Tak nám svět, zdá se, zatím o vlásek uniká katastrofě. Údajně se Američané a Peršané sejdou k jednání v pákistánském Islamábádu. Trump zatím odvolal svoje ultimátum a Íránci popřeli, že by s nimi někdo jednal, ale přesto to vypadá, že na nejhorší alespoň prozatím nedojde. Tedy… pokud se Američané a Izraelci neukážou ještě proradnějšími než doteď a přestávku chtějí využít jen k tomu, aby opět povraždili íránské vedení.

Tentokrát bych v tom ale trochu naděje viděl, protože zítra jdou katarské děti zase do školy a ceny ropy (zatím) klesají.

V posledních dnech sleduju trampoty Milionu chlívek, kterak mají problém, proti čemu a za co vlastně mají demonstrovat. Prezident si nepřeje, aby se za něj šikovali, protože mu to kazí vyhlídky na znovuzvolení, Václavka Moravec jim z České televize odešel sám a ještě na ní nakydal tolik špíny, že se libtardi ještě nerozhodli, jestli je neobjektivní Česká televize nebo samotný Moravec. Zároveň se nemohou rozhodnout, jestli jsou pro Gazu nebo pro Izrael, nevědí, jestli Trumpovi v Íránu fandí a nebo jim ta „odporná lidská bytost“ vlastně vadí.

Kolikátý balíček sankcí proti Rusku teď Evropa zavádí? Šestnáctý? Předchozích patnáct fungovalo výborně. Zakázali jsme si levné ruské energie, zakázali jsme si ruské suroviny… ale vlastně ne, zakázali jsme si jejich přímý a levný nákup. Nakupujeme je pořád, jen faktura není z Ruska, ale třeba z Azerbajdžánu. Od chvíle, kdy jsme se sankcemi začali, jde evropská ekonomika do kytek. V Liberty steel by mohli vyprávět…