Tak nám náš prezidentčík opět otevřel téma přijetí eura, zrušení práva veta a dobrovolnéím rozpuštění se ve velké šťastné evropské rodině. Prý diskuse o integraci není vlastizrada. Spojené státy evropské by prý získaly na mezinárodním poli větší vliv… a u nás by větší vliv získali Lichtenštejni a Bernd Posselt…

Přátelé, v poslední době se hodně mluví o zavedení eura. Přišel s tím náš generálprezident ve svém novoročním projevu a vyznělo to jako nejdůležitější věc pro tento národ za posledních pět tisíc let. Okamžitě se toho chytla celá plejáda pisálků, novinářů, intervjuků i kecálků, kteří hned přispěchali agenta Pávka pochválit a dodat si zdání moudrosti tím, že jeho bláboly přijmou za své.

Máme přijmout euro?

Být, či nebýt? To je to, oč tu běží !
Je důstojnější trpělivě snášet
kopance, rány, facky osudu,
nebo se vrhnout proti moři útrap
a rázem všechno skončit? Zemřít, spát!
Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce,
ukončí všechna trapná trápení
lidského těla. Jaké větší přání
by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt.