Přátelé, celou sobotu jsem pilně pracoval s partou skvělých lidí na sýpce. Připravovali jsme okenní otvory pro nová okna, která se začnou osazovat v příštím týdnu, užili jsme si hezký den a zjistili jsme, že alespoň v Oleksovicích je svět ještě v pořádku. Proto dnes pustím zhruba rok starý text, který jsem napsal poté, co naše přední presstitutka, Ivanka Svobodová, vydala článek o temných vidláckých nitkách, které mě spojují s tajemnými miliardáři.
Ona tenkrát nedokázala pochopit, že by se Vidlák mohl etablovat jen tak. Připisovala to vlivu velkých peněz a hledala mého Protokoláře Koláře, který si mě vodí. Nevěřila, že to všechno bylo díky vaší obětavosti a díky zabíjačkám, které jsem doma udělal. Když vyšel v Ricinu, totiž Respektu její žlučovitý dehonestující článek, napsal jsem tehdy text, který teď, po roce, dochází svému naplnění. Opět díky vám.
Posuďte sami:
2.8.2025
Devátého července roku 2022 jsem napsal článek, ve kterém jsem popsal svou strategii veřejného působení a od toho dne jsem ji začal důsledně naplňovat. Tehdy ve mně dozrálo odhodlání se pokusit o změnu směřování této země, která plnou parou jela (a stále ještě jede) proti zdi. Chtěl jsem, aby se vyvázala z války na východě a aby se osvobodila z koloniálního vazalství na západě. Chtěl jsem, aby se stala opět suverénní a svobodnou, chtěl jsem se postavit plíživé cenzuře a kriminalizaci oponentních názorů a udělal jsem to proto, abych se mohl sám sobě podívat do očí a říct si, že jsem to alespoň zkusil.
Článek se jmenoval „Make Kydy great again.“
To bylo totiž to jediné, co jsme měli všichni společné. Tento blog. Každý, kdo ho objevil, říkal, že jde o ostrůvek normálního myšlení. Vidlákovy kydy tehdy byly na hranici rozlišovací schopnosti mocných. Už jsem existoval, už mě četli na leckterých ministerstvech, už jsem měl čtenářskou základnu a už mě znali i na fejsbůku. Ale ještě to nic neznamenalo.
Tehdy jsem vás, čtenáře, prosil, abyste mi pomohli vyrůst. Abyste mi pomohli, dělat blogera na plný úvazek. Prosil jsem vás, abychom spolu dosáhli stavu, kdy si u mě všichni budou podávat dveře a já je budu hostit a spojovat. Abyste mi pomohli být českým Benjaminem Franklinem, abych nemusel jen čekat, až přijede někdo za mnou, ale abych mohl i já jet za ním.
Dnes vidíte výsledek společné práce za tři roky. Jsem bloger na volné noze, Vidlákovy kydy se staly skutečně velkými a výsledek mé snahy o spojování teď můžete vidět v hnutí Stačilo! Jen jedna věc byla jinak, než jsem plánoval. Tenkrát jsem si nemyslel, že se mě bude politika týkat tak osobně. Ale to víte, po roce snah o podporu jiných jsem došel k poznání, že co si člověk neudělá sám, to nemá a pokud chci v moři velkých eg pomoci spojenectví, musím se prostě angažovat osobně.
Že dnes budu předsedou politického hnutí, to jsem tenkrát neplánoval.
Ale jinak jsem udělal, co jsem si předsevzal. Za tři roky jsem udělal desítky zabíjaček a desítky a desítky dalších společenských akcí. Objel jsem mnohokrát celou republiku, potkával se s nejrůznějšími lidmi, napsal tři knihy, abych měl na výdaje, založil Institut českého venkova, abych svou činnost dělal v souladu se zákony a tři roky jsem nebyl ani dobrým sedlákem, ani dobrým tátou a ani dobrým manželem. Byl jsem u všech velkých demonstrací, byl jsem u zemědělských i odborářských protestů, byl jsem u hnoje před řeporyjskou radnicí, podporoval jsem vše, co se mi zdálo smysluplné a odešel od všeho, co smysluplné být přestalo. Stihl jsem si udělat i obrázek o europarlamentu a zařídit, aby se tam o mně mluvilo ještě dlouho poté, co jsem skončil.
