V posledních dnech jsem strašil. Válka, vole! False flag operace, tristní preference současných evropských elit, Trumpovo šlápnutí do íránského lejna, nesplatitelné dluhy, Evropa jako naprostý skanzen, se kterým Rusko vede naprosto rovnocennou řežbu… Banderovci na Ukrajině, Babiš, který sklapnul kufry, dvě brigády do Pobaltí, dron na letišti v Lipsku, blokáda Kaliningradu, grýndýl, nedostatek plynu… vynechal jsem něco?
Když jdeme do háje, tak prostě ve velkém stylu Evropa není na čele pelotonu, ale na jeho chvostě. Nejprve jsme doháněli a předháněli, pak jsme se alespoň drželi, pak jsme se snažili neztratit čelo z dohledu a teď už je jasné, že jsme si na to všechno pujčili a zůstal nám snědený krám. To je samo o sobě situace, která prostě k válce směřuje, i kdybychom tu neměli idioty, kteří chtějí porazit Rusko a zahojit se na něm.
Rakousko – Uhersko se dopracovalo k válce i když mělo průmyslovou revoluci, obrovský hospodářský růst a stabilní veřejné finance. Mělo méně nahromaděných problémů než má Evropa dneska a válka byla tak lákavá možnost, je vyřešit, že to prostě spustili.
Je samozřejmě možné, že se teď nic nestane. Že z toho válka ještě nebude. Že se vše urovná, protože naše elity jsou naprosto vykastrované. Ale trend se zatím nijak neotáčí. Stále směřujeme šupem dolů, stále nemáme vyřešený plyn na zimu, stále máme drahé energie, stále nám průmysl prchá pryč z Evropy celé to vede gynekoložka, která zdevastovala Bundeswehr víc než Žukov s Koněvem dohromady. Důvody, proč to nakonec dojde do žalostných konců, nijak nepominuly.
Vždycky se všude říkalo, že skutečná změna musí začít zdola. Že ti nahoře se vždycky nechají zlákat koryty, vždycky se nechají uplatit korporacemi a kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali.
Tož mi dovolte představit hentu změnu zdola.
Sobotní brigáda na Vidlákovně měla opět hojnější účast než ta předchozí. Přicházejí noví a ti starší neodcházejí. Opět jsme měli práce dokončené rychleji než minule a měli jsme dost času si popovídat s kandidátkami Stačilo! do senátu. Petrou Rédovou a Klárou Samkovou. Atmosféra byla opět o něco vřelejší, lidsky i odborně jsme byli zase o něco sehranější a bylo tam opět víc dětí.
My vlastně ani tak nestavíme barák, ale stavíme normální svět. Naše hiearchie je dána schopností vzít za práci a není překážkou k tomu, aby bylo pamatováno i na ty poslední. A už jsou mezi námi i tací, kteří začínají přemýšlet, jak podobné Vidlákovny udělat i u nich. Ještě to samozřejmě potrvá, protože i u mě to zrálo tři roky, než se to podařilo, ale stále více začínám věřit, že jsme na počátku hnutí, které bude jednou velké jako Sokol. I nejdelší cesta začíná prvním krokem a na naší cestě lidí přibývá. Ostatně, vidím to i na penězích. Podpora stále roste.
Proto, přátelé, vězte, že Vidlákovna právě zahajuje pravidelnou činnost. Moje avizované překvapení pro brigádníky i pro vás všechny je zdokumentováno na fotkách níže. Vidlákovna dostala sedm stolů a šedesát židlí. Kdo má židli, bydlí. Ač stále ještě nemáme zapojenou elektriku a kolem nás je staveniště, máme si kam sednout. V příštích dnech přijdu s pravidelným termínem, kdy bude sýpka otevřená pro vás. Věřím, že „do roka a do dne“ bude otevřeno každý den.
