Svět podle Alefa. Lochneska, demokracie a fialky

Autor

Můj milý deníčku, dneska to bude asi trochu delší. Ale zatím sis nikdy nestěžoval a vždycky jsi mne trpělivě vyslechnul – věřím proto, že ani dnes to nebude odlišné. Co taky jiného, že. Nějak jsme si vzájemně zbyli.

Byly doby, kdy podobné rozhovory, jaké dneska vedu s tebou, měly úplně jinou dynamiku. 

Jmenovala se Imagena a seznámil nás Vladimír Merta. S Vladimírem Mertou to mám podobně, jak to svého času napsal Větva o Jarku Nohavicovi: známe se napůl – já ho znám, a on mě nezná.

Ale to nevadí. Hrával jsem kdysi na kytaru Mertovy písně a pomocí nich lámal – někdy i úspěšně – dívčí srdce. Imagena už se na to nemohla dívat a vystoupila z písně téhož jména, aby mi řekla, co si o tom myslí. Od té doby za mnou občas zašla na čaj, na portské a na kus řeči, a někdy jsme se i pohádali.

Byli jsme takhle spolu asi patnáct let. Pak jsem začal jezdit mezi Číňanky a Imagena – snad se urazila? nebo začala žárlit? – mne přestala navštěvovat. Nemám jí to za zlé. Ona žije v bezčasí nádherné písně Vladimíra Merty a nejspíš má teď někoho mladšího. 

Co už – to je prostě život, můj milý deníčku.

---ﬡ---

Když se dneska podíváš do novin, můj milý deníčku, neunikne ti, že měřítkem téměř všeho a slovem téměř nejskloňovanějším je „demokracie“. 

Vše, co se děje v Rusku nebo v Číně, je porušením principů demokracie, zatímco totéž v bleděmodrém, odehraje-li se v Katalánii, Francii či USA, demokracie jest fundamentálním potvrzením. Aby to člověk správně zařadil do kontextu, je třeba být nejmíň Zweisteinem, či lépe – rovnou evropským komisařem. Chápeš? Když sociální síť WeChat nepropustí vstupy, podle čínských měřítek protistátní, je to porušení svobody slova. Když FaceBook rozdává banány za použití jména Tommy Robinson, je to demokratický boj proti dezinformacím. Složité, co? Aby se v tom Jourová vyznalo. Pojďme tu demokracii trochu rozpitvat, ať víme, o čem je vlastně řeč.

Jako vždycky, začneme oklikou.

Americký novinář a spisovatel Malcolm Gladwell je autorem knihy, nazvané Bod zlomu. Vřele doporučuji k přečtení; ač útlá, má docela široký záběr a lze ji zhltnout jedním dechem. Já si z ní pro tuto chvíli vyberu fenomén, který Gladwell nijak explicitně nepojmenoval, ale já to pro své potřeby udělám. Onen jev nazvu sociální doménou.

Gladwell uvádí zajímavou věc: všechna (slovo „všechna“ je tučně, červeně a třikrát podtrženo) společenství, spoléhající na jednostupňové řízení, kolísají počtem svých členů kolem dvou set osob. Někdy trochu víc, někdy trochu míň. Uvádí i konkrétní příklady: určité typy firem, vojenské útvary a primitivní kmeny (slovo primitivní není myšleno pejorativně). Taková společenství, pokud se úspěšně rozvíjejí, při dosažení oné kritické četnosti dále nerostou, nýbrž se rozdělí (slovo „rozdělí“ je tučně, červeně a třikrát podtrženo), aby si mohla nadále ponechat velmi efektivní jednostupňové řízení, kdy každý zná každého.

Gladwell dovozuje, že skupiny popsaného typu se takto chovají z prostého důvodu: většina lidí je díky svému mentálnímu ustrojení schopna aktivně znát právě něco kolem oněch dvou set osob. – No dobře,  někdo jen sto padesát, někdo jiný i dvě stě padesát. Kdo chce, může si projet a sečíst své aktivní a funkční kontakty. Individuální odchylky jistě jsou; Gladwellovo tvrzení má ale plošný, všeobecný, většinově platný dosah. 

V čem je jádro pudla? V již zmíněné efektivitě jednostupňového řízení. Ta je možná tehdy a jen tehdy, když v předmětném společenství každý zná každého, a o to právě jde.

Jestliže je totiž skupina natolik početná, že už nezná každý každého, je třeba pro účelné řízení vyčlenit ze skupiny tým, který přenáší informace mezi vedením a ostatními členy. Jestliže dalším růstem i tato mezivrstva překročí svou četností kritickou hranici, je nutno vytvořit další mezivrstvu; ta potom řídí ty, kteří řídí ty, kteří jsou ve vrstvě základní.  Dalším růstem se popsaný proces opakuje, pyramida řídících pracovníků narůstá a efektivita se vytrácí. 

Předchozí úvahy uzavřeme konstatováním, že typická sociální doména, to jest okruh lidí, které jedinec aktivně zná, čítá zhruba dvě stě osob. – Tím jsme právě definovali pojem „sociální doména“, o který se v dalších úvahách budeme opírat.

