Tak kolik summitů už mají za sebou evropské země, aby udělaly z Ukrajiny hentoho ocelového dikobraza za naše úspory? V poslední době už to nezvládám sledovat. Začalo to v Paříži, kde už už posílali vojáky proti Rusku, ale nakonec z toho byl mírový plán, který měl posvětit Trump, kterému to nestálo za veřejnou odpověď. Pak bylo něco v Londýně, kde to dopadlo stejně a ze slavného tažení na Rusa zbylo rozmístění mírových jednotek… teda, až skončí válka. Pak bylo nějaké jednání evropské rady, kde se dávaly na stůl peníze a zbraně… Prosím, neberte mě za slovo, já už prostě ztrácím přehled.

Je tomu osmdesát šest let od chvíle, kdy se Evropa naposledy sjednotila, aby byl její hlas ve světě slyšet. Právo veta bylo zrušeno, velení evropských armád bylo postupně sjednoceno, na dobové dezoláty bylo patřičně došlápnuto, byly vyhloubeny příkopy a postaveny ploty nabité elektrickým proudem, občané dostali právo na korigované informace, rozjela se mašinérie vládní propagandy a začalo se slídit, jaké rádio kdo poslouchá. I komunikační karty k tomu připravili… pamatuj, že poslech cizího rozhlasu může být potrestán i smrtí.

Vposledních hodinách jsou dějiny rychlejší než mé články… Ten včerejší vyšel ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že Ukrajinská delegace v Saúdské Arábii souhlasila s americkým návrhem úplného třicetidenního příměří na frontě. Pak také souhlasili s podpisem dohody o minerálech a Američané jim v té chvíli prý začali zase dodávat zbraně a zpravodajské informace.

Přiznám se, že jsem nikdy nebral moc vážně ty, kteří se geopolitické události posledních let dívali optikou toho, že smyslem západních intervencí není zvítězit, ale prostě jen udržovat válku, protože na tom se skvěle vydělává. Nejenže se krásně vyprodají sklady a v zóně konfliktu se to pěkně vystřílí, ale i všechny okolní země si nakoupí zbraně, protože když máte na hranicích ozbrojence, tak nikdy nemůžete vědět, co se stane. Vždycky jsem to bral jako příliš zjednodušující vysvětlení a myslel si pro sebe, že to světové elity snad nejsou tak šílené.

Nedělní summit „koalice ochotných“ v Londýně byla takovou trapnou tečkou za válkou na Ukrajině. S neschopností a hloupostí evropských elit se dá počítat jako s konstantou. Výsledkem je pětadvacetinásobná nula. Vlastně se ani nemluvilo o tom, že by slavná evropská vojska měla na Ukrajině bojovat proti Rusům, ale měla by tam hlídat příměří… tedy, až ho Trump s Putinem dojednají.

Tento plán se pošle Trumpovi na schválení, protože bez amerických družic a amerického zázemí tam evropští Foltýni žádnou díru do světa neudělají.

Ještě to nejsou ani dva měsíce, co byl Donald Trump inaugurován, ale svět už je úplně jiný.

Včera koncern Volkswagen zavřel svou bruselskou továrnu na Audiny. Donald Trump tvrdí, že na evropský import do USA uvalí pětadvacetiprocentní cla. Škodovka propustí patnáct procent zaměstnanců, ukončení těžby uhlí neustále zrychluje. Média píší, že Amerika zvažuje úplné ukončení pomoci Ukrajině a vrabci na střeše si cvrlikají, že se tak už (alespoň v některých oborech) stalo. Putin se z pátku na sobotu vyspinkal do růžovoučka a Evropa ústy svých lídrů pevně stojí za Ukrajinou. Vynechal jsem něco?

Dnešní den nepochybně ovládnou komentáře o německých volbách a nejinak tomu bude i tady na Kydech, ale než budou jasné výsledky a než se vykecají všechny morální majáky a slovutní intervjuci, než nám Česká televize opět vysvětlí, co si máme myslet a než kolem nás prodefiluje přehlídka chytrých hlav, vrátím se ještě jednou v krátké glose ke Spojeným státům a jejich zahraniční politice. Poslední týden byl tak výživný, že si to ještě jednou zaslouží. Článek o německých volbách vyjde během noci, až se potvrdí čísla.

Je čas konat, vyhlašují různé blikotavé hvězdičky evropské politiky, bouchají do stolů a vyhlašují, že se Evropa musí probrat. Musí zbrojit, i kdyby to Danuši mělo bolet, musí po Fialovsku položit na stůl peníze i zbraně, musí poslat vojáky na Ukrajinu, musí být silná vojensky i ekonomicky, doteď jsme spali, ale ode dneška jsme se probudili… tedy, hned po tom, co jsme se rozbrečeli z tvrdých slov amerického Vidláka.

Tak nám začala jednání o míru mezi Ruskem a Spojenými státy. Jednání se odehrávají bez Evropy i bez Ukrajiny. A hned po prvním kole jednání začíná čiré liberální zděšení. USA nabízejí Rusku stažení amerických vojáků, nabízejí ukončení sankcí, nevadí jim, že si Rus nechá kus ukrajinského území, nabízejí nové prezidentské volby na Ukrajině, Zelenskému předložili vyděračskou smlouvu na vytěžení Ukrajiny a ještě mu doporučují, že by bylo „velmi moudré“ ji podepsat. Co za to nabízí Rusko Spojeným státům? Vlastně nic!