Každý dárce, který přispěl na Vidlákovnu, bude mít jméno vyryté do dřevěných dlaždic na podlaze. Každý, kdo přijel pracovat, bude mít jméno vytesané na budoucích dubových futrech. A některé židle hned dostaly své jmenovky. Jsou pro ty, kteří spolu se mnou táhnou mou řeholi dlouhodobě. Před třemi roky mi napsala jistá Patricie, že budu pro Institut potřebovat účetní a že se toho ujme. O placení nikdy nechtěla slyšet. Ve stejné době se mi nabídli Ondra a Banny, že budou pro Vidlákovy kydy obsluhovat Twitter a Telegram. Dlouhodobá mravenčí práce. Jsou lidé, kteří mi otevřeli dveře, kam bych se sám nikdy nedostal a kromě paní Viery, bez které by Vidlákovna nebyla, mám i další strážné anděly, bez nichž by nebyly ani Vidlákovy kydy a já bych se dávno vzdal. I oni dneska dostali svoje židle. Dnes se to dozvídají z osobních dopisů.
Ale samozřejmě, přijet můžete všichni. Vidlákovna je pro vás. Je to místo, kde je svět ještě v pořádku. Místo, kde zjistíte, že se svými názory nejste sami a že dohromady jsme větší síla, než si svět myslí. A právě proto, že jdou všechny trendy do háje, Babišové po volbách zapomínají na své sliby a Koudelkové se nemohou dočkat, až budou posílat lidi na frontu, je zapotřebí dělat změnu odspoda. Tato změna nenastane tím, že o jejích parametrech budeme vznešeně diskutovat v politických salónech, ale prostě tu změnu začneme žít. Proto zahajujeme provoz mnohem dřív, než jsem původně plánoval.
Děkuji všem, kteří včera zase posunuli práci o kousek dál. Děkuji všem, kteří se právě včera stali našimi přáteli. Děkuji všem, kdo nás podporují, neztratili s tímto národem trpělivost a přišli zapálit alespoň malou svíčku, než aby proklínali tmu. Jestliže změna musí přijít zdola, tak vám k ní tady nabízíme cestu. Je to cesta dobrovolná, nechceme od vás ani přísahu poslušnosti ani slib věrnosti. Nepodmiňujeme tuto cestu tím, že se musíte vzdát vašich životů, vašeho majetku, či vašich hodnot. Nebudeme z vás vychovávat ani uvědomělého ani angažovaného člověka.
Nabízíme vám místo u stolu, kde sdílíme naše radosti i starosti. Nabízíme vám kousek normálního světa, kde jste vítáni s kde vás přijímáme takové, jací jste.
Nabízíme vám židli…
… a úctu.
Budete vždy vítáni.
Napsal bych teď: „Váš Vidlák,“ ale ono už to není pravda. Správně musím říct: „Váš Vidlák a všichni bratři.“
Už to nejsem jen já.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud nás chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízíme možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360
- Log in to post comments
Komentáře
Komentáře k Vidlákovu článku..
Je to ve Vidlákovně hezké,
škoda, že jsem nemohl přijet. V zimě to vůbec bude se mnou horší až špatné.
Ale Vidláku, měl bych pro tebe podnět: Ve čtvrtek po volbách, tedy v přespříštím týdnu, se bude na ČT 1, v pořadu Máte slovo, probírat státní rozpočet. Nechceš napsat nějaké svoje vyjádření, pěkně, zajímavě, slušně, třeba by tě štáb mohl vybrat a mohl bys tam dostat slovo a něco divákům říct. Mohlo by to být zajímavé.
Měj se.
Na prahu zkázy? Ano, ale čí zkázy?
2. října 2026
https://strategic-culture.su/news/2026/10/02/on-the-eve-of-destruction-yes-but-whose-destruction/
Válka je vysoce pravděpodobná, ale není nevyhnutelná.
Žijeme v mimořádně nebezpečném okamžiku dějin. Jedná se také o mimořádně iracionální dobu, alespoň z hlediska přístupu, chování a výroků západních politiků a médií tváří v tvář blížící se katastrofě.
Na jedné straně západní vůdci, experti a vojenští velitelé hlasitě předpovídají, že válka s Ruskem je na spadnutí. Na druhé straně však panuje ohromující nečinnost, pokud jde o její odvrácení. Diplomacie a porozumění jsou hloupě odmítány. Skutečně dochází k naprosto iracionální volbě eskalace směrem k válce, zejména mezi evropskými politiky.
Za tím vším samozřejmě stojí ideologické přesvědčení o vlastní převaze, pohrdání Ruskem a dalšími oficiálně označenými nepřáteli (Čínou, Íránem atd.), v jehož rámci se západní politická třída považuje za něco nadřazeného, nikoli za rovnocenného partnera. Tento způsob uvažování směřuje k válce a vylučuje diplomatické jednání i dialog.
