Jsme na řadě...

Tak jsem si s ChatGPT prošel jak probíhalo a dále bude probíhat prosazení zákona o financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu.

Tato změna také umožní, aby obě instituce se dostaly pod dohled NKÚ, což dosud nebylo možné. To umožní nezávislou kontrolu nakládání s jejich finančními prostředky a rovněž se počítá i s možností kontrolovat minulá období. Tato skutečnost na připravovaném zákonu zřejmě opozici vadí nejvíce. Možná nás čekají pěkná překvapení.

Při zahájení projednávání zákona využila koalice moment překvapení a také svoji většinu k tomu, aby opozici výrazně omezila prostor pro obstrukce. Koaliční rozhodnutí o tomto postupu bylo přijato již ve čtvrtek večer. Moment překvapení byl důležitý právě proto, že opozice hrozila, že pomocí obstrukcí zablokuje jednání Sněmovny. 

V pátek 23. října dopoledne Radim Fiala nečekaně navrhl předřadit projednávání zákona o financování ČT a ČRo před ostatní body programu. Současně koalice prosadila možnost pokračovat v jednání po 19. hodině, přes

půlnoc a také v sobotu. Rovněž prosadila pevný čas hlasování na sobotu ve 4:36 ráno a omezila délku řečnických vystoupení.

Opozice se pokusila hlasování odložit a žádala přestávky pro své poslanecké kluby. Koalice tyto požadavky většinou odmítla.

V sobotu nad ránem návrh prošel prvním čtením. Z hlediska politického střetu a možnosti zdržovat jednání mohlo být první čtení jednou z nejnáročnějších etap. Koalice musela prosadit projednání návrhu navzdory rozsáhlému odporu opozice.

Proč byl pevný čas hlasování tak důležitý?

Právě zde spočíval rozhodující taktický prvek. Za normálních okolností může opozice projednávání výrazně prodlužovat dlouhými projevy, opakovanými vystoupeními a žádostmi o přestávky. Stanovením pevného času hlasování koalice vytvořila situaci, kdy ani pokračující rozprava nemohla hlasování odkládat neomezeně dlouho. Podle zpravodajství zůstalo v okamžiku ukončení rozpravy přihlášeno ještě 65 poslanců, kteří se již ke slovu nedostali.

Zajímavé je, že opozici se krátce před půlnocí dokonce podařilo pevný termín hlasování zrušit. Využila dočasné nepřítomnosti části koaličních poslanců. Po zpochybnění výsledku a opakování hlasování však koalice původní rozhodnutí obnovila.

V českém legislativním procesu existují tři čtení a každé má jiný význam.

První čtení: Sněmovna rozhoduje především o tom, zda se návrhem vůbec bude dále zabývat. Může jej už v této fázi zamítnout. Pokud návrh postoupí do druhého čtení, překonal první zásadní překážku.

Druhé čtení: Probíhá podrobnější projednávání, zejména ve výborech, a poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy. Spor se tedy může přesunout od otázky, zda zákon přijmout, k otázce, jak má přesně vypadat.

Třetí čtení: Sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích a nakonec o zákonu jako celku. Teprve zde rozhodne o jeho schválení

Při hlasování o jednotlivých čteních rozhoduje většina z přítomného počtu poslanců ve sněmovně.

Z hlediska potřebného počtu hlasů ale může být náročnější až případné přehlasování Senátu nebo prezidenta. Při současném rozložení sil lze předpokládat, že jak Senát, tak prezident zákon nepodpoří. Pokud Senát zákon odmítne nebo prezident vetuje, může to poslanecká sněmovna přehlasovat. Ale tam už nestačí většina právě přítomných poslanců, nýbrž je nutných 101 hlasů bez ohledu na účast. Ovšem současná koalice disponuje 108 hlasy, takže by se ji to mělo podařit.

.... že se koalice nepo.ere a vydrží. Klidně ať si libtardi na Letné řvou v kuse až do Vánoc. Alespoň bude sranda.