---ﬡ---

Síla pojmu „sociální doména“ staví na faktu, že její velikost se po celou doloženou dobu existence lidského rodu až dodnes prakticky nemění. Veškerá lidská mentální výbava, určující naše sociální interakce, je přizpůsobena, lapidárně řečeno, kmenovému životu, tzn. životu ve skupině čítající přibližně sto padesát až dvě stě padesát osob.

Z toho plyne obrovská disproporce mezi

(a) velikostí společenství, které vytváříme, a proto nutně organizujeme, a

(b) velikostí společenství, které jsme jako jedinci s to mentálně obsáhnout

Tvrdím, že významná část problémů, které jako národ, stát, ..., lidstvo řešíme, je důsledkem této disproporce.

---ﬡ---

Demokracie podle názvu je vládou lidu.

Nahlédneme-li do Wikipedie na odkaz k demokracii, dočteme se, že prvním charakteristickým znakem demokracie je ta skutečnost, že držitelem a zdrojem moci je lid. Dočteme se také, že v zastupitelské demokracii lid vykonává státní moc prostřednictvím lidem volených zástupců a orgánů. – Tady je ovšem háček, ne-li přímo hák: moc předpokládá existenci zpětné vazby, která dává prostor k vynucení pokynu sankcemi.

Taková moc v zastupitelské demokracii skutečně existuje, jak dosvědčí každý, kdo absolvoval konflikt s úřadem. Jejím držitelem však není lid: lid nemá reálnou možnost kontrolovat, jak jeho zástupci plní jeho vůli, a nemá možnost hříšníky sankcionovat. Hovořit o moci lidu tak pozbývá smyslu hned dvakrát: lid je neosobní; disponuje ne-osoba vůbec něčím takovým jako je vůle, výchozí předpoklad moci? A pokud jde o nezbytnou zpětnou vazbu: není existence takové zpětné vazby spíše iluzí? – Domnívám se, že je.

Lid je souhrnem lidských jedinců, a každý jedinec, skladebná jednotka lidu, má svoji sociální doménu. Velikost této domény zřídkakdy převyšuje sto padesát – dvě stě osob. Podmínka, na které staví divošské kmeny, firmy s jednostupňovým řízením a vojenské útvary, je u zastupitelské demokracie zřetelně porušena:

(1) Člen parlamentu je volen počtem osob, který kapacitu jeho sociální domény dalece převyšuje. Většinu svých voličů nezná a nikdy nepozná – ani nemůže, není to v jeho silách: většina jeho voličů stojí mimo jeho sociální doménu. I poslanec je především člověk se vším, co k lidství patří – tedy i s tím, že není mentálně vybaven obsáhnout vztah k většímu počtu osob, než umožňuje hranice jeho sociální domény. Stěží tedy může pociťovat k lidem za touto hranicí nějakou osobní odpovědnost.

(2) Z druhé strany: většina voličů nemá svého poslance ve své sociální doméně. To znamená, že permanentně uvažovat o existenci svého zastupitele, či dokonce realizovat jakousi jeho kontrolu ze strany většiny voličů je enormně zatěžující a je to na hranici jejich možností, ne-li přímo za ní. Jen si to představme: parlament má 200 poslanců, oprávněných voličů v ČR je – dovolme si brutálně nepřesný odhad, jde jen o rámcovou představu – asi 6 milionů.

Pokračujme v nepřesné úvaze. Jednoho poslance volí průměrně 6.000.000 / 200 = 30.000 voličů. Umí si někdo představit ten masakr, kdyby třicet tisíc voličů chtělo osobně kontrolovat, co dělá třeba Kalousek, Němcová nebo Novotný? – Nemám dalších otázek.

Vidíme, že jeden ze základních předpokladů uplatnění moci, totiž kontrola a z ní plynoucí zpětná vazba, je téměř znemožněn. Do jaké míry se ono „téměř“ liší od 100 %, prozradila by nám analýza překrytí patřičných sociálních domén.

A teď to přijde: není to úžasné? Namluvíte lidu, že ho zastupujete, ale víte, že jste mimo dosah zpětné vazby, to znamená mimo dosah sankcí za špatné zastupování. Myslím, že jen světec by odolal takovému pokušení. – Ostatně, sám Václav Havel, morální autorita a také autor pojmu humanitární bombardování, který dodnes nedokážu rozdýchat, připomínal, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.

---ﬡ---

To ale, můj milý deníčku, pořád není všechno.

Čirou náhodou také počet členů obou našich zastupitelských sborů se pohybuje v oblasti četnosti typické sociální domény. 

U vědomí, že moje tvrzení je pouze spekulací, pravím, že sociální doménou poslance či senátora se brzy po zvolení stane parlament či senát a vazby na dřívější okruhy se velmi rozvolní. V očích poslance či senátora se „lidem“ brzy stane jejich nová sociální doména, která je občas a z dobrých důvodů navštěvována lobbisty. – Je téměř vyloučeno, aby poslanci, tito prominenti, reprezentovali vůli lidí, kteří je zvolili: neznají je a téměř o nich nevědí; žijí ve zcela jiném světě, protože jejich voliči stojí mimo jejich sociální doménu. Ve světle těchto skutečností se ani nelze divit, že i poslanci, kteří to před svým zvolením opravdu mysleli upřímně a chtěli měnit systém, jsou poznenáhlu systémem vtaženi a přizpůsobeni jeho potřebám. Systém je mimořádně stabilní a ze zásady neposkytuje prostředky, kterými by bylo lze jej změnit – vždyť by byl sám proti sobě.

