Našel jsem pár zajímavých údajů

Autor

Na vidlákovském městském fejsbůku sdílel starosta dešťové tabulky našeho dlouholetého ředitele základky a předesedy místních zahrádkářů, který si vede velmi pečlivé záznamy o srážkách nad Vidlákovem.  Měl jsem z toho velkou radost, protože jsem se tak dostal k mimořádně zajímavému období těsně před mým nastěhováním.  Údaje tak neuvěřitelně potvrzují má vlastní pozorování a vývody o kterých jsem tu mnohokrát psal, že se musím o výsledky podělit s vámi. 

Mám k dispozici tabulku od roku 2002 do roku 2019. Letošek ze statistik hodlám vynechat, protože se ukazuje jako natolik extrémní rok, že se nejspíš stane výjimkou potvrzující pravidlo. 

 Nejsušší rok ve Vidlákově byl v roce 2011 - to spadlo za celý rok 355 mm srážek. Mimochodem hranice pouště se bere od 250mm za rok. Vidlákov od pouště dělily v podstatě tři letní bouřky. 

Nejvlhčí rok kromě letoška Vidlákov zažil o rok dříve - 2010. To spadlo 659mm. Letošek toto číslo překoná určitě o 100mm. 

Pokud vezmu rok 2010 jako střed dvou desetiletí, pak za roky 2000 - 2010 byly průměrné srážky ve Vidlákově 438mm. Za roky 2010 - 2019 pak byly průměrná srážky 507mm. O dvě bouřky každý rok víc. Na věci nic nemění ani extrémně suchý rok 2011, který se započítává do současného desetiletí. 

Srážkově výrazně podprůměrné roky byly v letech 2000 - 2010  tři roky.  V letech 2010 - 2019 to byly také tři roky. V obou obdobích následovaly dva suché roky po sobě, ale ty nejextrémnější to nebyly.  Stejně je to  s deštivými roky. Následují dva po sobě a ten nejextrémnější je osamělý. 

Loňský a předloňský rok, které se braly jako velmi suché a dělalo se kvůli tomu haló na celou planetu, byly ve Vidlákově srážkově naprosto průměrné. Naopak rok 2017, který se bral ze zemědělského hlediska víceméně normálně, za ten spadlo necelých 400mm. 

Naopak nepotvrdil se trend tzv. suchého jara - měsíce březen, duben a květen jsou srážkově chudé.  V letech 2000 - 2010 byly v jarních měsících větší srážkové výkyvy, od roku 2010 jsou srážky v jarních měsících v podstatě ukázkově stejné. 

Vidlákovská data potvrzují zcela jednoznačně pozorování velkých firem vyrábějících zemědělskou techniku - že žně na severní polokouli jsou rok od roku vlhčí a je třeba tomu přizpůsobit kombajny i další stroje. Proto neustále přibývá pásových traktorů i pásových přívěsů. Kombajny jsou také stále častěji k viděni pásové. 

Mezi roky 2000 - 2010 pršelo ve Vidlákově méně než v současném desetiletí. Přesto se to obešlo bez Gréty, bez velkého humbuku, bez portálu Intersucho, bez kompenzací a bez nářků. Extrémní měsíce, kdy byly srážky minimální byly tenkrát stejně jako teď. Možná se zvedla "globální teplota", ale stejně tak se zvedly i celkové srážky, takže nula by měla od nuly pojít.  Jednouše řečeno, sucho je prostě jen víc tématem, víc se o něm mele pantem, ale objektivní data nepotvrdila ani to, co jsem si myslel, že vidím osobně - počasí se totiž v posledních dvaceti letech skoro nezměnilo. Jen v posledních letech prší každý měsíc o trošku víc. Nic extrémního. Každý měsíc spadne o 5 - 10mm víc (to je jedna hodina prudšího deštíku). 

Znovu se vracím k tomu, že to není počasí, které nám dělá potíže. Potíže si děláme především my sami. Co se totiž za posledních dvacet let změnilo nejvíc, je beton. Za dvacet let se tu zabetonovalo neuvěřitelné množství ploch. Odkanalizovaly se celé oblasti. Postavily se desetitisíce nových baráků se zahrádkami jako dlaň s dokonalým trávníkem a nádvorní vpustí před vraty do garáže. Původně rozblácené dvorky dostaly zámkovou dlažbu. 