Při jakémkoli objektivním posouzení situace není pochyb o tom, že nám hrozí nebezpečí totální světové války. Je neuvěřitelné, že již potřetí za něco málo přes století čelí naše planeta přízraku obrovského mezinárodního konfliktu. Tentokrát by však výsledkem byla jaderná katastrofa s vyhynutím života, jak jej známe. Tato opakovaná destrukce je zdrcujícím obviněním západního systému, jeho sil, které podporují násilí, nadvládu a nakonec i konflikty.
Hodiny soudného dne, jsou nejblíže k půlnoci za celých 80 let své existence. Hodiny byly uvedeny do provozu po hrůzných amerických atomových útocích na Japonsko v roce 1945. Měly sloužit jako varování před rostoucím rizikem jaderné války. Je to skutečně děsivý pohled, že dnešní nebezpečí globální katastrofy převyšuje mnohá nebezpečí, s nimiž se setkávali během desetiletí studené války. Dnešní napětí převyšuje dokonce i to z kubánské raketové krize v roce 1962, kdy se Spojené státy a Sovětský svaz přiblížily k jaderné válce.
Mnoho západních vědců, právních expertů, analytiků a zkušených diplomatů se stále častěji přidává ke hlasům varujícím před konečnou katastrofou. Vážíme si rozumných hlasů lidí, jako jsou Alfred de Zayas, Jeffrey Sachs, Larry Johnson a Scott Ritter – hlasů ze Západu, které na rozdíl od tamní politické třídy důrazně varují před cestou do záhuby, na níž se svět nachází a z níž se musí naléhavě vymanit.
Varovná slova blikají jako červené světlo, západní lídři však nadále přijímají rozhodnutí a vydávají agresivní prohlášení, která ženou svět k propasti. Tento týden se evropští politici opět otevřeně vyslovili pro útok na Ruskou federaci prostřednictvím blokády Kaliningradu, ruské exklávy mezi Polskem a Litvou. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski a šéf NATO Mark Rutte (bývalý nizozemský premiér) se připojili k výzvám dalších evropských politiků, aby byl Kaliningrad fakticky napaden, tedy aby byla napadena Ruská federace. Ruská jaderná doktrína výslovně stanoví, že takový útok ji nutí k použití jaderných zbraní jako odvetu.
Proč tedy vedoucí představitelé NATO neustále prosazují provokace? Takové kroky jsou pouhým pokračováním proxy války NATO na Ukrajině. Jejich válka je neúspěchem. Západní prováleční politici však nemohou přiznat, že se mýlí. Raději jsou ochotni podnítit rozsáhlejší válku, než aby přiznali porážku a čelili politickým důsledkům ze strany vlastních občanů.
Rusko tento týden vydalo vážné varování, že jakýkoli útok na Kaliningrad by vyvolal ruskou odvetu s použitím jaderných zbraní. Místo toho, aby se evropští politici vzpamatovali a vystřízlivěli, povýšeně odmítají ruská varování jako „bluff“ nebo obviňují Moskvu z jaderného vydírání.
Ve svém projevu na plenárním zasedání Valdajského fóra v Moskvě ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil děsivou nejistotu současné situace. „Pokud dojde k přímému útoku na Ruskou federaci – v tomto případě na Kaliningrad, ačkoli by se to potenciálně mohlo týkat i jiných území –, nevyhnutelně a okamžitě vyvstane otázka, zda Rusko použije všechny zbraně, které má k dispozici. Vladimír Putin uvedl, že to je nezbytné.
Ve zlověstném hodnocení tohoto bezohledného směřování poznamenal: „Musíme si uvědomit, že okamžik, kdy již nebude možné nic změnit, může přijít velmi rychle a pro všechny nečekaně. Logika eskalace a stále tvrdších odvetných opatření vede k osudovému bodu, ze kterého již není návratu.“
Ruský vůdce tvrdí, že neúprosná eskalace ze strany Západu, ať už ve slovech, nebo v činech, vede do propasti. Je neuvěřitelné, že západní politici se odmítají krotit. „Jádrem této eskalace je arogance a přehnaná sebejistota… Spirála se stahuje a ničivé důsledky narůstají.“ Tato děsivá dynamika připomíná předehru k první a druhé světové válce, kdy západní politické elity lhostejně přehlížely blížící se zkázu. Třetí světová válka je však skutečně bodem, odkud není návratu. „O to více dnes, kdy arzenály předních světových mocností jsou vybaveny zbraněmi schopnými zničit veškerý život nebo přinejmenším uvrhnout Zemi do katastrofálního stavu,“ uvedl Putin.