Volbami do zastupitelských sborů tak pouze nahrazujeme staré ošumělé prominenty mladými budoucími prominenty. Není to (jenom) jejich osobní chyba či (výhradně) jejich osobní selhání. Působí tady zákonitosti, jejichž dosahu si nejsme plně vědomi: zvolením do parlamentu je zahájen proces transmutace člověka v prominenta.

---ﬡ---

To ale, můj milý deníčku, pořád ještě není všechno.

V předchozí stati jsme ukázali, že zpětná vazba k lidu, jakožto zdroji moci, fakticky neexistuje. Systém, aby se nezhroutil do chaosu, ovšem nějak řízen být musí a bez zpětné vazby se neobejde. Avšak objektem, který poskytuje nezbytnou zpětnou vazbu, není už lid, nýbrž systém sám. Také toto je Gladwellův bod zlomu, bod zvratu, v němž dochází ke změně v novou kvalitu: demokracie, vláda (koho – čeho) lidu, se mění ve vládu (komu – čemu) lidu.

Vláda lidu, kde lid stojí ve 3. pádu, za daných okolností ovšem není demokracií, nýbrž zastupitelskou oligarchií. Zastupitelská demokracie narazila na své limity.

Praktické projevy úpadku zastupitelské demokracie zakoušíme právě v této době: ti, kteří formálně zastupují lid (a bez jeho účasti ve volbách nebyli by tam, kde jsou), bezostyšně a okázale jím pohrdají, označujíce ho za nekompetentní masu. Zastupitelská pýcha dnes jde až tak daleko, že si ani nepoloží otázku, kde a jaké byly kompetence lidu během voleb, jež ji vynesly do současných pozic. To je také důvod, proč úřednická a zastupitelská oligarchie tak brojí proti referendu: za žádnou cenu nemůže připustit, aby si takové otázky lidé kladli sami a bez její účasti si na ně také odpověděli.

A proto jazykovým kotrmelcům zdaleka nemusí být konec; předpona demo- má totiž potenciál, o kterém tu ještě nebyla řeč. Kladu si otázku, zda dnešní obsah slova „demokracie“ nemá ke slovu „demoverze“ blíž než k čemukoli jinému.

---ﬡ---

Zachovejme ještě chvíli, můj milý deníčku, je-li možná, chladný odstup pokusu o pohled téměř vědecký. 

Fakticky jsme ukázali na limity zastupitelské demokracie. Ukázali jsme na bod, v němž se zastupitelská demokracie zvrhne v zastupitelskou oligarchii: je to absence reálné a rychlé zpětné vazby, která umožňuje zastupitelům ignorovat jak své předvolební sliby, tak i názory a potřeby voličů. Nabízí se myšlenka, že právě toto je místo, v němž – nastolením skutečné zpětné vazby – je stávající podoba zastupitelské demokracie opravitelná, aby význam slova „demokracie“ byl v souladu s jejím faktickým projevem.

Je otázka, je-li zmíněný postup možný. Je otázka, zda takové řešení vůbec existuje. Hledání chybějícího a zatím neznámého mezičlánku, který by zprostředkoval citelnou zpětnou vazbu mezi voličem a zastupitelem, mělo by být, jak se domnívám, výzvou pro společenské vědy v čele se sociologií. Snad jednou, až se sociologové přestanou vyhýbat matematice obloukem, jehož šíře momentálně přesahuje zemský poloměr (má prozatímní osobní zkušenost; mimochodem – matematika není jenom soubor vzorců z matematické statistiky!), mohla by sociologie přijít s novým a funkčním modelem zastupitelské demokracie. 

Neodpustím si rýpnutí: byl by to skvělý výsledek, poněvadž by se tak prokázala užitečnost obojího – sociologie i zastupitelské demokracie.

Ukáže-li se, že hledané řešení neexistuje, znamená to jediné: vývoj zastupitelské demokracie je u konce, každá její změna může být už jen k horšímu – vznik zastupitelské oligarchie je toho příkladem.

Jestliže se zastupitelská demokracie zvrhne v zastupitelskou oligarchii, demokracii fakticky ztrácíme a společenský systém klesá na úroveň téměř feudální (nezaměňujme s dosaženou úrovní technického rozvoje), kdy o věcech svévolně rozhoduje neodvolatelná vrchnost. V takové situaci je přímá demokracie (jejímž nástrojem je referendum) jakousi pojistkou, která může mnoho zachránit: je to sice nižší vývojový stupeň, ale pořád je to demokracie; osobně se domnívám, že primitivní forma demokracie je přece jen přijatelnější, než vyspělý feudalismus, vybavený technikou 3. tisíciletí. – Ano, zmínka o feudalismu je tady nadsázkou, ale podobně jako oligarchie, i ten je vládou úzké skupiny vyvolených.

