Tak tu máme závěrečnou zprávu Ojrópské komise ohledně střetu zájmů našeho milovaného (alespoň 30% voličů)  premiéra. Po dlouhém zjišťování, doptávání, analyzování adalšéch nebetyčných kecech milá komise zjistila to co tu víme úplně všichni včetně Babišových voličů... 

Ano Andrejovi pořád patří Agrofert, pořád je velký šéf, jeho Agrofert pořád bere státní a evropské dotace a tudíž je milý premiér ve střetu zájmů. 

V poslední době jsem měl pocit, že se nám všichni úplně totálně zvencli. Možná začnu říkat že zhavlovatěli. Novým dominantně určujícím prvkem je nenávist, nikdo se s nikým už nemůže bavit, všichni jsou zlí, oligarchičtí, zkorumpovaní, chtějí zničit demokracii, naše svoboda je ohrožená jako nikdy dřív atd, atd. 

 A jak to vypadá bez aneb Freud, Plzák a zdejší DT

 Co se týče Freuda, tak jeho věta "Co vlastně ženy chtějí?" mluví za vše. Byl vystudovaný lékař a nic.
 
 Na ženskou se podíváte a vidíte biologickej stroj na dělání dětí. To je alfa a omega její existence. Má širší boky, aby mohla rodit. Má prsa, aby děti mohla kojit a celá její psychika je jemně vyladěná na to, aby tohoto cíle dosáhla co nejlépe. Co tam Freud neviděl?

Omlouvám se všem čtenářům, ale ode dneška mám vinobraní. Letošní rok je mimořádně bohatý a já mám co dělat, abych vše zpracoval  a připravil.  Chystal jsem si na tento čas Čmoudův seriál článků, zatímco já budu sbírat, nosit, mlít, lisovat, plnit do demižonů a pít burčák, až mi poleze i ušima. A to je ten hlavní důvod, proč nemohu psát... budu teď několik dní téměř trvale pod parou nebo s průjmem. 

Čmoudovy články mám do soboty... tak snad se v neděli opět shledáme. 

Čmoude, je to Vaše: 

Děvkaři a ti druzí aneb přetížení - Díl I.

.... lidem co neví, jak to funguje, se může stát, že se ocitnou mezi půlkami.

Zhruba před deseti lety jsem, znechucen televizním vysíláním, vylezl na střechu a sundal satelit. Na poště jsem odhlásil na čestné prohlášení TV poplatky a začal jsem se věnovat samostudiu. Poslouchám internetová rádia, čtu „dezinformační“ weby a tlusté knihy. Za tu dobu jsem získal hromadu informací, které se tady snažím dát do souvislostí. Třeba to někomu pomůže v lepší orientaci v politickém dění u nás i ve světě.

V uplynulých dnech došlo k několika důležitým událostem v Evropě i u nás, které bychom neměli opomenout. Mají hodně společného, především se časem ukáže, že jejich dopad je mnohem větší, než by si běžný člen Milionu chvilek myslel. Takže to vezmeme jedno po druhém: 

Tak nám na PL další odiplomovanej magor vysvětlil, jak stojíme za hovno. Tentokrát je to psychiatr Radkin Honzák.

Ten článek o bibli jsem psal z části díky jemu, protože před pár měsíci s ním a o něm dávali pořad "Kdo tady blbne" a on, psychiatr, člověk, co by zcela teoreticky měl léčit lidi s psychickejma problémama, tam žvatlal, mimo jiné, o tom, že jako se mu zdá přijatelnější, že to stvořila nějaká inteligence, než že to vzniklo tak z ničeho.

Čím dál častěji mám dojem, že v posledních deseti - patnácti letech u nás politici končí svou kariéru téměř bez výjimek tím, že si ji sami zničí. Hlídací psi demokracie na to nemají prakticky žádný vliv, žádná kauza ani skandál nejsou dost velké, různí Koudelkové a člověci v tísni s tím také nic nenadělají, takřka nulový vliv mají i odboráři a osobně si myslím, že vliv loutkovodičů v pozadí se také přeceňuje. Letošní jaro nám ukazuje, že ani dvousettisícová demonstrace s profesionálním ozvučením a mediální silou takřka všech velkých médií prostě nestačí. 

Viděli jste film Caligula? Ten polopornografickej s Malcomem McDowellem? Je tam scéna, kdy velitel pretoriánů Macro zabije umírajícího císaře Tiberia, aby se Caligula mohl stát císařem. Pak v místnosti najde schovanýho a vyděšenýho prabratránka Gemella, nějak mu to okecá a začne panovat.

I když to tak někdy nevypadá, já osobně si vidlácky myslím, že demokracie v naší zemi existuje, poměrně slušně funguje a dokonce je i solidně odolná proti lecjakým útokům, ať už přijdou odkudkoliv. V tomto ohledu si troufám tvrdit, že stejně jako za První republiky to nebude náš stát, který by jako první od demokracie ustoupil a pokud u nás demokracie skončí, tak už nikde okolo nás už dávno žádná nebude.