A ať se dělo, co se dělo, každý den jsem napsal nový článek.
Nebyl jsem sám, postupně se ke mě přidala celá řada spolupracovníků, kteří na sebe podle svých možností vzali část práce. Dneska jsou Vidlákovy kydy živý organismus, spolutvořený těmi, kterým není lhostejný osud této země. Nikdy jim všem nebudu moci dostatečně poděkovat.
Byla to dobrá taktika. Byla tak účinná, že se údernice Respektu, Ivana Svobodová, ve svém posledním článku nemohla zdržet překvapení nad rychlostí mého politického vzestupu a došla k tomu, že za tím musí být něco víc, než jen ty zabijačky na dvoře a obskurní blog.
Ale, nic jiného za tím, Ivanko, nebylo. Ano, seznámil jsem se s celou řadou bohatých i vlivných lidí. Někteří mě znali už dříve, s některými jsem přišel do kontaktu až potom. Ale všechno, co jsem dělal, to zaplatili moji čtenáři po stovkách a pětistovkách. Všechno vždycky začalo i skončilo u mě na dvoře u paření prasete a výroby jitrnic nebo prozpívanou nocí při burčáku. „Venkov sobě,“ to je heslo mého institutu. Žádný tajemný miliardář mi nikdy peníze nedal. Nikdy mě nepoháněly ani dolary ani eura, ale sklínky s domácím sádlem či paštikou a uzené z vlastní udírny.
Kdyby mi nějaký miliardář dal hodně peněz, Ivanko, udělal bych s nimi to, co jsem za ty tři roky (bohužel) nedokázal. Udělal bych za ně hento komunitní centrum z té sýpky v Oleksovicích.
Moji práci totiž hrozně limitovala (a stále limituje) velikost mého dvora a možnosti k přespání v mém domě. Potřeboval bych se potkat s mnohem, více lidmi, než na co mám kapacitu. I tak jsem svým dětem i ženě sebral klid domova a udělal z naší domácnosti průchoďák. Od léta 2022 u nás pořád někdo byl, přespával, jednal a domlouval se. Skoro každý víkend se sešla větší společnost a prakticky neminul den, aby u našeho stolu někdo neseděl. Moje nejstarší dcera mi kvůli tomu loni odešla na internát. „Tam je víc klidu, táto.“
Kdyby existovaly peníze od tajemného miliardáře, Ivanko, tak jsem měl komunitní centrum, to by jelo na tři směny a naše spojování i politiky by dnes byl jiný fičák. Hnutí Stačilo! by nemělo sedm procent preferencí, ale dvacet. Kdybych měl možnost svou činnost dostat ven z domu, mohl jsem ji dělat třikrát lépe i třikrát rychleji. To bys teprve, Ivanko, koukala, co se dá za tři roky zvládnout. Nové národní obrození totiž potřebuje nový Obecní dům jako sůl.
Kdybych měl to komunitní centrum, tak by Šafr žral xanax po vagonech, Chvilkaři by celý svůj rozpočet spotřebovali na mě a hnutí Stačilo! by teď právě přeskočilo v preferencích SPOLU…
Před třemi roky jsem svou taktiku připravil tak, aby fungovala v malém i velkém. Když bude málo peněz a málo lidí, bude to trvat déle, když bude více peněz a více lidí, půjde to rychleji. Cílem totiž není, mít větší rozpočet než liberální lepšolidé, ale postupovat tak, aby liberální náklady na jejich lžimarketing byly tak vysoké, že se jim to prostě nevyplatí. Ale věz, Ivanko, kdybych měl k dispozici opravdu velké peníze, poznala bys to prakticky hned. Vidlákovy kydy by byly hodně velké médium a Respekt by právě přebíral insolvenční správce. Takhle se to stane až za dva roky.
