Je normální, že lidi mají nějaký názor a stejně tak je normální, že mají špatný a hloupý názor, jehož následování je může přivést do neštěstí. Svět je poměrně složité a místy i velmi nepřátelské místo k životu a od míru, lásky a dokonale funkčního sociálního státu, který dá každému podle jeho potřeb, nás stále něco odvrací a háže tomu klacky pod nohy. Ráj na zemi se vybudovat nedaří a můžeme být rádi, když se alespoň podaří odvrátit peklo na zemi.

Nejhorší není válka, nejhorší je prohraná válka. Na Ukrajině probíhají dva roky ničení, dva roky masové emigrace, dva roky umírání mladých kluků po statisících… a není to nic proti tomu, co Ukrajinu teprve čeká.

Pamatujete, jak Šafrův plátek For rum 24 chrlil oslavné ódy na ukrajinskou ofenzívu? Ukrajinci každý den prolomili poslední obrannou linii. Po tři měsíce téměř den co den, Ukrajinci drtili Rusy na severu, pak je drtili uprostřed, pak je drtili na jihu. Pořád je drtili. Skvělá ofenzíva, už brzy Ukrajinci dosáhnou Azovského moře, rozštípnou frontu vedví a za chvíli budou šturmovat na Sevastopol.

Dnes se znovu vrátíme na blízký východ. O čem jiném bych měl také psát, než o událostech, díky kterým jsme na hraně třetí světové války, že? Jak vidno, zase je to jednou pupek světa. V Tel Avivu byla i za studené války třetí největší koncentrace zahraničních novinářů. Hned po Washingtonu a Moskvě.

Pamatujete na Muammara Kaddáfího? Toho plukovníka, který se v roce 1969 stal vůdcem libyjské revoluce a vládl tam až do roku 2011, kdy ho chytili Západem podporovaní povstalci, zlynčovali ho a zabili. Byl to beduín a tak byl řádně cáklý. Měl výstřední vystupování, byl na hezké holčičky, dovedl politicky různě lavírovat… sbližoval se s Východem i Západem, financoval teroristické skupiny a dával od nich ruce pryč, financoval Sarkozymu i Berlousconimu kampaň, ale vůbec mu to pak nepomohlo.

Nechtěli jsme plyn (a ropu z Ruska), protože porušilo mezinárodní právo a provedlo invazi na Ukrajinu. Byla to samozřejmě invaze nevyprovokovaná, Ukrajina si to ničím nezasloužila, byl to prostě čirý akt barbarství a Putinova posledlost imperiální politikou. Nemluvilo se o rozšiřování NATO, proti kterému Rusko dlouhodobě protestovalo. Nemluvilo se o konfliktu na východní Ukrajině, nemluvilo se o zkorumpovaném ukrajinském režimu, nemluvilo se o mnoha a mnoha souvislostech, které byly důležité pro pochopení toho, co se tam na východě stalo.

Pamatujete, když začala válka na Ukrajině, jak naše vláda vyhlásila, že se odstřihneme od ruských energií? Posílíme vazby s arabskými zeměmi, které jsou naprosto v souladu s evropskými hodnotami. Obzvlášť Saúdská Arábie a další tamní diktatury. Ve spolupráci s partnery rozšíříme ropovody a plynovody ze Západu, Evropská komise nám na to půjčí peníze, i úrok bude nesmírně výhodný a zloduch Putin bude mít utrum, protože Rusko je to největší zlo.

Svoji nálepku kolaboranta jsem si vysloužil za úpornou snahu, aby válka na Ukrajině nezačala. Bez ohledu na všechna (západní) morální stanoviska, bez ohledu na kecy o svobodě a národní suverenitě. Bez ohledu na (západní) stanoviska fungování mezinárodního práva. Bez ohledu na srdečné dohody USA s Ukrajinou, bez ohledu na ujišťování o západní technologické převaze. Každé řešení jsem považoval lepší, než válku.

Původně jsem chtěl o pádu Prigožinova letadla psát o den později, ale protože se takřka celý majnstrým i většina ostatních zdrojů, co sleduji, k věci vyjádřila jako k jasné záležitosti, řekl jsem si, že posláním Vidláka je svícení do temných koutů a hledání jiných vysvětlení. A když jsem si pak přečetl analýzu ISW, kde jsou si hoši na 99% jistí, že Putin prostě nechal Prigožina tímto způsobem popravit, musel jsem to prostě zkusit jinak.

Volání po míru nahrává ruské propagandě… Takhle nám to tvrdili. Rusko zahájilo nevyprovokovanou agresi proti mírumilovné zemi a je zapotřebí, aby za to zaplatilo. Celý svět se spojil proti Rusku. Západ dodá zbraně i peníze, spustí zničující sankce proti ruské ekonomice, Ukrajinci vyženou okupanty ze země a Rusko se rozpadne.