Je snad jasné, můj milý deníčku, že poukazem na slabé místo zastupitelskou demokracii a priori nehaním a paušálně nezavrhuji. Demokracie (a její dekadentní podoba – zastupitelská oligarchie) má kromě řady nesporných předností totiž ještě další jednu slabost: jako všechny předchozí společenské systémy, i ona trpí sebezbožněním a přísahá na to, že nad ni není. – Zcela jistě to není pravda; historie dokládá, že každý společenský systém se nakonec přežil, byl nahrazen jiným, snad lepším, a nejinak tomu bude i teď.

---ﬡ---

Imagena, jak na ni vzpomínám, skákala by mi do řeči, a sama řečí měla by jak žurnalistka. Kdežto ty, můj milý deníčku, ty spořádaně mlčíš a dychtíš, jaké moudro ze mě ještě vypadne. Za odměnu tě nechám hádat, co má společného lochneska a demokracie, hodná toho jména. – Nevíš? Ale to je jednoduché! 

Kdekdo o nich píše a mluví, ale nikdo je ve skutečnosti ještě neviděl.

---ﬡ---

Byla doba, kdy jsem byl mladší, divočejší, plný sil, a nevěděl, co je únava. Tehdy jsem měl elán držet si ve firmě i zaměstnance. Nebylo jich moc, kapacitu své sociální domény jsem na ně zdaleka nevyčerpal. 

Jeden z nich se jmenoval – řekněme, že Pepík. Každý z nás je něčím zvláštní, a Pepík byl mimo jiné zvláštní tím, že jeho tělo produkovalo obrovské množství střevních plynů. Když to na něj přišlo, všichni jsme si museli odsednout. Náš mistr, Pepíkův nadřízený, to zpravidla komentoval velmi jadrnými slovy. Než budu citovat, připomenu, že v případě citací dokonce i solidní literatura připouští expresivní a vulgární výrazy. 

Mistr hovořil znechuceně, asi nějak takto: 

„Kurva, to je ale rigól. Jagdyš rozpářó komedianta. Se tady eště vyser, vole.“ A zapálil si cigaretu, aby ten rigól aspoň trochu přebil.

S Pepíkem to ani nehnulo. Zatvářil se tajuplně, jako by znal něco, co my ostatní nevíme, a s vědoucím úsměvem pronesl: „...fialky!“

Když slyším současné politiky, naše i cizí, zaklínat se demokracií ve všech pádech, vždycky si na Pepíkovy fialky vzpomenu.

Tak je to, můj milý deníčku.

---ﬡ---

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (92 hlasů)

Komentáře

S volbami to je od Vás dobrý nápad. Ale nejsem si jist, jak často by se lidé dostavovali k volbám, pokud by museli hlasovat o každém zákonu.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Milý Gerde.
Demosgráca je ve skutečnosti panský systém. Dokonce sám o sobě uvádí ve svém návodu, že zdrojem pohonu je lid jako zdrojem pohonu motorového vozidla je benzín nebo nafta. Například zdrojem pohonu tepelné elektrárny je uhlé.

Tedy člověk není vlastníkem moci ale pouhým zdrojem moci. Tudíž všechny eufemizmy na téma demosgráce jsou podvod jako celá demosgráca, páč člověk nepotřebuje s milostivým svolením této panské šlechty volit z jejich řad své pány, ale potřebuje plnit svoje potřeby.

Jen idioti se domnívají, že se všeobecně táhne za jeden provaz. Nechápou, že druhej konec provazu panská šlechta přivázala k hoře se kerou blboni staletí nemohou hnout, že jako gdyž svoji sílu předají nějakému, pánovi, že on teda tu horu přetáhne. 😎

Průměrný počet slepic: 3.4 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Demokracie,to je zaklínadlo na okrádání občanů.
Potištěný papír dolarovou značkou dělá divy a konto v dolarech,to je sen naších demokratů.
Když to všechno nepomáhá,tak se falšují volby,aby ti správní demokrati vyhráli.
Proto,kdo se začne ohánět demokracii,hned hnát bičem ze dvora.
Pane Gerd.
Pochvala před nastoupenou rotou kydačů.

Průměrný počet slepic: 4.3 (18 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče,
děkuji za pochvalu.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Učitelku v berlínské základní škole šokoval jedenáctiletý muslimský žák, který jí vyhrožoval stětím hlavy. Student již předtím uvedl, že čin čečenského islamisty, který zabil francouzského učitele, je správný. Podobně se vyjádřili i někteří muslimští žáci na základních škole ve Francii.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/francie-nemecko-berlin-zaci-chla…

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

demokracie severokorejská, jak o tom případně píše o něco výše Gerd. Tam, kde ohleduplnost je považována za slabost, nic jiného nepomůže.

Průměrný počet slepic: 3.9 (10 hlasů)

zajimavy obraceny nazor z diskuze

------------------
Co by se stalo, kdyby nastala STEJNA situace, jen s jinymi hraci. Vymenme muslimskeho skolaka za krestanskeho bileho skolaka, vymenme bileho ucitele za Cerneho, a karukatury Mohammeda za BLM. Upizlane hlavy muzeme nechat.
--
Copak by nasledovalo kdyby bile decko ve skole reklo Cernemu uciteli ze mu podrizne hlavu pokud by vytahl BLM, protoze ho to jako bileho urazi? A ze tento cin (ktery se nikdy nestal, ale berme ze by se stal) schvaluje?

