Hluboká orba...

Asi znáte to biblické podobenství, kdy hospodář na svých polích zasel dobré osivo, ale když vzešlo, ukázalo se, že jeho nepřítel mu tam v noci rozházel plevel a ten rostl spolu s oním dobrým obilím pohromadě. Služebníci majitele chtěli jít a koukol vytrhat, ale on jim to zakázal, protože by spolu s koukolem zničili i spoustu rostlin dobrého obilí. Musí se prostě čekat na sklizeň a pak od sebe oddělit dobré od zlého. Do té doby je to v podstatě marný boj.

Plevel se navíc množí sám od sebe, takže v dalším roce ho na poli není méně, ale více… a žádný nepřítel ho tam už znova rozhazovat nemusí. To stačí udělat jednou… Jen jednou stačilo založit Člověka v tísni. Jen jednou stačilo založit USAID. Jen jednou stačilo zasít Open society fund. Všechno ostatní se pak už stalo samo. První rok vyrostlo plevelu jen trochu. Další rok víc a víc a víc… až začal dusit i dobrou úrodu. Přesně od tohoto koukolu vzešly všechny ty emisní povolenky, grýndýlový boj proti uhlíku, nenávist k Rusku, či párové rodině a konzervativním hodnotám.

Nechte plevel na poli, protože pokud ho budete vykořeňovat, uděláte spoustu zla i mezi poctivými lidmi. Nevyhnete se justičním omylům, nevyhnete se chybám… Jako třeba v Minesotě… můžete to pak okecávat, jak chcete, ale lidi už máte v ulicích. Navíc… vždyť toho koukolu je jen troška. Na žně to nemá vliv. Tohle jsme si všichni říkali dlouhá léta. Když Václav Klaus vydal svou knihu o modré, nikoliv zelené planetě, vymezoval se v ní proti něčemu, co ještě skoro nebylo vidět. Agenda několika zelených magorů. Akorát starý pán už viděl koukol, který se bude množit.

A tak máme sice po volbách, sklidili jsme, spočítali hlasy, zaseli znovu… a ejhle, jen osení vykouklo ze země, jen byla sestavena vláda a dostala důvěru, už nám tu vykukuje všechno to, co jsme před volbami viděli jako zlé a špatné. Ano, zaseli jsme nové lepší zrno a ono tam je a roste. Ale plevel zůstal a daří se mu stejně dobře jako předtím. A tak nám vedle Hynka Kmoníčka roste věrné spojenectví s Ukrajinou, vedle politiky všech azimutů roste nezpochybnitelná orientace na EU a NATO, vedle odmítnutí peněz na Ukrajinu pokračuje muniční iniciativa a i když mají být plomby u zubaře zdarma, Adam Vojtěch chce kamarádit s WHO.

Prostě se to bude dál dusit ve vzájemném objetí… Zůna si na ministerstvu obrany ponechal „skupinu D“ Hofírka i všechny lidi od ODS, Řehka se mu teď staví na odpor s letadly pro Ukrajinu, Klempíř zachránil zaměstnancům České televize výplatu, SPD se vzdalo svého protiunijního a protiNATOvského kurzu… Ano, mají se seškrtat prachy pro neziskovky, má se odmítnout migrační pakt, ale to všechno teprve vzchází a až tak za rok budeme vědět, co je silnější a co si vydobylo prostor. V této chvíli je nutné smutně konstatovat, že všechno, proti čemu jsme bojovali, tu roste zas.

Neproběhla totiž žádná hluboká orba. Jen jsme zase trochu podrápali povrch našeho pole, protože na pořádnou práci s radlicí není dost sil a nebo dost chuti. Nezačali jsme znovu, protože hluboká orba znamená příliš velkou změnu podmínek, na které jsme přece už přivykli. Znamená, že se všechno mění. Znamená to, že najdeme ty síly a živiny, které jsou hluboko pohřbené a využijeme jejich tvořivého potenciálu. Ale také to znamená, že hluboko pohřbíme to, co máme dneska. Znamená to obrácení našich životů, obrácení vztahů, znamená to, že skutečně začínáme znova a nikdo neví, co to přesně přinese.

Když bude špatné počasí, tak hluboká orba nic nezachrání. Když přiletí kobylky, hluboká orba nic nezmění. Vždycky se nejprve musí orat, aby se dalo znovu zasít a aby osení zase vzešlo bez plevelů, ale nikdy nevíme, co se do žní všechno stane.

Je lepší, když se oře každoročně. Nemusíte zajet tak hluboko, prostě jen udržujete plevel v udržitelné normě. Stejně tak je lepší, když uklízíte hnůj v maštali pravidelně. Po úklidu není křišťalově čisto, ale je menší smrad. Ale my už pětatřicet let neorali, ani jsme neuklízeli. Bordel jsme zaházeli novou slámou, protože jsme jí měli dost a neorat, to bylo tak laciné a zisky velké. Než se koukol namnoží, tak přece něco vymyslíme…

Nevymysleli jsme nic. Koukol nás dusí tak moc, že si Němci zničili jadernou energii a ničím ji nenahradili.

