Svět začal upírat své zraky do Islámábádu, kde se podle Katařanů, Paákistánců a Američanů má konat schůzka mezi Íránci a Američany ohledně příměří a míru v Perském zálivu. Podle Peršanů se žádná schůzka neuskuteční, protože nikam jet nehodlají a věřit malému i velkému Satanovi také nehodlají. A tak vzduchem létají ultimátní požadavky, které se vyznačují především sebejistotou. Trump už podesáté válku vyhrál a tak diktuje podmínky, Íránci mají na mušce celý Perský záliv a tak diktují podmínky.

Do Evropy pluje posledních šest tankerů s LNG. To víte, trvá jim to sem z Perského zálivu tak zhruba tři týdny. Na cestě jsou poslední lodě, které ještě stihly naložit v Kataru a včas propluly Hormuzem. Další tankery ze Zálivu už neplují. Nějaký blbec tam začal zbytečnou válku, která stáhla z globální ekonomiky bilion dolarů, zdvojnásobila ceny ropy a vyeskalovala do úrovně, kdy Íránci předvádějí Netanjahuovi i celému světu, že zasáhnout jaderný reaktor v Dimoně nebude žádný velký problém.

Tak jsme zjistili že u nás působí jakási skupina Earthquake Faction, která je dostatečně sebevědomá na to, aby zapálila v Pardubicích sklad firmy, která spolu s izraelskou zbrojní firmou Elbit vyvíjí snad nějaké drony. Nikomu se nic nestalo, požár byl brzy uhašen, ale musím říct, že od dob „zlého teroristy Baldy“ je to pokrok. Nevěřil bych, že u nás někdo nenávidí Izrael, sionismus, kapitalismus, nebo kdo ví co ještě, tak moc, že bude ochoten riskovat odhalení a dlouhý pobyt v chládku.

Válka proti Íránu je už prakticky vyhraná, holedbal se několikrát Donald Trump. Vzápětí Íránci zapálili několik dalších tankerů, zasáhli další přístavní infrastrukturu pomocí levných dronů, odmítli jednat a odmítli se vzdát. Je tak nějak houby platné, ukazovat grafy, o kolik méně íránských střel denně létá, když toho nejdůležitějšího pořád schopni jsou. Doprava přes Hormuzský průliv je zastavená, přístavy i tankery hoří a lepší to nebude i kdyby se stíhačky F-35 na hlavu stavěly.

Tak nám Peršané oznámili, za jakých podmínek jsou ochotni ukončit válku. Spojené státy se stáhnou ze všech blízkovýchodních základen, zaplatí reparace, omluví se, dají dostatečné záruky, že už nikdy nezaútočí, přestanou mít námitky ohledně íránského jaderného programu a Netanjahu půjde před soud. V podstatě si tím odčiňují dávný střet se Západem v thermopylském průsmyku. Tam to probíhalo obráceně. Západ tam byl v defenzívě a Persie v převaze. Tenkrát Xerxés vyzval Sparťany, aby složili zbraně a oni mu odpovědi, ať si pro ně přijde. Teď se role takřka přesně otočily.

Válka s Íránem je sama o sobě hrozná v tom, že začala vraždami nejvyššího íránského vedení a od první minuty to pro tamní režim je válka existenciální. Nemohou doufat v milost, nemohou doufat v domluvu, nemohou nikomu věřit dobrou vůli a to ani kdyby byla myšlena vážně. Proto nenastalo protirežimní povstání, proto je Trump tak nervózní. Ve Venezuele to přece zafungovalo hezky, ne? Zbavili jsme je prezidenta a oni ihned přilezli ke křížku a ještě rádi se domluvili. V Íránu nějak všechny na dohodu přešla chuť…

Válka ještě netrvá ani týden a už v podstatě pohřbila poslední žalostné zbytky západní legitimity. Za pět dní stála válka Spojené státy i Izrael mnohem víc než jen miliardy peněz a tisíce raket. Je to obzvlášť pikantní, když si vzpomenu na vznešené řeči všech těch Zdechovských, Petrů Pavlů, Lipánků a PreVítků o světě založeném na pravidlech. Ještě nedávno se tím oháněli jak jen mohli a teď musejí koukat, jak jejich oblíbení Netanjahuové dělají ještě horší věci než Putin.