Ja jen jestli by situace byla stejne nebo rozdilna.... Jestli jsme si vsichni rovni nebo nekteri rovnejsi.

Ja jen jestli by baraky a auta jejich rodicu neskocily v ohni, rodice se nemuseli kat v prime time vecernich zpravach a podobne
------

zkuste se nekdy zamyslet i kdyz to boli

Průměrný počet slepic: 4.4 (10 hlasů)

Pouze jedna malá vada na kráse....že jde o " by". Nebo snad máte po ruce aktualní (tedy ne např. z dob otroctví v USA) takovýto případ ?
V rámci " by" se toho dá napsat...o jéje ! Sám se tomu někdy poddávám rád a s chutí. Ale beru to víceméně jen jako jeden ze způsobů zažertování si.

Příklady táhnou.
Až (naprosto si to nepřeji !!) budou media přinášet zpávy o tom, že scallop, pardon psacool opět podřezal v televizi černého moderátora proto že karikoval babu Sauerku...pak tomu samozřejmě přiložíme důležitost takového kalibru, že sem dotyčný bude muset přispívat z Mírova. A dítkám se řekne asi toto : Čím kdo zachází, tím taky schází. Jednomu se v palici urodila taková rovnoprávnost, že je teď zrovnoprávněn s basmanama v Mírově. Pročež , milé dětičky, seďte radši dóma , u gramofóna a fajčitě astričky.

Neznám faráře katolického nebo luteránského, který by naváděl děti k džihádu , k terorismu, k válce s nevěřícími.
Ale pravdou je i to, že jich znám asi jen pět.
Možná Malý Zupák...ten občas kecne něco, co vypadá jako navádění k boji s islámem mečem a raketama. Mimochodem...sám má modrou knížku...krom toho i reuma a cukrovku. Taky paradox, de facto bezpečnostní riziko. Já ale nemůžu za to, že se starci furt k těm korytům cpou...proč si lid nevybere někoho jiného...

Průměrný počet slepic: 3.6 (7 hlasů)

Tam se stínalo ostošest....jeden druhého a pak i třetí prvého. Nakonec (obrazně řečeno) situaci opanoval napoleonský džihád...

Bohužel. Dokonce UNICEF vydala příručku, kde se odvolává na citace Mohamedových výroků, coby zdroje ochrany práv dětí.
Já však tvrdím, že indoktrinace dosud kritickým rozumem ne zcela vybavené dětské duše a dětského intelektu , jakoukoliv exkluzivistickou (tedy vlastně fašistickou, religiocentrickou a určitě monopolizující ) ideologií....je porušováním práva dítěte. To je ta líheň budoucích teroristů (teroristky prominou), tato " svoboda" mrzačit dětské duše a dětské intelekty.
I tady v Evropě s tím máme zkušenosti, jak ve vztahu k christianizacím, tak i ve vztahu k násilí vevnitř Církve, jakožto i ve vztahu k intercírkevním násilnostem velkého kalibru. Všici ti zločinci a jejich kumpáni byli jednou (někteří z nich i dvakrát :-D)))) dětmi. Dětmi - a obětmi.

Náboženství vyučovat. Dejme tomu od třetí třídy základní. Ale coby objekt hodný (je to důležitý, významný fenomen) zkoumání, ne coby idol. Celou bonbonieru, celý jukebox, pokud možno.
To je důležitý. Zlomit tu moc imámů a spol. amalgamací, revolučním krokem (sic !), avšak postupnou cestou. Plus opuštění šimpanzích tlup, ne však tak, že se pouze přeběhne, to je na nic. Při plném vědomí toho, že Homo Sapiens je tu z hlediska trvání života (tedy např. bakterií) tak asi jeden a půl dne a jeho civilizace tak asi tři hodiny. Takže času dost, jde jen o to jak mírnit utrpení, včetně toho masochistického.

Průměrný počet slepic: 3.6 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

v těch dávných dobách, kdy lidé žili v tlupách a v těch společenstvích, které dodnes tímto způsobem žijí, se dělo a děje to, že ze svého středu vyženou jedince, který svým konáním ohrožuje zájem skupiny. Tím konáním může být také to, že slovy prosazuje něco, co ostatní považují za škodlivé a nedá si říct aby přestal. Zájem skupiny je jednoznačně nadřazen zájmům jednotlivce. Přežili pouze potomci těch skupin, které takto jednali. Tlupy, kde platila svoboda jednotlivce dělat si co chce, nepřežili střed s jednotnou tlupou.
Skoro to vypadá, že demokracie (vláda většiny) je neslučitelná se svobodou jednotlivce.

Průměrný počet slepic: 4.8 (11 hlasů)

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

To, co popisujete, samozřejmě funguje, a má smysl: skupina se zbavuje škůdce/černého pasažéra. Žádná svoboda přece nemůže být bezbřehá. Zjednodušme na dřeň: účelem existence skupiny primárně je podpora existence jejích členů. Pokud některý člen jedná (záměrně) proti tomuto účelu, de facto přestává být členem skupiny a ta se brání jeho vyloučením.

Pak je ještě otázka, co je to svoboda. Můj názor je, že svoboda je stav mysli, ale ne každý se mnou souhlasí.