Už dvacet let jde živočišná výroba do háje. Každý rok se méně hnojí. Navíc přišly nové moderní bezorebné technologie. Traktory jsou stále větší a stále více dusají podloží na polích. Voda sice naprší, ale nevsákne se. Ubylo větrolamů. Pěstuje se dokolečka dokola stále menší druhová pestrost plodin, protože globalizace zařídí, že pomeranče se dělají ve Španělsku, protože se jim tam nejlépe daří a u nás se zase nejlépe daří řepce a tak se tu dělá. Kde se daří pšenici, tam se pěstuje. Kde se jí daří hůře, tam se nevyplatí. 

Nic jiného v tom není. Prší furt stejně, extrémy jsou vlastně také pořád stejné, dlouhodobý trend ukazuje, že deště nepatrně přibývá. O úrodě rozhodne, jestli v půlce června přijde nebo nepřijde bouřka. V půdě ubývá organický materiál, protože se neoře a nehnojí a tak je zemědělství stále více závislé na pravidelnosti srážek, což před dvaceti lety nikomu nepřišlo jako problém. Půda s hnojem uměla udržet hodně vody. Dneska už to neumí. 

Do toho stále více dvorků sálá v létě horkem. Každý rok se také zrekultivují nějaké zanedbané městské plochy a to tak, že se tam udělá anglický trávník, který je z hlediska hospodaření s vodou mnohem horší než divoce rostoucí maliník na staré skládce pneumatik.  

Žádné počasí Gréto! Žádné emise CO2. Jen obyčejná standartní lidská hloupost posvěcená univerzitami a nejchytřejšími hlavami. Hloupost, která je řádně odhlasovaná v zákonech, vyprojektovaná v urbanistických studiích a podpořená spoustou lehkoživků z neziskovek, kteří se postarají aby ve veřejné debatě nikdy nedošlo na skutečné příčiny problémů. 

Mě si ještě nikdo nekoupil. Takže - orat, hnojit, nebetonovat, nedláždit, neodvádět vodu. Dělat meze, větrolamy, suché poldery. Vsakovat, chytat dešťovou vodu, používat ji, zalesňovat. Voda, která je už v řece, je pro nás už nepoužitelná. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (79 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

a s výškou hladiny spodní vody?

Průměrný počet slepic: 3.6 (8 hlasů)

U mě ve studni voda kolísá běžně od 2 do 4 metrů. V květnu jsem měl metry 2 v létě se to zvedlo na 3 a teď už mám pořád 4 metry a neklesá. Minimálně kolem Vidlákova se domlnila i spodní voda. 

 

 

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

je trávník, na hospodaření s vodou, horší než maliník?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Srážky x teplota x proudění vzduchu x sluneční svit x ČASOVÁ OSA srážek.

Méně, než 250 mm/rok, samozřejmě, neznamená poušť. V tundře nebo v severních částech tajgy, se s těmito hodnotami, setkáme. Přesto je tam (pokud se nejedná o skálu nebo suť), pro rostliny ve vegetačním období, vody dost.
Obdobně se "suchým" jarem.
Př. Pokud na jaře spadne 150 mm v jedné epizodě na začátku nebo konci tohoto ročního období, bude, velmi pravděpodobně, "suché" jaro. Pokud ovšem nebude zrovna svítit moc slunko, protože bude pod mrakem, proudění vzduchu nebude vysušovat krajinu a teplota bude také podprůměrná, jaro "suché" nebude. Jestli "sucho" je nebo není, záleží na MNOŽSTVÍ ROSTLINÁM DOSTUPNÉ VODY. Pokud ji bude málo, třeba díky tomu, že rostliny musí víc transpirovat (jedná se, řádově, o značný objem) bude chybět i ve studních. Množství dostupné vody závisí, kromě srážek, i na proudění vzduchu, slunečním svitu a konečně také teplotě, které výpar z povrchu půdy i transpiraci, NÁSOBÍ. "Suché jaro" tedy nedělají pouze srážky.
Správně Vidlák píše, že srážky za poslední roky nebyly nejmenší. Přesto hynuly lesy a nebyla voda ve studních. Protože existují i jiné proměnné. Vypíchnout z vodní bilance krajiny pouze jednu proměnnou, nedává smysl.

