Vposledních dnech to vypadá, že majnstrýmu definitivně jeblo. Najedou nám agentura Bloomberg zveřejňuje rozhovory amerického vyjednavače Witkoffa s ruskými protějšky, aby bylo jasné, že jakýkoliv mír je proruský narativ, do toho se evropské (j)elity polácávají po ramenou, jak ten mírový plán vylepšily, Ruslan Stefančuk, předseda ukrajinského parlamentu, řekl, že mír bude, až se Ukrajině vrátí Krym a Zelenský naopak řekl, že s mírovým plánem souhlasí.

Nechte nám naši válku! Takový dojem jsem si odnesl z nedělních rozhovorů mezi Ukrajinou, USA a Evropou ve Švýcarsku. Ano, všichni chceme mír, ale musí to být mír podle nás. Tečka.

Tak jsme se dozvěděli o tajném americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, který přesně ve správnou chvíli „unikl“ na veřejnost. Donald Trump už ho údajně schválil a američtí vyjednavači teď vysvětlují Ukrajincům, že by ho měli přijmout, než se velký šéf naštve a jím ovládaný protikorupční Úřad NABU ukáže i na další režimní prominenty. Na Ukrajině všichni kradou jak straky, takže to nebude žádný problém. Obvinění z korupce se zastavilo jeden maličký stupínek pod Zelenským – u Andrije Jermaka, ovšem detektivové už opatrně naznačovali, že mají nabito i na ukrajinského prezidenta.

Tak nám naši hodnotově ukotvení spoluobčané začali vybírat peníze na ukrajinskou raketu dlouhého doletu, kterou hodlají pojmenovat po nedávno zesnulé Daně Drábové a tetelí se nadšením, že by tato střela mohla zasáhnout Moskvu a nebo Petrohrad. Myslím, že jsme zase jednou konečně světoví, protože si nevybavuji zemi, která by po svých osobnostech pojmenovávala rakety. Asi by mě to nemělo překvapovat, už jsme tu měli předražený vrtulník Čestmír i tank Tomáš, takže raketa Dana Drábová docela pěkně zapadá do party.

Dnes se vrátíme k jedné velevýznamné zahraniční události, která zůstala trochu ve stínu domácích kauz a tou je dojednané příměří na Blízkém Východě, kdy se domů vrátili všichni přeživší izraelští rukojmí a obyvatelé Gazy se z improvizovaných táborů vracejí do svých domovů ala Stalingrad.

Dnešní svět je složitý. Tak složitý, že s „teroristou Putinem“ nejednáme, ale s teroristou Šarou jednáme. Tak složitý, že sice máme na zbrojení, ale nemáme na důchody. Umíme lítat do vesmíru celkem za pakatel, ale byty jsou nedostupné. Máme super mega hyper zdravotnické přístroje, ale nemáme na amalgám do zubů. Máme ve školách výpočetní techniku, ale děti se neumějí učit. A my, co tohle všechno vidíme, jsme svázáni s našimi vlastními životnímu zkušenostmi, máme možná trochu selského rozumu, ale žádný geniální nápad, jak tohle všechno rozmotat.

Tak jsme v pondělí ve Washingtonu viděli to, po čem jsme volali před třemi roky. Ještě než Velký Oranžový Otec povolal své podnáčelníky, jasně řekl, že Ukrajina nebude v NATO a Krym zůstane Rusku. Prostě uznal geopolitickou realitu a podmítl ňafání všech těch mopslíků o tom, jak přivítal masového vraha, který na Ukrajině vraždí lidi… nejspíš proto, že prezidenti Spojených států za posledních dvacet let také zavraždili hodně civilistů, ale nikdo za to americkým sportovcům nezakazoval účast na Olympiádách.

Rusko lze k míru donutit jedině silou… to je výrok, se kterým Zelenský přijel za Trumpem do Washingtonu. Není to nijak nová mantra. Do omrzení nám ji opakuje náš kinderministr Lipánek i náš světový lídr. Jenže minimálně od neslavné ukrajinské ofenzívy v roce 2023 je vidět, že tu sílu, která by Putina donutila k jednání, tu nemá ani Evropa a zřejmě ji nemají ani Spojené státy. Na počiny Donalda Trumpa hledím se sympatiemi, ale nedělám si žádné iluze, že by Rusko s chutí nedorazil, kdyby seznal, že je to možné udělat.

Tak nám skončil summit Trump – Putin na Aljašce a česká liberální úderka ve svém hodnocení rozhodně nezklamala. Nikdo sice neví, co si ti dva za zavřenými dveřmi řekli, ale to samozřejmě nebránilo našim rusožroutům v jejich jedovatých šípech. Když jsem četl jejich komentáře, měl jsem pocit, že teď už se bude chodit do vězení i za jakékoliv smířlivé slovo o Trumpovi. Úplně jsem viděl, jak nad naší liberální scénou povstává duch Igora Mříže a Ivanka Svobodová začne pátrat nejen po známkách proruskosti, ale i proamerickosti.