Vzpomeňte na Karolínu...

Pamatujete si na Věci veřejné? To byla strana Radka Johna a Víta Bárty, která v roce 2010 přesvědčila deset procent voličů, že oni už jsou konečně ti noví správní hoši, kteří napraví pošahanou českou politiku a to tím, že vše budou dělat transparentně a nechají se kontrolovat veřejností. Dopadlo to, jak muselo – veřejné kontroly se ujala mééédia, udělala kauzu z každé hnidy, pak se toho hned ujala policie… a kdyby nebyl u moci ten správný a evropsky hodnotný „pan Čistý,“ tedy, Petr Nečas, šly by „Veverky,“ jak se jim tehdy říkalo, do kopru ještě dvakrát rychleji, než se to pak skutečně stalo.

Už tehdy fungoval současný modus operandi. Je třeba najít něco, co se dá napsat do trestního oznámení a dosáhnout toho, aby policie konala a obvinila… Následně pak byla celá kauza skandalizována, byl vyvíjen tlak na ostatní členy strany, že přece nemohou mít ve svém středu takového arcilotra… to pak způsobilo rozklad důvěry a nakonec vždycky někdo ztratil nervy… zpravidla někdo , kdo byl blbej alespoň na úrovni deseti mikroDanuší. Třeba taková Karolína Peake.

Ta vystoupila spolu s dalšími poslanci z Věcí veřejných, založila si svou vlastní „platformu,“ která vyslovila důvěru nově složené Nečasově vládě, stala se na deset dní ministryní obrany a pak byla promtně odvolána, protože její nadutost a neschopnost byla na úrovni nejméně 1,5 Stojanové. Hodně tehdy prskala. Jako profackovaná holka v bordelu, které pasák vysvětlil, kde je její místo. Ale nakonec usoudila, že teplé místečko ve sněmovně a vicepremiérky je lepší než vyvolání předčasných voleb a tak se pak už zbytek volebního období tvářila jak saň, ale držela basu.

Věci veřejné i Karolína Peake pak společně zamířily na smetiště dějin a naopak do světla reflektorů vstoupil Andrej Babiš.

Proč to celé píšu…

Včera jsem měl intenzívní pocit deja-vu, když Andrej Babiš vyvěsil bílou vlajku a oznámil, že na další eskalaci vztahů s Hradem nemá koalice zájem a div Petru Pavlovi ještě nepřinesl půgét. Následně pak zpucoval Petra Macinku, oznámil, že Turek se ministrem nikdy nestane, protože ho prezident nikdy nejmenuje a teď konec srandy, jde se makat a k tomuto tématu se už nebude nikdo vracet. Můžete si sami rozmyslet, jestli je to od Babiše taktika, nebo mu to takhle vychází v průzkumech a nebo jestli se (jako obvykle) zalekl, ustoupil před rizikem a nebo je mu to prostě jedno, protože Filip Turek není jeho boj.

Co je ale jisté, že Motoristé sehráli v celé věci podobnou roli jako ve své době Karolína Peake. Pustili se do souboje s prezidentem, který od začátku neměli šanci vyhrát a neměli k němu žádné spojence. Když píšete Kolářovi, že máte Okamurovu i Babišovu podporu a jeden pak o vás ani nepípne a druhý vás rovnou sprdne, tak jste to prostě prohráli a hotovo. Ukázali jste slabost… Podobně, jako ukázala slabost SPD v prezidentské volbě, kdy případ Bašta ukázal, že tvrdé jádro SPD je menší než 5%. Jaroslav Bašta pak ve druhém kole odmítl Babiše podpořit a ano, i to přispělo k tomu, že dneska Petr Pavel nejmenoval Turka a mohl si to dovolit, bo má na své straně Senát a Ústavní soud.

Co je výsledkem? Nic. Vláda má dál stejnou důvěru, jakou měla. Ovšem Motoristé se proměňují v takovou „platformu.“ Prohráli s prezidentem a prohráli také s Babišem. Ten navíc prošel další zkouškou. I když Motoristy profackoval, stejně mu zůstali věrní. To znamená, že příště je může profackovat ještě víc. A čím nižší budou mít Motoristé preference (po této prohře s prezidentem je to zákonité) tím víc si budou vážit dobrého vládního bydla a tím méně budou dělat potíže. Tohle je spolehlivá cesta do politického záhrobí. Dvojnásobně, když se teď vylíhnulo Naše Česko Martina Kuby. Ten je tady přímo od toho, aby Motoristy nahradil.

Klempíř to pořád ještě nepochopil a pořád mluví o tom, že potřebujeme veřejnoprávní Českou televizi. Inu, komu není rady, tomu není pomoci. Jestli chcete, aby PePa za dva roky obhájil, tak mu hlavně ponechte funkční a dobře zaplacené Krkavčí hory. Nic víc si protokolář Kolář nepřeje. Stejně tak mu nechte dobře zaplacený Milion chvilek, nechte mu Člověka v tísni, nechte mu Jeden svět, nechte mu Pulse of Europe, nechte mu Cempera i Demagoga. A až bude po prezidentských volbách, můžete přemýšlet, kde se stala chyba.

Stejně tak můžete přemýšlet, proč jste na podzim opět nedostali do Senátu svoje lidi a kam zmizely vaše preference. Prezident vaše spálené mosty nepotřebuje, protože z toho stejně nic nemá. Prezident potřebuje svoje mééédia a svoje neziskovky. Obojí mu necháváte a ještě se staráte, aby to mělo k dispozici dost peněz.

Za blbost se platí. První splátku zaplatíte tento podzim, druhou pak za rok a kousek. Dál budete mít proti sobě senát, dál budete mít proti sobě Ústavní soud, ti vám pořád budou házet klacky pod nohy a vy se budete divit, proč vám klesají preference jako se to děje Ficovi. Inu… když čestně čekáte, až se všechny síly nepřítele vzpamatují a sešikují…

Prosím, všimněte si, že jsem vůbec neřešil roli Andreje Babiše. Jednoduše proto, že ten si jede svou a stará se po svoje preference. Ale už v příštím volebním průzkumu nejspíš uvidíme, jak to Motoristům uškodilo a Babišovi pomohlo. Macinkův projev v poslanecké sněmovně byl sice brilantní, ale na věci to nic nemění.

A ne, nemyslím si, že by si Andrej Babiš svou smířlivostí koupil nějaký klid na práci.

____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600