Beton je, co se týče srážek, neaktivní plocha. Voda nemůže do půdy, na druhé straně nemůže ani ven. (Pokud přijdou podmínky, jako minulý nebo předminulý, rok, s pasivní vodní bilancí, pak by rostliny a holá půda na místě nynějšího betonu, spotřebovaly víc vody, než tam během roku spadlo. Výstup vyšší, než vstup. Stejně, jako všude jinde.)
Zabetonováníí krajiny (a zastavění vůbec!), je problém spíše místní. Plocha není ochlazována výparem či transpirací a tak akumuluje teplo z krátkovlnného záření. Vznikají tepelné ostrovy. S vyšší prašností, např. Ty ovlivňují mikroklima (a negativně kvalitu života místních!) ale ne mezoklima a už vůbec ne makroklima. Výrazně negativní mechanický vliv, pak má zastavění krajiny, na zasakování přívalových srážek. (Ovšem, pokud platí zákon o zachování hmoty, půda zastavěná neakumuluje potenciálně víc vody než půda ještě nezastavěná. A transpirace i evaporace bude ve stejných podmínkách, obdobná, takže jsme tam, kde jsme byli...)

Ostatně, v minulých několika letech, lesy usychaly plošně. Tedy i na územích, kde žádný"beton" není. Taktéž nebylo dost vody pro polní plodiny a poklesla či vůbec nebyla, voda ve vodotečích a studních. Všude. Pokud by pan Vidlák srovnal se srážkami např. i teplotu a intenzitu slunečního svitu (v časové ose, ne průměr za kvartál), je možné, že by došel k jiným závěrům. Takže tak.
----------
Mne na věci zaujalo něco jiného...

Ona totiž v posledním desetiletí markantně (a nejen v něm, ale už nikoliv tak markantně), stoupala teplota. A zvyšovala se doba slunečního svitu. Taky se změnil směr proudění vzduchu. Zatímco dříve, před 20 ti lety a ještě dříve, přicházely srážky hlavně od Severního moře, minulé roky to bylo ve větším množství odjinud. (I jinde. Severní Polsko dotuje Balt. A Pobaltí, na tom se moc nezměnilo. Zato v polském Slezsku bylo sucho katastrofální.) Se změnami proudění vzduchu, taky zřejmě souvisí rozložení srážek ( kratší a intenzivnější), vyšší teploty a delší doba slunečního svitu.

Teď přijde to zajímavé. Ony totiž první měsíce letošního roku také moc nepršelo a téměř nikdo nedoufal, že dojde k vyrovnání půdního deficitu. Až do druhé půlky jara. A najednou, se to zlepšilo. Srážky x teplota x ostatní. Dá se zhruba říct, vrátili jsme se do "normálu" před 20 ti lety.
A tak nějak se ten nástup kryl s útlumem průmyslu a cestování v západní Evropě(!) díky koronavirové krizi.
Může to být náhoda. Nespíš je. Ale kdyby to náhoda nebyla? Třeba, že vzestupné proudy teplého vzduchu z průmyslových center ze zemí, západně od nás nebo z letecké dopravy, mohou, do nedávné doby převažující proudění vzduchu od Severního moře, ovlivnit?...
Nejspíš fakt nemohou. Ale když ta změna k lepšímu se s tím kryla dost přesně. :-/
Jestli jo, tak jsme v kchélu. Beton nebeton, nabeton.

PS:
Měření jedné meteorologické stanice má bodovou vypovídající schopnost. Např. výše srážek na druhém konci dědiny, může být diametrálně odlišná. Nedá se tedy použít na větší území. (Řádově km², tedy území vesnice, města, natož třeba okres nebo kraj.).
To se dělá tak, pokud je to potřeba znát podrobněji, že se vybuduje síť stanic a hodnoty se v území mezi nimi, interpolují.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

A nedelaji tu zmenu proudeni nemecke a holandske vetraky???

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by YLN (neověřeno)

Trvalý odkaz

Klidně můžete mít pravdu! Teď jen, jak to doložit...
Jen uvažuji, že ty se pořád točí, letos jako minule roky. Žádný útlum ekonomiky na ně neměl vliv.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

pod jezem, nikoliv ve studni.
Hladina podzemní vody závisí na typu zvodně. Pokud máte studnu v mělké zvodni, což často bývá v kvartérních sedimentech, skutečně může hladinu značně ovlivňovat to, o čem píše Vidlák. Tedy že se na rozsáhlých plochách voda nevsakuje a místo toho odtéká do recipientu. O problému se ví už léta. Je to spojeno i s tím, že je značně narušen tzv. malý objeh vody. Vymizely místní letní bouřky, které dříve byly naprosto běžné. Frontální deště jsou většinou intenzivnější, spadne více vody, ale také jí více odteče. A to je jádro problému, alespoň v podmínkách Střední Evropy. Posunuli jsme se s počasím do subtropů. Už máme jen dvě roční období - období sucha a období deštů. I letos bylo v létě období, kdy po mnoha týdnů nespadla ani kapka.

