Několikrát jsem se zde na Kydech zabýval myšlenkou, kterou jsem pojmenoval Mansteinův paradox. Vycházel jsem z válečných deníků generála von Mansteina, který se až do konce války nedokázal vyrovnat s tím, že od roku 1942 v Rusku nešlo nic podle plánu.  Rus vyhrával na všech frontách, postupoval a přitom vlastně neměl. Nebyl k tomu důvod. Němci přece byli lepší úplně ve všem. Od logistiky, přes bojovou morálku, lepší techniku a samozřejmě měli i skvělého neomylného vůdce.

Včera nám Bakalonoviny sdělily, že Arménie válku s Ázerbájdžánem prohrává. Že to mají od vždy pravdomluvného reportéra Českého rozhlasu Martina Dorazína. Prý to jejich rozvědka podcenila, jsou slabší, opírají se o špatného nespolehlivého spojence v Rusku a vůbec to mají prohrané. Hovno milí Bakallháři i veřejnoprávní intervjůci. Je to dost jinak. Nemusel bych se ani snažit hledat jiné infromace, postačilo by mi, že to napsali lidi od vás. To je totiž nejlepší zařídit se přesně obráceně. 

Ale vezmu to od začátku.

Na svůj včerejší článek jsem dostal celou řadu reakcí po mailu. Od těch pochvalných se kterými se nebudu chlubit (i když bych rád), až po ty nenávistné, že jsem se konečně odhalil a chci zničit tuhle zemi ve prospěch Babišovy totality. Těmi se chlubit nebudu, ale už brzy se jim budu posmívat. 

Z nesouhlasných reakcí bych ale rád vypíchl jednu od našeho čtenáře i komentátora Clairvauxe. 

Svým dnešní článkem chci reagovat ne včerejší komentář Josepha Chlora ohledně koronaviru. Napsal nám v něm, že je naše obava z nákazy zbytečná, protože "maximálně jen zemřeme". 

A tak mi došlo, že jsme každý nejspíš v úplně jiné pozici a proto si nerozumíme. Že prostě nestačí jen deklarovat, že koronavirus považuju za dost nebezpečný. Budu muset říci, proč ho považuji za nebezpečný a proč mi ani v nejmenším nevadí, že se s tím Prymula snaží něco dělat. A také řeknu, proč mi vadí ti, kteří koronavirus zlehčují a vysmívají se přijatým opatřením. 

Takže... 

...aneb co zůstalo stejné a co jsem přehodnotil.

Dnes bych rád navázal na svůj nedělní článek. Chtěl bych ještě chvíli hodnotit volební víkend a podívat se na volby z trochu většího odstupu. Zároveň jsem si ledacos přečetl - především komentáře vás čtenářů a uvědomil jsem si některé další skutečnosti, které mi v sobotu večer ještě nedocvakly. Některá svá prohlášení budu muset trochu poopravit. 

Tak nám to skončilo. Je odvoleno, hlasy jsou sečteny. Nestalo se nic dramatického, kromě očekávaného koronaviru, volby neovlivnila žádná dršnácká kauza plná plicejních plukovníků a těžkooděnců, voliči se dostavili v obvyklém počtu a rozdali karty. 

Takže... 

Babiš si v celkových číslech polepšil. O trochu... Prakticky všude zůstal na svých mandátech a tu a tam mu něco přibylo. V principu nijak výrazně neztratil. Ostatní strany se musely modlit až se z nich kouřilo, protože nebýt koronakrize, zřejmě by Babiš všechny převálcoval zcela drtivě. 

Dnes se vrátíme k Náhornímu Karabachu, kde Turci poštívají další válku a zkoušejí se pomocí granátů dostat z pasti, do které se sami chytili Erdoganovým velikášstvím. Nejprve shrnu události posledních dnů a pak bych rád přidal jedno zamyšlení.  

Velmi rychle se vyplnila moje předpověď o veteránech Islámského státu, kterých má Turecko velké zásoby. Údajně nějaké tisícovky z nich byly promtně odtransportovány do Azerbajdžánu na pomoc bratrům Azerům proti Arménům. 

V posledních dnech nám Turek ve středozemním moři nějak zvolnil tempo. Už tam "nekrade zemní plyn" pomocí jedné průzkumné lodičky a vůbec se po řecké aktivaci armády všichni zklidnili. Ono to bude možná i tím, že na místo doplula jakási francouzská válečná loď, ve středozemním moři by se měla pohybovat i americká letadlová loď, přičemž tam najednou pluje i lítá příliš mnoho radarů, než aby si Erdogan mohl dělat úplně co chce.

Také mě moc potěšila zpráva, že zakladatel Milionu chvilek pro demokracii Mikuláš Minář míří do politiky. Prý už složil všechny funkce ve svém.... co to vlastně bylo? Neziskovka? občanské sdružení..... předal to jakési holčině a jal se využít svého velmi známého jména v reálpolitice. 

Tak  se nám ty krajské volby blíží. A všichni na vládě se pořád tváří, že budou. Epidemie neepidemie, volební místnosti se otevřou a volební urny budou. K tomu se udělají nějaká ta opatření proti nákaze, ale svátek demokracie se prostě odehraje i kdyby trakaře padaly.