Bohužel, Západ již nevede veřejnou diskuzi, ale pouze propagandu. Kdokoli se odváží hovořit o objektivních historických příčinách, které vedly ke současným napětím, je cenzurován nebo pranýřován jako ruský přisluhovač.
Jak již bylo zmíněno výše, na Západě existují významné hlasy rozumu. Ty jsou však mainstreamovými médii a akademickou obcí systematicky vylučovány z veřejného prostoru. Veřejnost se musí při získávání informací spoléhat na alternativní mediální zdroje. To naštěstí podnítilo kritické názory mezi stále větším počtem občanů, kteří zpochybňují celou válečnickou politiku nesmírných vojenských výdajů a dodávek zbraní Ukrajině k vedení ztracené války proti Rusku. Zejména tento týden byli německý kancléř Friedrich Merz a Mark Rutte z NATO vybučeni a vypískáni, když se objevili na veřejnosti v německém Münsteru.
Stále více lidí chápe, že nás do existenční krize dostaly západní vlády (režimy), které již před lety přijaly nedemokratická a tajná rozhodnutí vést válku proti Rusku. Jak tento týden při účasti na fóru v Soči zdůraznil bývalý britský diplomat Ian Proud ve vynikajícím podcastu, vládci v Londýně se vědomě rozhodli jít do války s Ruskem již v roce 2014, kdy Západ podpořil fašistický převrat v Kyjevě.
I další západní osobnosti, jako například bývalá americká státní úřednice Victoria Nulandová a bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg, ve svých vlastních slovech přiznaly, že NATO po roce 2014 záměrně vyzbrojovalo Ukrajinu za účelem konfrontace s Ruskem. Stalo se tak ještě předtím, než v únoru 2022 na Ukrajině vypukly nepřátelské akce. Svět byl tedy přiveden na pokraj jaderné „katastrofy vedoucí k vyhynutí“ – a to vše kvůli západní politice usilující o konfrontaci s Ruskem, přičemž jako nástroj slouží Ukrajina.
Válka je vysoce pravděpodobná, ale není nevyhnutelná. Západní politici a média svou arogancí a rusofobií rozhodně dělají vše pro to, aby ji učinili nevyhnutelnou. Tyto zločinné živly však nemusí zvítězit. Existují mezinárodní struktury a zákony; stále existuje diplomacie, byť zneužívaná a pošlapávaná; a co je možná ještě důležitější, existuje masové veřejné mínění proti těmto odporným válečným štváčům; a existuje sílící sociální a politické povstání proti zjevně zbankrotovanému západnímu politickému systému. Politická elita na Západě, která se snaží podněcovat válku, se může jevit jako dominantní díky zdánlivě převládajícím názorům médií. Jejich moc je však vzhledem k obrovskému odporu veřejnosti proti jejich zločinné agendě značně přeceňována.
Historie se možná bude opakovat, stejně jako v případě příprav na předchozí nechvalně proslulé války. Tentokrát však existuje zásadní rozdíl v tom, že veřejnost je možná dostatečně informovaná na to, aby nenaletěla klamu válečných štváčů, kteří chtějí zachránit zkažený systém. Stojíme na prahu zkázy, ale existuje oprávněná naděje, že zítřejší zkáza nepřinese válku, ale zkázu západního systému, čímž se otevře cesta k skutečně lepšímu, spravedlivějšímu a mírumilovnějšímu světu.
Kdysi mě mrzelo,
že se dcera se zetěm odstěhovali na Nový Zéland a že se vnoučata tedy odrodí. Ale teď jsem rád, že tam jsou, že už všichni jsou "Kiváci", že mají šanci na lepší život, než by měli zde. A u sebe pozoruji, že někdejší vlastenectví a hrdost na vlast ode mne odplouvá.
Vidlákovna
úcta všem !!! 🙏🙏👏
No to Slovensko,
to jsou ale dezoláti:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-slovensko-u-dukelskeho-prusmyku-odhalilo-sochu-sovetskeho-marsala-koneva-40600685