-  již na svou představu na financování hlásné trouby liberalismu tak nějak pozapomněli a nyní bijí na poplach. Tehdy ale byli ještě pravicovou stranou, zatímco nyní se hlásí k spíše levicovému evropskému liberalismu...

- Vliv si v českých veřejnoprávních médiích dlouhodobě udržují STAN a jinak mizející Top09, také Člověk v tísni a neziskový politický sektor financovaný zčásti ze zahraničí či přímo Evropskou komisí... Z toho vychází dlouhodobá novinářská opozice vůči Babišovi a SPD... Bohužel vliv Sorose a peněz investovaných do médií ze strany globálních vůdců jsou natolik silné, že jakýkoliv projekt protiliberálního média nemá šanci na úspěch. Jistou nadějí je v USA převzetí vlivu na dění v CNN Republikány (změna vlastnické struktury), což může mít časem vliv na obsah vysílání naší Primy, ale zatím nečekejme žádnou změnu a Tománková může dále kopírovat manýry z České televize.

Forma placení koncesionářských poplatků umožňuje vedení ČT a ČRo hospodařit s penězi bez ohledu na NKÚ. Do účetnictví jim tedy nikdo nevidí a dle toho to tam také vypadá. Přes 8 miliard každý rok proteče přes účtárnu Kavčích hor, aniž by bylo možno jejich tok kontrolovat. Zároveň není možno zabránit machinacím ze strany politických subjektů majících vliv na fungování těchto mediálních domů. Přitom povinnost platit koncesionářské poplatky stanovuje zákon a vymanit se z této daně je téměř nemožné. Výběr hlídá advokátní kancelář spolčená s exekutorem. Nemusíte ČT a ČRo sledovat, odvádět desátky však ano...

- u státní televize nevidím důvod, proč by nemohl například Babiš ovlivnit výběr managmentu či chování moderátorů, kteří jdou systematicky proti němu i proti přesvědčení mnoha koncesionářů nucených platit i to, s čím absolutně nesouhlasí. Vždyť i výsledky voleb napovídají, jaké názory jsou konzumentům vysílání bližší.

Burcování občanů a neziskovek k protestům proti rušení koncesionářských poplatků ze strany opozice a neziskovek je snahou udržet si vliv v těchto veřejnoprávních médiích, zabránění kontroly účetnictví a dotýká se to i komediantů majících snadnou obživu. I proto se přidávají k organizátorům protestu. Morální kredit herců je mizerný, ale peníze nesmrdí a přijít o ně se našim „hvězdám“ prostě nechce. A protože získávání rolí závisí na více faktorech, nesnaží se téměř nikdo vystoupit z řady, protože by tím ohrozil své živobytí.

Liberalismus sám o sobě je s časovým vývojem stejně odpudivý jako byl komunismus. Jsou to v mnoha ohledech velmi blízké doktríny, které jdou proti lidem. Plíživě, trpělivě a nekompromisně se přiblížily k diktatuře. Jednou to byl proletariát, podruhé jsou to korporace, ale vždy u toho jsou političtí šmejdi. Doufáme, že se současné vládě podaří koncesionářské poplatky zrušit. A s nimi i manipulativní chování managmentu i moderátorů... Stačí nám méně lží a více prostoru pro širší škálu názorů. A o to tu snad jde.

Jindřich Kulhavý                  z článku „Kolem veřejnoprávních médií…“       https://www.inadhled.live/…i-/

Volební komise v obci Černouček na Litoměřicku oznámila, že při sčítání hlasů v komunálních volbách byl jeden hlas uznán za neplatný. Důvodem bylo použití kroužků namísto předepsaných křížků.

Podle předsedkyně komise Jany Novákové se jednalo o jediný neplatný hlas v celé obci. „Hlasovací lístek byl jinak vyplněn správně, pouze preferenční hlasy měly podobu kroužků. Podle volebního zákona je takový hlas neplatný,“ uvedla Nováková.