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

Ano, svoboda je stav mysli! Je to banální, ale je to tak.

Průměrný počet slepic: 4 (6 hlasů)

In reply to by JosefS (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale za to se nedá bojovat, s tím nedostanete lidi na barikády.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Lidé jdou nebo nejdou na barikády právě podle toho, v jakém stavu se zrovna nachází jejich mysl.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

za ty hrubky se omlouvám. Na svou obhajobu uvádím, že jsem neabsolvovala ani jednu vyučovací hodinu českého jazyka, Učím se gramatická pravidla až nyní se svými vnoučaty.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

V tom případě se, prosím, držte nejkrásnější časté instrukce Pravidel českého pravopisu:

"Obojí je možné"

Rádi tuto zásadu používáme s mojí Labutí (mimochodem, dnes slaví narozeniny) i v řadě jiných oborů, nejen u mluvnice. Za bujarého veselí, obvykle.
:-)

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

A druhá zní "výjimka potvrzuje pravidlo".

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Nepochybně je to částečně vlivem vlastní sociální bubliny, ale neznám ve svém okolí už (skoro) nikoho, kdo by sledoval zpravodajství a publicistiku ČT. Vesměs jsou považovány za silně cinknuté. Vnímám to "odcházení" od ČT jako trvalý trend. S určitou mírou nadsázky lze tedy předpokládat, že tento druh pořadů bude sledovat stále menší počet diváků, až do množství menšího než malého. Množina sledujících jistě nebude nulová, ale bude k nule konvergovat.
Pokud nedojde k nějaké pozitivní změně, což nepředpokládám.

Průměrný počet slepic: 4.9 (11 hlasů)

že mi berete z klávesnice přesně to co jsem chtěla napsat? Já ve svém okolí také znám ještě pár jedinců pro které je ČT zdrojem korektnosti a pravdy. Zřejmě bublina funguje i navenek. Tu Hovorkou doporučuji přečíst. K dnešnímu tématu jak zadek na nočník. Jen mi přišlo líto, že z rady nevyjmenovala ty, kteří vyhovují. Především Šarapatku postrádám velmi.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Ta pani by mohla psát úvodníky do Rudého práva v nejlepších dobách.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Hodně dobré!

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ona to, pane Hejtmane (já jsem taky kapitán, záložní, ve výslužbě - heč!), vlastně není "svíčková", ale daněk na smetaně. Vařil jsem ji včera do noci, abych dnes podělil vnuky a jejich slečny. Chcete znát konkrétní postup?
:-)

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Mé hodnocení ("Hodně dobré!") patřilo autorovi článku.
Vaše kulinářské provokace zběsile atakující chuťové buňky asketického vlka samotáře jsem si již dávno zařadil do kategorie týrání zvířat! Tedy vezmu si sem k PC svůj oběd (půl housky s 5dkg salámu) a račte spustit Vy jeden kuchařský sadisto! :D

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

viz hejtman 11:53 Ten asketický vlk mi vybavil 12 let starou vzpomínku na spolužáka, který byl, pacholek o den starší a když jsme jezdili na cyklistický zájezdy do Horní |Falce, tak měl právo vybrat si postel. Už tehdy jsem fakt silně a dobře snídal a večer jsem mu dával večeři i s moučníkem a dal si jen výživné pivo. Ze začátku se divil a ptal se, proč to dělám. Protože jím abych žil a nežiju proto abych jedl. Všechno dycky snědl, ale neopominul mi pokaždý říct, když si mlaskal, ty seš blbej asketa . Byl sice kulička, ale jinak velice zdatnej, i když nám bylo 65. Bohužel už je na pravdě boží.
.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by random (neověřeno)

Trvalý odkaz

Mně se po čtyřicítce přelomilo spalování a při stejných dávkách jsem se začal kulatit. Jsa příliš líný na to, abych začal cvičit, snížil jsem si dávky na polovinu. Nemůžu si dovolit moc přibrat, nevešel bych se do hejtmanské zbroje :D