Průměrný počet slepic: 3.8 (6 hlasů)

viagra without presciption <a href=" https://viagracnd.com/# ">viagra alcohol use</a> - cheap prices for viagra
https://viagracnd.com/# buy viagra gold
coupon for viagra <a href=https://viagracnd.com/#>viagra samples in canada</a> generic name for viagra

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

v čase tedy nejsou tím hlavním.
Takže proto nemáme na chatě v Beskydech vodu, protože jsou lesy nad ní plné betonu.
Proto se vylila např. Osoblaha (kedysi, letos tak tak) , betonu všade v tej vysoce industrializovanej krajine jak sviňa.

Rázem su klidnější.
Odbetonujeme si to tu, a zas budě dobre . Aj na poliach s řepkú , aj na holinách bez kůrovca.

Dotácie nám na to v EU vypíšu ?

Hráze přehrad tež odstrelíme ?

Průměrný počet slepic: 2.6 (20 hlasů)

"českoslovenštinou" a místo nicku používáte úvodní slovo příspěvku?

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

Trochu to připomíná Woodyho Allena, když tam jeho rodiče mluví maskovaní za Grucho Marxe.

Berte to tak, že je zamilovaný, jak rachitickej šprt do roztleskávačky a bojí se odmítnutí.

Průměrný počet slepic: 4.2 (14 hlasů)

pro mě je vždy přínosem a podnětem k zamyšlení.

Průměrný počet slepic: 3.9 (14 hlasů)

čím?

Vždyť je to opakující se ukřivděná fňukna.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

In reply to by pithart (neověřeno)

Trvalý odkaz

I z negativního příkladu se lze poučit, co nemáme dělat a proč.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale jednou - dvakrát by snad stačilo.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Bo. Flóre.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Zde je další čerstvé video s nasranou paní z FOX News.. zase pěkná cirkulárka.

Předchozí její video stačila Utrubka přes den smazat, takže to už někteří Kydaři neviděli. Uvidíme, jak dlouho to vydrží tentokrát.

Justice With Judge Jeanine 12/19/20| FOX BREAKING TRUMP NEWSdecember 19, 2020
https://www.youtube.com/watch?v=6Qivawyjk6I

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

In reply to by Maneca (neověřeno)

Trvalý odkaz

A ještě jeden zajímavý článek na americké téma:

Proč se nikdo (kromě prezidenta Trumpa) nezmiňuje o komunistických vazbách Kamaly Harrisové?
https://www.epochtimes.cz/2020/12/20/proc-se-nikdo-krome-prezidenta-tru…

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

Pamatujete na ten starý vtip, jak se Brežněv s Carterem nechali zmrazit a když je rozmrazili, tak padli na americký noviny a Brežněv se smál Carterovi, protože četl, že Fordovy závody n.p. splnily plán na 120%.

Už to přichází.

No, zatím jsou kluci americký na trajektorii k občanské válce.

Průměrný počet slepic: 4.1 (15 hlasů)

rozhodnutím soudců nejvyššího soudu, které jsme všeobecně přijali, přestože v nezávislost soudů vlastně nevěříme. Stejně tak budeme akceptovat příští kroky.

Rozdíl mezi dobou Brežněv/Carter je v tom, že oni měli každý svůj svět. Dnes žijeme v globální vesnici a tudíž se dění v USA týká zcela přímo i nás. Dojde-li tam k občanské válce, rozšíří se globálně i do evropského prostoru.

Alternativou k občanské válce je totalita postavená na elektronických nástrojích. Účinnost takového systému může být velmi vysoká.

Průměrný počet slepic: 4.2 (17 hlasů)

Jestli je to ten, kde se pak chechtal Carter u titulku Nepokoje na čínsko finských hranicích.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

In reply to by Martin V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jo, To je on.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Loudon skoro nikoho nezajímá?
Trump dělá už dost dlouho všechno pro to, aby dopadl jako Trevor Loudon.

Ještě mě tak napadlo, jestli on nebude Loudon tak trochu antisemita. Jeho výběr "komunistů" vč. manžela Harrisové Douglase Emhoffa by tomu odpovídal.

Průměrný počet slepic: 2.3 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

jen 95 mm, od ledna do března. Ve vegetačním období NULA, až do konce roku. Studny vyschly do 3/2016.
Otec měřil srážky a teploty pod Hvězdou v Jeseníkách od 1964 do loňska. Proberu to.

