Metoda: "Počkáme..."

Green deal považuju za škodlivou ideologii, která ničí hospodářství. Ale tím se teď zabývat nebudu, Green deal má těch nectností víc. Dnes se zaměřme na jiný problém.

Fosilní paliva jsou ve své podstatě mimořádně praktická. Uhlí je v podstatě uhlík – prvek z periodické tabulky, hojně se vyskytující na všech kontinentech, výborně hoří a jeho využití zdokonalovalo lidstvo po staletí. Ropa je sloučenina uhlíku a vodíku, kterou lze těžit ze země, upravovat v rafinérii a přeměnit na palivo pomocí známých procesů, které se využívají ve všech hlavních ekonomikách planety. Obě paliva akumulují velké množství energie. K jejímu využití slouží běžně zavedené a široce dostupné technologie.

Technologie obnovitelné energie funguje jinak. Při pohledu na solární panel, větrnou turbínu nebo elektrické vozidlo se tyto technologie jeví jako jednodušší než složitá infrastruktura fosilních paliv, kterou nahrazují. Žádné vrtné plošiny. Žádné supertankery. Žádné rafinerie s věžemi, pochodněmi a technologickými jednotkami. Jen panely, které sbírají sluneční světlo, větrné turbíny, které využívají vítr, a baterie, které ukládají elektrony.

Ale složitost však nezmizela. Jen se přesunula. Přesunula se z velkých, viditelných zařízení do komplikovaného složení samotných materiálů – do specializovaných prvků a sloučenin, které umožňují fyzikální jevy, na nichž tyto technologie závisí.

Vezměme si větrnou turbínu. Základem moderní větrné turbíny, jaká se instaluje v EU a jejichž výstavba se uvažuje u nás, je generátoru s permanentními magnety. Tento magnety jsou tvořeny neodymem s přísadami jako dysprosium a někdy terbium, Jedině tak jsou schopny vyprodukovat dostatečně silné magnetická pole, aby mohly přeměnit rotační energii na elektrický proud s požadovanou účinností. Magnetické vlastnosti magnetů z neodymu, železa a boru nelze napodobit běžnými materiály. Své ojedinělé vlastnosti získaly díky desítek let výzkumu, které předcházely jejich komerčnímu využití. Moderní velká větrná turbína používá mezi 200 a 400 kg permanentních magnetů ze vzácných zemin. Svět v současné době plánuje instalovat stovky tisíc těchto zařízení v příštích patnácti letech.

Vezměme si jiný příklad - solární panel. Běžné křemíkové fotovoltaické články vyžadují křemík s čistotou 99,9999999 % – devět devítek. Takový stupeň čištění vyžaduje energeticky náročné chemicko-technologické operace, které vyžadují specializované vybavení a odborné znalosti. Každý megawatt instalovaného solárního výkonu vyžaduje přibližně 200 kilogramů různých minerálů a specifických materiálů, nepočítaje konstrukční a elektrické komponenty systému.

Baterie elektrického vozidla. Lithium-iontový akumulátor ve středně velkém elektrickém vozidle obsahuje přibližně 8 kilogramů sloučenin lithia, 14 kilogramů kobaltu, 35 kilogramů niklu, 25 kilogramů grafitu, spolu s mědí, hliníkem, manganem a sadou elektrolytů a dalších materiálů. Celkový obsah vzácných minerálů na jedno vozidlo je přibližně šestkrát vyšší než u srovnatelného vozidla se spalovacím motorem.

U tohoto čísla stojí za to se na chvíli zastavit. Když se stát zaváže nahradit celý svůj vozový park se spalovacími motory elektromobily do roku 2035 – jak se rozhodlo třeba Německo, Británie a vlastně celá EU – neodstraňují tím vůbec svoji závislost na nerostných surovinách. Naopak je rozšiřují, a to šestinásobně a to ještě na vzácné nerostné suroviny, které jsou dostupné v jedné nebo několika málo zemích. Výběr dodavatelů je mnohem nižší než u dodavatelů ropy.

To je paradox, který stojí v centru zelené transformace. Ve snaze vyřešit problém závislost na fosilních palivech, vytvářejí ekonomiky novou závislost na vzácných materiálech. Tato závislost bude mnohem obtížněji zvládnutelná.

Ve scénáři, který plánuje dosažení nulových emisí do roku 2050 – se celková poptávka po minerálech pro Green deal do roku 2040 zvýší přibližně o 400 % ve srovnání se současnou úrovní. Nárůst není u všech minerálů stejný. U lithia se předpokládá nárůst poptávky do roku 2040 více než 40x ve srovnání s rokem 2020 U grafitu a kobaltu se předpokládaný nárůst pohybuje v rozmezí 5 - 6x. Podobné navýšení se očekává u niklu a u prvků vzácných zemin.