Zatím bez slepic

Postup je jasný. Godot nasedne do auta Hyundai i30 a brázdí večer silnice, dokud nenarazí na daňka. A to doslovně. Hodí se i spolujezdec, která jej v nejhorším případě vezme otevřenými dveřmi. Poté nastává porcování a odjezd k vaření. Mezitím o tom napíše prá vět, aby všichni čtenáři slintali blahem.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Za Havlovy éry to vypadalo, že demokracie a svobodné volby jsou konečným cílem všeho politického snažení. Ukazuje se však, že cílem je dosažení spravedlnosti, bezpečí a vytvoření prostředí, které nebude brzdit rozvoj neodůvodněnými omezeními při zachování lidskosti. Jak se ukázalo, jednak demokracie k takovému cíli tak úplně nevede, jednak těžko říct, zda to co máme, demokracie je. Pamětníci vědí, že i socík nazýval sám sebe demokracií a určité prvky kolektivního řízení ve prospěch většiny nepochybně měl. To až disidenti ho nazvali totalitou. Dnes se ukazuje, že silný autoritativní režim dokáže tu spravedlnost, bezpečí a vytvoření prostředí, které nebude brzdit rozvoj neodůvodněnými omezeními při zachování lidskosti, možná dělat i lépe než demokracie. Nadvládu zdravého rozumu v autoritativním Maďarsku můžeme jen závidět. Další věc je, že demokracie, která vychází z vůle lidu, je ovlivnitelná, neboť tu vůli lidu je možné řídit podle vlastního zájmu mocné a majetné skupiny. Ovlivňování probíhá propagací názorů celebrit, přičemž jsou pro publikování vybírány právě ty celebrity, které mají názor jako je zájem mocné skupiny, která chce svůj zájem prosadit. Lidé pak ve své naivní snaze "být jako ty celebrity" se sami s názorem celebrit ztotožní. Proto i lidé volili knížepána, protože prostě si mysleli, že když budou papouškovat jeho názory, budou z nich také takoví knížepáni. Že jim k tomu chyběly ty lesy, hrady a rybníky s Becherovkou navrch jaksi pominuli. A tak dnešní režim zase nějací novější disidenti jednou nazvou totalitou médií a celebrit. Přirozené uspořádání je feudální a každý pokus o spravedlivější společnost, když dobře nefunguje, začne k tomu přirozenému samovolně sklouzávat. A feudální uspořádání je nelidské a je hnusné v takovém světě žít, proto to za ten neustálý boj o změnu stojí.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

To je těžká věc. Souhlasím s vaším:
"silný autoritativní režim dokáže tu spravedlnost, bezpečí a vytvoření prostředí.....možná dělat i lépe než demokracie".
Blbé je, že obvykle je ten autoritativní režim stále autoritativnější a postupně začne degenerovat, jak je známo z mnohých příkladů. Jistě existují "zázraky", kdy k tomu nedojde, ale jsou opravdu dosti řídké.
A tak: "Babo, raď!"

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)

a následující úvaha se přímo nabízí: každý extrém tíhne ke změně ve svůj protiklad. Snaha přidávat svobodu tam, kde je jí dostatek, zvrhne se nakonec v přebytek nesvobody.

Nacházíme se v těsném okolí bodu zlomu. - Není to nic, z čeho by člověk, toužící po normálním a klidném životě, mohl mít radost. Ale je to příležitost vidět zblízka proměnu, k jaké dochází jen jednou za dlouhý čas.

Průměrný počet slepic: 3.8 (9 hlasů)

K příspěvku "...Nacházíme se v těsném okolí bodu zlomu. - Není to nic, z čeho by člověk, toužící po normálním a klidném životě..."

No, nevím. Sice je pravda, že tu je další z místních kapacit, a který také predikuje jistou událost do r. 2030. No, napsal jsem si to do kalendáře a uvidíme. Ale když slyším takovéto prognózy, napadají mě 2 věci :
1. "dávám bolševikovi rok, maximálně 2 " - viz filmová klasika. A někteří na ty 2 roky čekali celý život
2. Druhá myšlena, není moje (díky Václave) je - "Neudržitelné poměry se poznají podle toho, že se strašně dlouho udržej".

No, takže uvidíme. Ale jak správně píšete, když nevíme, co to vlastně přijde, tak se nám taky může stát, že budeme s nostalgií vzpomínat na rané časy liberální demokracie.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Nejlepsi forma vlady je vlada osviceneho diktatora.
Otazka tedy zni: Kde vzit toho osviceneho diktatora ?

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by Homer (neověřeno)

Trvalý odkaz

ten se musí vyskytnout, na což vy vliv mít nikdy nebudete.
Ale souhlasím, že pro naše předky nejvíce udělala Marie Terezie se synkem.
Ale kde podobné vzít? No, najdete chytrého a použitelného, dejte mu moc, kterou před tím nikdy neměl, on zlbne a jste zase v hajzlu.
Osobně demokracii dnes už také moc nevěřím, ale návod na krapet lepší dort neznám.

Průměrný počet slepic: 2.7 (7 hlasů)

Stále a stále více vnímám to staré tvrzení, že nejlepší je osvícený panovník, viz Josef II a jeho matinka. Ti udělali víc pro Evropu a její rozvoj n x víc než celá slavná EU s desetitisíci příživníku, kteří si logicky musí vymýšlet ptákoviny , aby odůvodnili svojí pozici. Hovadinama . Ach jo

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Homer (neověřeno)