Krátce po zveřejnění této informace dorazilo z Maroka prohlášení prezidenta republiky Petra Pavla. Hlava státu, která v pátek přiletěla na otočku do České republiky, aby v Černoučku odvolila, a ještě téhož dne se vrátila na soukromou dovolenou, se za situaci omluvila.

„Omlouvám se občanům Černoučku i celé veřejnosti. V tom spěchu mezi přistáním a odletem jsem to popletl a místo křížků jsem použil kroužky. Chyby děláme všichni, i prezidenti. Beru to na sebe,“ uvedl prezident ve svém prohlášení zaslaném z Maroka.

Politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy označil celou situaci za vrchol absurdity letošních voleb. „Prezident absolvoval dvě cesty soukromým tryskáčem přes půl kontinentu, aby odevzdal jeden hlas. A ten hlas je nakonec neplatný kvůli formální chybě. Symbolicky to ukazuje, jak tenká může být hranice mezi snahou o příkladné chování a politickou fraškou,“ uvedl Mlejnek.

Místní obyvatel Josef Horáček, který bydlí nedaleko volební místnosti, celou věc komentoval s určitým nadhledem. „My tady v Černoučku jsme si mysleli, že už jsme viděli všechno. Ale že prezident přiletí z Afriky, odvolí a ten hlas bude neplatný, to nás fakt překvapilo. Aspoň bude o čem mluvit v hospodě,“ řekl Horáček.

Potěšilo mě, že bylo konečně přijato, že Popelka vyzývající demonstranty po demonstraci na Václaváku  ke stržení ukrajinské vlajky z národního Ukramuzea, měl zatáhnout lidi před připravenou četu policejních mlátiček, která už čekala připravena na zásah. 
Opravdu jsem jeho řvaní během projevů na pódiu sledoval. I jeho výzvy k tažení na Muzeum. 
Proč byly policejní mlátičky tam v muzeu  za magistrálou a nikoliv ve vedlejších ulicích, kdyby se na náměstí přece jen něco semlelo? Tajnejch tam bylo opravdu hafo. Klidně nechávali bloumat davem toho zoufalce z nějakýma nášivkama, za které pak dostal od režimu flastr. K tomu chlapci se však kromě tajnej nikdo nehlásil.

Provokatéři jsou obvykle něčím zvláštní. Lidé, bděte.

Prej že “o půl páté chodí zloději “ ( hláška z diskuze a netu) tak jdu na to. Okrást svého zaměstnavatele o pár šušňů🥴

Jak už je ten západ zdegenerovaný ... Mumie nedala souhlas s

https://degener.cz/mumie-nedala-souhlas/

Ne, nejde o letní a "zimní" čas- jde o téma jen zdánlivě mimo dnešního Vidlákova. 

„Dovolte mi, abych vás provedl třemi fázemi svízelné situace, ve které jste se ocitli.

ASIMILACE
Když se západní vlády a elity poprvé rozhodly importovat lidi z třetího světa, začaly s heslem: asimilace . Asimilace evokuje myšlenku podobnosti – stát se téměř stejnými, nebo víceméně stejnými. Nově příchozí se měli nakonec stát identickými, nebo alespoň nerozeznatelnými s lidmi hostitelské země.
Brzy se však ukázalo, že se nic takového nestalo. Příchozí se nestali ani zdaleka stejnými, ani vzdáleně podobní; zůstali přesně tím, kým byli před příjezdem. Proč?
Prvním a nejdůležitějším důvodem je, že příchozí představují odlišný antropologický typ. Byli jste vedeni k přesvědčení, že se kvůli kulturním rozdílům nedokázali asimilovávat, ale kultura není kořenem problému. Kultura se nepředává shůry ani se nedováží z Marsu. Různé národy mají různé kultury, protože představují odlišné antropologické a biologické typy. Kultura je jednoduše kolektivním vyjádřením kolektivní psychiky národa; je vytvářena lidmi a je produktem antropologického typu. To nemůžete změnit.
Druhou příčinou je početní problém. Lidé dovezení do Evropy a Spojených států z jiných kontinentů přicházeli – a nadále přicházejí – v příliš velkém počtu, aby se někdy rozpustili v hostitelské populaci, i kdyby to bylo možné. Nově příchozí se přirozeně drží stranou, mísí se mezi sebou a zakládají oddělená společenství, která si zachovávají svou původní kulturu, jež nejlépe vyjadřuje jejich kolektivní psychiku.
Ale jakmile bylo příchozím řečeno, že je naprosto přijatelné zachovat si vlastní kulturu, proč by se proboha obtěžovali asimilovat? Proč by se dobrovolně vzdali své identity nebo se takového práva vzdali?