A vám, milí čtenáři a spolupracovníci, moc děkuji. Vybudovali jsme spolu něco, za čím majnstrýmová údernice hledá velký byznys a tajemné sponzory, přitom jsme to zvládli prostou solidaritou po pětistovkách a pracovitostí. O to víc si toho cením. Nevím, jak dopadnou volby a nevím, kam se svět bude ubírat, ale slibuju, že nikdy, nikdy, nikdy nezapomenu, z čeho jsem vzešel. Nezapomenu, kdo mě zvedal, nezapomenu, komu jsem odpovědný. Vy jste se mnou stáli na začátku a já s vámi budu stát až do konce.
…………….
Jak vidíte, uplynul rok a děláme přesně to, o čem jsem tenkrát psal. Vaše obětavost nakonec stačila nejen na velké Vidlákovy kydy, nejen na politiku, ale nakonec i na Vidlákovnu. Opět v tom není žádný tajemný miliardář. Opět to vzniká po stovkách, pětistovkách a dobrovolnické práci obyčejných lidí. A jak by řekl sám Kristus – všichni tito lidé svou pětistovkou dali víc, než jakýkoliv milionář, protože dávali ze svého nedostatku, nikoliv ze svého přebytku.
Vážím si toho a moc vám všem děkuji. Zachováte-li tomuto projektu přízeň, budeme už prezidentskou volbu sledovat v útulném prostředí, které bude naše a jenom naše. Těším se, že vám po zbytek svého života budu prací a pohostinností oplácet vaši lásku k národu a vlasti.
Váš Vidlák
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

- Log in to post comments
Komentáře
Komentáře k Vidlákovu článku..
Všem
na fotce všechna čest. 👏👏👏
Za špagáty tahá finanční sektor
Inzo
pravdu díte. Ten kdo už prohrál, a je to již delší dobu není Rusko, ale Evropa.Minimalne ta západní už je ztracena. Ne, že by mi to bylo líto. Kdo chce kam...
Nicméně pokud bychom opravdu chtěli být soběstační a svobodní, museli bychom odejít jak z EU tak z NATO. Jiná cesta neexistuje. Přitom stačilo tak málo: stejně jako já kdyby většina tenkrát hlasovala proti vstupu do obou organizací.
Stačilo si dát pár otázek:
1.NATO: byla zrušena VS, tak k čemu a proti komu je NATO? Obzvláště když Amici maji po světě pres 800 základen a Rusko a Čina něco přes třicet. To je přinejmenším divné... taková cigánská ferovka že?😃
2. bylo tu RVHP a to se mnohým nelíbilo, tak k čemu centrální EU? Nové RVHP?
Já osobně nikdy nebudu věřit žádné centralizaci, to je cesta do pekel, vždy!!!
Jinými slovy, stačí si dát pár triviálních otázek (úplně stejné to bylo za covidu, kdo si dal otázku, že respirátor chrání pouze proti prachu, tedy viditelným částečkam a nikoliv proti mikročásticím, které nejsou vidět okem, kdo si dal otázku, že pravá vakcína chrání tak, že člověk už nikdy určitou nemoci neonemocni a přesto po mrna vakcínách lidé opět onemocněli, atd. atd. atd).
A proč si tedy lidé nedávají jednoduché otázky (neni třeba být atomový vědec), nemají čas? A na čumėní na stupidni seriály mají lidé čas? Tak jak je to? Maji čas nebo ne?
Takže je to jednoduché: když prohraje Rusko, prohrajeme všichni. Ne, že by mě to těšilo, ale to je realita. Dále: Rusko má zdroje, Evropa je nemá, co je třeba udělat? Zničit Rusko, rozparcelovat a ziskat jeho zdroje...jak to udělat? Použijeme hloupé Ukrajince, oni to vybojují, my tam vitezne vstoupíme a je po Rusku. Proto zbraně, proto prachy, až do úplného "vítězství". Akorát prdlajs. Žádné vítězství milá Evropo, nebude!!! Jasné?
Evropo, ještě máš na výběr: život nebo smrt.
Co je lepší?
A jedna poznámka k Ankaře: jediný Babiš vyslovil slovo mir!!! Kecat na kydech, to nevyžaduje žádnou odvahu, ale mluvit v Ankaře, plné válečných psychopatů, o míru, to chce sakra odvahu !!! Došlo Vám to vůbec??
