poráženi dělohami arabských žen, jsme poráženi davy neozbrojených mladíků, co přeplouvají Středozemní moře, jsme poráženi vlastní změkčilostí a rozmařilostí, jsme poráženi ruskými mužiky s polními lopatkami (ale raketami na jaderný pohon), jsme poráženi tím Třetím světem, který jsme ještě nedávno poráželi my.
Bojujeme už čtvrt století… ale nic jsme nevyhráli. Jen vyklízíme pozice… Řím také nezašel na střet s jinou říší, ale prostě jen na neutuchající příliv barbarů…
____________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“
Kdo preferuje jednoduché placení, nově nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
Komentáře
Pro Agarina.
" Evidentně náboženství Izraele je to, které už před tisíci lety umělo nejen pást kozy, ale okupovat území sousedů, vyvražďovat jejich muže a být na to hrdé. "
Žid nesměl být ve středověku členem řemeslného cechu, tudíž v řemeslech se zdokonalovat nemohl, měl zákaz. Žid mnohde nesměl vlastnit půdu, z tohoto důvodu to nejsou zrovna odborníci na zemědělství. Židé ve velkých městech museli žít ve svých oddělených ghettech s nočním zákazem vycházení.
Takže podtrženo a sečteno, vaši předci Židům nedovolili se zdokonalit v řemesle, ani v zemědělství, ale povolili jim obchod. Oni této šance využili. Dnes držkutete nad tím, že Židů je cca 0,2% světové populace, ale svojí finanční mocí ovládají dost značnou část této planety. Je to snad jejich vina, nebo za to mohou vaši předkové?
Židé byli postaveni před dvě možnosti. Buďto zahynout, nebo být v něčem lepší, než druzí a pak přežít. V dobách, kdy si desetiletý židovský chlapec četl Talmud, hrdý český král železný a zlatý, Přemysl Otakar 2., když se chtěl dozvědět, co se píše na nějaké listině, musel si poslat pro někoho, kdo mu to přečte, protože on toto neuměl.
Už jsem to psal zde dřív, dle mého to, že Židé jsou úspěšní, mají nejvíc nobelových cen v technických oborech a dost dnes tahají za mocenské páky světa, není dáno tím, že by to byl nějak vyjímečný národ. Vyjímečný a schopný národ z něj udělali jejich protivníci. Pro vás je dost paradoxem, že čím víc půjdete Židům po krku, tak ti, kteří přežijí, pak budou silnější.
p.s.
Stát Izrael je menší než ČR. Je obklopen jednak nepřáteli a pak i těmi, kteří sice ofiko nehlásí, že jejich cílem je vymazat ho z mapy, ale jeho sympatizanty rozhodně nejsou. Nemá nerostné suroviny jako Rusko, takže s sebou musí dost mrskat, aby uhájil svou existenci. Tento připrcatělý stát má jednu z nejlepších armád této planety, protože je to pro něj nutnost. Tento připrcatělý stát je v technologiích velmoc, protože kromě síly musí využít i inteligenci svých příslušníků.
Tento stát se musí bránit a jak je to rčení? Nejlepší obranou je útok. A pak ještě čeština má jedno přísloví - když se kácí les, lítají třísky.
ad. p.s.
Mohlo by ale být také rčení: "Ať děláš cokoli, zůstaň člověkem".
A to se Izraeli v Gaze rozhodně nepodařilo.
A je také přísloví:"Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá".
Do tohoto konfliktu se promítá to, co se odehrálo předtím, a to, co se odehrává nyní, bude ještě dlouho znemožňovat mír ve "Svaté zemi"...
berrnarde 1* - pokud však tuto myšlenku dotáhneme do konce
pak nezbývá než konstatovat, že válka na Ukrajině je očistným procesem, umožňujícím nejen elegantně vyprázdnit věznice, ale hlavně navýšit inteligenci obou kočkujících se národů.
Osobně se domnívám, že větší roli hrála ta společná diskuze a disputace o problémech. A proto považuji přímou demokracii za lepší nástroj k dosažení moudrosti národa.
Válka na Ukrajině trvá skoro 4 roky,
tím národ ale nezesílíš. Příliš krátké.
Mému národu jdou po krku už 2 000 let a tam už se to může nazývat evolucí.
Přidat komentář