Čísla se stanou konkrétními, pokud vezmeme v úvahu konkrétní produkty.

Do roku 2030 by podle prognóz měl celosvětový prodej elektromobilů dosáhnout 40 až 60 milionů vozidel ročně, což je nárůst z přibližně 14 milionů v roce 2023. Každé vozidlo vyžaduje bateriový modul. Každý vyžaduje zhruba 6 až 10 kilogramů sloučenin lithia. Při 50 milionech vozidel ročně to znamená, že do konce tohoto desetiletí bude roční poptávka po lithiu pouze pro elektromobily činit 300 až 500 tisíc tun ročně.

Celková světová produkce lithia v roce 2023 činila přibližně 180 000 tun. Rozdíl v poptávce vyžaduje zhruba ztrojnásobení globální nabídky lithia během šesti let – z nových dolů, jen povolení pro jejich otevření trvá sedm až dvanáct let. Budou se zpracovávat v zařízeních, jejichž výstavba a uvedení do provozu bude trvat pět až osm let.

Čísla týkající se vzácných zemin se řídí podobnou logikou. Nasazení větrné energie v rámci plánu na dosažení nulových emisí vyžaduje instalaci přibližně 8 000 gigawattů nových větrníků po celém světě v letech 2023 až 2030. Hrubý průměr 2 až 3 tuny permanentních magnetů ze vzácných zemin na megawatt instalovaného výkonu znamená, že do roku 2030 bude roční poptávka po magnetech ze vzácných zemin pouze pro větrníky někde mezi 30 až 50 tisíci tun ročně, a k tomu přibude další poptávka pro motory elektromobilů, pro průmyslové stroje a obranné systémy.

Zvažme nyní strukturu dodavatelských řetězců kritických minerálů, na nichž závisí zelená transformace.

Prvky vzácných zemin, které jsou nezbytné pro permanentní magnety v motorech elektromobilů a generátorech větrných turbín – se čistí složitými chemickými procesy, než se stanou průmyslově využitelnými. Čína ovládá přibližně 90 % celosvětové kapacity pro získávání a zpracování vzácných zemin.

Grafit, který tvoří anodu prakticky ve všech lithium-iontových bateriích, které se v současné době komerčně vyrábějí, pochází z přibližně 65 % přímo z Číny. Pokud započítáme syntetický grafit – který je stále více preferován pro vysoce výkonné baterie – zde čínští výrobci představují ještě větší podíl na trhu.

Galium a germanium – o nichž se hovoří méně, ale které jsou klíčové pro výkonovou elektroniku v solárních střídačích, řídicích systémech elektromobilů a celé řadě vojenských aplikací – se z celosvětového objemu produkují přibližně z 80 % v čínských závodech.

Lithium, prvek, jehož název se stal prakticky symbolem pro revoluci v oblasti baterií, vypráví jiný příběh o tom, kdo zde má skutečnou moc. Ruda se těží převážně v Austrálii, Chile a Argentině. Těžba surové rudy nebo extrakce lithiové solanky ze solných plání však není totéž jako výroba hydroxidu lithného nebo uhličitanu lithného v kvalitě vhodné pro baterie — chemicky čistých forem, které může továrna na baterie skutečně použít. Tato přeměna vyžaduje specializované chemické závody, značný kapitál a odborné znalosti v oblasti procesního inženýrství, které Čína systematicky budovala více než třicet let. Přibližně 75 až 80 % celosvětové kapacity zpracování lithia se nachází v Číně. Tři země poskytují surovinu. Čínská průmyslová zařízení zajišťují přeměnu, díky níž je tato surovina použitelná.

Kobalt má stejnou geografickou stopu. Přibližně 70 % světového kobaltu se těží v Kongu – zemi s mimořádným nerostným bohatstvím, mimořádnou politickou nestabilitou a mimořádnou technologickou vzdáleností od rafinovaného síranu kobaltnatého, který se používá v katodách baterií. Drtivá většina kobaltových koncentrátů se přepravuje do čínských rafinérií. Čína ovládá přibližně 80 % kapacit pro rafinaci kobaltu.

Pokud shrneme tato čísla do jediného obrazu, tak zamrazí v zádech. V celé šíři minerálů potřebných pro zelenou transformaci – od vzácných zemin, přes grafit, lithium, kobalt, nikl, gallium, germanium až po mangan – má dominantní postavení Čína. Toto nemá v historii moderních trhů se surovinami obdoby. OPEC ve svém vrcholu ovládal 40 % produkce ropy – aby mohl tento vliv uplatnit, muselo více než tucet zemí s protichůdnými zájmy neustále své postoje koordinovat. Postavení Číny ve zpracování kritických minerálů pro Green deal takovou koordinaci nevyžaduje. Jde jen o to jak se Čína rozhodne.

Informace čerpány z více zdrojů.