Rajchl varuje před dvěma kroky EU.
- Mluví o konci svobody i hotovosti
- „V tichosti a ve stínu summitu NATO v Ankaře se zcela mimo pozornost médií i většiny občanů podařilo eurocenzorům z Bruselu prosadit dvě zcela zásadní agendy, jež budou v konečném důsledku znamenat definitivní destrukci individuální svobody občanů členských států EU," napsal na sociální síti Facebook Jindřich Rajchl.
- „Tou první je Chat Control – šmírovací nástroj, jenž ve jménu boje proti zneužívání dětí dá unijním úředníkům do ruky extrémně mocný nástroj, díky němuž budou moci nahlédnout do soukromé komunikace kohokoliv z nás. To, že mnohem častěji než proti dětským predátorům bude využíván proti konzervativně smýšlejícím osobnostem, jež nechtějí válku, migraci ani Green Deal, je více než evidentní. Svoboda slova se tak v Evropě stane minulostí. Jedná se o nejzásadnější průlom do soukromí nás všech v historii lidstva a geniální systém na vydírání kohokoliv, kdo si třeba bude psát s milenkou či milencem," uvádí.
Stejně závažný význam přikládá projektu digitálního eura. Podle Rajchla nejde pouze o novou formu placení, ale o krok, který může otevřít cestu k postupnému vytlačení hotovosti z běžného života.
„Tou druhou je postavení digitálního eura na úroveň zákonného platidla eurozóny. Fakticky se jedná o vytvoření předpolí pro zrušení hotovosti. A to by byl definitivní konec. Pokud peněženku jakékoliv osoby, firmy či dokonce celého státu kontroluje jeden úředník ECB ve Frankfurtu, pak kontroluje i vás. Už vidím, jak by se nastavovaly měsíční limity uhlíkové stopy, jež by vám v případě jejich překročení zamezily v dalším nákupu masa či pohonných hmot. Tohle je už skutečně fašismus v krystalické podobě," píše.
Ve druhé části komentáře přechází od kritiky k návrhům konkrétních řešení. Tvrdí, že Česká republika by měla posílit ochranu hotovosti i české měny přímo na ústavní úrovni a současně začít připravovat odchod z Evropské unie.
„A jak se tomu bránit? Vložit právo platit českou korunou a právo platit v hotovosti do naší Ústavy. Zahájit přípravné kroky k opuštění EU," navrhuje.
- „Myšlenka úzké evropské spolupráce je skvělá. Ovšem bruselská nomenklatura ji za posledních dvacet let zneužila k zavedení orwellovského režimu umožňujícího totální nadvládu nikým nevolených elit nad našimi životy. Čímž původně přínosný projekt EU nevratně zničila. Je na čase si to přiznat, opustit jej a zůstat stejně jako Švýcarsko pouze v EHS. Čím dřív se pro tento odvážný krok rozhodneme, tím lépe pro nás. EU je minulost.
Budoucnost je suverénní, bohatý, bezpečný a svobodný středoevropský prostor. Přesně tam je místo České republiky," uzavírá svůj komentář Jindřich Rajchl. (rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
Euro
nemáme Euro, takže nemůžeme mít digitální Euro.
Zatím nemáme...
- Ale stačí, aby byly jedny volby a může být po ptákách, eurofilové se opět můžou dostat k moci. Kromě 107, STAN, TOP00, KDU... chce euro dnes už i ODS., tož i všichni libtardi.
*včelka Mája
*Inza
No to já taky ne, jsem odpůrce EU od začátku a názor jsem nezměnila - spolupráce a obchodování s jinými evropskými zeměmi budiž... Aby ale krafali do všeho, i do přešupačení migrantů, které si sami pozvali, přičemž zjistili, že wir shaffen das je blábol, a snažit se je pod pohrůžkou fouknout k nám..., tak o ničem takovém nebyla řeč, když ptáčka lapali. Já jim nikdy nevěřila... a hlavně jsem do toho spolku nechtěla, říkala jsem všude kolem, že to nemůže fungovat.
*včelka Mája
Taky jsem hlasoval proti vstupu. Čas nám dal za pravdu, ale to je chabá útěcha.