INTEGRACE
Asimilace tedy selhala. Protože selhala a hostitelské země stále potřebovaly vysvětlení toho, co se děje, levicové elity zavedly nové heslo: integrace .
Integrace nevyžaduje, aby se nově příchozí zbavili své identity a stali se podobnými hostitelské populaci. Vyžaduje pouze, aby zapadli do hostitelské společnosti, podobně jako prvek zapadá do většího celku. To je základní význam slov jako integrovat , integrita a integrální – všechna se točí kolem konceptu celistvosti. Podle tohoto modelu si nově příchozí mohou viditelně zachovat svou odlišnost, pokud fungují jako kolečka v širším mechanismu. Mohou si zachovat svou kulturu, náboženství a tradice, pokud nenaruší soudržnost celku.

INKLUZE.
Poté, co selhaly jak asimilace, tak integrace, levice vymyslela třetí koncept: inkluzivitu . Inkluzivita znamená akceptovat, že se nově příchozí nebudou pokoušet ani asimilovat, ani integrovat; souhlasíme s tím, že jim dovolíme zůstat přesně tím, kým jsou. Pod hlavičkou inkluzivity naši ideologičtí vůdci očekávají, že hostitelské země budou tyto zásadně nekompatibilní populace tolerovat a začlenit do našich společností přesně takové, jaké jsou.
Toto jsou tři fáze – a tři doprovodná hesla –, která nám byla vtloukána do hlavy po celá desetiletí. Protože však první dvě selhaly a třetí je na pokraji zhroucení, budeme svědky opakování tohoto cyklu, jen tentokrát bude probíhat v opačném směru.

A OPĚT INTEGRACE - ale obrácená
Dalším krokem – čtvrtou fází – bude návrat k integraci , ale tentokrát bude vyžadovat integraci hostitelských zemí do kultury příchozích. Vzhledem k neustále rostoucímu počtu uprchlíků zaplavujících západní Evropu, Spojené státy a Kanadu a poháněným ideologií, která vyžaduje, aby bílí lidé neustále klečeli a omlouvali se za rasismus a kolonialismus, se od zbývajících příslušníků hostitelských zemí bude očekávat a nakonec vyžadovat, aby se  integrovali do cizích kultur, které se mezi nimi usadily. Již nyní vidíme, jak se mění místní stravovací zvyklosti a ruší tradiční náboženské svátky, aby se vyhovělo požadavkům příchozích. Tento proces se bude jen zintenzivňovat.

OBRÁCENÁ ASIMILACE
Nakonec bude následovat pátá fáze: obrácená asimilace . Ideologicky oslabené, fyzicky v menšině a psychologicky spoutané pocitem neodpustitelné viny vůči nebílým národům, budou hostitelské národy částečně toužit a částečně se cítit nuceny asimilovat se do populace přicházející z třetího světa. Asimilaci zažijeme znovu, ale s vektorem směřujícím opačným směrem. Tato pátá a poslední fáze bude znamenat úplné převzetí západního světa nebílými národy a úplné podřízení se dřívějších hostitelských populací nově příchozím.“ 
Zkráceno.

https://gefira.org/en/2026/10/21/clockwise-and-counterclockwise/