V jednom z posledních článků pana Domácího o preperské bídě vyvstalo jako jediné východisko pro přežití společnosti z krize/nějaké katastrofy -  a sice existence většího množství malých zemědělců (ať už pěstitelů, nebo chovatelů) neboli vidláků. S tímto závěrem se nedá nesouhlasit, ale má to jeden zásadní problém – je to, alespoň v našich podmínkách, absolutně nereálné. A postupem času nejen u nás, ale i tam, kde to byl v podstatě jakýsi standart.

Jsem levičák. Vždycky jsem se k tomu hlásil. Dodnes tvrdím, že kdo je bohatý, má větší odpovědnost než ten kdo je chudý. Dodnes si mylsím, že největší daně mají platit ti nejbohatší a chudí by neměli platit žádné. Když slyším o rovné dani, tak v tom čuju nějakou habaďůru, třeba jak udělat, aby bohatý neplatil nic a chudý všechno. Tvrdil jsem akové ty věci, jako že máme mít vlastní podniky pod kuratelou státu, máme být soběstační, byť by to bylo dražší a tak vůbec.