Trvalý odkaz

Najdete diktátora, přivážete jej k židli a pustíte mu silné světlo do očí. Tím se stane osvíceným, Pokud ne, použijete dřevěnou hůl a mlátíte tak dlouho, až se diktátorovi v makovici rozsvítí.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Nerad to píšu, krapet se tím odkopu, ale v rámci objektivity musím.
Kdysi jsem nastoupil ve svých osmnácti na vojnu. Po prvním budíčku, když jsem se jako mladé jelítko probudil na řvaní poddůstojníka a vřeštění píšťalky, jsem si nedokázal představit, že v něčem takovém vydržím fungovat 2 roky. Pro 18. letého kluka jsou 2 roky věčnost. A vidíte, vydržel jsem to.
Za dva roky jsem byl 4x doma a 16x na vycházce. A zvykl jsem si. A měli jsme mazáckou vojnu a když ti naši staří vykmitli, my už byli zakomponovaní v systému a přišli naši mladí.
Přísahám, nikdy jsem mladému fyzicky neublížil, ale když jsem o tom pak po vojně přemýšlel, někdy k tomu nebylo daleko a asi jsem jim občas ubližoval psychicky. Takovou tou depkou.
Proč? Protože jsem měl moc. Co to bylo za moc? Pche, tu měl každý z mého ročníku, ale měli jsme jí. Byla to vlastně taková malilililičkátá mocička, ale mladým a nám přišla všemocná.
Představa, že bych najednou dostal neomezenou moc nad celým státem, či nad třetinou Evropy, nahání hrůzu. Nahání hrůzu mě, i když píši o tom, že bych jí dostal já.
Osvícený diktátor mohl být možná Josef 2. Měl osvícenou matku a od ranného dětství věděl, co se od něj čeká.
Dejte takovouto moc někomu z lidu, já vám garantuji, že zblbne, nebude vědět co s tím, bude si myslet, že vlastně může vše a nedopadne to dobře.
Ono se řekne, "osvícený diktátor", ale kde ho splašit?

Průměrný počet slepic: 2.3 (6 hlasů)

berrnarde.... těch 1,8 slepice od ostatních máte za to, jak jste byl na vojně tuze ošklivý.... ode mne jich máte 1.000.000 za tu brutální hloubku sebereflexe, objektivity a vědomí souvislostí. Smekám. Přechod k osvícenému diktátorovi z tohodle bordelu nebude zdaleka plynulý, ale vývojová fáze budoucna to zajisté bude.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

K vašemu vtipnému přivázání diktátora k židli, a osvícení do ksichtu, pokud by vám bylo nabídnuto, že to budete vy.
Žádný parlament, žádný senát, president, prostě vy byste měl to rozhodující slovo. Vy byste rozhodoval.
Jasně, nemohl byste vědět vše, musel byste si vybrat i poradce, ale těm byste naslouchal a pak se rozhodl sám.
Bral byste to? Měl byste na to koule?
Já bych to nebral, na něco takového bych se necítil.

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

nejmenšího odporu, po které chodí všechny děje v přírodě, v neživé i živé. Proto jde o slepou cestu. Vždy nastane okamžik, kdy tlak okolí odpor provalí a chvíli zase trvá kvazistacionární stav.

Průměrný počet slepic: 3 (6 hlasů)

že každý evoluční vývoj, kterým se něco dostane na v té době daný vrchol, je tou samou evolucí překonán na ještě lepší.
Tím pádem bych demokracii nepovažoval za konečnou fázi, kterou lze buďto přijmout, nebo odmítnout. Třeba by šla vylepšit.

Průměrný počet slepic: 1 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

dalších pět za nádhernou češtinu. Za obojí bych Vám ráda poslala větší hejno, ale brání mi v tom pravidlo stanovené panem domácím:
"7. Nejvyšší hodnocení není naklikaný počet slepic, ale již zdomácnělé zvolání "PĚT SLEPIC" v komentářích."

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

"Americká armáda pod novým velením provedla razii v datacentru ve Frankfurtu nad Mohanem a zabavila server společnosti SCYTL, který zfalšoval výsledek amerických voleb! Informaci potvrdil republikánský kongresman státu Texas, podle uniklých informací z razie Donald Trump vyhrál americké volby s drtivou převahou a získal 410 hlasů volitelů, Joe Biden pouze 128 hlasů! Razie byla provedena záhy poté, co Donald Trump vyhodil ministra obrany Marka Espera a nahradil další klíčové figury v Pentagonu svými loajalisty! V USA došlo podle informací k pokusu o státní převrat za pomoci interference do voleb ze strany cizích státních mocností!"

A Pompeo jezdí po světě a vysvětluje pohlavárům, jaká to byla chyba gratulovat Bidenovi...

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

Často jen imaginárního, vysněného. Jeho tlupa tomu tleská, co taky jim jiného zbývá. V podstatě tak kvituje, celebruje to utopení.

Mámo, říkali to na you tube !! Takže je to pravda, mámo !!

To je to prdění, včetně žádné následné omluvy za něj. Stal se z toho takřka zvyk, tady už "práce" pošimpanzovala člověka.

https://en.wikipedia.org/wiki/Louie_Gohmert

https://apnews.com/article/fact-checking-9754011363

Průměrný počet slepic: 2.4 (10 hlasů)

„Změní vás v opice.“ Rusko se snaží zdiskreditovat britskou vakcínu.

Průměrný počet slepic: 2.8 (9 hlasů)

stačí se podívat na Londýn. V místech, kde svého času korzovaly ladies v doprovodu gentlemen, pobíhají řvoucí opice již nyní. Některé dokonce i s funkcemi ve veřejné správě.

Průměrný počet slepic: 4.7 (15 hlasů)

"britské opice" dokonce absolventi Oxford či Cambridge.

Průměrný počet slepic: 3.3 (8 hlasů)

In reply to by Kdo z vás to má (neověřeno)

Trvalý odkaz

o tom psal tuším již Béďa Engelsů: podíl práce na polidštění opice. Nihil novi sub sole: absolvovat Oxford či Cambridge je pracné.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

na Al Hamajdáře
( jako čučkaře )

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.