Asi znáte to biblické podobenství, kdy hospodář na svých polích zasel dobré osivo, ale když vzešlo, ukázalo se, že jeho nepřítel mu tam v noci rozházel plevel a ten rostl spolu s oním dobrým obilím pohromadě. Služebníci majitele chtěli jít a koukol vytrhat, ale on jim to zakázal, protože by spolu s koukolem zničili i spoustu rostlin dobrého obilí. Musí se prostě čekat na sklizeň a pak od sebe oddělit dobré od zlého. Do té doby je to v podstatě marný boj.

Dnešní článek bude pro našeho elfa Scallopa. Je tu s námi už poměrně dlouhou dobu, ale vůbec mi nevadil (a nevadí). Psal si svoje, ale nechoval se jako psychopat. Načal si nějaké to diskusní vlákno, toho se držel, tu a tam se mu nasbíralo hodně reakcí. Narozdíl od Sartra, který musel mít vždy všude a ve všem poslední slovo, Scallop jen tu a tam provokoval, ale nikdy se mě to nedotýkalo, bral jsem to jako okénko do jiného okruhu naší společnosti. Z tohoto hlediska si Scallope klidně diskutujte dál.