Na válce v Perském zálivu vlastně není ani tak zajímavé, že Írán dokáže vzdorovat Spojeným státům. Přece jenom, je to skoro stomilionová země, skoro třikárt větší než Ukrajina. Země, která se posledních čtyřicet let připravovala právě na tuto válku a která byla dlouhodobě pomocí sankcí „šlechtěna“ k odolnosti.

Vmém dnešním článku se obracím na vojáky, záložáky, armádní nadšence, chciválky i Tomáše Zdechovského. Obracím se na všechny, kteří ještě nezešíleli a prostě jen nemají Rusko rádi, protože prostě udělali takovou zkušenost. Obracím se na všechny, kteří se připravují na (podle Fialy nevyhnutelný) konflikt s východní jadernou mocností. A vlastně se obracím i na všechny ostatní občany této země, obzvlášť ty, kteří mají syny, kteří právě dorůstají do jatečného věku vhodného pro zelený mundůr.

Krátký děkovací úvodník:

Přátelé, děkuji všem kteří podpořili Institut českého venkova. Vaše reakce ukazuje, že velká mééédia (a Brodníčková především) svou moc ztrácejí stále víc a stále rychleji. Vážím si vaší štědrosti a děkuji, že se o vás mohu opřít. Jste solí této země a její nadějí.

A teď už dnešní text:

Hele, co kdybychom Černochovou zrušili i s ministerstvem obrany? Zbraně jsme předali Ukrajině, protože u Kyjeva se bojuje za Prahu a pokud Ukrajina nezvítězí, tak Rus stejně dojde až sem, Řehka se chce připravovat na jaderný konflikt, což v praxi znamená, že si ve sklepě vykope hodně hluboký úkryt, první předraženou stíhačku dostaneme za pět let a v roce 2040 budeme perfektně připraveni na válku, kterou teď právě Rusko vyhrává… Vynechal jsem něco?

V dnešní době je módou používat cizí slova, tak jsem neodolal, i když bych mohl použít krásné české slovo jednostranný. Proč jednostranné myšlení? Zaujala mě krátká zpráva o tom, jak uprchlíci opět útočili na nějakou hranici prostředky, které mají za účel učinit útok důraznějším a které mají rovněž za úkol způsobit újmu na zdraví těch, na které je útočeno.