Teď nás to dohnalo. Sláma v podobě peněz bohatého západu došla. Posledními výškrabky této slámy teď na Ukrajině zakrýváme fakt, že prohráváme a umírají tam lidé po statisících. Plevelu na polích v podobě emisních povolenek, grýndýlových nesmyslů a tupých aktivistů, kteří jsou schopni popírat fyziku, je už tolik, že nás hrozí udusit. Nikdo samozřejmě nechce rýpnout do té hromady sraček, protože pokud to uděláte, vyvalí se takový puch, že vás to položí… tak jako to položilo Stačilo! ve volbách… Jo, když se snažíte uklidit tam, kde se třicet let neuklízelo, tak je to v první chvíli mnohem horší, než když to jen tak leželo. Odkryjí se hnusné věci, které nikdo nechce vidět, protože na nich měl sám svůj podíl. Leknete se toho.

A náš hlavní agronom, Babiš, teď objevil glóbus a Mercatorovu mapovou projekci… Měl z toho takovou radost, že se o to s námi musel podělit…

V podstatě jsou jen dvě možnosti. Ta pravděpodobnější je, že přijde nějaký Hérakles a prostě ty Augiášovy chlívy vyčistí. Ale zpravidla to vezme hlava – nehlava. Nejspíš přijde nějaký Trump a začne orat mimo volby a mimo běžné polní práce. V praxi pak syrský Šara vyvražďuje Kurdy, kteří ještě nedávno byli američtí spojenci a íránský Chameneí likviduje proamerický koukol mezi svým osením se vší rozhodností. Ve Venezuele to teď určitě také není na poníky a cukrovou vatu.

Druhá možnost je, že prostě začneme uklízet a stihneme to dřív, než nás to dožene.

A já se vám všem omlouvám, že jsem za poslední čtyři roky nezvládl víc…

Chci věřit, že ještě pořád máme čas zatlačit pluh do země a udělat to ve správných agrotechnických lhůtách s ohledem na naši půdu a s nejlepším vědomím ohledně našeho politického klimatu. Ještě pořád si můžeme naše pole obdělat sami. Nemůžeme ovlivnit geopolitické bouře či sucha. Ale můžeme hospodařit tak, aby to působilo co nejmenší škody.

Jak to říkal Zeman? Hledat ostrůvky pozitivní deviace.. Ano, to jsou ty záhumenky, kde se na to nevykašlali a dávali půdě to, co potřebovala, bez ohledu na náročnost a náklady. Tam pořád roste dobré osení a mají tam málo koukolu. Ale nikdy jim to na peníze nevyšlo. Nikdy nedosáhli tak skvělých zisků jako Bakala či Lukačovič. A mnozí už to vzdali… neubránili ani svoje malá políčka.

Jdeme do toho? Budeme další čtyři roky udržovat naše políčka? Budeme dál dělat to, co se nevyplatí, co je náročné, drahé a co se projevuje až po čase? Budeme se dál pokoušet o hlubokou orbu, alespoň v našich komunitách, i když je výsledek tak jako tak závislý i na počasí, které neovlivníme? Udržíme se i přesto, že teď spousta našich přátel věří novým agronomům, že díky jejich postupům bude líp, i když se také rozhodli neorat a koukol jim tam bují?

Veškerá česká vzepětí začala vždycky u obyčejných lidí. U těch, kteří byli spjati s půdou a národem. Naše elity jen slavně prohrály na Bílé hoře. Husité byli plebs. Obrozenci byli plebs. Legionáři byli plebs. Pokud máme nějakého slavného knížete, tak spíš potlačoval povstání ve jménu Habsburka, než, že by soucítil s národem. Koneckonců, i ten Hlávka pocházel z prostých poměrů a Baťa také neměl modrou krev. A když vidím dnešní Lobkowitze a Czerníny, nic se nezměnilo. Tito pánové budou národní krávu vždycky jen dojit a nikdy ji nebudou krmit.

Ano, i dnes máme lidi, kteří to dotáhli daleko i vysoko a cítí se být Čechy. Ale také zpravidla začínali z nuly.

Lidská civilizace začala tak, že oráč vždycky znovu vytáhl rádlo a pustil se do práce. I když měl mizernou úrodu, i když přišlo krupobití, i když mu osení podupali nájezdníci. Přes všechnu nejistotu a všechny překážky šel a pole znovu obdělal. To je to jediné, co můžeme udělat i my. Jestliže to nemůžeme dělat všude, musíme to dělat alespoň na záhumencích. Jestliže jiní nechtějí mít náklady, my je mít musíme. A musíme doufat, že si hlubokou orbu uděláme sami s ohledem na vlastní národ dřív, než ji tady udělá Trump, Putin, Sitting Ping, Friedrich Merz nebo kdokoliv jiný a bez ohledů.

Přeji vám hezkou neděli.

____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600