Průměrný počet slepic: 4.1 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

Mám 3 m hluboko vykopanou studni a původní vrt hluboký 6 m pod ni.
Do roku 1995 jsem míval be studni kolem 1 m vody. Ta postupně klesala, až jsem v roce 2015 měl 10 cm. Do původnho vrtu jsem čerpadlo nemohl dát, protože byl příliš úzký. Proto jsem nechal "zanořit" 3 m trubku o průměru 25 cm, kam se mi již čerpadlo pohodlně vejde. Mám ho v hloubce 4 m pod úrovni terému, tam ještě voda je a přitéká dostatečně. Takto jsem si svou pořebu vody na zalévání zahrady vyřešil sám. Ve stuni mám sice stále jen asi 5 cm vody, někdy ani to, ale zatím mi to stačí.
PS. když letos v únoru říkali, že bude "suchý rok", nevěděl jsem že to platí pro zavřené hospody ...

Průměrný počet slepic: 5 (22 hlasů)

To tam maj asi Pýthii.

Nikdy se nemýlila, její věštby se plnily, ale často úplně jinak, než to vypadalo jinak, než se zdálo evidentní.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pyhiina věštba suchého roku - ale nikdo netušil že padne na hospodské a jejich hosty :-) :-)

V Řeckých bájích je takových věšteb plno.

Hodnotím jako nejlepší vtip roku 2020.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zrovna dneska na Seznamu píšou, že letos se tuhých mrazů bát nemusíme. Tedy podle "teorie Pýthie" je na čase koupit si novou péřovku.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

že na Vánoce zasněží i v nížinách.
Tento čtvrtek to změnili na +11°C a občasný désť.
Tak máme za dveřmi připravené hrablo a rozmrazovač a zatím chodíme v teniskách :o))

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Ládíku, máte tam u vás nějaké ty sta let staré obecní kroniky. Víte jak, takový, kam se psalo, kromě jiného, kdy rozkvetly blata v únoru, kdy na prvního máje ještě padal sníh, kdy byla obrovská úroda švestek atd.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

lid z obecního úřadu nejsou mí kamarádi. Jsou to spíše mí nepřátelé, ani teď už ne třídní, ale povahoví, národnostní a dokonce náboženští (jsem ateista). Kroniky jedině soukromé, mezi ně počítám i dobové fotky s popisem z druhé strany.

Pod barákem máme podmáčený listnatý les. V něm mám udělané studánky, kde jímám vodu. Tu v suchých letech (1998-2019) nosím v kýblech nad svou studnu a leju na terén, čímž držím kužel vody v zemi u studny a mám v ní metr vody furt (letos 2m a nenosím). Interval donášky mám cca 80 litrů co 2 hodiny, celý den, mimo spánek (to se mi to běhalo při takovém tréninku!). Kdysi jsem to čerpal čerpadlem a povrchovýma hadicema, ale to je protizákonný postup... navíc mám sportovního ducha. Ve 2015 činila denní donáška ekvivalent 25litrů z Ostravice na Lysou (800m výšky, 10km), než v prosinci všechno zmrzlo a kýble z potoka jsem nosil ke splachovacímu hajzlu až dovnitř. Naštěstí 20let platím byt RPG, kde nebydlíme, ale tam je voda, pračka, vana... všecko pro případ nouze. Ten marný nájem dělá cca 1M.
Teď mám v plánu artéskou studni, větrem tu studnu zavodním vodou z větší hloubky. Po pozemku mi jde vodovod Veolie, ale na ten jim seru, je mi cizí.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)

Kroniky se mylsím, 4-5roků zpět museli povinně odevzdat do okresních archivů, ale tam je zeskenovali a jsou dostupné konečně všem, bez toho, aby kronikář mohl razit heslo "moje, jsou moje, jenom moje" :D

Takže nemusít Ladiku na obec za kronikářem, on je už sám nemá...

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Vidláku, že jste si vzpomněl na Grétu, to jste mě pobavil.
Ona ještě žije?
Jak se asi dnes cítí všichni ti světoví machři, co si před ní málem klekali? Alespoň náznak studu?
Těžko asi, co?
Je to stejně prdel. Aktivistická část mládeže protestovala a nechtěla v pátek chodit do školy. "Čas trhnul oponou" a chodili by rádi....
"On si to život srovná", říkával můj nebožtík tatínek poněkud rezignovaně o věcech, které se mu třeba nezdály, ale nemohl je ovlivnit. Čím byl starší, tím častěji. Někdy mám pocit, také stále častěji, že jdu v jeho stopách.

Průměrný počet slepic: 4.8 (20 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

slovo "stud" neznají.
A vy jste, víte co.
Jestli ne, tak vám to napíšu. Stejný lump, jako Vidlák. Taky byste furt jenom něco druhým kazil.
FUJ JE TO!!!

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)